Vypěstovalo si lidstvo inteligenci vařením?

Co povzneslo člověka nad ostatní živočichy? Podle nejnovější studie primatologa Richarda Wranghama z Harvardovy university v USA to bylo vaření.Co povzneslo člověka nad ostatní živočichy? Podle nejnovější studie primatologa Richarda Wranghama z Harvardovy university v USA  to bylo vaření.

Tepelná úprava potravy, tedy vaření, pečení, smažení či grilování, patří k jedinečným lidským dovednostem. Na světě nenajdeme jiného tvora, který by si potravu vylepšoval s pomocí ohně. Okamžik, kdy naši dávní předci usedli k ohni a vložili do jeho plamenů kus masa nebo si na žhavých uhlících opekli jedlé hlízy, znamenal pro náš další vývoj opravdovou revoluci. Někteří vědci jsou přesvědčeni, že bez potravy upravené na ohni by se člověk nikdy nedopracoval ke svému extrémně výkonnému mozku.

Mozek – žrout energie
Lidský mozek je obrovským žroutem energie. U klidně ležícího novorozence hltá asi 60% z veškeré energie, kterou organismus kojence disponuje. U dospělého člověka padá na vrub mozku plná čtvrtina energie spotřebovávaná v klidu. Ve srovnání s kojencem se to může zdát málo. Ale jen do chvíle než si uvědomíme, že lenošící lidoop vynakládá na činnost mozku pouhých 8% veškeré spotřebovávané energie. Přesto není lidský organismus na celkovou spotřebu energie náročnější než tělo savce srovnatelné velikosti. Malá žena spotřebovává zhruba stejně energie jako velký šimpanz. Znamená to, že člověk využívá v mozku energii, kterou zbytek jeho těla uspořil.
Jak to dokáže? Člověk vystačí s mnohem menším trávicím traktem než lidoopi, protože se živí vydatnější potravou, například masem bohatým na energii i živiny. Tepelná úprava potravy našim předkům přístup k živinám a energii ještě více usnadnila. Přitom to byla ve srovnání s přechodem na masitý jídelníček celkem nenáročná inovace. Získávání masa je obtížné. Člověk si musel zvíře buď sám ulovit a nebo se pral s velkými šelmami o mršiny či jejich kořist. Opékání masa nepředstavuje mnoho práce navíc.

Záhada velkého mozku
Pohled na lebky našich dávných předků představují výmluvné svědectví o revoluci, která začala před 1,9 miliony roků a skončila o 1,7 milionu let později. Za tu dobu se objem lidského mozku ztrojnásobil. Naši živočišní předci včetně australopiteků, kteří žili před 4 až 1,2 miliony let, měli mozky zhruba stále stejně velké. Objemem mozku se příliš nelišili od šimpanze. Teprve člověka vzpřímeného (Homo erectus), jenž se objevil v Africe před bezmála dvěma miliony roků, vybavila evoluce mozkem dvakrát větším. Průměrný objem mozkovny těchto lidí dosahoval  zhruba 1000 krychlových centimetrů. Další velký evoluční skok v objemu mozkovny prodělali lidé v období, od něhož nás dělí 500 až 200 tisíc roků.  My zástupci druhu Homo sapiens jsme z něj vyšli s mozkem o průměrném objemu 1300 krychlových centimetrů. Naše blízké příbuzné neandrtálce vybavila příroda dokonce mozkem o objemu 1500 krychlových centimetrů.
Co nastartovalo tyto dva velké skoky? Podle mnoha vědců stála u zvětšení mozku lidí Homo erectus masitá potrava. Jenže první kamenné nástroje se objevily už před 2,7 miliony roků a naši předci je zjevně využívali k porcování těl uhynulých zvířat. Živili se masem a z kostí dobývali energeticky vydatný morek. Přesto se jim mozkovny nezvětšovaly. To nastalo až s příchodem lidí Homo erectus, kteří si přinášeli kořist do svých tábořišť, aby ji dále porcovali a dělili se o ni. Spolu s mozkovnou se jim měnily i další části lebky. Homo erectus měl ve srovnání se svými předky mnohem menší zuby a slabší čelisti. Také vnitřnosti se mu výrazně zmenšily. Vědci si všechny tyto změny vysvětlují tím, že Homo erectus byl zdatný lovec a na jeho jídelníčku se podílelo maso mnohem větší měrou, než tomu bylo u jeho předchůdců.

Hadi na vařené dietě
Podle Richarda Wranghama ale jídelníček založený na syrovém masu nemohl mít tak dramatický efekt. Americký primatolog poukazuje na zmenšení zubů u lidí Homo erectus. Pokud by se živili podobně jako šelmy – tedy syrovým masem, měly by se jim zuby naopak zvětšit. Pokud by si ale maso opékali, pak by velké zuby nepotřebovali. Tepelně opracovaná potrava neklade ve srovnání se syrovým masem při kousání čelistem ani zubům velký odpor. Podle Wranghama jedli lidé Homo erectus pečené maso a tepelně opracovávali i rostlinnou potravu, která jim sloužila buď jako doplněk masité stravy nebo její náhražka. To v případech, kdy lovci vyšli naprázdno a bylo nutné hladová břicha naplnit něčím jiným.
Představuje tepelná úprava potravy i jiné výhody než jen to, že jídlo je pak měkčí? Wrangham hledal pro tento názor oporu ve vědecké literatuře a zjistil, že skutečně hodnověrných údajů, které se opírají o důkladně provedené studie, je k dispozici velmi málo.  Pustil se proto do vlastních experimentů. Spolu s americkým fyziologem Stephenem Secorem provedl pokus s krajtami. Hady krmil stejně velkými ale různě upravenými porcemi hovězího. Některé krajty měly k dispozici maso syrové,  jiné vařené. Někteří hadi dostávali  maso mleté, jiní polykali maso vcelku. Následně pak Secor a Wrangham sledovali, kolik energie had vynaloží na trávení. Vaření snížilo tyto nároky o 12%. Pokud bylo maso mleté a navíc i vařené, pak klesla energetická náročnost trávení o 23%.
Wranghama zajímalo, jestli jsou zvířata schopna takto ušetřenou energii využít pro vlastní potřebu. Proto začal s pokusy na laboratorních myších. Pět týdnů krmil hlodavce buď syrovým nebo vařeným masem a zjistil, že myši držené na vařené dietě byly o 4% delší a o 29% těžší. Není pochyb o tom, že tepelně opracovaná potrava představuje obrovskou výhodu. Spoří konzumentovi energii na trávení a přitom mu skýtá více energie a živin. Nesporná je i úspora času. Šimpanz tráví žvýkáním syrové potravy zhruba 5 hodin denně. Příslušníci loveckých národů, kteří konzumují tepelně upravené maso a rostliny, potřebují na žvýkání potravy pětkrát méně času.

Hledá se oheň
Všechno do sobe nádherně zapadá. Wranghamova teorie přesto postrádá klíčový důkaz. Tím by byl nález ohniště lidí Homo erectus s neklamnými stopami po pečení masa. Archeologové taková ohniště nalezli hned na několika místech jižní Evropy. Spadají však do mnohem mladších dob než počátky existence lidí druhu Homo erectus a nejsou starší než 250 tisíciletí. Někteří vědci jsou přesvědčeni, že na území Německa nebo Maďarska byla objevena ohniště stará až 500 tisíc roků. Opálené kameny a kosti nalezené spolu s popelem a uhlíky ale nemusí být nutně pozůstatkem pravěké „kuchyně“. Mohlo by jít i o svědectví po dávném požáru. S ještě větší obezřetností shlížejí vědci na údajné ohniště nalezené na území dnešního Izraele. Opálené kameny, ohořelé kousky dřeva a sežehnuté zbytky semen různých rostlin by měly dokazovat, že si tady pravěcí lidé pekli potravu už před 790 tisíciletími.
I kdyby se potvrdila pravost nejstaršího izraelského nálezu, bude jej dělit od evoluční proměny lidí Homo erectus propast zhruba milionu let. Nejnovější nálezy z Etiopie a Keni naznačují, že tam mohli sedávat lidé Homo erectus kolem ohňů už před 1,5 milionem roků. Ale nikdo nemá v rukou hodnověrný důkaz o tom, že si tito lidé zároveň na plamenech opékali potravu.

Jen souhra faktorů?
A tak někteří Wranghamovi kritici sice přijímají jeho teorii o velkém významu pečení pro vývoj člověka, ale časují tuto „kuchyňsko revoluci“ do podstatně nedávnějších dob. Podle nich si začali lidé připravovat potravu na ohni před méně než 200 tisíci roků. Vydatnější strava pak napomohla rozvoji mozku u prvních neandrtálců a našich přímých předků náležejících k prvním lidem Homo sapiens.
„Lidé ovládli oheň už před 800 tisíciletími, ale soustavně si na něm začali upravovat potravu zhruba až před 100 tisíci roků,“  tvrdí například přední americký paleoantropolog Loring Brace z americké University of Michigan.
Další vědci nevidí v ohni a tepelné úpravě potravy klíč k vývojovému vzestupu člověka, ale jen jedno z mnoha želízek, které si pravěcí lidí přihřívali v ohni evoluce. Vzestup člověka byl podle nich výsledkem souhry mezi přechodem na masitou stravu, zmenšením střev, tepelnou úpravou potravy a vzpřímenou chůzí. Pořadí, v jakém se tyto faktory uplatnily, si jen málokdo troufne určit. Především chvíle, kdy pravěcí lidé začali péct maso a rostliny, zůstává i nadále předmětem vášnivých debat.

Od sběru bobulí k bifteku
Oddělní živočišných předků člověka od vývojové větvě lidoopů            před 5-7 miliony roků
První australopitéci                před 4,2 miliony roků
Nejstarší kamenné nástroje              před 2,7 miliony roků
První lidé (Homo habilis)               před 2,2 miliony roků
První lidé Homo erectus              před 1,9 milionů roků
Zdvojnásobení objemu mozku              před 1,7 milionu roků
První možné stopy po používání ohně člověkem           před 1,5 milionu roků
První nesporné doklady o ovládnutí ohně člověkem           před 0,79 milionu roků
První nesporné důkazy o tepelné úpravě potravy           před 0,25 milionu roků
Lidé Homo sapiens a neandrtálci              před 0,2 milionu roků


Máme příliš malá břicha
*Naše útroby jsou nečekaně malé. Pokud budeme u ostatních zástupců primátů srovnávat velikost těla a podíl, jaký v něm zabírají vnitřnosti, zjistíme, že člověk se z obecných zákonitostí platných pro jeho nejbližší příbuzné nápadně vymyká. Primát velikosti člověka by měl mít útroby o 40% rozměrnější.

*Nejnovější studie provedené nejen na primátech, ale i na ptácích nebo rybách ukazují, že podobné zmenšení útrob nastává především u tvorů, kteří musí přednostně rozvíjet nějaké jiné orgány, které spotřebovávají mnoho energie. Například u ptáků se potkáváme se nápadně zmenšenými  útrobami u těch druhů, které migrují na velké vzdálenosti a potřebují mít silně vyvinuté létací svalstvo. To je také důvod, proč mají ptáci tak malé mozky. Čím větší je pták, tím větší potřebuje létací svaly, aby se udržel ve vzduchu a dokázal překonat větší vzdálenosti. A tím méně energie může věnovat na rozvoj a práci mozku. Právě tito opeření „hlupáci“ s mohutnou prsní svalovinou se těší u dnešního člověka největší oblibě. Na jejich těle je nejvíc masa. Názorným příkladem je krocan či husa.

*U primátů se zmenšuje trávicí trakt ve prospěch mozku. Například jihoamerické malpy mají v poměru k tělu velké mozky a jsou také překvapivě chytré. Jejich útroby jsou ale malé. Mohou si to dovolit, protože se živí vydatnou potravou složenou především z hmyzu a ptačích vajec. V jejich sousedství žijící vřešťani mají mozky relativně malé a střeva rozměrná. Potřebují je na zpracování těžko stravitelné a málo výživné rostlinné potravy skládající se především z listí stromů. 

Máme příliš velké mozky
*Lidský mozek je v poměru k tělu nečekaně velký. Proč? Vývoj některých primátů se tu více a tu zase méně ubíral podobnou cestou. Srovnáním životních stylů, velikosti těla a podílu, jaký v těle zaujímá mozek, lze nalézt ideální recept na velký mozek.
*Rozvoji mozku zjevně svědčí zpomalení látkové výměny. To  s sebou nese pomalejší vývoj mláďat, prodloužené dětství, oddálení pohlavní dospělosti a celkové prodloužení života. Tak získá živočich čas na vybudování velkého, dobře organizovaného mozku.

*Názorně to dokazuje pravěký člověk Homo erectus, který prodělal dramatické zvětšení mozku a zjevně přitom zpomalil svůj vývoj. Z nalezených dětských lebek vyplývá, že se lidem Homo erectus prořezávaly druhé zuby o poznání později než jejich předkům. Potomci současných lidí se vyvíjejí ještě mnohem pomaleji a představují v přírodě skutečný extrém. Těžko bychom hledali jiného tvora, jehož potomstvo je tak dlouho závislé na rodičích a staví se na své vlastní nohy tak pomalu.

*Bez zpomalení vývoje, oddálení puberty a prodloužení života není možné přesměrovat živiny a energii k budování mozku. Názorným příkladem je prase, které má v poměru k tělu poměrně malý trávicí trakt, ale zároveň i velmi malý mozek. Rychlý růst a vývoj selat nedává prasečímu mozku dostatek času na růst a zdokonalení.

Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Růžová barva je tou nejstarší na Zemi

Růžová barva je tou nejstarší na...

To jsou závěry doktorandského výzkumu Nur Gueneliové, která světle...
Začalo pro lední medvědy poslední odpočítávání?

Začalo pro lední medvědy poslední...

Králem arktických oblastí nemůže být nikdo jiný než největší šelma na...
V laboratoři se podařilo vyvinout první hybridní embryo nosorožce

V laboratoři se podařilo vyvinout...

Nosorožci bílí severní jsou na samém pokraji vyhynutí; na světě zbývají už...
Čeští vědci vytvořili systém pro rozpoznávání hub a rostlin. Překoná i zkušené odborníky!

Čeští vědci vytvořili systém pro...

Odborníci z ČVUT nedávno uspěli na mezinárodní soutěži ExpertLifeCLEF 2018...
Úhoři pod vlivem drog

Úhoři pod vlivem drog

Kokain patří mezi nejrozšířenější tvrdé drogy. Jeho účinky jsou euforizující,...
Rolling Stones uvěznění v jantaru

Rolling Stones uvěznění v jantaru

Tříčlenný mezinárodní tým entomologů z Čech, Německa a USA se rozhodl vzdát...
Na Broumovsku se opět narodila vlčata

Na Broumovsku se opět narodila...

Vlčí smečka, pohybující se na Broumovsku a ve východním Podkrkonoší, se rozmnožuje...
Na otevřeném moři vznikne útulek pro velryby

Na otevřeném moři vznikne útulek...

Psí a kočičí útulky, to není nic výjimečného. Ale útulek pro...
Co ničí okrasné dřeviny? Vědci odhalili nový typ škůdce.

Co ničí okrasné dřeviny? Vědci...

Posledních padesát let byly druhy brouků vázaných na jalovec ve střední Evropě...
Projekt na záchranu antilop Derbyho: 14 mláďat a 800 proškolených studentů

Projekt na záchranu antilop Derbyho:...

Už několik let je Safari Park Dvůr Králové významně zapojen do aktivit...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Volvo: Hrom a blesk severského pantheonu

Volvo: Hrom a blesk severského...

Volvo jede. Každoročně rostou prodeje a produkce o desítky...
VIDEO: Informace o 11. září, které bychom měli znát

VIDEO: Informace o 11. září, které...

O útocích z 11. září slyšel asi každý, ale víte, kolik lidí...
Vychytralost kukaček nezná mezí!

Vychytralost kukaček nezná mezí!

Příroda občas prokazuje, že má docela smysl pro černý humor. Vyprávět by o tom mohli...
Britský spisovatel George Orwell: Co ho inspirovalo při tvorbě díla 1984?

Britský spisovatel George Orwell:...

„Neničíme kacíře proto, že nám odporuje; nikdy ho nezničíme, dokud nám...
5 miniaturních a nepříjemných tvorů, které můžete potkat v létě na pláži

5 miniaturních a nepříjemných tvorů,...

Zní vám výlet na pláž jako ideální plán pro letní den? Nemůžete se...
Nepodařený Hitlerův projekt: Vítězný oblouk měl vážit přes 12 000 tun!

Nepodařený Hitlerův projekt: Vítězný...

„Nemám to město rád. Není hezké a lidé jsou tu moc liberální,“ myslí si nacistický...
Smutek za Karla IV: Truchlení za otce vlasti trvalo celých 17 dní

Smutek za Karla IV: Truchlení za...

Pražský hrad, 29. listopadu 1378 tři hodiny po západu slunce. Zpocený...
Selfie: Porucha, či neškodná zábava?

Selfie: Porucha, či neškodná...

Fenomén selfie zasáhl téměř celou planetu. Je jen málo lidí, kteří si...
Prožila Karolína Světlá milostný vztah s Janem Nerudou?

Prožila Karolína Světlá milostný...

Na svět přichází roku 1830 Johana Rottová, dcera z vážené rodiny významného...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.