Škeble umí přeměnit vzduch na potravu

Že je to nesmysl? Ale ne. Vždyť přece totéž dělají rostliny, které si berou ze vzduchu dusík a vyrábějí z něj proteiny. To je pro nás naprosto přirozené. Teď se vědcům podařilo objevit živočichy, kteří dokážou totéž.

Jsou jimi mořské škeble, zvané lodní šášně. Že je to nesmysl? Ale ne. Vždyť přece totéž dělají rostliny, které si berou ze vzduchu dusík a vyrábějí z něj proteiny. To je pro nás naprosto přirozené. Teď se vědcům podařilo objevit živočichy, kteří dokážou totéž. Jsou jimi mořské škeble, zvané lodní šášně.

Na první pohled ani jako škeble nevypadají, spíše jako červi s pevnou schránkou. Na jméno jim nemohou přijít zejména námořníci na dřevěných lodích. Ty dokážou žravé šášně totiž prožrat jako řešeto.

Lodní šášně způsobí ročně na dřevěných lodích přístavních molech a rybářských bárkách škody za miliardy dolarů. „Dřevo má velmi nízkou výživnou hodnotu“, říká Dan Distel (Dan Distl) z oceánografického ústavu v americkém Ipswichi (Ipsviči).

„Neobsahuje téměř žádný protein. Ale tito měkkýši používají speciálně naprogramované bakterie, žijící uvnitř zvláštního orgánu v žábrách, aby přeměnili vzduch, obsahující až 80% dusíku, na potřebný protein,“ dodává. Objev odhaluje dosud neznámý proces jimž mohou živočichové získávat potravu a upozorňuje, že nemusí jít o ojedinělý jev, a v mořích se mohou nacházet další druhy, kterým stačí k životu jen obyčejný vzduch.

„Pokud porozumíme dokonale tomuto procesu, můžeme lépe pochopit i to, jak rostliny využívají dusík, který má na svědomí velké procento proteinu, rostlinami vyrobeného a nakonec konzumovaného zvířaty i lidmi,“ říkají objevitelé. Při výzkumu použili izotopové zobrazovací spektrometrie, aby přímo zobrazili a změřili poutání dusíku ze vzduchu jednotlivými bakteriemi v hostitelských buňkách. Tím chtěli demonstrovat, že vázaný dusík je následně využíván pro látkovou výměnu.

Jde tedy o zbrusu novu metodu jak studovat mikroby a globální cyklus tvorby živin. Dřevo, ačkoliv je bohaté na uhlíkaté látky, obsahuje dvakrát menší množství dusíku na jednotku uhlíku, než živočišná tkáň.

Zvířata, která požírají dřevo, tak musí získávat další zdroje kombinovaného dusíku pro biosyntézu. Například dřevokazní termiti musí doplňovat svoji dřevitou dietu dusíkatými sloučeninami, které produkují nitrogenní bakterie v jejich střevech.

Sášeň lodní – nepřítel námořníkůŠášně patří na moři mezi nejobávanější škůdce dřevěných staveb a lodí. Sášeň lodní (Teredo navalis) patří mezi mlže. O tom, že jde o měkkýše svědčí pouze drobné lasturovité schránky na jeho konci.

V některých jazycích se také nazývá lodní červ. Šášně se živí dřevem, které provrtají tak důkladně, že se stavba nakonec zhroutí. Ne nadarmo se jim proto přezdívá „mořští termiti“ a všechny přímořské národy hledají – zatím marně – způsob, jak proti těmto nevítaným návštěvníkům bojovat.

Autor: Pavel Přeučil
Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

„Fujtajblík“ již nebude kráčet po mořském dně

„Fujtajblík“ již nebude kráčet po...

Na dně moří a oceánů žijí skutečně prazvláštní tvorové, řadí se mezi ně...
Léto roku 2020 bylo pro severní polokouli nejteplejší od počátku měření

Léto roku 2020 bylo pro severní...

Zatímco v našich končinách vládlo celkem příjemné léto bez šílených...
Byl megalodon skutečně mega?

Byl megalodon skutečně mega?

Obří megalodon (Carcharocles megalodon) je živočich, který svou velikostí...
Šípové žáby opět v Praze

Šípové žáby opět v Praze

Návštěvníci Zoo Praha teď mají jedinečnou příležitost prohlédnout si hned...
Zdravá půda pro další generace

Zdravá půda pro další generace

Již v úterý 18. srpna dorazí vědci z Biologického centra AV ČR ve své...
Čeští vědci zachraňují africkou divočinu

Čeští vědci zachraňují africkou...

Tým českých vědců pod vedením zoologů Arthura Sniegona a Tomáše...
Poznejte život netopýrů zblízka

Poznejte život netopýrů zblízka

Mezinárodní noc pro netopýry proběhne letos již po čtyřiadvacáté. Tradiční...
Charakter rašelinišť se mění 

Charakter rašelinišť se mění 

V současnosti pokrývají rašeliniště zhruba 3 % zemského povrchu. Také obsahují nejméně...
Skrytá stránka černobylských hub: Budou nás chránit před kosmických zářením?

Skrytá stránka černobylských hub: Budou...

Houby rostoucí kousek od nechvalně proslulé jaderné elektrárny Černobyl možná...
Co zabilo slony?

Co zabilo slony?

Pro vědce byla nedávná smrt stovek slonů v africké Botswaně záhadou. Nyní se však zdá,...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Pozor na klíště! Nebezpečí létem zdaleka nekončí!

Pozor na klíště! Nebezpečí létem...

Tento nepříjemný parazit nás bohužel neohrožuje jen během letních...
Nejkrásnější hrady a zámky na světě

Nejkrásnější hrady a zámky na světě

V historii sloužily hrady jako obrana před nájezdy nepřátel a zámky...
První akciová společnost: Komu vyfoukli Nizozemci prvenství v obchodu s kořením?

První akciová společnost: Komu...

Nizozemské lodě míří na konci 16. století k indickým Ostrovům koření a vrací se...
Největší tajemství NASA

Největší tajemství NASA

Přistál člověk opravdu na měsíci? Udělal Neil Armstrong...
Byl Český ráj posvátným místem Keltů?

Byl Český ráj posvátným místem...

Na území Českého ráje se nachází velké množství svatyní a posvátných lokalit...
Legenda O sedmi spáčích: Komu patří obrovské hroby v Tunisku?

Legenda O sedmi spáčích: Komu...

Na jihu Tuniska se nachází slavná osada Chenini, kam se sjíždějí turisté...
Karel IV.: Měl zkušenosti s nevysvětlitelnými jevy?

Karel IV.: Měl zkušenosti s...

Dnes si připomínáme 700 let od narození českého krále a římského císaře Karla...
Peruánská svatyně Chavin de Huantar: Starší než Stonehenge

Peruánská svatyně Chavin de...

Na rozdíl od proslulého Stonehenge tuto svatyni zná jen málokdo. A přitom je podle...
VIDEO: Kuličková dráha, od které neodtrhnete oči!

VIDEO: Kuličková dráha, od které...

Dřívka, magnety, pružinky a kuličky. Stačí pár...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.