Domů     Příroda
Škeble umí přeměnit vzduch na potravu
21.stoleti 19.3.2008

Že je to nesmysl? Ale ne. Vždyť přece totéž dělají rostliny, které si berou ze vzduchu dusík a vyrábějí z něj proteiny. To je pro nás naprosto přirozené. Teď se vědcům podařilo objevit živočichy, kteří dokážou totéž. Jsou jimi mořské škeble, zvané lodní šášně. Že je to nesmysl? Ale ne. Vždyť přece totéž dělají rostliny, které si berou ze vzduchu dusík a vyrábějí z něj proteiny. To je pro nás naprosto přirozené. Teď se vědcům podařilo objevit živočichy, kteří dokážou totéž. Jsou jimi mořské škeble, zvané lodní šášně.

Na první pohled ani jako škeble nevypadají, spíše jako červi s pevnou schránkou. Na jméno jim nemohou přijít zejména námořníci na dřevěných lodích. Ty dokážou žravé šášně totiž prožrat jako řešeto.


Lodní šášně způsobí ročně na dřevěných lodích přístavních molech a rybářských bárkách škody za miliardy dolarů. „Dřevo má velmi nízkou výživnou hodnotu“, říká Dan Distel (Dan Distl) z oceánografického ústavu v americkém Ipswichi (Ipsviči). „Neobsahuje téměř žádný protein. Ale tito měkkýši používají speciálně naprogramované bakterie, žijící uvnitř zvláštního orgánu v žábrách, aby přeměnili vzduch, obsahující až 80% dusíku, na potřebný protein,“ dodává. Objev odhaluje dosud neznámý proces jimž mohou živočichové získávat potravu a upozorňuje, že nemusí jít o ojedinělý jev, a v mořích se mohou nacházet další druhy, kterým stačí k životu jen obyčejný vzduch.
„Pokud porozumíme dokonale tomuto procesu, můžeme lépe pochopit i to, jak rostliny využívají dusík, který má na svědomí velké procento proteinu, rostlinami vyrobeného a nakonec konzumovaného zvířaty i lidmi,“ říkají objevitelé.
Při výzkumu použili izotopové zobrazovací spektrometrie, aby přímo zobrazili a změřili poutání dusíku ze vzduchu jednotlivými bakteriemi v hostitelských buňkách. Tím chtěli demonstrovat, že vázaný dusík je následně využíván pro látkovou výměnu. Jde tedy o zbrusu novu metodu jak studovat mikroby a globální cyklus tvorby živin.
Dřevo, ačkoliv je bohaté na uhlíkaté látky, obsahuje dvakrát menší množství dusíku na jednotku uhlíku, než živočišná tkáň. Zvířata, která požírají dřevo, tak musí získávat další zdroje kombinovaného dusíku pro biosyntézu. Například dřevokazní termiti musí doplňovat svoji dřevitou dietu dusíkatými sloučeninami, které produkují nitrogenní bakterie v jejich střevech.

Sášeň lodní – nepřítel námořníků
Šášně patří na moři mezi nejobávanější škůdce dřevěných staveb a lodí. Sášeň lodní (Teredo navalis) patří mezi mlže. O tom, že jde o měkkýše svědčí pouze drobné lasturovité schránky na jeho konci. V některých jazycích se také nazývá lodní červ. Šášně se živí dřevem, které provrtají tak důkladně, že se stavba nakonec zhroutí. Ne nadarmo se jim proto přezdívá „mořští termiti“ a všechny přímořské národy hledají – zatím marně – způsob, jak proti těmto nevítaným návštěvníkům bojovat.

Související články
Od ničivého zemětřesení a tsunami v Japonsku, které zabily téměř 20 000 lidí a spustily jadernou katastrofu ve Fukušimě, uběhlo už 15 let. Nová analýza videozáznamu vlny odhalila, že pobřeží bohaté na bahno způsobilo, že tsunami byla mnohem ničivější, než musela být… Zemětřesení v japonské provincii Tóhoku o síle 9,0 MMS (momentové škály) bylo nejsilnějším […]
Ze všech stran se na nás valí informace, že bychom se ideálně cukru ve stravě měli vyhýbat, protože jeho nadměrná konzumace nejenže vede k obezitě a předčasnému stárnutí pleti, ale ohrožuje i srdce a játra. Negativní vliv má také na psychiku, protože způsobuje únavu, podrážděnost a mozkovou mlhu. Jsou však všechny cukry opravdu tak špatné? […]
Příroda 27.4.2026
Mezi nejzajímavější tvory Jižní Ameriky patří vodnice posvátná, známá rovněž jako posvátná žába. Je endemitem vysokohorského jezera Titicaca, nacházejícího se na hranici mezi Peru a Bolívií. Tato významná a ikonická vodní plocha je považována za největší sladkovodní jezero na jihoamerickém kontinentu. Hlavně je však úzce spjata s dávno zaniklou, ovšem mýty opředenou inckou civilizací. Inkové […]
Příroda 26.4.2026
Jak velkým množstvím vody se naše planeta může pochlubit? Odpověď možná neleží jen na jejím povrchu. Nový výzkum naznačuje, že v kovovém jádru planety může být ukryté obrovské množství vodíku. A pokud by se tento vodík spojil s kyslíkem, vzniklo by z něj tolik vody, že by mnohonásobně překročila objem současných oceánů. Jestliže se tyto […]
Historie Příroda 25.4.2026
Představa, že mořím v době, kdy na zemské souši skotačili dinosauři, vládli výhradně obří plazi, dostává vážnou trhlinu. Nový výzkum totiž naznačuje, že na vrcholu potravního řetězce stály či spíše plavaly gigantické chobotnice připomínající bájné krakeny. Vědci analyzovali celkem 27 fosilizovaných zobáků těchto tvorů, z nichž část byla dříve mylně přisuzována jiným hlavonožcům. Nové interpretace […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz