Domů     Příroda
Škeble umí přeměnit vzduch na potravu
21.stoleti 19.3.2008

Že je to nesmysl? Ale ne. Vždyť přece totéž dělají rostliny, které si berou ze vzduchu dusík a vyrábějí z něj proteiny. To je pro nás naprosto přirozené. Teď se vědcům podařilo objevit živočichy, kteří dokážou totéž. Jsou jimi mořské škeble, zvané lodní šášně. Že je to nesmysl? Ale ne. Vždyť přece totéž dělají rostliny, které si berou ze vzduchu dusík a vyrábějí z něj proteiny. To je pro nás naprosto přirozené. Teď se vědcům podařilo objevit živočichy, kteří dokážou totéž. Jsou jimi mořské škeble, zvané lodní šášně.

Na první pohled ani jako škeble nevypadají, spíše jako červi s pevnou schránkou. Na jméno jim nemohou přijít zejména námořníci na dřevěných lodích. Ty dokážou žravé šášně totiž prožrat jako řešeto.


Lodní šášně způsobí ročně na dřevěných lodích přístavních molech a rybářských bárkách škody za miliardy dolarů. „Dřevo má velmi nízkou výživnou hodnotu“, říká Dan Distel (Dan Distl) z oceánografického ústavu v americkém Ipswichi (Ipsviči). „Neobsahuje téměř žádný protein. Ale tito měkkýši používají speciálně naprogramované bakterie, žijící uvnitř zvláštního orgánu v žábrách, aby přeměnili vzduch, obsahující až 80% dusíku, na potřebný protein,“ dodává. Objev odhaluje dosud neznámý proces jimž mohou živočichové získávat potravu a upozorňuje, že nemusí jít o ojedinělý jev, a v mořích se mohou nacházet další druhy, kterým stačí k životu jen obyčejný vzduch.
„Pokud porozumíme dokonale tomuto procesu, můžeme lépe pochopit i to, jak rostliny využívají dusík, který má na svědomí velké procento proteinu, rostlinami vyrobeného a nakonec konzumovaného zvířaty i lidmi,“ říkají objevitelé.
Při výzkumu použili izotopové zobrazovací spektrometrie, aby přímo zobrazili a změřili poutání dusíku ze vzduchu jednotlivými bakteriemi v hostitelských buňkách. Tím chtěli demonstrovat, že vázaný dusík je následně využíván pro látkovou výměnu. Jde tedy o zbrusu novu metodu jak studovat mikroby a globální cyklus tvorby živin.
Dřevo, ačkoliv je bohaté na uhlíkaté látky, obsahuje dvakrát menší množství dusíku na jednotku uhlíku, než živočišná tkáň. Zvířata, která požírají dřevo, tak musí získávat další zdroje kombinovaného dusíku pro biosyntézu. Například dřevokazní termiti musí doplňovat svoji dřevitou dietu dusíkatými sloučeninami, které produkují nitrogenní bakterie v jejich střevech.

Sášeň lodní – nepřítel námořníků
Šášně patří na moři mezi nejobávanější škůdce dřevěných staveb a lodí. Sášeň lodní (Teredo navalis) patří mezi mlže. O tom, že jde o měkkýše svědčí pouze drobné lasturovité schránky na jeho konci. V některých jazycích se také nazývá lodní červ. Šášně se živí dřevem, které provrtají tak důkladně, že se stavba nakonec zhroutí. Ne nadarmo se jim proto přezdívá „mořští termiti“ a všechny přímořské národy hledají – zatím marně – způsob, jak proti těmto nevítaným návštěvníkům bojovat.

Související články
Je to zvláštní pohled. Skoro to vypadá, že se brouk na větším mravenci vozí – jako by si ho osedlal. Ovšem důvod, proč onen brouk bizarní „rodeo“ podstupuje, je úplně jiný. Sbírá mravencovu feromonovou produkci, aby se mohl vydávat za člena kolonie – a aby přežil. Mravenci jsou jedni z nejpozoruhodnějších zástupců živočišné říše. Tito […]
Cílem argentinské hlubokomořské expedice bylo mapování korálového útesu Bathelia candida a hledání prostředí bohatých na studené průsaky. Místo toho spatřili vědci tvora, který se lidem ukáže jen opravdu zřídka. Vzácná talířovka si proto vysloužila přídomek bájná. Za posledních 127 let byla spatřena jen stokrát… Vědecký tým se na expedici vydal na palubě lodi R/V Falkor, […]
Historie Příroda 18.2.2026
Není to největší šelma, ani největší suchozemská šelma, a dokonce ani největší kočkovitá šelma. Přesto je lev označován za krále zvířat. Spojován bývá zpravidla s africkým kontinentem, v omezeném počtu však žije i v Indii. V minulosti bylo navíc rozšíření těchto dravců mnohem větší, vyskytovali se i v Evropě, což si dnes jen těžko dovedeme […]
Příroda 16.2.2026
Dřív šlo na starém kontinentu o běžné zvíře. Postupem času se ale situace zubra evropského začala měnit. Jeho populace se zmenšovaly až na kritickou mez. Naštěstí následovaly různé reintrodukční projekty, díky nimž se úchvatní kopytníci začali vracet do přírody, do svého přirozeného prostředí. Na těchto projektech se podílí i čeští odborníci. Zkraje roku 2026 rozšířila […]
Příroda 11.2.2026
V rámci studie stejnopohlavního sexuálního chování u primátů se experti zaměřili mimo jiné na makaky rhesus. Stejně jako u šimpanzů bonobo jsou u těchto zvířat projevy homosexuality velmi časté. Jedná se o značně rozšířený a rovněž velmi známý druh. Makakové obecně se nechvalně proslavili krádežemi, které coby nenechaví zloději realizují při svých nájezdech na kabelky […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz