Domů     Příroda
Škeble umí přeměnit vzduch na potravu
21.stoleti 19.3.2008

Že je to nesmysl? Ale ne. Vždyť přece totéž dělají rostliny, které si berou ze vzduchu dusík a vyrábějí z něj proteiny. To je pro nás naprosto přirozené. Teď se vědcům podařilo objevit živočichy, kteří dokážou totéž. Jsou jimi mořské škeble, zvané lodní šášně. Že je to nesmysl? Ale ne. Vždyť přece totéž dělají rostliny, které si berou ze vzduchu dusík a vyrábějí z něj proteiny. To je pro nás naprosto přirozené. Teď se vědcům podařilo objevit živočichy, kteří dokážou totéž. Jsou jimi mořské škeble, zvané lodní šášně.

Na první pohled ani jako škeble nevypadají, spíše jako červi s pevnou schránkou. Na jméno jim nemohou přijít zejména námořníci na dřevěných lodích. Ty dokážou žravé šášně totiž prožrat jako řešeto.


Lodní šášně způsobí ročně na dřevěných lodích přístavních molech a rybářských bárkách škody za miliardy dolarů. „Dřevo má velmi nízkou výživnou hodnotu“, říká Dan Distel (Dan Distl) z oceánografického ústavu v americkém Ipswichi (Ipsviči). „Neobsahuje téměř žádný protein. Ale tito měkkýši používají speciálně naprogramované bakterie, žijící uvnitř zvláštního orgánu v žábrách, aby přeměnili vzduch, obsahující až 80% dusíku, na potřebný protein,“ dodává. Objev odhaluje dosud neznámý proces jimž mohou živočichové získávat potravu a upozorňuje, že nemusí jít o ojedinělý jev, a v mořích se mohou nacházet další druhy, kterým stačí k životu jen obyčejný vzduch.
„Pokud porozumíme dokonale tomuto procesu, můžeme lépe pochopit i to, jak rostliny využívají dusík, který má na svědomí velké procento proteinu, rostlinami vyrobeného a nakonec konzumovaného zvířaty i lidmi,“ říkají objevitelé.
Při výzkumu použili izotopové zobrazovací spektrometrie, aby přímo zobrazili a změřili poutání dusíku ze vzduchu jednotlivými bakteriemi v hostitelských buňkách. Tím chtěli demonstrovat, že vázaný dusík je následně využíván pro látkovou výměnu. Jde tedy o zbrusu novu metodu jak studovat mikroby a globální cyklus tvorby živin.
Dřevo, ačkoliv je bohaté na uhlíkaté látky, obsahuje dvakrát menší množství dusíku na jednotku uhlíku, než živočišná tkáň. Zvířata, která požírají dřevo, tak musí získávat další zdroje kombinovaného dusíku pro biosyntézu. Například dřevokazní termiti musí doplňovat svoji dřevitou dietu dusíkatými sloučeninami, které produkují nitrogenní bakterie v jejich střevech.

Sášeň lodní – nepřítel námořníků
Šášně patří na moři mezi nejobávanější škůdce dřevěných staveb a lodí. Sášeň lodní (Teredo navalis) patří mezi mlže. O tom, že jde o měkkýše svědčí pouze drobné lasturovité schránky na jeho konci. V některých jazycích se také nazývá lodní červ. Šášně se živí dřevem, které provrtají tak důkladně, že se stavba nakonec zhroutí. Ne nadarmo se jim proto přezdívá „mořští termiti“ a všechny přímořské národy hledají – zatím marně – způsob, jak proti těmto nevítaným návštěvníkům bojovat.

Související články
Příroda 1.6.2026
Existuje mnoho druhů želv. Mezi nejznámější patří bezesporu ty, které dosahují největší hmotnosti a rozměrů. Které konkrétně patří do skupiny obrněných gigantů? Pro začátek představme želvu sloní. Zástupci tohoto druhu žijí na souostroví Galapágy, které se nachází západně od jihoamerického státu Ekvádor. Jsou proslulí jednak svou velikostí a jednak tím, že se dožívají extrémně vysokého […]
Historie Příroda 1.6.2026
Má před sebou dlouhý život. Chodit po tomto světě může více než 150 let. Anebo možná zemře v příštích 24 hodinách. Mládě želvy sloní zatím ani zdaleka nedorostlo velikosti svých rodičů, a tudíž je snadnou kořistí pro hladové krysy nebo toulavé kočky. V řadě kultur mají hluboký mytologický význam. Staly se součástí mnoha legend a […]
Jako DEET je označována nejúčinnější složka repelentů proti hmyzu. Z nejnovější studie však vyplývá, že stejně jako se Pavlovovi psi naučili spojovat zvonění zvonku s potravou, i komáři si mohou začít uvědomovat, že přítomnost DEETu znamená, že dorazila potrava! Diethyltoluamid, též N,N-diethyl-m-toluamid či DEET je nažloutlá olejovitá kapalina. Je nejpoužívanější aktivní složkou v repelentech proti […]
Příroda 28.5.2026
Druhová pestrost hmyzu v české přírodě výrazně klesá. Zmírnit tento propad může návrat velkých kopytníků – divokých koní, zubrů a praturů – do krajiny. Ukazuje to rozsáhlá studie českých vědců vedených výzkumníky z Biologického centra Akademie věd České republiky (BC AV ČR), kteří sledovali pět skupin hmyzu na 11 lokalitách v České republice s celoroční […]
Příroda 27.5.2026
Co jsou vlastně koalové zač? Ačkoli správný název jejich druhu zní koala medvídkovitý, nemají se šelmami z čeledi medvědovitých pranic společného. Neřadí se ani mezi šelmy medvídkovité, k nimž náleží mývalové či nosálové a ke kterým mají na první pohled relativně blízko. Ve skutečnosti se jedná o vačnatce, tedy příbuzné klokanů, vačic, vombatů nebo ďáblů […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz