Domů     Příroda
Škeble umí přeměnit vzduch na potravu
21.stoleti 19.3.2008

Že je to nesmysl? Ale ne. Vždyť přece totéž dělají rostliny, které si berou ze vzduchu dusík a vyrábějí z něj proteiny. To je pro nás naprosto přirozené. Teď se vědcům podařilo objevit živočichy, kteří dokážou totéž. Jsou jimi mořské škeble, zvané lodní šášně. Že je to nesmysl? Ale ne. Vždyť přece totéž dělají rostliny, které si berou ze vzduchu dusík a vyrábějí z něj proteiny. To je pro nás naprosto přirozené. Teď se vědcům podařilo objevit živočichy, kteří dokážou totéž. Jsou jimi mořské škeble, zvané lodní šášně.

Na první pohled ani jako škeble nevypadají, spíše jako červi s pevnou schránkou. Na jméno jim nemohou přijít zejména námořníci na dřevěných lodích. Ty dokážou žravé šášně totiž prožrat jako řešeto.


Lodní šášně způsobí ročně na dřevěných lodích přístavních molech a rybářských bárkách škody za miliardy dolarů. „Dřevo má velmi nízkou výživnou hodnotu“, říká Dan Distel (Dan Distl) z oceánografického ústavu v americkém Ipswichi (Ipsviči). „Neobsahuje téměř žádný protein. Ale tito měkkýši používají speciálně naprogramované bakterie, žijící uvnitř zvláštního orgánu v žábrách, aby přeměnili vzduch, obsahující až 80% dusíku, na potřebný protein,“ dodává. Objev odhaluje dosud neznámý proces jimž mohou živočichové získávat potravu a upozorňuje, že nemusí jít o ojedinělý jev, a v mořích se mohou nacházet další druhy, kterým stačí k životu jen obyčejný vzduch.
„Pokud porozumíme dokonale tomuto procesu, můžeme lépe pochopit i to, jak rostliny využívají dusík, který má na svědomí velké procento proteinu, rostlinami vyrobeného a nakonec konzumovaného zvířaty i lidmi,“ říkají objevitelé.
Při výzkumu použili izotopové zobrazovací spektrometrie, aby přímo zobrazili a změřili poutání dusíku ze vzduchu jednotlivými bakteriemi v hostitelských buňkách. Tím chtěli demonstrovat, že vázaný dusík je následně využíván pro látkovou výměnu. Jde tedy o zbrusu novu metodu jak studovat mikroby a globální cyklus tvorby živin.
Dřevo, ačkoliv je bohaté na uhlíkaté látky, obsahuje dvakrát menší množství dusíku na jednotku uhlíku, než živočišná tkáň. Zvířata, která požírají dřevo, tak musí získávat další zdroje kombinovaného dusíku pro biosyntézu. Například dřevokazní termiti musí doplňovat svoji dřevitou dietu dusíkatými sloučeninami, které produkují nitrogenní bakterie v jejich střevech.

Sášeň lodní – nepřítel námořníků
Šášně patří na moři mezi nejobávanější škůdce dřevěných staveb a lodí. Sášeň lodní (Teredo navalis) patří mezi mlže. O tom, že jde o měkkýše svědčí pouze drobné lasturovité schránky na jeho konci. V některých jazycích se také nazývá lodní červ. Šášně se živí dřevem, které provrtají tak důkladně, že se stavba nakonec zhroutí. Ne nadarmo se jim proto přezdívá „mořští termiti“ a všechny přímořské národy hledají – zatím marně – způsob, jak proti těmto nevítaným návštěvníkům bojovat.

Související články
Objevy Příroda 19.5.2025
Klimatická změna rychle proměňuje arktickou tundru, potvrdila rozsáhlá mezinárodní studie, kterou publikoval časopis Nature. Vědci po čtyři desetiletí sledovali více než 2 000 rostlinných společenstev napříč Arktidou a zjistili, že změny nejsou jednotné – zatímco některé oblasti zaznamenaly přírůstek druhů, jiné naopak ztrácely svou biologickou rozmanitost. Mezi výzkumníky, kteří se na projektu podíleli, byl i […]
Objevy Příroda 19.5.2025
Půlroční expedice doktorského studenta z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity na tropickém ostrově Nová Guinea přinesla jedinečný objev. František Vejmělka jako první zdokumentoval jednoho z největších myšovitých hlodavců světa – velekrysu Mallomys istapantap. Tento tajemný noční tvor obývá chladné mlžné horské pralesy a pláně v nadmořských výškách 3700 metrů a pro vědu byl znám pouze z několika […]
Příroda 18.5.2025
Nově analyzovaná fosilie Archaeopteryxe, získaná Fieldovým muzeem v Chicagu v roce 2022, přinesla zcela nové poznatky o tom, jak se první ptáci naučili létat. Tento exemplář, původně pocházející z Bavorska, je prvním, u kterého byly identifikovány specializované terciální peří na části horních končetin. Tato pera vytvářejí aerodynamický přechod mezi křídlem a tělem, což je adaptace […]
Že osiřeli, je na šimpanzích znát i v dospělosti. Obzvlášť na to doplácejí samci, mívají horší postavení ve skupině a méně potomků. Trauma osiření je dokonce vidět na magnetické rezonanci, jelikož trvale mění strukturu mozku.   Šimpanzi jsou ve zvířecí říši nápadní nezvykle dlouhým dětstvím, které trvá 13 až 15 let. Důvod je podobný jako u […]
Objevy Příroda 12.5.2025
Sršni asijští se stali nechtěnou součástí evropské krajiny a snižují počty užitečných opylovačů. Tento invazní druh pochází z jihovýchodní Asie, ale od prvního výskytu ve Francii v roce 2004 se přes veškerou snahu o vymýcení postupně šíří dál. Zatím mu v tom podle odborníků nebrání ani žádný přirozený nepřítel. V polovině dubna začínají ze zimovišť vylétat […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz