Zrcadlo by mělo nasměrovat sluneční světlo na 1 km široké místo na povrchu Marsu, na kterém se díky tomu zvedne teplota až na příjemných 20 stupňů Celsia (na této planetě se teploty běžně pohybují v rozmezí –140 až –60 stupňů).
Cílem projektu je vytvořit příznivější podmínky pro budoucí mise, ať už pro lidské astronauty, kteří díky němu nebudou odkázáni na silně izolační skafandry, nebo pro techniku, které poskytne energii pro solární články. Odborníci ovšem varují, že vzhledem k řídké atmosféře na Marsu zrcadlo tímto způsobem vystaví zacílené místo vysoké radiaci.
Na konci minulého roku byla spuštěna studie s cílem upřesnit povrchové vlastnosti materiálu, ze kterého se vyrobí balóny, a vyčíslit množství světla, jež se ze zrcadla dostane až na povrch planety.
Naděje pro slepé
Transplantované buňky si poradí samy
Nejčastější příčinou oslepnutí lidí starších 50 let je ve vyspělých zemích degenerace sítnice, na kterou zatím neexistuje dostatečně účinná léčba. Nejnovější pokusy amerických a britských vědců však ukázaly, že buňky transplantované do nemocné sítnice si samy dokáží najít cestu na správné místo, vytvořit si spojení s nervovou sítí oka a komunikovat se zrakovým centrem v mozku. Tedy vše potřebné k obnovení zraku.
Přestože zákrok pokusným myším umožnil opět částečně vidět, bude podle odborníků z Michiganské univerzity a Londýnského oftalmologického ústavu trvat ještě řadu let, než se metoda dostane do klinické praxe.
Medvědi odmítají zimní spánek
Stromy kvetly podruhé!
Že medvěd celou zimu prospí, ví každé malé dítě. Medvědi ze Sibiře se však začínají zákonům přírody vzpírat. Na Sibiři totiž vládne v posledních letech nezvykle teplé počasí.
Medvědům se proto nechce do brlohů ani v měsících, kdy se jindy už dávno oddávali zimnímu spánku. Namísto toho se věnují svým nejoblíbenějším činnostem – shánění potravy a odpočinku.
Medvědi, navyklí drsným podmínkám, si rádi své zimní příbytky staví pod sněhem. Jenže v lesích Sibiře je sněhu nedostatek a v některých oblastech dokonce kvetly stromy na začátku letošní zimy podruhé v roce.
Hrnec plný stříbra
Nizozemci našli římský poklad
Ve městě Cuin, které se nachází 130 km jihovýchodně od nizozemského Amsterodamu, vykopali archeologové na konci loňského roku hliněný hrnec s 200 stříbrnými mincemi a několika šperky ze starého Říma. Poklad byl objeven na místě, kde se má začít s výstavbou nových obytných domů. Jeho větší část byla zatím prozkoumána jen za pomoci rentgenového záření.
První mince, kterou restaurátoři očistili od nánosů bahna, měla vyraženu podobiznu excentrického římského císaře Elagabala (218 a 222 n. l.). Hrnec byl ukryt přesně na místě, kde kdysi udeřil blesk, jestli se však jednalo o oběť bohům, nebo o vypočítavou snahu ukrýt jej tam, kam se mnoho lidí neodváží, archeologové zatím nevědí.
Oblast nálezu vykazuje známky osídlení již z doby kamenné. Římané se sem poprvé dostali za vlády Julia Caesara někdy kolem roku 53 př. n. l., nicméně pod přímou nadvládu se zdejší obyvatelé dostali až o století později.
Vědci vyrobili umělý žaludek
Dokáže i zvracet?
Na umělém žaludku chtějí vědci studovat procesy, jaké probíhají během trávení. Na základě analýz pak vznikne studie, která by měla ukázat, jaká strava je zdravá.
Žaludek je vyroben z plastu a kovu, ale přesto dokáže produkovat kyseliny nebo enzymy, tedy to, co dokáže vyrobit i lidský žaludek. A nejen to, pokud mu nějaká potrava nesedne, vyzvrací ji!
Přístroj by mohl pomoci i lidem, kteří trpí například cukrovkou. Řada odborníků však poukazuje na to, že lidský organismus je natolik složitý, že žádné jeho napodobeniny nemohou být dokonalé a přesné.
Šestkrát silnější než morfium
Lidské sliny působí proti bolesti
Francouzské pokusy na myších nedávno prokázaly, že tzv. opiorfinu, izolovaného ze slin, je k dosažení stejného analgetického účinku zapotřebí šestkrát méně než morfinu. Jeho velkou výhodou je také skutečnost, že negativně neovlivňuje psychiku, ani se na něj nevytváří závislost.
Vědci z pařížského Pasteurova Ústavu dokonce tvrdí, že kromě potlačování bolesti působí také jako antidepresivum. Opiorfin má navíc i velmi jednoduchou molekulu, kterou pravděpodobně nebude problém připravovat ve velkém množství synteticky. Složitý odběr slin a jeho následná izolace tedy nebude zapotřebí.
Nová antireflexní vrstva na čočky
Hmyzí křídla posloužila jako šablona
Cikády mají křídla pokryta tisíci mikroskopických jehlanovitých výběžků. Každý z nich je 400 nm vysoký, u základny je široký 150 nm a u hrotu 80 nm. Čínské vědce napadlo, že by se jim podobný povrch mohl hodit jako antireflexní vrstva na čočky laserového mikroskopu.
Rozhodli se proto využít křídel jako předlohy. Otiskli je do horkého plastu, který po zatuhnutí posloužil jako forma pro odlévání kopií z kovů nebo křemíku.
Cikádí „součástky“ se k podobnému zacházení výborně hodí z toho důvodu, že mají povrch pokryt tenoučkou vrstvou vosku, která zabrání slepení křídla s plastem. Otisknutí do plastu je tedy snadnou záležitostí.
Slunce nebylo jedináčkem
U zrodu naší soustavy stály statisíce hvězd
Podle studie, kterou nedávno zpracovali vědci z Illinoiské univerzity v USA, se naše Slunce nezrodilo o samotě. Hvězdy v naší galaxii vznikaly z hvězdných shluků.
Jedním ze sourozenců našeho Slunce měla být podle vědců i supernova, jejíž výbuch se vznikající sluneční soustavě podařilo přežít „ve zdraví“. Vědci, kteří tuto hypotézu vytvořili, to vyvozují z částic, které obsahuje řada meteoritů. Právě v těchto částicích je totiž možné nalézt důkazy, že nedaleko Slunce vybuchla další hvězda. Onen shluk hvězd, prapůvodní rodina Slunce, nedržela pohromadě dostatečná gravitace, takže se vydaly na vlastní pouť vesmírem.
Jak se dá předpověď zemětřesení?
Pomohou čínským vědcům hadi?
Odhadnout, kdy v seismologicky činné oblasti dojde k zemětřesení, bývá ošidné. Čínští vědci proto nyní přišli s neotřelým nápadem, že do svých seizmologických stanic nastěhují hady, respektive je budou sledovat na hadích farmách, kterých je v Číně bezpočet. Had je totiž jedním z živočichů, který je velmi citlivý na sebenepatrnější otřesy země, a dlouho před zemětřesením u něj dochází ke změnám chování.
Čína má se zemětřesením rozsáhlé a smutné zkušenosti. Právě zde byla v roce 1976 zaznamenána největší katastrofa tohoto druhu. Otřesy půdy tehdy dosáhly síly 8,2 stupně Richterovy stupnice. Podle odhadů místních úřadů tehdy zahynulo téměř 900 000 lidí.
Prognóza konec tohoto století
Dá se zabránit stěhování národů?
Lidstvo koncem 21. století nečeká nic moc příjemného. Klimatické změny, které naši planetu zasáhnou kolem roku 2100 povedou k tomu, že polovina zemského povrchu bude postižena katastrofálním suchem. Důsledkem pak bude hlad, masová migrace a zejména války o vodní zdroje. Alespoň to tvrdí studie britského klimatologického ústavu Hadley Centre for Climate Prediction and Research.
Nejvíce postižen bude třetí svět, což povede k izolaci Evropy a severní Ameriky, která se o své zdroje nebude chtít příliš dělit. Podle některých expertů dosáhne migrace dokonce takové úrovně, že jí západ nebude vůbec schopen ji zabránit.
Jak opravit poškozené plíce?
Pupečníková krev je povolena!
Jelikož se klonování lidských embryí a jejich využití k produkci pravých kmenových buněk, ze kterých se za určitých okolností může vyvinout jakákoli tělní buňka, potýká s etickými problémy, jsou biologové nuceni hledat jiné způsoby „výroby“ tkání.
Velké naděje se proto nyní vkládají do pupečníkové krve novorozenců, která se odebírá přímo po porodu. Obsahuje množství ještě nevyvinutých buněk, jež se svými vlastnostmi blíží buňkám lidského embrya ve velmi ranném stádiu vývoje. V současné době se využívají pro léčbu přibližně padesáti (většinou hematologických) onemocnění.
Vědcům z Minnesotské univerzity se teď podařilo s jejich pomocí připravit tzv. alveolární buňky II. typu, tedy buňky plicních sklípků, ve kterých dochází ke vstřebávání kyslíku do krve. Poznatek chtějí lékaři využít pro léčku některých závažných plicních onemocnění, například poškození tkáně při cystické fibróze.
Hypotéza amerického studenta:
Obrátila Amazonka směr svého toku?
Ještě před 65 miliony let Amazonka vtékala do Pacifiku. Tuto zajímavou hypotézu představil na geologickém kongresu v americké Philadelphii student geologie Severokarolínské univerzity Russel Mapes.
Vyšel z nálezů usazenin a v nich obsažených minerálních zrnek. Usazeniny v centrální oblasti Amazonie totiž v sobě obsahují zrnka, která se tam dostala z východních částí jihoamerického světadílu. Amazonka měla podle této teorie téct na západ v době, kdy se jihoamerický kontinent oddělil od Afriky. V důsledku dalších vrásnění terénu vznikl uprostřed Amazonie hřeben Purus Arch, kvůli kterému se směr toku obrátil. Na potvrzení této „převratné“ hypotézy bude ovšem nutné ještě nějakou dobu počkat.
Změny v Kjótském protokolu
Volnější pravidla pro rozvojový svět
Revizi Kjótského protokolu prosazuje především Čína a spolu s ní mnohé země rozvojového světa. Jako svůj hlavní argument použily tyto státy obavu ze snížení tempa ekonomického růstu. Jejich požadavky byly z valné části splněny na konferenci OSN o změnách klimatu, která proběhla koncem minulého roku v keňském Nairobi. Do roku 2009 by tak měla být uzavřena nová dohoda s upřesněnými limity emisí.
Kjótský protokol byl přijat jako doplněk k Rámcové úmluvě OSN o klimatických změnách v roce 1997. Průmyslové země se v něm zavázaly snížit emise skleníkových plynů o 5,2 %. V platnost vstoupil až v roce 2004, kdy ho ratifikovala Ruská federace. Od nástupu Bushovy administrativy do Bílého domu se k němu odmítavě staví USA. Právě vypouštění skleníkových plynů a z toho vyplývající globální oteplování vede podle stále početnější řady vědců k nenávratnému poškození klimatu na naší planetě.
Malé velké informace
Indie se stane čtvrtou zemí, která vyšle do vesmíru člověka pomocí vlastní rakety. Mělo by se tak stát v roce 2014. Plán počítá i s tím, že v roce 2008 Indie vyšle sondu k Měsíci a okolo roku 2020 by na našem nejbližším vesmírném sousedovi mohla zavlát indická vlajka, kterou by tam vztyčil člověk.
Vlastní silou dostaly člověka do kosmu zatím jen tři země: Sovětský svaz resp. Ruská federace, Spojené státy a Čína.
Jan Born z Lübecké univerzity dal 13 studentům za úkol zapamatovat si určitý seznam slov. Po krátkém zdřímnutí se jejich paměťové schopnosti nepatrně zvýšily. Pokud navíc během první fáze spánku byla část šedé kůry, která tuto část cyklu řídí, vystavena slabému elektrickému napětí, dokázali si zapamatovat v průměru o 10 % více slov. Němci doufají, že jim objev dopomůže k vývoji metody pro léčbu nebo zlepšení stavu u některých poruch učení.
Francouzští genetici dokázali navodit regeneraci křídla u zárodku kuřete. Regenerace je běžnou záležitostí u nižších živočichů, nicméně předpokládalo se, že v DNA máme ukryty geny, které by ji měli umožňovat. Francouzům se to zatím povedlo u slepic, ale doufají, že není daleko doba, kdy svůj úspěch předvedou i u savců a později i u člověka. Přiznávají však, že si hraním s regeneračními geny zahrávají s rizikem rozvoje rakoviny.
Izrael se chystá do své armády najmout miniaturní létající roboty. Začal s vývojem tzv. bionických sršní, jejichž úkolem jej sledovat a vyfotografovat nebo rovnou zlikvidovat svůj cíl. Jejich výhodou je, že mohou operovat i ve stísněných prostorách, kam by se jiná technika nebo vojáci nemohli dostat.
V jihoafrickém měděném dole byly objeveny bakterie, které se obejdou bez sluneční energie. Potřebnou energii získávají z vodíku, uvolněného z vody radioaktivním zářením okolní horniny. Jedná se údajně o první organismus zcela nezávislý na slunci a jeho existence zvyšuje naději na objevní života i na některé z dalších planet v blízkém vesmíru.
Na konci loňského roku byly zveřejněny výsledky z dvouletého satelitního měření teplot. Nejvyšší teplota byla zaznamenána na iránské poušti Lút, kde se vyšplhala až na neuvěřitelných 70,7 oC.
Vědci z amerického Baltimoru prohlašují, že denní mlsání malého množství čokolády snižuje riziko výskytu infarktu. Látky obsažené v kakau totiž výrazně snižují srážlivost krve a tím i nebezpečí ucpání cév.
Americká studie odhalila zajímavou zákonitost šimpanzího života. Samci se nejraději páří se starými samicemi. Když jim vědci nabídli dospělou dceru a její matku, matka vždycky získá víc sympatií. Šimpanzi se tak chovají pravděpodobně proto, že starší samice mívají díky svému postavení na sociálním žebříčku lepší přístup k potravě, a jejich potomci tedy větší šanci na přežití.
Francouzští biologové přišli na to, že červené víno zabraňuje tloustnutí. Po dobu několika týdnů proto záměrně překrmovali pokusné myši. Zatímco skupina, které podávali látku resveratol, běžně se vyskytující v červeném víně, ztloustla jen nepatrně, myší „abstinenti“ přibrali o více než polovinu. Výsledek Francouzi vysvětlují aktivací funkce buněčných elektráren, mitochondrií, které spalují energeticky bohaté látky.
Texaští vědci připravili za pomoci genetické modifikace bavlník, jehož semena neobsahují jedovatý gosypol. Mohou se tedy využívat ke konzumaci (jako pražená nebo pro výrobu mouky). Díky vysokému obsahu bílkovin (22 %) by výnos semen ze současné plochy plantáží stačil pokrýt potřebu půl miliardy lidí.
Američané objevili 70 milionů let staré části bílkovin dinosaurů. Tak neuvěřitelně dlouho zůstaly pravděpodobně zakonzervovány díky železu uvolněnému z krevních buněk. To způsobilo pospojování bílkovin do dlouhých řetězců, velmi odolných vůči vnějším vlivům.
Stalo se
Před 81 lety, 27. ledna, předvedl v Londýně inženýr ektrotechniky John Logie Baird první bezdrátový přenos obrazu (předchůdce televizního vysílání).
Před 77 lety, 18. února, objevil amatérský astronom Clyde Tombaugh. nejvzdálenější planetu sluneční soustavy Pluto, které nyní o statut planety přišlo.
Před 66 lety, 22. ledna, zemřel František Křižík, významný český podnikatel a vynálezce obloukové lampy (narodil se 8. července 1847).
Před 61 lety,14. února, byl ve Filadelfii předveden první počítač. Vážil 30 tun, a zabíral plochu 150 m2. Jeho rychlost dosahovala 5000 početních úkonů za vteřinu.
Před 40 lety, 27. ledna, při požáru kabiny vesmírné lodi Apollo zahynuli na floridské kosmodromu tři kosmonauti. Příčinou neštěstí se stal zkrat na elektrickém vedení.
Před 4 lety se 1. února ve výšce 60 km nad Zemí, v důsledku poškození tepelné izolace, vzňal a následně explodoval americký raketoplán Columbia. Zahynulo všech 7 členů posádky.
