Zatímco u nás padají návrhy na zkrácení povinné školní docházky, ukazuje se, že jediný rok ve školní lavici navíc může mít dalekosáhlé pozitivní důsledky. A to dokonce až do věku, kdy se začínají objevovat první případy demence.

Naznačuje to studie amerických vědců zveřejněná v časopise PNAS, která využila dávnou britskou školskou reformu, o jejíž zdravotních důsledcích tehdy nikdo neuvažoval..

V roce 1972 Británie zvýšila věk pro ukončení povinné školní docházky z 15 na 16 let. Reforma se týkala dětí narozených od září 1957. Výzkumníci proto mohli porovnat lidi narozené těsně před tímto datem a krátce po něm, tedy dvě velmi podobné skupiny, které se lišily jen délkou povinné školní docházky.

Prošli zdravotní záznamy více než 100 000 účastníků projektu UK Biobank a sledovali diagnózy Alzheimerovy choroby a dalších demencí až do roku 2022.

U skupiny, na kterou se reforma vztahovala, zjistili nižší výskyt demence. Nejvýrazněji se přínos navíc projevil u lidí s genetickými variantami, které riziko onemocnění zvyšují. Zdá se tedy, že vzdělání může do určité míry zmírnit i vrozenou náchylnost.

Jak přesně působí, zatím není jasné. Roli mohou hrát vyšší příjmy, charakter zaměstnání i celkový zdravotní stav. Vědci zaznamenali například také nižší výskyt infarktů a mrtvic.

Výsledky mají ovšem jedno omezení. Nejstarším sledovaným bylo teprve 65 let, kdy je demence stále poměrně vzácná, byť v poslední době se objevují její případy u čím dál mladších lidí. Zda ochranný účinek přetrvá i ve vyšším věku, ukážou až další roky.

Už nyní však výzkum naznačuje, že genetická výbava nemusí být při rozvoji demence rozhodujícím faktorem.