Domů     Příroda
Vyprovokují vědci válku mezi mravenci?
21.stoleti 17.11.2006

V Americe se přemnožili mravenci. Na této zprávě by možná nebylo nic zvláštního, až na to, že vědci přišli na originální způsob, jak podobnému přemnožení zabránit.V Americe se přemnožili mravenci. Na této zprávě by možná nebylo nic zvláštního, až na to, že vědci přišli na originální způsob, jak podobnému přemnožení zabránit.

Občanských válek nám historie může nabídnout nespočet. Ale občanská válka mezi mravenci? Obyvatelům Kalifornie však snad ani jiná možnost nezbývá. Agresivní druh mravence (Linepithema humile) se tam přemnožil natolik, že místní farmáři s děsem v očích každé ráno obhlížejí svá pole, aby zjistili, kolik škody tito vzdálení příbuzní našeho Ferdy mravence zase napáchali.
 
Přistěhovalci z Argentiny

Příběh, jak celý problém vznikl, je krátký, jednoduchý a na mnoha místech naší planety se neustále opakuje. Určitý živočišný, nebo koneckonců i rostlinný druh, se zásahem člověka dostane do prostředí, do kterého podle přírodních zákonitostí nepatří. V případě, že se dokáže na nové podmínky adaptovat, získává jednu ohromnou výhodu. V novém prostředí totiž nemá přirozené nepřátele.
To je přesně případ nyní již kalifornských dravých mravenců. Ti do své nové domoviny přišli koncem 19. století ze své prapůvodní vlastí. Tou byla Argentina, kde se ovšem chovali celkem slušně. Na západním pobřeží USA však začali řádit jak utržení ze řetězu! Ve velmi krátké době se pak jimi osídlené teritorium rozšířilo na značnou část Kalifornie.

Chemie na ně nestačí
Ničivé nájezdy těchto dravých mravenců trápí kalifornské farmáře již přes 100 let. Vždy, když se objevil nějaký nový přípravek na hubení hmyzu, zemědělcům svitla naděje. Ta vzápětí pohasla, protože argentinští mravenci se ukázali jako velmi odolný druh. Nyní vědci, zatím v laboratorních podmínkách, vyzkoušeli nový postup, který by měl populaci mravenců zredukovat. Poštvali je prostě proti sobě.
Mravenci tohoto druhu se totiž navzájem poznávají podle specifického pachu. Amerického biologa Neila Tsutsuie a jeho krajana chemika Kennetha Sheu proto napadlo, že by nebylo od věci charakteristický pach některých jedinců mravenčí kolonie trochu pozměnit.

Zlikviduj toho, kdo ti nevoní!
Teorie vycházela z předpokladu, že pokud mravenec narazí na jedince se změněným pachem, byť je vlastního druhu, měl by ho považovat za agresora a nepřítele. Měl by ho tedy napadnout a zlikvidovat! Postižený mravenec by se nebránil, protože pach „kolegy“, který cítí on, mu neříká nic jiného než to, že ten mravenec před ním je členem jeho rodiny, tudíž „ kamarád.“
Laboratorní zkoušky proběhly na vzorku 1200 jedinců. A ejhle, teorie se zcela potvrdila! Mravenci, kteří jinak páchli byli všemi ostatními považováni za nepřátele a byli ostře napadáni ze všech stran. Boje byly natolik tvrdé, že řadě domnělých agresorů byla dokonce ukousnuta i hlava.
Vědci jsou proto nyní přesvědčeni, že podobným způsobem dokáží vyprovokovat i vnitřní boje přímo v mravenčích koloniích ve volné přírodě.

Kyselina mravenčí není jen jed
Každý správný mravenec má pevná kusadla, ve kterých unese přibližně dvacetinásobek své váhy. Je rovněž vybaven chemickou zbraní s jedem, jehož složkou je kyselina mravenčí.
Kyselina mravenčí je ale obsažena i v některých rostlinách, například v kopřivách. Má leptavé účinky a používá se především v organických technologiích.
Umíme jí však vyrobit i synteticky. Taková kyselina mravenčí se pak užívá k výrobě barviv, v gumárenském průmyslu a v koželužství (k odvápnění kůže).

Související články
Objevy Příroda 20.11.2026
Výzkumný tým s účastí odborníků Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) vyvinul doplněk stravy z klíčků brokolice a ředkve s vysokým obsahem sulforafanu. Technické řešení chráněné užitným vzorem umožňuje směs konzumovat v kapslích nebo ji využít k obohacení nápojů a dalších potravin. Za jednoduchou recepturou stojí promyšlená souhra rostlinných látek a enzymů Klíčky představují […]
Objevy Příroda 20.11.2026
Obrovský pavouk, který vypadá, jako by k nám utekl z tropického pralesa. Ve skutečnosti se s ním můžeme setkat i na jižní Moravě. Slíďák tatarský, kterému se někdy přezdívá tarantule, má rád teplo, sucho a otevřenou krajinu. Přestože jeho vzhled budí respekt, pro člověka nepředstavuje vážné nebezpečí. Když se řekne tarantule, většina lidí si představí […]
Příroda Zajímavosti 17.11.2026
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, nezalekne se ho. Místo toho se s ním pustí do tuhého boje. Typickými nelétavými ptáky jsou pštrosi a tučňáci. Ti však ani […]
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
enigmaplus.cz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
Odbila půlnoc. V letmém svitu hvězd se mihne černý plášť. Prokletý duch zdejšího pána vyráží na další noční obhlídku. Společnost mu může dělat plačící přízrak ženy bloudící nad místem, kam potají pohř
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz