Nový objev: Zvířata užívají i dialekty!

Vědci už vůbec nepochybují, že existuje biokomunikace – dorozumívání zvířat. Jejich zvukové projevy patří mezi nejlépe prozkoumané komunikační signály v živočišné říši. Přesto i tady dochází k nečekaným objevům, například nejnovější je zjištění, že některá zvířata užívají i zvláštní krajový dialekt.Vědci už vůbec nepochybují, že existuje biokomunikace – dorozumívání zvířat. Jejich zvukové projevy patří mezi nejlépe prozkoumané komunikační signály v živočišné říši. Přesto i tady dochází k nečekaným objevům, například nejnovější je zjištění, že některá zvířata užívají i zvláštní krajový dialekt.

Zvukovými projevy zvířat se zabývá etologie, nauka o místech jejich pobytu a životních zvycích. Na mnoha příkladech dokazuje, že četné zvířecí druhy dokonce při dorozumívání předčí člověka. Samozřejmě s výjimkou řeči, která je svébytným pokladem lidstva.
Různí tvorové prostřednictvím biokomunikace dávají najevo pocity a nálady – strach, ohrožení, varování, smutek… Zvukové projevy (někdy zdaleka slyšitelné) často doprovázejí námluvy či přímo pohlavní rituály nebo habituální (ustálené, opakující se) návyky.

Zpěv je projevem zdraví
Úžasnou škálou tónů a barev hýří zpěv ptáků. Samozřejmě vedle pěveckých mistrů se v říši ptáků setkáváme i s druhy, kterým pro život stačí jen pár základních „výrazů“. Například holubi jednoduchým voláním o dvou notách dávají okolí najevo, že ovládli určité teritorium a nyní hledají vhodnou partnerku.
Slavík obecný naopak užívá ke stejnému sdělení velmi složité trylky.Většině ptáků však postačí několik poměrně jednoduchých zvuků, kterými žádají o potravu, informují o své poloze, jindy hlásí strach či bolest.
Hlasové projevy, které lze označit za opravdový zpěv, ovládají jen pěvci. Ovšem ani ti nezpívají jen tak pro radost. Samičky si například pozorně všímají zda sameček, se kterým mají zplodit potomky, hezky a vytrvale zpívá. To je totiž zárukou, že jde o zdravého jedince.

Někteří ptáci mlčí
Většina ptáků se musí zpěvu naučit, i když schopnost zpívat mají již vrozenou. Učitelem bývá zpravidla sameček, samička většinou nezpívá. Pokud opuštěné mládě vychovává jiný ptačí druh, zpívá pak jako jeho pěstouni.
Ptáci spolu komunikují všude – v poklidu, v hejnu či při letu vysoko v oblacích. Děsivé houkání sýčka vyvolávalo kdysi u lidí strach z přivolávání smrti. O to příjemnější jsou nám ptáci, kteří dokážou nádherně zazpívat. Například sameček pěnkavy prozpívá denně přes tři hodiny.
Zato někteří ptáci – jako čáp a datel – zas nevydají ani tón. Jen klapou zobákem, ovšem i tady má pro ně každý zvuk jiný význam. Podobně třeba v Austrálii emu, (podobný pštrosovi) vydává hrdelní zvuky (sameček) či bučí (samička).

Zmýlit se může i komár
Vzdušný oceán však nebrázdí jen ptáci, ale i hmyz. I ten příroda vybavila zajímavými hlasovými instrumenty. Nejcitlivější tykadla mají samečci komárů, kterých dnes známe přes 3 000 druhů, a přesto se žádný z nich při hledání samičky nesplete.
Ze samečkových tykadel vyrůstají dlouhé jemné chloupky, které se rozechvívají podle zvukových vln a tak přinášejí zvukovou informaci do tzv. Johnstonova orgánu u kořene tykadla. Chloupky na tykadlech přitom vibrují nejsilněji, pokud jde o zvuk s frekvencí totožnou s frekvencí samičky téhož druhu. Jako prevenci před možnou komplikací vydávají dychtiví samečci za letu jiný zvuk, aby se k sobě navzájem nepřivábili dva samečkové. Někdy se ale stane, že roztoužený sameček letí za tónem stejné frekvence, který však nepochází od samičky, ale vychází třeba z člověka, operního pěvce.
Nejhlasitější skupinou hmyzu jsou cikády, kterých známe 3000 druhů. I u nich každý cvrliká jinou frekvencí, většinou až šestsetkrát za vteřinu. Spojený koncert samečků, kteří z větví lákají k hrátkám partnerky, se rozléhá až na vzdálenost 800 metrů.

Hlasová bitva
Řev vřešťanů v Jižní Americe zdálky připomíná hluk na frekventované dálnici. Hlasový projev těchto opic žijících v tlupách se nese až na vzdálenost 16 km. Pokud mezi nimi dojde ke sporu o území, bojují proti sobě silou svých hlasů, k fyzickému násilí většinou nedochází.
Sloni se zas domlouvají pomocí nízkofrekvenčních infrazvuků, kterými mohou komunikovat až na kilometrovou vzdálenost. Užívají přes třicet různých zvuků.
Horší je, když potkáme hada, hlavně v tropech. Například chřestýš vydává hrozivý zvuk, kterými varuje vetřelce. Tomu asi rozumí každý.

Plejtvák přeřve i raketu
„Mořskými slavíky“ nazývají vědci velryby keporkaky. Každá jejich skupina vydává určitou píseň z cvrlikavých a houkavých zvuků. Jednotlivé velryby tak mj. označují svoji polohu. Vědci nahrávali tuto píseň, která může trvat až 35 minut, v Tichém oceánu a porovnali ji s nahrávkou získanou před deset lety. Přitom zjistili, že melodie písně se změnila. Přiblížila se zpěvu keporkaků z Indického oceánu. Obě skupiny se totiž smísily a tichomořské velryby přitom přejaly zpěv, který se jim zřejmě zdál lepší.
Podobné je to i u delfínů skákavých a kosatek. Zato tuleni grónští jsou „konzervativci“, osvědčené „šlágry“ nikdy nemění. I tak je jejich „zpěv“ impozantní, zejména když takto „zpívají“ ve skupinách, v nichž při páření bývá  až 250 000 jedinců!
Silnější než burácení při startu kosmické rakety (cca 170 decibelů) je však řev plejtváka obecného – délkou až 33 metrů je největším živočichem na planetě. Jeho nízkofrekvenční pulsy dosahují až 188 decibelů a vědci je zaznamenali až na vzdálenost 850 km!

Výstraze rozumí každý
Primárním posláním zvířecích zvukových projevů je přesné dorozumívání uvnitř konkrétního druhu. Narozdíl od lidí má u zvířat každý zvuk jednoznačný význam. Tento určitý nedostatek kompenzují živočichové od komára až po slona jinými způsoby – pohyby těla, mimikou, pachy.
Při biokomunikaci rozeznávají odborníci signály dvojího druhu. Digitální jsou jednoduché a zcela jednoznačné – například mláďata žebrají o potravu. Mnohem proměnlivější a tvárnější jsou signály analogní (graduální), které slouží k jakési „konverzaci“.
Zvukové projevy vyjadřují všechny možné situace, včetně vztahů nadřízenosti a podřízenosti. Společně se domlouvají při získávání potravy, v případě nebezpečí, včetně přivolání posil. Třetím hlavním úkolem je využití biokomunikace při rozmnožování.
Každý zvířecí druh má své specifické komunikační prostředky. Někdy jim však rozumějí i jiná zvířata. Přímo exemplárním příkladem je výstražné vrčení psa.   Nic není třeba dlouho vysvětlovat, výstraha bývá zřejmá každému, i člověku.  
Stejné je to s typickým výstražným voláním sojky, když se v lese děje něco nezvyklého. Takové varování registrují i ostatní zvířata. 

Více se dozvíte
Irena Gálová: Život není peříčko, Práh 2006
1000 divů přírody; Reder’s Digest Výběr, 2002
Modrá planeta; Knižní klub, 2002
Rupert Sheldrake: Váš pes to ví, Rybka publisher, 2003
Penelope Smithová: Zvířata mluví, Práh 1999
Konrád Lorenz: Hovořil se zvěří, s ptáky a rybami;Granit,1983

Americké vrány nerozuměly francouzským
Velký údiv vzbudilo nedávné zjištění ornitologů, že severoamerické sýkorky černohlavé na sebe volají více způsoby a každý přitom znamená něco jiného. Pomocí moderní techniky rozložili hlasové projevy do přesných křivek a jejich porovnáním zjistili, že při zachování základního hlasového projevu ptactvo z určitých oblastí často užívá i tzv. dialekty.
Vědci přehrávali americkým vranám nebezpečí v podání francouzských vran. Jejich „krá“ bylo trošku kratší než americké, takže ty na něj nereagovaly!
Jak se nyní ukazuje, podobně reaguje i mnoho ptačích druhů i u nás. Samička dává přednost samečkovi, který používá „ místní nářečí“.
Nedávno zoologové ve Skotsku zaznamenali rozdílné „dialekty“ i u tamějších ovcí.
Obdobného jevu si odborníci povšimli rovněž u krav chovaných v Alpách, kde ovšem různé dialekty přetrvávají i v mluvě jejich ošetřovatelů.  
Někteří badatelé v této souvislosti vyslovili hypotézu, že se tyto odlišné zvukové projevy ovcí či krav inspirovaly u určité polohy lidského hlasu v dialektu. Jiní však oponují, že pokud by to přece jen připustili u skotu, který žije neustále v blízkosti lidí, jak by to pak vysvětlili v případě volně žijících ptáků.  

Husí slovník
Americká psycholožka Irena Pepperbergová měla papouška šedého, kterého naučila pojmenovat osmdesát různých předmětů. Nešlo jen o cvičení paměti, on dokázal odlišovat. Zeptala se ho třeba, co je zelené? A papoušek odpověděl „Dřevo!“ O míči věděl, že je kulatý a navíc na něm přesně slovy popsal některou ze sedmi barev. Uměl míče počítat až do šesti.
Rakouský vědec Konrad Lorenz zas po celou badatelskou kariéru doma pozoroval kavku, havrana a divoké husy. Tak mj. vypracoval „husí slovník“. Podle něj houserovo „Gig gog“ znamená (mezinárodně) „ Pozor liška (nebo pes)!“, zatímco spokojené husy se zdraví “ Gig gag gag“…

Rubriky:  Objevy
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Objeven pravěký lev

Objeven pravěký lev

Dvojici amerických vědců se podařilo v Keni dokázat existenci...
Nález největšího pokladu za posledních více než 60 let

Nález největšího pokladu za...

Při nedávném průzkumu systému podzemních jeskyní Balamkú pod městem...
Středověký větrák nalezen v Kutné Hoře

Středověký větrák nalezen v Kutné...

Členové hornického spolku Barbora byli překvapeni, co objevili při průzkumu doposud...
Objevitelka „malých zelených mužíčků“ navštívila Prahu

Objevitelka „malých zelených...

Britská vědkyně Jocelyn Bell Burnellová dnes v pražském Lichtenštejnském paláci...
Vědci vyrábějí umělé svaly pro roboty z pavoučího hedvábí

Vědci vyrábějí umělé svaly pro...

Vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) využili jeden z nejpevnějších...
Čtyřnozí společníci v době bronzové

Čtyřnozí společníci v době bronzové

Archeologové se podle nálezu v severovýchodní části  Pyrenejského...
Cesta k super proteinu začala v Yellowstonu…

Cesta k super proteinu začala v...

V minulosti jsme již mnohokrát slyšeli o alternativách k živočišným bílkovinám, jejichž...
V Mexiku byly objeveny pozůstatky svatyně boha Xipe Toteca

V Mexiku byly objeveny pozůstatky...

V mexickém Pueblu byl objeven chrám z rozmezí let 900 až 1150,...
Další Mersennovo prvočíslo odhaleno

Další Mersennovo prvočíslo odhaleno

Závěrem roku 2018 objevil amatérský nadšenec Patrick Laroche z...
Nová metoda odhalí, jak mohou přežívat rostliny v nepříznivých podmínkách

Nová metoda odhalí, jak mohou...

Olomouckým vědcům se podařilo vyvinout metodu, která umožní z malého vzorku kořene...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Tajemství městských erbů: Proč mají Pardubice ve znaku přepůleného koně?

Tajemství městských erbů: Proč mají...

Ješek z Pardubic se roku 1158 účastnil tažení císaře Fridricha Barbarossy na Milán. Po...
Nejšpinavější předměty, kterých se denně dotýkáme!

Nejšpinavější předměty, kterých se...

Většina lidí považuje za bakteriemi nejvíc zamořenou věc v domácnosti...
Co se skrývá pod nejvyšší horou sluneční soustavy?

Co se skrývá pod nejvyšší horou...

Jedním z nejvýraznějších útvarů na povrchu Marsu je obrovská štítová sopka...
Jakými vlastnostmi vynikali Hunové, kteří se stali postrachem Evropy?

Jakými vlastnostmi vynikali...

Římská říše se ocitá v poslední agónii. Většinu evropského kontinentu tehdy...
Jak se ubránit před útoky nebezpečných zvířat?

Jak se ubránit před útoky...

Útok žraloka, medvěda, nebo tygra. Nebezpečí, které může číhat třeba i...
Přehledně: Ošklivá mláďata roztomilých savců!

Přehledně: Ošklivá mláďata...

Když vyrostou, jsou doslova k sežrání. Po narození ale půvabem zrovna...
Německá ponorka potupila Brity ve Scapa Flow

Německá ponorka potupila Brity...

Günther Prien nedočkavostí ani nedýchá. Připadá si jako liška v zaječí noře....
Opice s opicí a ptáci na záchytce: Notorici říše zvířat

Opice s opicí a ptáci na záchytce:...

Alkohol dokáže proměnit lidi v divokou zvěř. A z divoké zvěře nadělat loupežné...
Kde hledat ztracený poklad kapitána Kidda? Legendy přetrvávají dodnes!

Kde hledat ztracený poklad kapitána...

Hrabě Bellamont se hrabe v truhle plné zlata. Nemůže se nabažit snadné kořisti. Muž,...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.