Nový objev: Zvířata užívají i dialekty!

Vědci už vůbec nepochybují, že existuje biokomunikace – dorozumívání zvířat. Jejich zvukové projevy patří mezi nejlépe prozkoumané komunikační signály v živočišné říši. Přesto i tady dochází k nečekaným objevům, například nejnovější je zjištění, že některá zvířata užívají i zvláštní krajový dialekt.Vědci už vůbec nepochybují, že existuje biokomunikace – dorozumívání zvířat. Jejich zvukové projevy patří mezi nejlépe prozkoumané komunikační signály v živočišné říši. Přesto i tady dochází k nečekaným objevům, například nejnovější je zjištění, že některá zvířata užívají i zvláštní krajový dialekt.

Zvukovými projevy zvířat se zabývá etologie, nauka o místech jejich pobytu a životních zvycích. Na mnoha příkladech dokazuje, že četné zvířecí druhy dokonce při dorozumívání předčí člověka. Samozřejmě s výjimkou řeči, která je svébytným pokladem lidstva.

Různí tvorové prostřednictvím biokomunikace dávají najevo pocity a nálady – strach, ohrožení, varování, smutek… Zvukové projevy (někdy zdaleka slyšitelné) často doprovázejí námluvy či přímo pohlavní rituály nebo habituální (ustálené, opakující se) návyky.

Zpěv je projevem zdravíÚžasnou škálou tónů a barev hýří zpěv ptáků. Samozřejmě vedle pěveckých mistrů se v říši ptáků setkáváme i s druhy, kterým pro život stačí jen pár základních „výrazů“. Například holubi jednoduchým voláním o dvou notách dávají okolí najevo, že ovládli určité teritorium a nyní hledají vhodnou partnerku.

Slavík obecný naopak užívá ke stejnému sdělení velmi složité trylky.Většině ptáků však postačí několik poměrně jednoduchých zvuků, kterými žádají o potravu, informují o své poloze, jindy hlásí strach či bolest.

Hlasové projevy, které lze označit za opravdový zpěv, ovládají jen pěvci. Ovšem ani ti nezpívají jen tak pro radost. Samičky si například pozorně všímají zda sameček, se kterým mají zplodit potomky, hezky a vytrvale zpívá.

To je totiž zárukou, že jde o zdravého jedince.

Někteří ptáci mlčíVětšina ptáků se musí zpěvu naučit, i když schopnost zpívat mají již vrozenou. Učitelem bývá zpravidla sameček, samička většinou nezpívá. Pokud opuštěné mládě vychovává jiný ptačí druh, zpívá pak jako jeho pěstouni.

Ptáci spolu komunikují všude – v poklidu, v hejnu či při letu vysoko v oblacích. Děsivé houkání sýčka vyvolávalo kdysi u lidí strach z přivolávání smrti. O to příjemnější jsou nám ptáci, kteří dokážou nádherně zazpívat.

Například sameček pěnkavy prozpívá denně přes tři hodiny. Zato někteří ptáci – jako čáp a datel – zas nevydají ani tón. Jen klapou zobákem, ovšem i tady má pro ně každý zvuk jiný význam. Podobně třeba v Austrálii emu, (podobný pštrosovi) vydává hrdelní zvuky (sameček) či bučí (samička).

Zmýlit se může i komárVzdušný oceán však nebrázdí jen ptáci, ale i hmyz. I ten příroda vybavila zajímavými hlasovými instrumenty. Nejcitlivější tykadla mají samečci komárů, kterých dnes známe přes 3 000 druhů, a přesto se žádný z nich při hledání samičky nesplete.

Ze samečkových tykadel vyrůstají dlouhé jemné chloupky, které se rozechvívají podle zvukových vln a tak přinášejí zvukovou informaci do tzv. Johnstonova orgánu u kořene tykadla. Chloupky na tykadlech přitom vibrují nejsilněji, pokud jde o zvuk s frekvencí totožnou s frekvencí samičky téhož druhu.

Jako prevenci před možnou komplikací vydávají dychtiví samečci za letu jiný zvuk, aby se k sobě navzájem nepřivábili dva samečkové. Někdy se ale stane, že roztoužený sameček letí za tónem stejné frekvence, který však nepochází od samičky, ale vychází třeba z člověka, operního pěvce.

Nejhlasitější skupinou hmyzu jsou cikády, kterých známe 3000 druhů. I u nich každý cvrliká jinou frekvencí, většinou až šestsetkrát za vteřinu. Spojený koncert samečků, kteří z větví lákají k hrátkám partnerky, se rozléhá až na vzdálenost 800 metrů.

Hlasová bitvaŘev vřešťanů v Jižní Americe zdálky připomíná hluk na frekventované dálnici. Hlasový projev těchto opic žijících v tlupách se nese až na vzdálenost 16 km. Pokud mezi nimi dojde ke sporu o území, bojují proti sobě silou svých hlasů, k fyzickému násilí většinou nedochází.

Sloni se zas domlouvají pomocí nízkofrekvenčních infrazvuků, kterými mohou komunikovat až na kilometrovou vzdálenost. Užívají přes třicet různých zvuků. Horší je, když potkáme hada, hlavně v tropech. Například chřestýš vydává hrozivý zvuk, kterými varuje vetřelce.

Tomu asi rozumí každý.

Plejtvák přeřve i raketu„Mořskými slavíky“ nazývají vědci velryby keporkaky. Každá jejich skupina vydává určitou píseň z cvrlikavých a houkavých zvuků. Jednotlivé velryby tak mj. označují svoji polohu.

Vědci nahrávali tuto píseň, která může trvat až 35 minut, v Tichém oceánu a porovnali ji s nahrávkou získanou před deset lety. Přitom zjistili, že melodie písně se změnila. Přiblížila se zpěvu keporkaků z Indického oceánu.

Obě skupiny se totiž smísily a tichomořské velryby přitom přejaly zpěv, který se jim zřejmě zdál lepší. Podobné je to i u delfínů skákavých a kosatek. Zato tuleni grónští jsou „konzervativci“, osvědčené „šlágry“ nikdy nemění. I tak je jejich „zpěv“ impozantní, zejména když takto „zpívají“ ve skupinách, v nichž při páření bývá až 250 000 jedinců! Silnější než burácení při startu kosmické rakety (cca 170 decibelů) je však řev plejtváka obecného – délkou až 33 metrů je největším živočichem na planetě.

Jeho nízkofrekvenční pulsy dosahují až 188 decibelů a vědci je zaznamenali až na vzdálenost 850 km!

Výstraze rozumí každýPrimárním posláním zvířecích zvukových projevů je přesné dorozumívání uvnitř konkrétního druhu. Narozdíl od lidí má u zvířat každý zvuk jednoznačný význam. Tento určitý nedostatek kompenzují živočichové od komára až po slona jinými způsoby – pohyby těla, mimikou, pachy.

Při biokomunikaci rozeznávají odborníci signály dvojího druhu. Digitální jsou jednoduché a zcela jednoznačné – například mláďata žebrají o potravu. Mnohem proměnlivější a tvárnější jsou signály analogní (graduální), které slouží k jakési „konverzaci“.Zvukové projevy vyjadřují všechny možné situace, včetně vztahů nadřízenosti a podřízenosti. Společně se domlouvají při získávání potravy, v případě nebezpečí, včetně přivolání posil. Třetím hlavním úkolem je využití biokomunikace při rozmnožování.

Každý zvířecí druh má své specifické komunikační prostředky. Někdy jim však rozumějí i jiná zvířata. Přímo exemplárním příkladem je výstražné vrčení psa. Nic není třeba dlouho vysvětlovat, výstraha bývá zřejmá každému, i člověku.

Stejné je to s typickým výstražným voláním sojky, když se v lese děje něco nezvyklého. Takové varování registrují i ostatní zvířata.

Více se dozvíteIrena Gálová: Život není peříčko, Práh 20061000 divů přírody; Reder’s Digest Výběr, 2002Modrá planeta; Knižní klub, 2002Rupert Sheldrake: Váš pes to ví, Rybka publisher, 2003 Penelope Smithová: Zvířata mluví, Práh 1999Konrád Lorenz: Hovořil se zvěří, s ptáky a rybami;Granit,1983

Americké vrány nerozuměly francouzskýmVelký údiv vzbudilo nedávné zjištění ornitologů, že severoamerické sýkorky černohlavé na sebe volají více způsoby a každý přitom znamená něco jiného. Pomocí moderní techniky rozložili hlasové projevy do přesných křivek a jejich porovnáním zjistili, že při zachování základního hlasového projevu ptactvo z určitých oblastí často užívá i tzv. dialekty.

Vědci přehrávali americkým vranám nebezpečí v podání francouzských vran. Jejich „krá“ bylo trošku kratší než americké, takže ty na něj nereagovaly! Jak se nyní ukazuje, podobně reaguje i mnoho ptačích druhů i u nás.

Samička dává přednost samečkovi, který používá „ místní nářečí“.Nedávno zoologové ve Skotsku zaznamenali rozdílné „dialekty“ i u tamějších ovcí.Obdobného jevu si odborníci povšimli rovněž u krav chovaných v Alpách, kde ovšem různé dialekty přetrvávají i v mluvě jejich ošetřovatelů.

Někteří badatelé v této souvislosti vyslovili hypotézu, že se tyto odlišné zvukové projevy ovcí či krav inspirovaly u určité polohy lidského hlasu v dialektu. Jiní však oponují, že pokud by to přece jen připustili u skotu, který žije neustále v blízkosti lidí, jak by to pak vysvětlili v případě volně žijících ptáků.

Husí slovník Americká psycholožka Irena Pepperbergová měla papouška šedého, kterého naučila pojmenovat osmdesát různých předmětů. Nešlo jen o cvičení paměti, on dokázal odlišovat. Zeptala se ho třeba, co je zelené?

A papoušek odpověděl „Dřevo!“ O míči věděl, že je kulatý a navíc na něm přesně slovy popsal některou ze sedmi barev. Uměl míče počítat až do šesti. Rakouský vědec Konrad Lorenz zas po celou badatelskou kariéru doma pozoroval kavku, havrana a divoké husy.

Tak mj. vypracoval „husí slovník“. Podle něj houserovo „Gig gog“ znamená (mezinárodně) „ Pozor liška (nebo pes)!“, zatímco spokojené husy se zdraví “ Gig gag gag“…

Autor: Milan Koukal
Rubriky:  Objevy
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Nejlepší současné dokumenty zdarma na online festivalu AFO

Nejlepší současné dokumenty...

Blíží se již 56. ročník mezinárodního festivalu...
Češi zrekonstruovali slavný záběr „Einsteinova“ zatmění Slunce. Snímek byl oceněn i v NASA

Češi zrekonstruovali slavný záběr...

V pondělí 5. dubna 2021 publikovala Asociace univerzit pro výzkum vesmíru NASA jako...
Nadějné výsledky nové studie: Ruská vakcína Sputnik V má velmi vysokou účinnost

Nadějné výsledky nové studie: Ruská...

Je to sotva pár dní, co vyšly v odborném periodiku Lancet výsledky třetí a...
Andy odkryly další svá tajemství

Andy odkryly další svá tajemství

Ve skrytém bolivijském údolí na svazích And poblíž tamní metropole La Paz...
Zvoní rakovinovým metastázám hrana? Izraelská metoda slibuje, že ano

Zvoní rakovinovým metastázám...

Izraelští vědci ve spolupráci se svými americkými kolegy vyvinuli novou metodu,...
Neviditelní živočichové z mořských hlubin

Neviditelní živočichové z...

Kam se hrabou scénáristi hollywoodských hororů. Co dokáže vymyslet...
Čeští archeologové si připsali další úspěch

Čeští archeologové si připsali...

Archeologická skupina ze společnosti Archaia nalezla při průzkumu zadního traktu domu...
Zkameněliny z Národního muzea změnily pohled na počátek evoluce zubů

Zkameněliny z Národního muzea...

Díky novým technologiím a novému výzkumu zkamenělin z jihozápadního okolí...
V Mexiku byla objevena dosud nejstarší a největší mayská stavba

V Mexiku byla objevena dosud...

Pomocí metody dálkového průzkumu učinili badatelé v mexickém státě...
Na cesty vyrážím zásadně s mobilem a zápisníkem, říká reálný „Indiana Jones“

Na cesty vyrážím zásadně s mobilem a...

Právem bývá nazýván Indiana Jonesem skutečného života. Rodák z...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Dobývání Matterhornu: Za prvenství zaplatí životem čtyři lidé!

Dobývání Matterhornu: Za prvenství...

Dlouho všem dobrodruhům odolává. Za žádnou cenu se nechce nechat pokořit....
Porostou solární panely?

Porostou solární panely?

Jak získávat obnovitelnou energii snadno a rychle? Nový pokus spojuje...
Vyostřené udílení cen: Naštve se DiCaprio i filmoví producenti

Vyostřené udílení cen: Naštve se...

„Nejste tu od toho, abyste veřejnost o čemkoli poučovali, o skutečném...
Německý boom stíhaček ve Velké válce přijde až s rokem 1918

Německý boom stíhaček ve Velké...

Na počátku byla snaha Němců napodobit britské trojplošníky Sopwith...
Největší halucinogeny na talíři

Největší halucinogeny na talíři

Když se řekne halucinogen, vybaví si většina z nás LDS, konopí či lysohlávky....
Pozor na letní lásky

Pozor na letní lásky

Koncerty, dovolené u moře, festivaly – všechna tato místa lákají nejen na...
Vesmírný vampýr

Vesmírný vampýr

Zatímco planeta Země má svého nesmrtelného literárního Drákulu, za jehož...
Napsal to člověk? Nebo stroj?

Napsal to člověk? Nebo stroj?

Od počátků programování, které sahá až do antiky, dosáhlo lidstvo na...
Moderní technologie chrání kulturní památky

Moderní technologie chrání...

Národní muzeum v Praze, hrad a zámek v Českém Krumlově, Zlatá bula sicilská v...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.