Nový objev: Zvířata užívají i dialekty!

Vědci už vůbec nepochybují, že existuje biokomunikace – dorozumívání zvířat. Jejich zvukové projevy patří mezi nejlépe prozkoumané komunikační signály v živočišné říši. Přesto i tady dochází k nečekaným objevům, například nejnovější je zjištění, že některá zvířata užívají i zvláštní krajový dialekt.Vědci už vůbec nepochybují, že existuje biokomunikace – dorozumívání zvířat. Jejich zvukové projevy patří mezi nejlépe prozkoumané komunikační signály v živočišné říši. Přesto i tady dochází k nečekaným objevům, například nejnovější je zjištění, že některá zvířata užívají i zvláštní krajový dialekt.

Zvukovými projevy zvířat se zabývá etologie, nauka o místech jejich pobytu a životních zvycích. Na mnoha příkladech dokazuje, že četné zvířecí druhy dokonce při dorozumívání předčí člověka. Samozřejmě s výjimkou řeči, která je svébytným pokladem lidstva.

Různí tvorové prostřednictvím biokomunikace dávají najevo pocity a nálady – strach, ohrožení, varování, smutek… Zvukové projevy (někdy zdaleka slyšitelné) často doprovázejí námluvy či přímo pohlavní rituály nebo habituální (ustálené, opakující se) návyky.

Zpěv je projevem zdravíÚžasnou škálou tónů a barev hýří zpěv ptáků. Samozřejmě vedle pěveckých mistrů se v říši ptáků setkáváme i s druhy, kterým pro život stačí jen pár základních „výrazů“. Například holubi jednoduchým voláním o dvou notách dávají okolí najevo, že ovládli určité teritorium a nyní hledají vhodnou partnerku.

Slavík obecný naopak užívá ke stejnému sdělení velmi složité trylky.Většině ptáků však postačí několik poměrně jednoduchých zvuků, kterými žádají o potravu, informují o své poloze, jindy hlásí strach či bolest.

Hlasové projevy, které lze označit za opravdový zpěv, ovládají jen pěvci. Ovšem ani ti nezpívají jen tak pro radost. Samičky si například pozorně všímají zda sameček, se kterým mají zplodit potomky, hezky a vytrvale zpívá.

To je totiž zárukou, že jde o zdravého jedince.

Někteří ptáci mlčíVětšina ptáků se musí zpěvu naučit, i když schopnost zpívat mají již vrozenou. Učitelem bývá zpravidla sameček, samička většinou nezpívá. Pokud opuštěné mládě vychovává jiný ptačí druh, zpívá pak jako jeho pěstouni.

Ptáci spolu komunikují všude – v poklidu, v hejnu či při letu vysoko v oblacích. Děsivé houkání sýčka vyvolávalo kdysi u lidí strach z přivolávání smrti. O to příjemnější jsou nám ptáci, kteří dokážou nádherně zazpívat.

Například sameček pěnkavy prozpívá denně přes tři hodiny. Zato někteří ptáci – jako čáp a datel – zas nevydají ani tón. Jen klapou zobákem, ovšem i tady má pro ně každý zvuk jiný význam. Podobně třeba v Austrálii emu, (podobný pštrosovi) vydává hrdelní zvuky (sameček) či bučí (samička).

Zmýlit se může i komárVzdušný oceán však nebrázdí jen ptáci, ale i hmyz. I ten příroda vybavila zajímavými hlasovými instrumenty. Nejcitlivější tykadla mají samečci komárů, kterých dnes známe přes 3 000 druhů, a přesto se žádný z nich při hledání samičky nesplete.

Ze samečkových tykadel vyrůstají dlouhé jemné chloupky, které se rozechvívají podle zvukových vln a tak přinášejí zvukovou informaci do tzv. Johnstonova orgánu u kořene tykadla. Chloupky na tykadlech přitom vibrují nejsilněji, pokud jde o zvuk s frekvencí totožnou s frekvencí samičky téhož druhu.

Jako prevenci před možnou komplikací vydávají dychtiví samečci za letu jiný zvuk, aby se k sobě navzájem nepřivábili dva samečkové. Někdy se ale stane, že roztoužený sameček letí za tónem stejné frekvence, který však nepochází od samičky, ale vychází třeba z člověka, operního pěvce.

Nejhlasitější skupinou hmyzu jsou cikády, kterých známe 3000 druhů. I u nich každý cvrliká jinou frekvencí, většinou až šestsetkrát za vteřinu. Spojený koncert samečků, kteří z větví lákají k hrátkám partnerky, se rozléhá až na vzdálenost 800 metrů.

Hlasová bitvaŘev vřešťanů v Jižní Americe zdálky připomíná hluk na frekventované dálnici. Hlasový projev těchto opic žijících v tlupách se nese až na vzdálenost 16 km. Pokud mezi nimi dojde ke sporu o území, bojují proti sobě silou svých hlasů, k fyzickému násilí většinou nedochází.

Sloni se zas domlouvají pomocí nízkofrekvenčních infrazvuků, kterými mohou komunikovat až na kilometrovou vzdálenost. Užívají přes třicet různých zvuků. Horší je, když potkáme hada, hlavně v tropech. Například chřestýš vydává hrozivý zvuk, kterými varuje vetřelce.

Tomu asi rozumí každý.

Plejtvák přeřve i raketu„Mořskými slavíky“ nazývají vědci velryby keporkaky. Každá jejich skupina vydává určitou píseň z cvrlikavých a houkavých zvuků. Jednotlivé velryby tak mj. označují svoji polohu.

Vědci nahrávali tuto píseň, která může trvat až 35 minut, v Tichém oceánu a porovnali ji s nahrávkou získanou před deset lety. Přitom zjistili, že melodie písně se změnila. Přiblížila se zpěvu keporkaků z Indického oceánu.

Obě skupiny se totiž smísily a tichomořské velryby přitom přejaly zpěv, který se jim zřejmě zdál lepší. Podobné je to i u delfínů skákavých a kosatek. Zato tuleni grónští jsou „konzervativci“, osvědčené „šlágry“ nikdy nemění. I tak je jejich „zpěv“ impozantní, zejména když takto „zpívají“ ve skupinách, v nichž při páření bývá až 250 000 jedinců! Silnější než burácení při startu kosmické rakety (cca 170 decibelů) je však řev plejtváka obecného – délkou až 33 metrů je největším živočichem na planetě.

Jeho nízkofrekvenční pulsy dosahují až 188 decibelů a vědci je zaznamenali až na vzdálenost 850 km!

Výstraze rozumí každýPrimárním posláním zvířecích zvukových projevů je přesné dorozumívání uvnitř konkrétního druhu. Narozdíl od lidí má u zvířat každý zvuk jednoznačný význam. Tento určitý nedostatek kompenzují živočichové od komára až po slona jinými způsoby – pohyby těla, mimikou, pachy.

Při biokomunikaci rozeznávají odborníci signály dvojího druhu. Digitální jsou jednoduché a zcela jednoznačné – například mláďata žebrají o potravu. Mnohem proměnlivější a tvárnější jsou signály analogní (graduální), které slouží k jakési „konverzaci“.Zvukové projevy vyjadřují všechny možné situace, včetně vztahů nadřízenosti a podřízenosti. Společně se domlouvají při získávání potravy, v případě nebezpečí, včetně přivolání posil. Třetím hlavním úkolem je využití biokomunikace při rozmnožování.

Každý zvířecí druh má své specifické komunikační prostředky. Někdy jim však rozumějí i jiná zvířata. Přímo exemplárním příkladem je výstražné vrčení psa. Nic není třeba dlouho vysvětlovat, výstraha bývá zřejmá každému, i člověku.

Stejné je to s typickým výstražným voláním sojky, když se v lese děje něco nezvyklého. Takové varování registrují i ostatní zvířata.

Více se dozvíteIrena Gálová: Život není peříčko, Práh 20061000 divů přírody; Reder’s Digest Výběr, 2002Modrá planeta; Knižní klub, 2002Rupert Sheldrake: Váš pes to ví, Rybka publisher, 2003 Penelope Smithová: Zvířata mluví, Práh 1999Konrád Lorenz: Hovořil se zvěří, s ptáky a rybami;Granit,1983

Americké vrány nerozuměly francouzskýmVelký údiv vzbudilo nedávné zjištění ornitologů, že severoamerické sýkorky černohlavé na sebe volají více způsoby a každý přitom znamená něco jiného. Pomocí moderní techniky rozložili hlasové projevy do přesných křivek a jejich porovnáním zjistili, že při zachování základního hlasového projevu ptactvo z určitých oblastí často užívá i tzv. dialekty.

Vědci přehrávali americkým vranám nebezpečí v podání francouzských vran. Jejich „krá“ bylo trošku kratší než americké, takže ty na něj nereagovaly! Jak se nyní ukazuje, podobně reaguje i mnoho ptačích druhů i u nás.

Samička dává přednost samečkovi, který používá „ místní nářečí“.Nedávno zoologové ve Skotsku zaznamenali rozdílné „dialekty“ i u tamějších ovcí.Obdobného jevu si odborníci povšimli rovněž u krav chovaných v Alpách, kde ovšem různé dialekty přetrvávají i v mluvě jejich ošetřovatelů.

Někteří badatelé v této souvislosti vyslovili hypotézu, že se tyto odlišné zvukové projevy ovcí či krav inspirovaly u určité polohy lidského hlasu v dialektu. Jiní však oponují, že pokud by to přece jen připustili u skotu, který žije neustále v blízkosti lidí, jak by to pak vysvětlili v případě volně žijících ptáků.

Husí slovník Americká psycholožka Irena Pepperbergová měla papouška šedého, kterého naučila pojmenovat osmdesát různých předmětů. Nešlo jen o cvičení paměti, on dokázal odlišovat. Zeptala se ho třeba, co je zelené?

A papoušek odpověděl „Dřevo!“ O míči věděl, že je kulatý a navíc na něm přesně slovy popsal některou ze sedmi barev. Uměl míče počítat až do šesti. Rakouský vědec Konrad Lorenz zas po celou badatelskou kariéru doma pozoroval kavku, havrana a divoké husy.

Tak mj. vypracoval „husí slovník“. Podle něj houserovo „Gig gog“ znamená (mezinárodně) „ Pozor liška (nebo pes)!“, zatímco spokojené husy se zdraví “ Gig gag gag“…

Autor: Milan Koukal
Rubriky:  Objevy
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Experimenty na mezinárodní vesmírné stanici s pomocí Česka

Experimenty na mezinárodní...

Létání do vesmíru i pobyt v něm se už brzy stane pro astronauty...
Siemens představil ultra výkonnou dobíjecí stanici

Siemens představil ultra výkonnou...

Společnost Siemens Smart Infrastructure představila novou ultra výkonnou dobíjecí...
Senior Pointy pomáhají s registrací k očkování

Senior Pointy pomáhají s registrací...

Senior Pointy se houfně zapojují do pomoci seniorům. Prochází s nimi krok...
Jak vybrat ty nejlepší spermie?

Jak vybrat ty nejlepší spermie?

Při umělém oplodnění lékaři vybírají ty nejkvalitnější spermie, aby měl proces co...
Úspěch českého SPACE týmu společnosti Atos

Úspěch českého SPACE týmu...

Český SPACE tým společnosti Atos se bude podílet na vývoji testovacího zařízení...
Zdravější pivo? Vědci poprvé upravili chmel moderní technologií CRISPR

Zdravější pivo? Vědci poprvé...

Více léčivých látek a hořkých kyselin v chmelu chtějí docílit vědci z...
Hydrolog Václav Šípek: Voda je.  Rozhodují ale extrémy, ne průměr

Hydrolog Václav Šípek: Voda je. ...

Česko vysychá na troud. Podle vědců a portálu Intersucho procházíme...
Leden jako měsíc boje proti rakovině děložního čípku

Leden jako měsíc boje proti rakovině...

První měsíc v roce byl vyhlášen jako mezinárodní měsíc boje proti rakovině...
Rok 2021 a připojení 15 nových jaderných bloků

Rok 2021 a připojení 15 nových...

Celkem 15 nových jaderných bloků o souhrnném instalovaném výkonu přes...
Jen „čísla“ ze spermiogramu nestačí

Jen „čísla“ ze spermiogramu nestačí

Mužská plodnost klesá a reflektují to i „tabulky“ WHO. Normální...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Místa na Zemi, která ale vypadají jako z jiné planety

Místa na Zemi, která ale vypadají...

Na světě existují místa, která v mnohých z nás vzbuzují...
Fatální rozhodnutí: Břetislav I. Přemyslovcům pěkně zavařil

Fatální rozhodnutí: Břetislav I....

Český kníže Břetislav I, které mu historie dá přízvisko český Achilles, se...
Tuna sem, tuna tam: Jak se váží dinosaurus?

Tuna sem, tuna tam: Jak se váží...

Stačí najít pár kostí a experti jsou schopní odhadnout, kolik prehistoričtí...
Mínus 90 stupňů! Aneb kde vám bude největší zima?

Mínus 90 stupňů! Aneb kde vám bude...

Kanada, Grónsko nebo snad Antarktida? Kde byste...
Proč musíme spát?

Proč musíme spát?

Spánek je činnost, kterou trávíme průměrně 25 let z našeho...
Současníci považovali cestopis Marka Pola za milion lží

Současníci považovali cestopis...

„Všechno jsou to lži. A ten Polo, to je lhář ze všech největší,“ rozčílí se vážený...
Anně Lucemburské vyšly zásnuby až na třetí pokus

Anně Lucemburské vyšly zásnuby až...

Anna Lucemburská, dcera římského císaře a českého krále Karla IV.  a jeho čtvrté...
Mají v Číně podivné chutě?

Mají v Číně podivné chutě?

Každá kultura má své pokrmy, ke kterým potřebujete poměrně dost...
České princezně se stal osudným druhý porod

České princezně se stal osudným...

Český král Přemysl Otakar I.  je obratným diplomatem. V rámci Římské říše, kde...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.