Domů     Příroda
Vyprovokují vědci válku mezi mravenci?
21.stoleti 17.11.2006

V Americe se přemnožili mravenci. Na této zprávě by možná nebylo nic zvláštního, až na to, že vědci přišli na originální způsob, jak podobnému přemnožení zabránit.V Americe se přemnožili mravenci. Na této zprávě by možná nebylo nic zvláštního, až na to, že vědci přišli na originální způsob, jak podobnému přemnožení zabránit.

Občanských válek nám historie může nabídnout nespočet. Ale občanská válka mezi mravenci? Obyvatelům Kalifornie však snad ani jiná možnost nezbývá. Agresivní druh mravence (Linepithema humile) se tam přemnožil natolik, že místní farmáři s děsem v očích každé ráno obhlížejí svá pole, aby zjistili, kolik škody tito vzdálení příbuzní našeho Ferdy mravence zase napáchali.
 
Přistěhovalci z Argentiny

Příběh, jak celý problém vznikl, je krátký, jednoduchý a na mnoha místech naší planety se neustále opakuje. Určitý živočišný, nebo koneckonců i rostlinný druh, se zásahem člověka dostane do prostředí, do kterého podle přírodních zákonitostí nepatří. V případě, že se dokáže na nové podmínky adaptovat, získává jednu ohromnou výhodu. V novém prostředí totiž nemá přirozené nepřátele.
To je přesně případ nyní již kalifornských dravých mravenců. Ti do své nové domoviny přišli koncem 19. století ze své prapůvodní vlastí. Tou byla Argentina, kde se ovšem chovali celkem slušně. Na západním pobřeží USA však začali řádit jak utržení ze řetězu! Ve velmi krátké době se pak jimi osídlené teritorium rozšířilo na značnou část Kalifornie.

Chemie na ně nestačí
Ničivé nájezdy těchto dravých mravenců trápí kalifornské farmáře již přes 100 let. Vždy, když se objevil nějaký nový přípravek na hubení hmyzu, zemědělcům svitla naděje. Ta vzápětí pohasla, protože argentinští mravenci se ukázali jako velmi odolný druh. Nyní vědci, zatím v laboratorních podmínkách, vyzkoušeli nový postup, který by měl populaci mravenců zredukovat. Poštvali je prostě proti sobě.
Mravenci tohoto druhu se totiž navzájem poznávají podle specifického pachu. Amerického biologa Neila Tsutsuie a jeho krajana chemika Kennetha Sheu proto napadlo, že by nebylo od věci charakteristický pach některých jedinců mravenčí kolonie trochu pozměnit.

Zlikviduj toho, kdo ti nevoní!
Teorie vycházela z předpokladu, že pokud mravenec narazí na jedince se změněným pachem, byť je vlastního druhu, měl by ho považovat za agresora a nepřítele. Měl by ho tedy napadnout a zlikvidovat! Postižený mravenec by se nebránil, protože pach „kolegy“, který cítí on, mu neříká nic jiného než to, že ten mravenec před ním je členem jeho rodiny, tudíž „ kamarád.“
Laboratorní zkoušky proběhly na vzorku 1200 jedinců. A ejhle, teorie se zcela potvrdila! Mravenci, kteří jinak páchli byli všemi ostatními považováni za nepřátele a byli ostře napadáni ze všech stran. Boje byly natolik tvrdé, že řadě domnělých agresorů byla dokonce ukousnuta i hlava.
Vědci jsou proto nyní přesvědčeni, že podobným způsobem dokáží vyprovokovat i vnitřní boje přímo v mravenčích koloniích ve volné přírodě.

Kyselina mravenčí není jen jed
Každý správný mravenec má pevná kusadla, ve kterých unese přibližně dvacetinásobek své váhy. Je rovněž vybaven chemickou zbraní s jedem, jehož složkou je kyselina mravenčí.
Kyselina mravenčí je ale obsažena i v některých rostlinách, například v kopřivách. Má leptavé účinky a používá se především v organických technologiích.
Umíme jí však vyrobit i synteticky. Taková kyselina mravenčí se pak užívá k výrobě barviv, v gumárenském průmyslu a v koželužství (k odvápnění kůže).

Související články
Příroda 22.4.2025
Korovec je jedním z mála druhů jedovatých ještěrů na světě. Patří k ikonám pouští Severní Ameriky. S oteplujícím se světem je však i on vystaven výzvám, které nemusí zvládnout a mohly by se mu stát osudnými. Vědci se snaží zjistit, nakolik jsou tito ještěři schopni se adaptovat na nové podmínky. Korovci (Heloderma suspectum) dorůstají délky […]
Příroda 18.4.2025
Rostlina známá jako irský mech, jinak také puchratka kadeřavá, nyní zažívá své chvíle slávy. Je novou superpotravinou se zázračnými účinky, kterou doporučuje řada celebrit a tiktokerů. Je ale humbuk kolem této červené mořské řasy skutečně oprávněný? Puchratka kadeřavá (Chondrus crispus) je poměrně drobná mořská řasa, která dorůstá jen asi 20 cm. Vyrůstá ze základny uchycené […]
Příroda 17.4.2025
Každý den každý z nás vdechuje kyslík, který z velké části pochází z moří a oceánů. Ano, hlavním producentem tohoto plynu není deštný prales, ale drobné mikroskopické řasy a fytoplankton. A ten je teď v extrémním nebezpečí… Nová vědecká studie přichází s alarmujícím zjištěním: mikroplasty narušují schopnost těchto organismů fotosyntetizovat, což může mít dalekosáhlé důsledky […]
Desetitisíce sklenic uspořádaných v obřích lednicích. Konstantní teplota -18 °C. A uchované odrůdy pšenice až z roku 1917. Česká genová banka, jejíž provoz zajišťuje odborný tým CARC (Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu), uchovává rostlinné dědictví české země pro výživovou bezpečnost i biodiverzitu a velikostí patří mezi 10 největších v Evropě.   Podle Organizace pro výživu a […]
A nejen po zdi… Gekoni se klidně procházejí po stropě nebo se přichytí na skle terária hlavou dolů, jako by na ně nepůsobila gravitace. Jejich superschopnosti se snaží napodobit technici při konstrukci robotů a dalších vynálezů.   Gekoni umí nejen přilnout ke svislým povrchům včetně zcela hladkých, jako jsou dlaždice a sklo, ale také se […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz