U hadů je změna zbarvení vcelku běžnou záležitostí, většinou se však jedná jen o reakce na sezónní vlivy. Když už hadi sáhnou k rychlému přizpůsobení podoby, dosahují toho za pomoci změny polohy šupin. Ke klasickému chameleonímu způsobu, ve kterém hrají hlavní úlohu pigmentové buňky, se uchylují jen málokdy.
Razantní přeměna z hnědé barvy s duhovým leskem, kterou vodnářka nosí nejčastěji, na čistě bílou je pro zoology značným překvapením. Zatím není jasné, za jakých podmínek had barvu mění, a jestli zvládá ještě nějaké další varianty. Také o účelu se vědci zatím jen dohadují, ale považují za velmi pravděpodobné, že se jedná o varovný, případně obranný mechanismus.
Křtiny ve vesmíru
Jména pro „měsíce“ Pluta
Dvě oběžnice Pluta, které byly objeveny v loňském roce, se dočkaly svého pojmenování. V matrice Sluneční soustavy tak nyní nalezneme jména Hydra a Nix. Oba satelity nesly dosud jen provizorní pojmenování S/2005 P 1, resp. S/2005 P 2.
Tělesa lze považovat za skutečné trpaslíky, vždyť větší Hydra má průměr jen 160 kilometrů a Nix dokonce jen 40 kilometrů. Pro srovnání, Pluto má v průměru 2410 kilometrů a jeho věčný souputník Charon 1260 kilometrů.
Hydra a Nix byly objeveny loni Hubblovým kosmickým teleskopem. Kruhové dráhy obou těles se nacházejí téměř ve stejné rovině jako Charon, ale od Pluta jsou o něco dál. Podle odborníků to dokazuje, že všechny oběžnice mají společný původ.
Pentagon se bojí asijských mikrošpiónů
Může USA věřit výrobkům z východu?
Ve Spojených státech se v současnosti mikročipy příliš nevyrábějí, probíhá tu hlavně jejich vývoj. Proto jsou i bezpečnostní složky nuceny většinu komponent své elektroniky dovážet ze zahraničí, hlavně z východní Asie. Týká se to i mikročipů zabudovávaných do pokročilých zbraňových systémů. Pentagon nyní vyslovil obavu, že by toho některé státy mohly zneužít k narušení fungování obrany USA. Zmínky padly například o „zadních vrátcích“, která umožní přístup virům, případně o pozměněné technologii výroby, jež bude mít za následek kratší dobu využitelnosti, než je u daných součástek obvyklé. Takové zásahy do mikročipů jsou podle Američanů neodhalitelné.
Obavy o bezpečnost vyústily v nový projekt armádní agentury DARPA, jehož cílem je vyvinout systém, který by poškozenou elektroniku dokázal eliminovat dřív, než napáchá nějaké škody. Zatím nejlepším řešením se zdá být vývoj samoopravitelného mikročipu, který by se sám přepínal zpět do stavu před hackerským zásahem skrytého nepřítele.
Další důkaz globálního oteplování?
Nejteplejší za posledních 400 let
Vědci z Národní akademie věd USA zveřejnili studii, která ukazuje, že jen během 20. století se zvýšila průměrná teplota severní polokoule o celý jeden stupeň. Zpráva, o jejíž vznik požádal americký Kongres, se opírá o meteorologická hlášení z posledních 150 let. Starší záznamy se objevují minimálně, takže vědci museli použít jiných metod, například srovnání růstu korálů nebo letokruhů v kmenech stromů. Zatímco před rokem 1850 vypouštěly skleníkové plyny do ovzduší sopky, po tomto datu má oteplení na svědomí zejména lidská činnost.
Poslední pamětník Darwina
Zemřela nejstarší želva světa
Želva sloní, která loni oslavila své 175 narozeniny, byla údajně do Británie přivezena samotným Charlesem Darwinem. Ten ji v roce 1835 jako pětiletou objevil na Galapážských ostrovech. Po sedmi letech strávených v Londýně byla Harriet přepravena do botanické zahrady v australském Brisbane, který jí díky svému tropickému klimatu dokázal poskytnout vhodnější životní podmínky než sychravá Anglie. Posledních 17 let strávila v queenslandském parku plazů.
I když se ještě letos v červnu mohla pyšnit titulem nejstaršího žijícího zvířete na Zemi, absolutní rekord 188 let života, jenž drží jiná želva sloní, se ji překonat nepodařilo. Harriet, která vážila 150 kg a dosahovala velikosti jídelního stolu, zemřela 23. 6. 2006 na srdeční selhání.
Jak správně kopnout penaltu?
I fotbal je věda.
Skupina nizozemských badatelů věnovala svůj čas výzkumu toho, jak správně kopnout pokutový kop. A resumé celého výzkumu? Vědci jsou přesvědčeni, že střelec se má dopředu rozhodnout kam míč pošle a za žádnou cenu své rozhodnutí neměnit. Otázkou je, zda se nejedná o poněkud pozdní „objevení Ameriky“, protože řada hráčů tak již k penaltám přistupuje.
A jak studie vznikala? Vybraní fotbalisté kopali penaltu na prázdnou branku, za kterou se rozsvěcovalo světlo určující, kam má být míč poslán. Nic je tedy nerozptylovalo a jejich úspěšnost byla stoprocentní. Následující část pokusu spočívala v tom, že těsně před kopem se světlo přemístilo, což mělo symbolizovat to, že si střelec směr střely na poslední chvíli rozmyslel. Zde byla úspěšnost poloviční. „Když střelec vyšle míč správně a dostatečně rychle, brankář má minimální šanci jej chytit. K tyči totiž doskočí i tou nejrychlejší robinsonádou nejdříve za jednu vteřinu, zatímco míč, který při penaltě letí rychlostí osmdesát kilometrů za hodinu, překročí brankovou čáru za padesát setin,“ tvrdí vědci. Jaký cíl výzkumu se tento vědecký tým zvolí příště.
Nejstarší etruská hrobka
Co prozradí starověké fresky?
Poblíž Říma byla nalezena vzácná etruská hrobka, uvnitř které se dochovala řada fresek. Hrobka pravděpodobně pochází ze 17. století před naším letopočtem. Archeologové se domnívají, že starověká freska znázorňuje tři lvy, a tak jí zatím určili pracovní název „hrobka zuřivých lvů“. Jedná se o zatím nejstarší nalezenou etruskou hrobku, ve které byly objeveny malby.
Etruskové patří mezi nejzáhadnější kultury v historii Evropy. V období mezi 8. až 6. stoletím před naším letopočtem obývali především Apeninský poloostrov. Jejich původ je však nejasný! Podle jedné teorie přišli do oblasti mezi Alpami a řekou Tiberou z dnešního Turecka. Zastánci tzv. západní teorie jsou naopak přesvědčeni o tom, že jejich původ je třeba hledat v Alpách. Nemálo vědců, zejména italských, pak věří, že Etruskové jsou původními obyvateli Itálie.
První města Etruskové začali zakládat v osmém století př. n. l. Během sta let dokázali ovládnout severní Itálii, čímž se dostali do konfliktu s Řeky. Boje s nimi trvaly až do 6. století př. n. l. Etruskové v nich zaznamenali střídavé úspěchy, ale nakonec je válka vyčerpala a Etruskové začali ztrácet vliv. Ze severu na ně tlačili Keltové, z jihu pak Římané, se kterými v době přelomu letopočtu postupně splynuli.
Dostanou roboti hmat?
Senzor citlivý jako prsty
Vědci z americké University of Nebrasca-Lincoln vyvinuli zařízení, které dokáže jemné hmatové vjemy převádět na obrazový výstup. Senzor je vyroben z několika tenkých vrstev nanočásteček zlata a sulfidu kademnatého a je natolik citlivý, že dokáže rozpoznat kontury vyražených symbolů na kovových mincích.
Jednotlivé filmy jsou proloženy vrstvičkami izolačních polymerů.
Celé čidlo o velikosti jednoho čtverečního centimetru je silné pouze 100 nm. V okamžiku, kdy se na senzor vyvine určitý tlak, dostanou se vrstvičky s nanočásticemi do kontaktu a mohou tak vést elektrický proud. Sulfid kademnatý za takové situace vyzařuje světlo. Čím vyšší tlak je vyvinut, tím více světla vyzáří, takže vznikne obraz kontur „ohmatávaného“ předmětu.
Čidlo nalezne využití v endoskopech, kde umožní lékařům vidět tvary tkání. Počítá se také s jeho využitím na rukách robotů, kteří diky němu budou schopni například udržet sklenici s vodou, aniž by hrozilo její rozmáčknutí, vylití obsahu nebo upuštění.
Expanze do vesmíru je nutností
Země nám už nebude stačit!
Za největší nebezpečí pro současnou civilizaci považuje známý britský fyzik Stephen Hawking změny klimatu, jaderné zbraně a umělé viry. Proto je podle jeho slov nutné, aby se lidstvo poohlédlo po okolním vesmíru, kde by bylo možné najít nové domovy.
Hawking je přesvědčen, že do dvaceti let bude stát trvalá základna na Měsíci a do čtyřiceti let i na Marsu. To by však měl být jen začátek. „Nikdy nenalezneme něco tak hezkého jako je Země, dokud se nevydáme do jiného slunečního systému,“ prohlásil Hawking při svém přednáškovém turné v Honkongu.
Přišla zkáza z Antarktidy?
Objev kráteru o průměru 480 kilometrů
Záhada náhlého vymírání druhů před 250 miliony let je možná vyřešena. Na Antarktidě byl zřejmě objeven kráter po meteoritu, který apokalypsu způsobil. Kráter, který objevily satelity NASA při měření odlišností v gravitaci Země, je široký 480 km, což je srovnatelné s rozlohou České republiky.
Podle odhadů meteorit, který tento kráter způsobil, zavinil vymření až 95 % mořských a 70 % suchozemských druhů. Po pádu totiž došlo k náhlé a výrazné změně klimatu, kterou dokázali přežít jen ti nejodolnější. Sluneční světlo nedokázalo přes hustá mračna prachu proniknout k povrchu Země, část oceánů se mohla vypařit.
Podobný meteorit má pravděpodobně na svědomí vymření dinosaurů i před 65 miliony let.
Proč jsou děti tlusté?
Vitamíny nemusí vždy jen pomáhat
Je známo že některé vitamíny, jmenovitě kyselina listová a B12 „věší“ na řetězec DNA methylové skupiny, které výrazně ovlivňují aktivitu určitých genů. Vědci z Baylor College of Medicine v Houstunu proto zkoumali vliv některých potravinových doplňků, obsahujících tyto vitaminy, na vývoj plodu. Experimenty na myších ukázaly, že tlustá mláďata se rodí nejen matkám krmeným vitaminovými bombami, ale i jejich potomkům, kterým už doplněk podáván nebyl. Hmotnost byla stejně vysoká i v několika dalších generacích.
Vysoké procento obézních dětí v Americe tedy nemusí být dáno jen nezdravým životním stylem, může za ním stát i skutečnost, že většina tamních matek v těhotenství konzumuje potravinové doplňky, které kyselinu listovou a B12 obsahují. Jsou jim totiž doporučovány z důvodu snižování rizika výskytu vrozených nervových vad jejich ratolestí.
Důkaz teplokrevnosti dinosaurů?
Co se dá vyčíst z kostí?
O teplokrevnosti dinosaurů, alespoň těch suchozemských, už se spekuluje několik let. Do karet této teorii nahrává skutečnost, že pro tak velká stvoření by byla závislost na teplotě okolí značnou zátěží. Také několik objevů, které napovídají, že dinosauři mohli být opeření či osrstění ukazuje na snahy zachovat si stálou tělesnou teplotu. Přesvědčivý důkaz této hypotézy však doposud chyběl. Toho se na počátku léta po pečlivém zkoumání kosterních pozůstatků pravděpodobně dobrali vědci z Paříže a Lyonu.
Důležitou roli sehrály dva izotopy kyslíku, které se od sebe liší počtem neutronů. Jejich poměr v kostech totiž bývá u studenokrevných a teplokrevných živočichů rozdílný. Rozdíl obou izotopů byl v dinosauřích fosiliích bližší k poměru, jaký je možné nalézt v kostrách savců.
Vakcína proti Alzheimerově chorobě
Japonská metoda zatím chrání jen myši
Alzheimerovu nemoc způsobuje tvorba zvláštních proteinů, tzv. amyloidů. Ty se poté usazují v mozku. Nový japonský objev byl zatím vyzkoušen na myších a nikoliv bez úspěchu. V některých částech myších mozků byla snížena tvorba nebezpečného proteinu až o 50 procent.
Několik vakcín proti Alzheimerově nemoci již bylo testováno i v minulosti. Ty však byly založeny na virech a vyvolávaly silnou imunitní reakci. Nová vakcína z Japonska je však založená na modifikaci DNA a testy zatím neprokázaly, že by mohla mít nějaké vedlejší účinky.
Co dospělí neslyší
Tajné vyzvánění pro teenagery
I když by bylo pro studenty bezpochyby jednodušší přepnout své mobily na vibrační vrnění, zvonění, které učitel na rozdíl od žáků neslyší, zní mnohem lákavěji. Chytrá hlava kohosi z New Yorku si vzpomněla, že s přibývajícím věkem člověk ztrácí schopnost vnímat příliš vysoké tóny. Tak vzniklo vyzvánění, které dospělí učitelé nemohou slyšet, zatímco znudění studenti v lavicích s ním nemají problémy.
Zajímavé je, že vyzvánění je založeno na tónu, jenž byl původně vytvořen pro „plašení“ mladých pobudů, kteří tropili drobné výtržnosti například před výlohami menších prodejců a odrazovali tak seriozní zákazníky. Nepříjemný hlasitý kvikot měl zabránit jejich nežádoucímu zevlování. Původní účel se tedy zcela obrátil a z antiteenagerovské „rušičky“ se stal teenagerovský pomocník proti dospělým.
Malé velké zprávy
Zbytky a ořezky z čokoládoven běžně končívají na kompostech, v Británii však pro ně nalezli lepší využití. Po zředění vodou se z nich vyrobí živné médium pro kulturu bakterií Escherichia coli, která za pomoci svého metabolického aparátu v čele s enzymem hydrogenázou uvolňuje z obsažených cukrů vodík. Ten se pak využívá pro výrobu elektrické energie v palivových článcích.
Ačkoliv je pro mnohé z náš internet nepostradatelným pomocníkem, v globálním měřítku ho využívá jen pouhých 14 procent veškerého obyvatelstva. To v praxi znamená, že možnost surfování na virtuální síti má téměř 700 milionů lidí. Nejvíce uživatelů žije v USA, zde jich je 152 milionů. Stříbrnou příčku obsadili Číňané, pomyslný bronz získali Japonci. V České republice má přístup k internetu 3,6 milionu lidí.
Uvnitř hory na norském ostrově Svalbard vzniká rostlinná banka. Celý prostor o rozloze 800 m2 má stěny z betonu, tlustého jeden metr. Do podzemního sálu se vejdou až tři miliony vzorků, které se zde budou skladovat při teplotě -18 oC. Norská vláda, která tento projekt financuje, označuje banku za jakousi Noemovu archu. Do banky budou ukládány především rostliny, které mají využití v potravinářství, například obilí či brambory.
Stalo se
Před 1927 lety, 24. srpna vybuchla sopka Vesuv, která zničila Pompeje a Herculaneum. Mezi stovkami obětí byl i antický učenec Gaius Plinius, velký encyklopedista antiky, jehož poznatky z astronomie, botaniky, zoologie, mineralogie i medicíny byly využívány až do vzniku moderní vědy.
Před 169 lety, 4. září Američan Samuelem Morse poprvé předvedl telegraf. Od roku 1840 začal sestrojovat přístroje pro praktické využití. Je rovněž původcem značkové abecedy pro telegrafy, která nese jeho jméno.
Před 125 lety 6. září se ve Skotsku narodil Alexander Fleming, který v roce 1922 objevil baktericidní účinky plísně Penicillium notatum. V roce 1945 za objev penicilinu získal Nobelovu cenu.
Před 118 lety byla 4. září založena firma Kodak. Stejného roku, tedy 1888 se objevil první fotoaparát na svitkový film, který nahradil fotografické desky. Tím se fotografování značně zjednodušilo a mohlo se tak těšit z obrovského rozmachu.
Před 68 lety se 14. září poprvé vznesla největší vyztužená vzducholoď všech dob, německý Graf Zeppelin II (LZ 130).
Před 46 lety byl 1. září založen Mezinárodní červený kříž. Původně vznikl jako dobrovolná organizace zdravotní služby s úkolem pomoci vojákům ve válečných konfliktech. Později se jeho působnost rozšířila i na zajatce a postižené obyvatelstvo i pomoc při přírodních katastrofách.
