Krása rostlin může někdy skrývat jedovatou hrozbu! Máme se jich bát? Odborníci je dokážou využívat k účinné léčbě. Stále se objevují nové možnosti využití darů přírody.
Otrávit nás mohou i rajčata!
Připomeneme ve zkratce některé jedovaté rostliny, se kterými nyní běžně setkáváme. Jedy například obsahují všechny lilkovité rostliny. Hrozí hlavně alkaloidy řady tropanové (atropin aj.), glykoalkaloidy (solanin) a další příbuzné jedy. Výjimkou není ani rajče, paprika, baklažán a především brambor! Ten má jedovatou nať, skrývající jed solanin. Nebezpečná je i hlíza, pokud na světle zezelená.
Jedovatý je i lilek černý (psí víno – černé bobulky připomínající borůvky), plevel na rumištích i v zahradách. Zrádný je blín, jehož plody vypadají jako džbánečky plné šedavých makových zrníček. Varovat nás může i to, že je lepkavě chlupatý, vysoký asi metr a má špinavě žlutý květ s fialovými žilkami. Hrozbu znamená vlhkomilný ocún, který poznáme podle tenkých štíhlých šesticípých fialových květů.
Nebezpečí v sobě skrývá tetlucha (lidově psí či kočičí petržel, kozí pysk), která někdy na zahrádce roste mezi běžnou petrželí. Narozdíl od ní však neoplývá známou silnou petrželovou vůní.
Celeru se zas podobá naše nejnebezpečnější okoličnatá rostlina, rozpuk jízlivý. Už mnoho mrtvých má na svědomí jeho nasládlý kořen, který připomíná mrkev.
Pozor na vraní oko!
Ošklivé podráždění pokožky působí bolševník, který k nám jako invazní rostlina přivandroval až z centrální Asie.
Toxické jsou i různé kapradiny , přeslička lesní anebo bahenní, kterou poznáte podle dlouhých stonků. Naopak přeslička rolní nijak neuškodí, spíše pomůže. Pozor však na velkou (až centimetr) modře ojíněnou borůvku obklopenou čtyřmi listy. Je to jedovaté vraní oko. Už mnoho dětí si ho spletlo právě s borůvkou, často naposledy v životě!
Znalci se vydávají i za plody bezu černého, lidově zvaného bezinky, kozičky, psí bez, kosmatice, ba i smradinky. Vůbec jim nevadí, že v syrovém stavu je mírně jedovatý. Bez černý jako rostlina působící na pestrou směsici zdravotních problémů nemá v lidovém léčitelství konkurenci. Už staří Slované při stěhování přenášeli bezové sazenice. Bohatě ho dnes využívá také farmaceutický průmysl.
Tragickým králem je rulík zlomocný
Všichni známe žebříčky popularity zpěváků, sportovců i jiných tzv. celebrit, filmů, knih… S pomocí lékařů, botaniků a jiných odborníků jsme vytvořili neobvyklý TOP přehled tuzemských jedovatých rostlin.
1. RULÍK ZLOMOCNÝ
Znalci ho nazvali „králem našich jedů“. Počet evidovaných otrav, které způsobil, se totiž rovná součtu všech tragických případů zaviněných ostatními jedovatými bylinami.
Polokeř (vysoký až 1,5 metru) si oblíbil slunečnější místa, řidší lesy a paseky. Bobule připomínají černé třešně (i velikostí) a nejvíce jedu ukrývá šťáva. Ta nejprve chutná sladce, pak však zahltí odporně hořkou chutí.
Hrozba číhá i v kořenu a listech. Příznakem otravy je sucho v ústech, sípavý hlas, zrudnutí, zrychlený tep. Následuje stav opojení a někdy i halucinace. Proto se také rulíku lidově říká „blázníček“. Je nutný rychlý zásah lékaře. Dítě usmrtí požití 3 – 4 bobulí, dospělého člověka trojnásobek.
2. DURMAN
Silná rostlina s bílými trubkovitými květy a ostnitými plody (podobnými kaštanu) na své oběti nejčastěji čekává na opuštěných místech. Jed durmanu (atropin) je téměř totožný jako u rulíku. Vyvolává rovněž stavy vzrušení až zuřivosti.
Už ve starověku ho (podobně jako blín, rulík a šalamounek) pověrčiví lidé považovali za čarodějný, protože si neuměli vysvětlit jeho negativní vliv na nervovou soustavu.
3. BOLEHLAV PLAMATÝ
Až dvoumetrová rostlina, pro níž se používá přídomek „jed Sokratův“. Číši bolehlavu prý vypil řecký filozof Sokrates, aby tak před zraky přátel ukončil svůj život.
Na lodyze bolehlavu, který roste v houštinách, křovinách a u potoků, zaujmou hnědofialové skvrny. K otravě stačí jen větší nadýchání! Příznakem jsou pak těžknoucí končetiny. Jed způsobuje bolesti vnitřností, následuje svalová obrna a smrt nastává zástavou dechu a srdce. Hrůzné je, že postižený umírá při plném vědomí. Tím připomíná tropický jed kurare.
4. TIS ČERVENÝ
Náš nejjedovatější strom! Celá rostlina (jehlice, kůra i semena), až na sladce chutnající dužnatý obal okolo semene, je prudce jedovatá. Kupodivu se z neškodné růžové dužiny tisinek někde dokonce vyrábí sladké víno.
Už ve středověku učenci varovali před spánkem pod tisem. Jedovaté výpary by totiž mohly člověka otrávit!
Životní styl jedovatých rostlin
Kde rostou?
Mnohé jedovaté rostliny si oblíbily pole či louky, jiné lesy, další parky, zahrady. O četné jedy nevědomky pečujeme v květináčích, truhlících. Většina jedovatých rostlin je suchozemských, jiným se daří v bažinách či ve vodě.
Ve které části ukrývají jed?
Výjimečně je toxická celá rostlina (např. konvalinka). Většinou ale hrozba číhá spíš jen v určité části – kořenech, hlízách, stonku, kůře, listech. Nebezpečné jsou i některé plody (zejména jádra) – toxiny jsou např. i v žaludech a plodech buku lesního. V jedné rostlině může být jed hned v mnoha podobách. Snad nejvíce, přes třicet, jich je v opiu, což je šťáva z makovic.
Kudy vstupují do našeho těla?
Nebezpečné látky do lidského organismu pronikají především ústy, pokud jedovatou rostlinu požijeme. Jindy vstupují přes pokožku nebo oči.
Jak rostlinné jedy působí?
Některý jed účinkuje okamžitě, například atropin. Jindy se účinky objeví až s určitým zpožděním, mj. po požití ocúnu. Některé dráždí (atropin), jiné naopak uklidňují (morfium – mj. z máku). Známy jsou alkaloidy postihující nervový systém, jiné narušují dýchací a trávicí ústrojí, cévní systém, játra a ledviny, svaly, často vyvolávají alergie.
Jedy pěstujeme i v květináči
Jedovaté látky obsahují také okrasné květiny v domácnostech či na zahrádkách. Stručný přehled představuje nejznámější:
Konvalinka, sasanka, tulipán, difenbachie, libora, pelyněk pravý, ba i podběl (hlavně květy). S výjimkou plodů jed obsahují ostatní části papriky, bramboru, rajčat. Jedovaté listy a stonek mají mj. voskovka, toulitka, kala, azalka, fuchsie, ibišek, oleandr, petúnie (otrava nastává až po žvýkání a spolknutí.).
Dále pozor na fazol šarlatový, břečťany, některé druhy kaktusů, opuncie, šťávu vánoční hvězdy, hlízu bramboříku, chloupky prvosenky… Obětí se stávají především zvědavé malé děti.
Jedy pro zvířata
Mnohé jedy, které škodí lidem, neublíží některým druhům ptáků či hmyzu. Naopak zvířata ohrožují některé rostliny pro člověka neškodné.
Kočky – smrtelně jedovaté je pro ně jmelí, oleandr, otráví je i rebarbora (reveň), kapusta, azalka, asparágus, brambořík, břečťan, hortenzie, narcis, pomněnka, třešeň, tulipán, vánoční hvězda.
Pes – azalka, blatouchy,měsíček, bolševník, břečťan, cesmína, divizna, durman, jírovec (kaštan), jmelí, kapradiny, konvalinka, kosatec, leknín,třešeň,náprstník, mandle (semena), narcis, oleandr, oměj,pivoňka, plody černého bezu, psí víno (lilek černý), třešeň,tulipán (cibulka), vánoční hvězda (bílá šťáva), višeň (semena), zimostráz.
Kůň – bolehlav, buk lesní (plod), dub (žaludy), kapradí, náprstník, rododendron, pryskyřník starček, přeslička, rulík zlomocný, vavřín, tis, zlatý déšť.
Co dělat při otravě?
Diagnóza otravy způsobené rostlinami je obtížná v případě, že se lékař setkává jen s příznaky. Ty totiž u různých postižených osob bývají odlišné a někdy se projevují až za pár hodin po požití.
Základem je zjistit, jaká rostlina mohla otravu způsobit
Zabránit dalšímu vstřebávání jedu do organismu. – snažíme se vyvolat zvracení. Poté následuje výplach žaludku a podáme aktivní uhlí.
Pokud se jed dostal do oka, vymyjeme ho velkým množstvím vlažné vody. Postiženou kůži omyjeme mýdlem a teplou vodou.
Nejlépe uděláme, když se při podezřelých příznacích bez otálení vydáme k lékaři.
