Podle propočtů klimatologů z kalifornské Jet Propulsion Laboratory přišel v roce 1996 ledovec tímto způsobem o 50 kilometrů krychlových, zatímco vloni z něj v moři zmizelo plných 150 kilometrů krychlových. Grónsko se tak na každoročním zvyšování mořské hladiny o 3 mm podílí 17 %. Rozlohou se grónské ledovce rovnají 25 Českým republikám a v některých místech jsou silné až 3km. Vědci odhadují, že pokud veškerý led v Grónsku roztaje, zvedne se hladina světových oceánů o 7 m.
Kuře se zuby aligátora!
Co dokáže úprava DNA
Dnešní ptáci zuby nemají, evoluce je uznala za zbytečné před 70 – 80 miliony let a opeřence tak o ně připravila. Nicméně už v minulosti se ukázalo, že pokud se myší zárodečná tkáň, ze které se formují zuby, dostane do kontaktu s tkání ptačí čelisti, začnou se dít divy. Ptačí čelist dokáže přijímat instrukce z myší tkáně a vytváří zuby, jež svou strukturou silně připomínají chrup savců.
Američtí vědci z University of Wisconsin a z University of Manchester přišli nedávno na to, že si ptáci schopnost vytvářet zuby zachovali, jen ji v současnosti nevyužívají. Jejich domněnku potvrdil pokus, ve kterém lehce upravili genetickou informaci slepice. Takto pozměněným kuřatům pak v embryonálním vývoji začaly rašit zuby. Bližším zkoumáním se zjistilo, že rozložením v čelisti i molekulárními mechanismy spuštění růstu se velmi podobají zubům savců. Při porovnání vznikajících struktur s rannými stádii zubů různých skupin živočichů biologové dospěli k závěru, že se nejvíce podobají chrupu aligátorů, tedy zvířat, která jsou pro ptáky nejbližšími žijícími příbuznými.
Nejvyšší minaret světa
Alžírské plány na moderní mešitu
Severoafrické Alžírsko hodlá postavit novou mešitu, která pojme až 40 000 lidí. Její dominantou pak má být 300 metrů vysoký minaret. Mešita se tak svou velikostí zařadí na třetí místo na světě. Před ní už jsou jen dvě saúdskoarabské mešity.
Kromě obrovského počtu lidí, které pojmou její interiéry, se dalších 80 tisíc věřících může svým modlitbám věnovat i v přilehlém areálu. Součástí projektu bude i kulturní centrum, přednáškové sály, ale i obchody a restaurace. Scházet nebude ani hotel a univerzita.
Stavba mešity, která vyroste na předměstí metropole Alžír, by měla být zahájena v příštím roce a její dokončení je plánováno v roce 2009.
Sopečná lednice
Výbuch sopky ochladil oceány!
Když v roce 1883 v Indonésii vybuchla Krakatoa, vychrlila do vzduchu 25 km3 horniny a prachu. Nejenže tím způsobila největší rámus, jaký kdy člověk zaznamenal, ale také ochladila světové oceány a v několika následujících desítkách let potlačila vzestup jejich hladiny.
Peter Gleckler z kalifornské Lawrence Livermore National Laboratory porovnal klimatický model sopečného výbuchu s modelem bez vulkanické aktivity. K jeho překvapení vyšlo najevo, že Krakatoa ochladila oceány na celých sto let po výbuchu. Zavinilo to ohromné množství prachových částic, které se v atmosféře udrží po několik měsíců až let a zabraňují tak pronikání slunečního záření.
Ptačí chřipka hrozí novou zbraní
Budou nebezpeční i domácí mazlíčci?
Ke zprávám o rozšíření viru ptačí chřipky H5N1 do Afriky a západní Evropy a o jeho devastačních účincích ve většině orgánů koček přibyla další nepříjemná zpráva. Doposud byly totiž oficiálně potvrzeny jen dva způsoby, jak se může člověk nakazit nebezpečným virem H5N1. Buď konzumací tepelně neupraveného drůbežího masa, nebo popelením se slepicemi. Nebezpečí nákazy ve vyspělých zemích, kde není s dodržováním hygienických podmínek příliš velký problém, se tedy omezovala jen na chovatele ptactva.
Teď ale thajští virologové oficiálně potvrdili, že se přenašeči pravděpodobně mohou stát i psi a kočky. Zatímco těsný kontakt s volně pobíhajícími a polétávajícími ptáky není v našich podmínkách příliš obvyklou kratochvílí, se psy a kočkami už je situace mnohem vážnější. Nicméně zatím se prokázalo jen to, že nakažená zvířata vylučují nákazy schopný virus do okolního prostředí. Přímo při infikování člověka zatím přistižena nebyla.
„Kachní“ dinosaurus s hlásnou troubou
Odhalené tajemství bizarní ozdoby
Paleontologové si dlouho lámali hlavu nad účelem podivného hřebene lambeosaura, deset metrů dlouhého dinosaura, který na Zemi pobíhal před 90 miliony let. V posledním čísle časopisu Paleobiology nyní vyšel článek, který vysvětluje, že mohutný útvar byl protkán množstvím chodbiček spojených s nosní dutinou. Jelikož se těmto dinosaurům utvářel až v dospělosti, pravděpodobně sloužil k vydávání zvuků sociálního významu, včetně „svádění“ vhodných protějšků. Ke stejnému účelu zřejmě napomáhal i majestátní vzhled zvířete.
Vědci rovněž nevylučují možnost, že díky tomuto orgánu mohli lambeosauři rozeznávat pachy související s jejich reprodukčním cyklem.
Zelené rostliny produkují metan
145 milionů tun z vegetace
Nedávno vědci zjistili, že zelené rostliny jsou výrobci jednoho z hlavních skleníkových plynů, metanu, a to ve zcela nečekané míře. Dosud se věřilo, že metan produkují především bakterie v atmosféře bez kyslíku (anaerobní). Zelené rostliny tak činí za aerobních podmínek, přičemž se produkce metanu přibližně zdvojnásobuje při zvýšení teploty o 10 °C. Přesný mechanismus tohoto pochodu není znám, ví se pouze, že emise metanu je přímo úměrná množství pektinu v rostlině.
Podle nejnovějších měření se ukazuje, že roční produkce metanu (v milionech tun) je 145 z vegetace, 93 z přežvýkavců a jejich bakterií, 20 z termitů, 52 z pálení biomasy, 95 z produkce energie a 10 z oceánů. Naopak při úbytku metanu z atmosféry dominuje troposférická oxidace a pohlcování půdou.
Příjmení v DNA
Co prozradí mužský pohlavní chromozom?
Se zajímavým nápadem, jak pomoci kriminalistice, přišli na britské University of Leicester. Domnívají se totiž, že ze vzorků DNA nalezených na místě činu, by bylo možné odhadnout příjmení pachatele. Tato na první dojem nesmyslná myšlenka je založena na představě, že lidé stejného příjmení mohou být alespoň velmi vzdáleně příbuzní. Jejich DNA tedy bude mít některé shodné rysy.
Konkrétně jde o zkoumání chromozomu Y, který mají pouze muži. Vzhledem k tomu, že ženy se na trestné činnosti podílejí minimálně, není to zas tak špatná idea a zejména u pachatelů s příliš běžným jménem by navrhovaná metoda příliš nepomohla.
Podle RNDr. Lenky Dvořákové z Ústavu dědičných metabolických poruch Univerzity Karlovy bude zřejmě hlavní překážkou využití metody sběr dostatečného množství vzorků. Těch je zapotřebí asi 40 000, avšak DNA člověka lze zkoumat jen s jeho souhlasem. A kdo dá dobrovolně svůj vzorek do výzkumu, jehož cílem bude sestavit přehled potenciálních pachatelů zločinů?
Evropské vodíkové dálnice
Kde vyroste síť čerpadel?
Společnost Linde AG, velký dodavatel technických plynů, prezentovala nedávno svou vizi „Evropské vodíkové dálnice“, dálničního okruhu, procházejícího hlavními centry vývoje a výroby automobilů v Německu. Má být vybudována nákladem 30 milionů EUR. Čerpací stanice na vodík budou od sebe vzdáleny cca 50 km, tedy zhruba stejně, jako běžné benzínové pumpy.
Koncern Linde AG není v této oblasti bez zkušeností. Zatím se ve světě podílel na výstavbě 20 vodíkových čerpacích stanic, kde mohou toto paliva tankovat autobusy a automobily.
Prvním krokem k využití vodíku jako paliva spalovacích motorů je výstavba plně automatizované plnicí stanice vodíkových trajlerů, jež byla uvedena do provozu v listopadu 2005 na severní Moravě. Slouží k plnění speciálních trajlerů pro přepravu tohoto plynu a je pouze dálkově monitorována z výrobního centra v Třinci.
Většímu rozšíření vodíku jako paliva zatím brání skutečnost, že naprostou většinu ho získáváme tzv. reformováním zemního plynu, tedy neobnovitelného zdroje.
Samočistící koupelna
Nanočásticemi proti špíně
Australští vědci z University of New South Wales vyvíjejí samočistící povrch. Měly by ho tvořit nanočástice z oxidu titaničitého, které se po absorpci ultrafialového světla, díky excitovaným elektronům, přemění na silné oxidační činidlo. Zničí tudíž organické nečistoty i bakterie, s nimiž se dostane do kontaktu.
Problém ovšem je, že oxid titaničitý se takto chová pouze při aktivaci ultrafialovou složkou slunečního záření. Australané se jej nyní snaží modifikovat železem a dusíkem, aby si podržel své oxidační vlastnosti i při absorpci záření delších vlnových délek. Počítají, že poloprovozní zkoušky začnou do jednoho roku. Novým materiálem by bylo možné pokrývat například sklo nebo třeba obkladačky na stěnách koupelen.
Malé velké informace
Káhirské tržiště stálo na největším slunečním chrámu starobylé Heliopole. Archeologové nyní v troskách chrámu nalezli pětitunovou sochu z růžové žuly, o které se domnívají, že znázorňuje Ramsese II., jednoho z nejznámějších egyptských panovníků (1290 – 1224 př. n. l.). Kromě jiného objevili i další, 150 cm vysokou sochu, tentokrát v sedící poloze. Jsou na ní vytesány nápisy se jménem Ramsese II.
Americká společnost Terrafugia navrhla stroj, který dokáže jak čelit hustému provozu na silnicích tak, že v případě potřeby roztáhne křídla a pohybuje se vzduchem. Konstruktéři svým počinem vyhráli soutěž Carl Dietrich Lemelson-MIT Student Prize s dotací 30 000 dolarů.
Vozidlo váží 600 kg a pohání jej motor o výkonu 100 koní. Funkční prototyp by se měl letos v červnu objevit na autosalonu EAA Air Venture ve Wisconsinu.
Indičtí vědci z univerzity v Béngalúru zjistili, že krysy získávají své čichové vjemy „stereo“. Stejně jako lidé, kteří poznají odkud přichází zvuk díky rozlišení nepatrného časového rozdílu vjemu v pravém a levém uchu. Krysy takto dokáží využívat své nosní dírky vzdálené od sebe jen několik milimetrů. Krysa totiž rozpozná zpoždění v řádech desítek milisekund.
V arabském Ras Al-Khaimah poblíž jižního pobřeží Perského zálivu by měla vyrůst základna pro turistické lety do vesmíru. Chystá se ji tam vybudovat americká společnost Space Adventures, jež je známá především tím, že vyslala do vesmíru první tři turisty (každého takový výlet vyšel na 20 milionů dolarů). Arabská vláda už do výstavby investovala 30 milionů dolarů.
Již dlouhou dobu se vědci domnívají, že kulový blesk tvoří plasma. Tato svítící koule o průměru zpravidla 30 cm vzniká v přírodě při úderu blesku. Pomalu se pohybuje a po několika sekundách zmizí. Vědci z University v Tel Avivu potvrdili tuto hypotézu tím, že vůbec poprvé připravili umělý kulový blesk, byť energii mu dodali mikrovlnným zářením.
Číňané objevili 164 milionů let staré ostatky zvířete podobného kříženci mezi dnešním bobrem a vydrou. Dorůstal délky kolem půl metru a vážil 1 kg. Zvíře se živilo lovem a bylo podobně jako dnešní ježury vejcorodé. Společně s loňským objevem 130 milionů let starého savce dlouhého 1 m tak tento objev dokazuje, že už v druhohorách tvořili savci pestrou a poměrně rozvinutou skupinu živočichů.
Vědci z Queenslandské univerzity vyvinuli vysoce účinný repelent z tygřího trusu, který má australským farmářům pomoci vyřešit problémy s přemnoženou zvěří. Divoké kozy tato látka složená z mastných kyselin a siřičitých látek zastrašila natolik, že se v testované lokalitě tři dny neukázaly. Stejně tak jej rozeznají klokani nebo divoká prasata.
Tým amerických archeologů v egyptském Údolí králů objevil neporušenou hrobku s asi pěti mumiemi. Poslední předchozí nález tohoto druhu se datuje do roku 1922. Jednalo se tehdy o slavnou hrobku faraona Tutanchamona. Nově nalezené sarkofágy pocházejí z období 18. dynastie, která vládla mezi roky 1567 až 1320 př. n. l.
Britové se bojí o osud vlastní země. Pověst praví, že pokud londýnský Tower opustí tamní krkavci, království padne. Z obavy před ptačí chřipkou tedy mocné opeřence zavřeli do klecí, aby jim tak zamezili styk s volně žijícím ptactvem a minimalizovali riziko nákazy.
Stalo se
Před 500 lety 20. května zemřel italský mořeplavec a objevitel Ameriky Kryštof Kolumbus. Narozdíl od data úmrtí není datum jeho narození známo, pouze se odhaduje, že se narodil kolem roku 1451.
Před 102 lety byl 30. dubna německému inženýrovi Christianu Hulsmeyeru udělen patent na přístroj ke zjišťování lodí a dalších kovových předmětů za pomoci odražených elektromagnetických vln. Tím odstartoval vývoj radaru.
Před 95 lety 13. května uskutečnil inženýr J. Kašpar první dálkový přelet v Čechách. Na trase z Pardubic do Prahy dosáhl průměrné rychlosti 80 km/h. Posléze si v Pardubicích založil první českou pilotní školu.
Před 87 lety 27. dubna vzlétlo z letiště Bory u Plzně první letadlo československé výroby. Dvouplošník Bohemia B-5 poháněl řadový čtyřválcový motor.
Před 36 lety 22. dubna američtí studenti ve snaze o prosazení nových ekologických zákonů a navýšení financí ze státního rozpočtu věnovaných na ochranu životního prostředí uspořádali první Den Země. Od té doby se slaví každý rok.
Před 32 lety byl 9. května zahájen pravidelný provoz pražského metra na trase C mezi stanicemi Sokolovské a Kačerov. Trasa byla dlouhá 6,7 km a zahrnovala celkem 9 stanic.
