Dosáhne člověk nesmrtelnosti?

Poznání lidského těla postoupilo natolik, že ambiciózní vědci začínají považovat prodloužení našeho života nad hranici 300 let za reálné. Najdou se dokonce takoví optimisté, kteří nezavrhují ani myšlenky na absolutní nesmrtelnost. Podaří se někdy objevit elixír mládí a přestane se člověk reprodukovat z toho prostého důvodu, že k zachování rodu postačí pečlivá starost o vlastní tělesnou schránku?Poznání lidského těla postoupilo natolik, že ambiciózní vědci začínají považovat prodloužení našeho života nad hranici 300 let za reálné. Najdou se dokonce takoví optimisté, kteří nezavrhují ani myšlenky na absolutní nesmrtelnost. Podaří se někdy objevit elixír mládí a přestane se člověk reprodukovat z toho prostého důvodu, že k zachování rodu postačí pečlivá starost o vlastní tělesnou schránku?

Pesimistický pohled
Molekulární přístup

Díky nutnosti přestát různé negativní vlivy jsme získali značnou rezervu pro případy „rychlého opotřebení“ vlastního těla, abychom stihali plodit potomstvo. Ve chvíli, kdy netrpíme nedostatkem potravy nebo nepříznivým klimatem, se tato rezerva „přičítá“ k věku běžně dosahovanému v přírodě, který u člověka činí kolem 40-50 let. Nicméně i v ideálních podmínkách potřebují tkáně zpracovávat potravu, vyrábět a rozvážet energii. Opotřebované buňky musejí být nahrazovány novými a při jejich produkci mohou vznikat chyby v genetickém kódu, které stojí v pozadí zhoršené funkce našich tkání.
Proces stárnutí lze tedy zpomalit, nicméně existuje tu jistý pevně daný strop. Skeptici také poukazují na to, že jsme se vymanili z nepříznivých podmínek drsné přírody, ale na druhou stranu jsme vynalezli dlouhodobý psychický stres, dobrovolně konzumujeme množství jedů (alkohol, kofein, nikotin…) a znečistili si téměř vše, co organismu předkládáme ke zpracování. Proto o dramatickém navýšení průměrné délky života příliš neuvažují a počítají s průměrem kolem 90 let.

Opravářský přístup
Existuje tu sice možnost namáhané tkáně nahrazovat mechanickými pomocníky, ale i ta má své hranice. Kromě faktu, že už samotné chirurgické zásahy bývají pro organismus značnou zátěží, je tu problém s lidskými pocity.
Naši osobnost v průběhu života formují vjemy vyvolávající různé emoce. Když nám vypadají zuby, dostanete u zubaře umělé, abychom moli dál kousat, ale připravíme se tím o značnou část vjemů z přijímané potravy. Pokud budeme mít místo žaludku umělý orgán, těžko se dočkáme pocitu nasycenosti, a umělé svaly nám nezprostředkují příjemný dojem lehké únavy, vyzývající k podvečernímu lenošení. Bez hormonů působících na určité oblasti v mozku nejsou emoce a bez emocí se snad nedá ani mluvit o plnohodnotném životě.

V souvislostech
Po milionech let trvající evoluce vynalezla příroda prototyp existence hmoty, který spočívá v pravidelně opakovaném obrození. Říká se mu život. Živé organismy existují jen omezenou krátkou dobu, a svůj odkaz udržují za pomoci „přilévání nové krve“. „Vědí“, že ve chvíli, kdy se přestanou vyvíjet a pružně reagovat na změny prostředí, přestanou existovat.
Docílit populace nesmrtelných bytostí znamená vzdát se plození dalších jedinců. Museli bychom se stát zcela nezávislými na vnějším prostředí, aby tato strategie nebyla čirým hazardováním s existencí lidského rodu. Zcela bychom přitom obrátili původní princip, založený na přizpůsobení života svému prostředí. Otázkou tedy je, jestli by se i nadále takový způsob existence mohl nazývat životem.

Optimistický pohled
Molekulární přístup

Vědci mají vyhlédnuto několik genů, jejichž úpravou chtějí výrazně posunout hranici délky lidského života. Nadějně vypadá např. gen „metuzalém“ nazvaný podle biblické postavy, která se měla dožít 960 let. Vyřazení genu z funkce vedlo u mušek octomilek k prodloužení života o 50 %. Jedná se o protein, který se podílí na hospodaření s energií. Pokud jej odstavíme z činnosti, muška najede na nouzový režim a „čeká“ na vhodnější podmínky, aby se pak mohla začít rozmnožovat.Tento nouzový režim se vyznačuje pomalejším metabolismem vyváženým nižším opotřebením buněk, a tedy i prodloužením jejich životnosti.
Dalším kandidátem je gen „klotho“, který dostal jméno po postavě z řecké mytologie, jež spřádala nit lidských osudů. Jeho vyřazením se zamezí předčasnému stárnutí s typickými příznaky jako kornatění tepen, řídnutí kostí či rozedma plic. Také tento gen ovlivňuje hospodaření s energií. Podle Toma Johnsona z amerického Howard Hudhes Medical Institute by poznatky o funkci tohoto genu mohli vést k prodloužení lidského života až na oněch 350 let.

Opravářský přístup
Kromě již dnes používaných náhražek orgánů, ať již na organické, nebo mechanické bázi se vědci nebojí ani úvah, kdy by se člověk mohl vzdát problémů s fyzickou existencí a nechat se zelektronizovat.
Hloubka poznání, která by nám umožnila vyvinout program simulující lidský mozek včetně emočních reakcí na různé podněty je sice ještě v nedohlednu, ale teoreticky možná je. V okamžiku, kdy by člověku dosloužilo jeho biologické tělo, by se tak mohl „převtělit“ do počítačové podoby a existovat dál tak dlouho, dokud by fungovalo zařízení, na kterém lze elektronický mozek spustit.

V souvislostech
Moderní věda zejména díky metodám molekulární biologie dokáže odhalit většinu zákonitostí fungování lidského těla, je to jen otázkou času. Za pomoci kombinace genetické manipulace i umělých náhražek nefunkčních orgánů se optimisté chtějí dobrat minimálně 350letého života, i když zároveň dodávají, že tato hranice nebude pokořena během příštích několika desítek let, ale na potřebný vědecký pokrok si budeme muset počkat řádově stovky let. 350 let je z hlediska zachování přirozeného způsobu existence lidského druhu přijatelnou hodnotou, nicméně na druhou stranu neřeší touhu jedince po věčném životě.

Realistický pohled  21. STOLETÍ
Molekulární přístup
Ačkoli jsou funkce genů jako klotho nebo metuzalem určitým příslibem k prodloužení životnosti našich tělesných schránek, mají také svou stinnou stránku. Jejich manipulací se vystavujeme riziku vzniku různých metabolických poruch. Konkrétně klotho je spojen s určitým druhem cukrovky.
Zatím nejnadějněji se jeví geny pro tzv. sirtuiny, které chrání dědičnou informaci před poškozením, zabraňují programované smrti buněk a opět souvisejí s energetickým metabolismem. Aktivují se totiž při omezení příjmu kaloricky hodnotných látek. Pokusným psům a opicím dokázaly prodloužit život až o 40 %.
Dlouhověkost spojená s hladověním však asi není snem žádného člověka, a tak můžeme být vděční za jiný aktivátor, tzv. resveratrol. Jedná se organickou látku obsaženou v červeném víně, který aktivitu genu pro sirtuiny zvyšuje hned 13x. Pravděpodobně stojí i za tím, že se Francouzi i přes vysokou konzumaci tučných jídel (na rozdíl od Američanů) těší poměrně dobrému zdraví.

Opravářský přístup
Technické a syntetické náhražky kloubů, cév či srdce zatím představují pouze dočasné řešení s ne zcela odpovídající funkcí původního orgánu. Tkáňové inženýrství však dává naději, že bychom v budoucnu mohli být schopni vyrobit prakticky identické náhražky potřebných orgánů.
V březnu letošního roku úspěšně prošly testy cév vypěstovaných z lidských buněk, vyskytujících se v kůži, tzv. keratinocytů. Ty se nechají namnožit do tenké pevné vrstvy, ze které lze srolováním vyrobit pružné trubičky, využitelné jako náhražky vysloužilých cév. K lepší funkci bychom však potřebovali umět vyrobit tkáň totožnou s původním orgánem.

V souvislostech
V živočišné říši lze nalézt mnoho příkladů dvou rozdílných přístupů k životu. Zvířata si buď poměrně dlouhou dobu užívají pomalého způsobu života, jehož náplní je pouze krmení a plození potomků (např. želva sloní dožívající se 250 let nebo termití královna, která se nechává od dělníků žijících pouze několik týdnů obsluhovat plných 40 let). Jiná zas mají krátký život nabytý aktivitou, vyznačující se rychlým metabolismem (například rejsek).
Zdá se tedy, že hektický způsob života moderních lidí s nesmrtelností skloubit nepůjde. Přesto by podle některých odborníků zejména metody tkáňového inženýrství mohly oddálit funkční kolaps naší schránky natolik, že bychom se v průměru mohli dožívat 130 let.

Rubriky:  Lidské tělo
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Brouk v hlavě? Parazit v mozku!

Brouk v hlavě? Parazit v mozku!

Většina živočišných druhů na naší planetě jsou paraziti. A také každý...
Nová studie tvrdí: Skořice podporuje metabolismus

Nová studie tvrdí: Skořice...

Máme před Vánoci, a to je doba, kdy se okny příbytků začíná linout pestrá škála...
Američané provedli první pokus o změnu DNA v těle

Američané provedli první pokus o...

Vůbec poprvé byl přímo v lidském těle proveden pokus o úpravu DNA pacienta....
Nač máme apendix?

Nač máme apendix?

Má pověst zbytečného orgánu v těle. Že si to ale ani v nejmenším nezaslouží nyní...
Ženská upovídanost je geneticky daná

Ženská upovídanost je geneticky...

Je známo, že ženy obecně platí za to “ukecanější” pohlaví. Jaká je...
Vědecká studie ve Velké Británii: Teplé období je pro nás bolestivější

Vědecká studie ve Velké Británii:...

Britští vědci se zabývali studiem vlivu počasí na bolest člověka a přišli...
Jídlo či sex? To závisí na pohlaví

Jídlo či sex? To závisí na pohlaví

Že je sexuální touha nebo potřeba jíst běžnou součástí našeho života není žádnou...
Nedostatek spánku vede ke změně osobnosti

Nedostatek spánku vede ke změně...

Stačí jediná noc, během které naspíte méně než 7 hodin a Váš život...
Šance pro pacienty s Huntingtonovou chorobou

Šance pro pacienty s...

Tým vědců v čele s Janem Chrastinou a Romanem Liščákem koncem minulého týdne...
Železná rybka pro pevné zdraví!

Železná rybka pro pevné zdraví!

Nedostatek železa je jednou z nejčastějších příčin chudokrevnosti. Na světě jí trpí asi 3,5...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Neuromarketing: Nový obor pronikající do lidských mozků!

Neuromarketing: Nový obor...

Volební kampaně jsou po celém světě čím dál víc agresivní. Reklamní agentury...
Pátrání po temné stránce vesmíru: Zatím neúspěšný lov!

Pátrání po temné stránce vesmíru:...

Einsteinova teorie relativity otevřela dveře do širokého vesmíru, teorie...
Záhadná invaze do Anglie: Kde se vzala u britskému pobřeží těla německých vojáků?

Záhadná invaze do Anglie: Kde se vzala u...

Rok 1940 nevěstil pro budoucí vývoj světa nic moc dobrého. Dvě...
Ruský Hamlet: Pavel I. nadával ministrům do hlupáků!

Ruský Hamlet: Pavel I. nadával...

Car chodí spát se slepicemi, a tak už v osm hodin večer musí být...
Hrozivé riziko wi-fi signálu: Co všechno nám můžou hackeři ukrást?

Hrozivé riziko wi-fi signálu: Co...

Bezdrátový přístup k internetu je dnes k dispozici v hotelech, na...
Unikátní hříčky přírody! Sněhobílý aligátor, žirafa i klokan

Unikátní hříčky přírody! Sněhobílý...

Zbarvení je jejich prokletím. V přírodě jsou natolik nápadní, že se stávají...
Peníze, drogy a smrt: Kdo byli nejbohatší drogoví dealeři? 

Peníze, drogy a smrt: Kdo byli...

Lesk zlata, na zakázku vyrobené zbraně a především obrovská moc, na kterou mnozí...
Laponská válka: Kterak se Finové pustili do křížku s Němci!

Laponská válka: Kterak se Finové...

V září 1944 bylo již jen otázkou času, kdy nacistické Německo prohraje...
Kreacionismus kontra evoluce: Stvořil Bůh člověka?

Kreacionismus kontra evoluce:...

Biblická kniha Genesis popisuje stvoření světa jasně: „Na počátku Bůh...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.