Domů     Příroda
Odhalené tajemství jednorožců
21.stoleti 17.2.2006

Nejnovější poznatky oceánologů objasnily záhadu funkce dlouhého rohu narvalů, kytovců, kteří svou podobou podnítili vznik legendy o jednorožcích vystupujících z moře.Nejnovější poznatky oceánologů objasnily záhadu funkce dlouhého rohu narvalů, kytovců, kteří svou podobou podnítili vznik legendy o jednorožcích vystupujících z moře.

Narvala si s ostatními malými kytovci nelze snad vůbec splést. Jeho 2,5 metru dlouhý roh, který mu na první pohled bezúčelně trčí z hlavy, je (nejen) u mořských savců nepřehlédnutelným unikátem. V anglicky mluvících zemích si  dokonce vysloužil i lidový název „jednorožec“.
A právě tahle jeho ozdoba nedala vědcům spát po celá desetiletí. Proč se 4 metry dlouhý a 1,5 tuny vážící tvor vláčí s tak objemným výrůstkem na hlavě? Objevilo se několik teorií od zbraně sloužící k zápasům mezi samci, přes prorážeč ledu až po sekundární pohlavní znak (srovnatelný se lví hřívou). Ani jedna z nich ale nezněla příliš přesvědčivě.

Neuvěřitelný zub
Ačkoli to tak vůbec nevypadá, narvalové v podstatě nemají žádný roh, ale kel, nebo chcete-li zub. Vyrůstá z levé strany horní dásně a svou spirálovitou strukturou i asymetrií se vymyká všemu, co anatomové u jiných savčích druhů považují za běžné.
Jeho další unikát v podobě husté sítě nervů nakonec vedl i k objevu funkce tohoto rohu. Od hlavního nervu, který se táhne středem dlouhého zubu po celé jeho délce, si provrtávají cestu miliony nervových vláken až k jeho povrchu. Přestože se roh zdá být velmi pevným a tvrdým, v podstatě funguje jako membrána s extrémně citlivým povrchem. Dokáže tak „snímat“ změny tlaku, teploty i obsahu látek v okolní vodě. Narvalové tedy svůj roh využívají jako velmi účinný hydrodamický i chemický senzor.

Čichání pod vodou
Díky „čichacím“ schopnostem svého zubu dokážou tihle podivní kytovci nejen „vystopovat“ svou oblíbenou kořist, ale také zjistit aktuální obsah soli v mořské vodě. To jim v jejich chladném životním prostředí (obvykle se nevydávají jižněji než ke 75o severní šířky) pomáhá například s odhadem toho, kde ještě je volné nezamrzlé moře. Chrání je to před nebezpečím zatoulání pod zamrzlou hladinu, kde by mohli mit potíže s nadechnutím.
Mohlo by se tedy zdát, že je dlouholetá záhada konečně vyřešena. Na její místo však okamžitě nastoupila ještě mnohem zajímavější otázka. „Proč se zub, který jinak normálně slouží pouze ke žvýkání, u narvalů najednou rozhodl, že se nechá vybavit miliony senzorů na ohmatávání okolního arktického oceánu?“, ptá se Martin Nweeia z Harvardské školy pro dentální medicínu. „Všechny to zjištění do značné míry překvapilo.“

Nová ruka
Zdá se, že kolem jednoho narvalího rohu se rozpoutala přímo vědecká mánie. Na jeho zkoumání se podíleli odborníci na dentální medicínu, matematici, technologové, histologové, anatomové i evoluční biologové. Ono se ani není čemu divit, o narvalech doposud vyšlo méně než 250 publikací, a navíc s leckdy diskutabilními teoriemi. Důkladný výzkum si už tento zajímavý kytovec zasloužil
Početná sestava badatelů nakonec přinesla své ovoce, protože objekt jejich zájmu prokázal i schopnosti šikovného hmatového orgánu. Už dříve etologové popisovali, že se samci mezi sebou často vzájemně otírají rohy, nicméně důvod takového chování nikdo vysvětlit neuměl. Nové poznatky vedly k závěru, že narvalové „osaháváním“ mezi sebou komunikují.
Fyzikální vlastnosti rohu zase poskytly dentálním technologům dostatek inspirace k tomu, jak vyvinout pevný a zároveň dostatečně pružný materiál použitelný pro náhradu zubů. 2,5 m dlouhý roh lze totiž roztáhnout až o 30 cm.
 
Dokonalý pohon
Obrovští kytovci, kteří se pravděpodobně vyvinuly z pravěkých kopytníků, se životu ve vodě přizpůsobili tak dokonale, že svá obří těla dokáží uvést do pohybu za neuvěřitelně nízkých energetických výdajů. Pro rychlost 50 – 60 km/h například potřebují pouhou polovinu „příkonu“ nutného na dosažení stejné rychlosti atomové ponorky.
Plejtvák obrovský se při rychlosti 20 km/h pohybuje čtyřicetkrát úsporněji (v přepočtu na kg živé váhy) než člověk poklusávající desetikilometrovou rychlostí v prostředí, které klade mnohem méně odporu než studená mořská voda. Do značné míry k tomu přispívá struktura kůže kytovců, jejíž drobné nerovnosti zabraňují tvoření vodních vírů. Například plejtvák obrovský musí při rychlosti 28 km/h vyvinou výkon 7,35 kW, zatímco aerodynamiky vypočítaná hodnota, která bere v úvahu běžnou tvorbu vírů (tedy bez vlivu „antiturbulentní“ kůže), činí pro stejně velký model stejného tvaru 123,5 kW.

Související články
V tropických deštných lesích Nové Kaledonie se po ránu ozývají zvuky připomínající štěkot a kokrhání. Pro turisty vlastně nic zvláštního, ale místní obyvatelé vědí, že je vydávají tvorové, kterým jejich předci říkávali duchové lesa.   Samozřejmě to nejsou ani psi, ani kohouti. Ozývají se tak perleťově šedí ptáci s chocholkou a oranžovým zobákem. Zvukové projevy nejsou jejich […]
Příroda 22.4.2025
Korovec je jedním z mála druhů jedovatých ještěrů na světě. Patří k ikonám pouští Severní Ameriky. S oteplujícím se světem je však i on vystaven výzvám, které nemusí zvládnout a mohly by se mu stát osudnými. Vědci se snaží zjistit, nakolik jsou tito ještěři schopni se adaptovat na nové podmínky. Korovci (Heloderma suspectum) dorůstají délky […]
Příroda 18.4.2025
Rostlina známá jako irský mech, jinak také puchratka kadeřavá, nyní zažívá své chvíle slávy. Je novou superpotravinou se zázračnými účinky, kterou doporučuje řada celebrit a tiktokerů. Je ale humbuk kolem této červené mořské řasy skutečně oprávněný? Puchratka kadeřavá (Chondrus crispus) je poměrně drobná mořská řasa, která dorůstá jen asi 20 cm. Vyrůstá ze základny uchycené […]
Příroda 17.4.2025
Každý den každý z nás vdechuje kyslík, který z velké části pochází z moří a oceánů. Ano, hlavním producentem tohoto plynu není deštný prales, ale drobné mikroskopické řasy a fytoplankton. A ten je teď v extrémním nebezpečí… Nová vědecká studie přichází s alarmujícím zjištěním: mikroplasty narušují schopnost těchto organismů fotosyntetizovat, což může mít dalekosáhlé důsledky […]
Desetitisíce sklenic uspořádaných v obřích lednicích. Konstantní teplota -18 °C. A uchované odrůdy pšenice až z roku 1917. Česká genová banka, jejíž provoz zajišťuje odborný tým CARC (Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu), uchovává rostlinné dědictví české země pro výživovou bezpečnost i biodiverzitu a velikostí patří mezi 10 největších v Evropě.   Podle Organizace pro výživu a […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz