Odhalené tajemství jednorožců

Nejnovější poznatky oceánologů objasnily záhadu funkce dlouhého rohu narvalů, kytovců, kteří svou podobou podnítili vznik legendy o jednorožcích vystupujících z moře.Nejnovější poznatky oceánologů objasnily záhadu funkce dlouhého rohu narvalů, kytovců, kteří svou podobou podnítili vznik legendy o jednorožcích vystupujících z moře.

Narvala si s ostatními malými kytovci nelze snad vůbec splést. Jeho 2,5 metru dlouhý roh, který mu na první pohled bezúčelně trčí z hlavy, je (nejen) u mořských savců nepřehlédnutelným unikátem. V anglicky mluvících zemích si  dokonce vysloužil i lidový název „jednorožec“.
A právě tahle jeho ozdoba nedala vědcům spát po celá desetiletí. Proč se 4 metry dlouhý a 1,5 tuny vážící tvor vláčí s tak objemným výrůstkem na hlavě? Objevilo se několik teorií od zbraně sloužící k zápasům mezi samci, přes prorážeč ledu až po sekundární pohlavní znak (srovnatelný se lví hřívou). Ani jedna z nich ale nezněla příliš přesvědčivě.

Neuvěřitelný zub
Ačkoli to tak vůbec nevypadá, narvalové v podstatě nemají žádný roh, ale kel, nebo chcete-li zub. Vyrůstá z levé strany horní dásně a svou spirálovitou strukturou i asymetrií se vymyká všemu, co anatomové u jiných savčích druhů považují za běžné.
Jeho další unikát v podobě husté sítě nervů nakonec vedl i k objevu funkce tohoto rohu. Od hlavního nervu, který se táhne středem dlouhého zubu po celé jeho délce, si provrtávají cestu miliony nervových vláken až k jeho povrchu. Přestože se roh zdá být velmi pevným a tvrdým, v podstatě funguje jako membrána s extrémně citlivým povrchem. Dokáže tak „snímat“ změny tlaku, teploty i obsahu látek v okolní vodě. Narvalové tedy svůj roh využívají jako velmi účinný hydrodamický i chemický senzor.

Čichání pod vodou
Díky „čichacím“ schopnostem svého zubu dokážou tihle podivní kytovci nejen „vystopovat“ svou oblíbenou kořist, ale také zjistit aktuální obsah soli v mořské vodě. To jim v jejich chladném životním prostředí (obvykle se nevydávají jižněji než ke 75o severní šířky) pomáhá například s odhadem toho, kde ještě je volné nezamrzlé moře. Chrání je to před nebezpečím zatoulání pod zamrzlou hladinu, kde by mohli mit potíže s nadechnutím.
Mohlo by se tedy zdát, že je dlouholetá záhada konečně vyřešena. Na její místo však okamžitě nastoupila ještě mnohem zajímavější otázka. „Proč se zub, který jinak normálně slouží pouze ke žvýkání, u narvalů najednou rozhodl, že se nechá vybavit miliony senzorů na ohmatávání okolního arktického oceánu?“, ptá se Martin Nweeia z Harvardské školy pro dentální medicínu. „Všechny to zjištění do značné míry překvapilo.“

Nová ruka
Zdá se, že kolem jednoho narvalího rohu se rozpoutala přímo vědecká mánie. Na jeho zkoumání se podíleli odborníci na dentální medicínu, matematici, technologové, histologové, anatomové i evoluční biologové. Ono se ani není čemu divit, o narvalech doposud vyšlo méně než 250 publikací, a navíc s leckdy diskutabilními teoriemi. Důkladný výzkum si už tento zajímavý kytovec zasloužil
Početná sestava badatelů nakonec přinesla své ovoce, protože objekt jejich zájmu prokázal i schopnosti šikovného hmatového orgánu. Už dříve etologové popisovali, že se samci mezi sebou často vzájemně otírají rohy, nicméně důvod takového chování nikdo vysvětlit neuměl. Nové poznatky vedly k závěru, že narvalové „osaháváním“ mezi sebou komunikují.
Fyzikální vlastnosti rohu zase poskytly dentálním technologům dostatek inspirace k tomu, jak vyvinout pevný a zároveň dostatečně pružný materiál použitelný pro náhradu zubů. 2,5 m dlouhý roh lze totiž roztáhnout až o 30 cm.
 
Dokonalý pohon
Obrovští kytovci, kteří se pravděpodobně vyvinuly z pravěkých kopytníků, se životu ve vodě přizpůsobili tak dokonale, že svá obří těla dokáží uvést do pohybu za neuvěřitelně nízkých energetických výdajů. Pro rychlost 50 – 60 km/h například potřebují pouhou polovinu „příkonu“ nutného na dosažení stejné rychlosti atomové ponorky.
Plejtvák obrovský se při rychlosti 20 km/h pohybuje čtyřicetkrát úsporněji (v přepočtu na kg živé váhy) než člověk poklusávající desetikilometrovou rychlostí v prostředí, které klade mnohem méně odporu než studená mořská voda. Do značné míry k tomu přispívá struktura kůže kytovců, jejíž drobné nerovnosti zabraňují tvoření vodních vírů. Například plejtvák obrovský musí při rychlosti 28 km/h vyvinou výkon 7,35 kW, zatímco aerodynamiky vypočítaná hodnota, která bere v úvahu běžnou tvorbu vírů (tedy bez vlivu „antiturbulentní“ kůže), činí pro stejně velký model stejného tvaru 123,5 kW.

Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Projekt na záchranu antilop Derbyho: 14 mláďat a 800 proškolených studentů

Projekt na záchranu antilop Derbyho:...

Už několik let je Safari Park Dvůr Králové významně zapojen do aktivit...
Žně kvůli teplu a suchu začaly dříve

Žně kvůli teplu a suchu začaly...

V České republice panuje v posledních týdnech nebývalé teplé počasí. V kombinaci...
Nové výhledy na Prahu? Unikátní rozhledna Doubravka se dnes otevře návštěvníkům

Nové výhledy na Prahu? Unikátní...

Metropole má první veřejně přístupnou rozhlednu od dokončení Žižkovského...
I strnadi mají nářečí.

I strnadi mají nářečí.

Vědci z Univerzity Karlovy, Akademie věd a České společnosti ornitologické právě...
Hroši ve dvorském safari parku si užívají letní teploty

Hroši ve dvorském safari parku si...

Teplé červnové počasí tráví hroši ve dvorském safari parku svou oblíbenou...
Světové hvězdy na výstavě v Safari Parku Dvůr Králové vyzývají k omezení obchodu s ohroženými druhy

Světové hvězdy na výstavě v Safari Parku...

V rámci kampaně OSN s názvem Wild for Life upozorňují na problematiku...
Velká výstava bezobratlých v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty UK

Velká výstava bezobratlých v...

Botanická zahrada PřF UK v Praze ožije v první polovině června nejrůznější “havětí”....
Smrt rukou člověka: Velemlok čínský je na pokraji vyhubení

Smrt rukou člověka: Velemlok...

Velemlok čínský (Andrias davidianus) je největším mlokem na světě, dosahujícím...
Lesní království v jižních Čechách

Lesní království v jižních Čechách

Nejnavštěvovanější turistickou destinací ČR je samozřejmě Praha. Další medailové...
V Mělčanech u Dobrušky se začne stavět protipovodňová ochrana

V Mělčanech u Dobrušky se začne...

I tak by se dal nazvat záměr Povodí Labe, které od roku 2000 usiluje o výstavbu...

Nenechte si ujít další zajímavé články

„Bože, ono to mluví!“ aneb příběh utrženého sluchátka

„Bože, ono to mluví!“ aneb příběh...

Lze si představit současnou civilizaci bez mobilů? Asi těžko. Telefony mohou...
100 let španělské chřipky: Masová vražedkyně si oběti nevybírala!

100 let španělské chřipky: Masová...

Rok 1918 se nese v duchu prolité krve. Světem už čtvrtý rok cloumá...
Octová dieta: Bizarním prostředkem ke zhubnutí se tráví i lord Byron

Octová dieta: Bizarním prostředkem...

Lžičce jablečného octu před každým jídlem údajně vděčí za své postavy i...
Jaké bude marťanské menu?

Jaké bude marťanské menu?

O pilotovaném letu k Marsu se v odborných i laických kruzích hovoří poměrně...
Tužka: Svět s ní píše už 460 let!

Tužka: Svět s ní píše už 460 let!

Tenký váleček grafitu zasazený do kousku dřeva. Snadno se s ním píše, napsané...
Frank: Město, na které dopadne 90 milionů tun skály!

Frank: Město, na které dopadne 90...

Když je něco pevné jako skála, tak to ještě nemusí být pevné. A když...
VIDEO: Děti tak nemocné, že musejí žít ve speciální bublině

VIDEO: Děti tak nemocné, že musejí...

Vzácná porucha imunity má za následek to, že dítě musí žít...
Proč si čeští diplomati dovolil kritizovat samotného papeže?

Proč si čeští diplomati dovolil...

Nikdo dodnes přesně neví, kdo panoš Jaroslav vlastně byl! Například historik...
Průzkum: Manželství zdraví neprospívá!

Průzkum: Manželství zdraví...

Dlouhá léta se čtenáři společenských rubrik mohli seznamovat s výzkumy, že...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.