Odhalené tajemství jednorožců

Nejnovější poznatky oceánologů objasnily záhadu funkce dlouhého rohu narvalů, kytovců, kteří svou podobou podnítili vznik legendy o jednorožcích vystupujících z moře.Nejnovější poznatky oceánologů objasnily záhadu funkce dlouhého rohu narvalů, kytovců, kteří svou podobou podnítili vznik legendy o jednorožcích vystupujících z moře.

Narvala si s ostatními malými kytovci nelze snad vůbec splést. Jeho 2,5 metru dlouhý roh, který mu na první pohled bezúčelně trčí z hlavy, je (nejen) u mořských savců nepřehlédnutelným unikátem. V anglicky mluvících zemích si  dokonce vysloužil i lidový název „jednorožec“.
A právě tahle jeho ozdoba nedala vědcům spát po celá desetiletí. Proč se 4 metry dlouhý a 1,5 tuny vážící tvor vláčí s tak objemným výrůstkem na hlavě? Objevilo se několik teorií od zbraně sloužící k zápasům mezi samci, přes prorážeč ledu až po sekundární pohlavní znak (srovnatelný se lví hřívou). Ani jedna z nich ale nezněla příliš přesvědčivě.

Neuvěřitelný zub
Ačkoli to tak vůbec nevypadá, narvalové v podstatě nemají žádný roh, ale kel, nebo chcete-li zub. Vyrůstá z levé strany horní dásně a svou spirálovitou strukturou i asymetrií se vymyká všemu, co anatomové u jiných savčích druhů považují za běžné.
Jeho další unikát v podobě husté sítě nervů nakonec vedl i k objevu funkce tohoto rohu. Od hlavního nervu, který se táhne středem dlouhého zubu po celé jeho délce, si provrtávají cestu miliony nervových vláken až k jeho povrchu. Přestože se roh zdá být velmi pevným a tvrdým, v podstatě funguje jako membrána s extrémně citlivým povrchem. Dokáže tak „snímat“ změny tlaku, teploty i obsahu látek v okolní vodě. Narvalové tedy svůj roh využívají jako velmi účinný hydrodamický i chemický senzor.

Čichání pod vodou
Díky „čichacím“ schopnostem svého zubu dokážou tihle podivní kytovci nejen „vystopovat“ svou oblíbenou kořist, ale také zjistit aktuální obsah soli v mořské vodě. To jim v jejich chladném životním prostředí (obvykle se nevydávají jižněji než ke 75o severní šířky) pomáhá například s odhadem toho, kde ještě je volné nezamrzlé moře. Chrání je to před nebezpečím zatoulání pod zamrzlou hladinu, kde by mohli mit potíže s nadechnutím.
Mohlo by se tedy zdát, že je dlouholetá záhada konečně vyřešena. Na její místo však okamžitě nastoupila ještě mnohem zajímavější otázka. „Proč se zub, který jinak normálně slouží pouze ke žvýkání, u narvalů najednou rozhodl, že se nechá vybavit miliony senzorů na ohmatávání okolního arktického oceánu?“, ptá se Martin Nweeia z Harvardské školy pro dentální medicínu. „Všechny to zjištění do značné míry překvapilo.“

Nová ruka
Zdá se, že kolem jednoho narvalího rohu se rozpoutala přímo vědecká mánie. Na jeho zkoumání se podíleli odborníci na dentální medicínu, matematici, technologové, histologové, anatomové i evoluční biologové. Ono se ani není čemu divit, o narvalech doposud vyšlo méně než 250 publikací, a navíc s leckdy diskutabilními teoriemi. Důkladný výzkum si už tento zajímavý kytovec zasloužil
Početná sestava badatelů nakonec přinesla své ovoce, protože objekt jejich zájmu prokázal i schopnosti šikovného hmatového orgánu. Už dříve etologové popisovali, že se samci mezi sebou často vzájemně otírají rohy, nicméně důvod takového chování nikdo vysvětlit neuměl. Nové poznatky vedly k závěru, že narvalové „osaháváním“ mezi sebou komunikují.
Fyzikální vlastnosti rohu zase poskytly dentálním technologům dostatek inspirace k tomu, jak vyvinout pevný a zároveň dostatečně pružný materiál použitelný pro náhradu zubů. 2,5 m dlouhý roh lze totiž roztáhnout až o 30 cm.
 
Dokonalý pohon
Obrovští kytovci, kteří se pravděpodobně vyvinuly z pravěkých kopytníků, se životu ve vodě přizpůsobili tak dokonale, že svá obří těla dokáží uvést do pohybu za neuvěřitelně nízkých energetických výdajů. Pro rychlost 50 – 60 km/h například potřebují pouhou polovinu „příkonu“ nutného na dosažení stejné rychlosti atomové ponorky.
Plejtvák obrovský se při rychlosti 20 km/h pohybuje čtyřicetkrát úsporněji (v přepočtu na kg živé váhy) než člověk poklusávající desetikilometrovou rychlostí v prostředí, které klade mnohem méně odporu než studená mořská voda. Do značné míry k tomu přispívá struktura kůže kytovců, jejíž drobné nerovnosti zabraňují tvoření vodních vírů. Například plejtvák obrovský musí při rychlosti 28 km/h vyvinou výkon 7,35 kW, zatímco aerodynamiky vypočítaná hodnota, která bere v úvahu běžnou tvorbu vírů (tedy bez vlivu „antiturbulentní“ kůže), činí pro stejně velký model stejného tvaru 123,5 kW.

Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Jak se vypočítává věk psa? Vědci boří zakořeněné mýty

Jak se vypočítává věk psa? Vědci...

Když se řekne stáří psa, tak si většina jistě vybaví pomůcku násobit věk...
Prastarý africký veletok je mnohem starší, než vědci předpokládali

Prastarý africký veletok je mnohem...

Nejznámější africký veletok – řeka Nil – je podle nejnovějších...
Objeven nový druh nártouna

Objeven nový druh nártouna

Každoročně se učebnice biologie rozšiřují o nově objevené druhy....
Z Německa zmizela třetina druhů hmyzu

Z Německa zmizela třetina druhů...

Studie vědců z mnichovské Technické univerzity ukázala, že Německo prožívá...
Patagonští pstruzi jsou zdrojem lidské tasemnice

Patagonští pstruzi jsou zdrojem...

Při konzumaci pstruhů z Argentiny a Chile se mohou lidé nakazit...
V liberecké zoo se po dvou letech narodilo mládě ohrožené žirafy Rothschildovy

V liberecké zoo se po dvou letech...

Zoo Liberec má necelý týden nový přírůstek ve skupině žiraf Rothschildových...
Samička muntžaka chocholatého v Liberci

Samička muntžaka chocholatého v...

Liberecká zoologická zahrada se může pochlubit novým přírůstkem. Ve středu 23....
České zoologické zahrady pomáhají chránit mořské želvy

České zoologické zahrady pomáhají...

Mořské želvy jsou zástupci skupiny plazů, která na Zemi křižovala moře a...
6 benefitů houby reishi pro zdraví. Slyšeli jste o nich?

6 benefitů houby reishi pro...

Reishi, čili houba lesklokorka lesklá, nabízí řadu přínosů pro lidské zdraví, které...
Češi zachraňují…zubry v Česku

Češi zachraňují…zubry v Česku

V pátek 11. října 2019 vyvrcholil 45.ročník filmového festivalu EKOFILM,...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Bitva o Pavlovův dům: Zabila sovětská četa víc skopčáků než kolik jich padlo při invazi do Paříže?

Bitva o Pavlovův dům: Zabila sovětská...

Burácivý hlomoz může znamenat jedinou věc – blíží se další vlna německého útoku....
Samička muntžaka chocholatého v Liberci

Samička muntžaka chocholatého v...

Liberecká zoologická zahrada se může pochlubit novým přírůstkem. Ve středu 23....
Proč Asiaté nosí roušku?

Proč Asiaté nosí roušku?

V Japonsku, Číně a dalších asijských zemích, je celkem běžné...
Proč anglický král týral medvěda?

Proč anglický král týral medvěda?

Hladový lev se vrhne na malého psíka a prokousne mu krk. Kolem stojící diváci...
Obrovské stavitelské chyby: Katastrofa, která zaplavila Chicago

Obrovské stavitelské chyby:...

V dnešním díle se dozvíte něco o stavební katastrofě, která...
Oprava části DNA není dnes pro vědce překážkou

Oprava části DNA není dnes pro...

Američtí odborníci z Broad Institute MIT a výzkumníci z Harvardovy...
Gettyovi: Dědičná kletba chladného srdce

Gettyovi: Dědičná kletba...

Getty rovná se bohatství a moc. Jednoduchá rovnice, kterou zná nazpaměť snad...
Cesta potravy lidským tělem: Trávicí soustava

Cesta potravy lidským tělem:...

V momentě, kdy sníte nějaké jídlo, ho čeká poměrně dlouhá cesta trávicí...
Hrozbou je podle vědců jediná bakterie

Hrozbou je podle vědců jediná...

Bakterie Helicobacter pylori, jež napadá sliznici žaludku, způsobuje celou řadu...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.