Odhalené tajemství jednorožců

Nejnovější poznatky oceánologů objasnily záhadu funkce dlouhého rohu narvalů, kytovců, kteří svou podobou podnítili vznik legendy o jednorožcích vystupujících z moře.Nejnovější poznatky oceánologů objasnily záhadu funkce dlouhého rohu narvalů, kytovců, kteří svou podobou podnítili vznik legendy o jednorožcích vystupujících z moře.

Narvala si s ostatními malými kytovci nelze snad vůbec splést. Jeho 2,5 metru dlouhý roh, který mu na první pohled bezúčelně trčí z hlavy, je (nejen) u mořských savců nepřehlédnutelným unikátem. V anglicky mluvících zemích si dokonce vysloužil i lidový název „jednorožec“.A právě tahle jeho ozdoba nedala vědcům spát po celá desetiletí. Proč se 4 metry dlouhý a 1,5 tuny vážící tvor vláčí s tak objemným výrůstkem na hlavě? Objevilo se několik teorií od zbraně sloužící k zápasům mezi samci, přes prorážeč ledu až po sekundární pohlavní znak (srovnatelný se lví hřívou).

Ani jedna z nich ale nezněla příliš přesvědčivě.

Neuvěřitelný zubAčkoli to tak vůbec nevypadá, narvalové v podstatě nemají žádný roh, ale kel, nebo chcete-li zub. Vyrůstá z levé strany horní dásně a svou spirálovitou strukturou i asymetrií se vymyká všemu, co anatomové u jiných savčích druhů považují za běžné.

Jeho další unikát v podobě husté sítě nervů nakonec vedl i k objevu funkce tohoto rohu. Od hlavního nervu, který se táhne středem dlouhého zubu po celé jeho délce, si provrtávají cestu miliony nervových vláken až k jeho povrchu.

Přestože se roh zdá být velmi pevným a tvrdým, v podstatě funguje jako membrána s extrémně citlivým povrchem. Dokáže tak „snímat“ změny tlaku, teploty i obsahu látek v okolní vodě. Narvalové tedy svůj roh využívají jako velmi účinný hydrodamický i chemický senzor.

Čichání pod vodouDíky „čichacím“ schopnostem svého zubu dokážou tihle podivní kytovci nejen „vystopovat“ svou oblíbenou kořist, ale také zjistit aktuální obsah soli v mořské vodě. To jim v jejich chladném životním prostředí (obvykle se nevydávají jižněji než ke 75o severní šířky) pomáhá například s odhadem toho, kde ještě je volné nezamrzlé moře.

Chrání je to před nebezpečím zatoulání pod zamrzlou hladinu, kde by mohli mit potíže s nadechnutím. Mohlo by se tedy zdát, že je dlouholetá záhada konečně vyřešena. Na její místo však okamžitě nastoupila ještě mnohem zajímavější otázka.

„Proč se zub, který jinak normálně slouží pouze ke žvýkání, u narvalů najednou rozhodl, že se nechá vybavit miliony senzorů na ohmatávání okolního arktického oceánu?“, ptá se Martin Nweeia z Harvardské školy pro dentální medicínu.

„Všechny to zjištění do značné míry překvapilo.“

Nová rukaZdá se, že kolem jednoho narvalího rohu se rozpoutala přímo vědecká mánie. Na jeho zkoumání se podíleli odborníci na dentální medicínu, matematici, technologové, histologové, anatomové i evoluční biologové.

Ono se ani není čemu divit, o narvalech doposud vyšlo méně než 250 publikací, a navíc s leckdy diskutabilními teoriemi. Důkladný výzkum si už tento zajímavý kytovec zasloužil Početná sestava badatelů nakonec přinesla své ovoce, protože objekt jejich zájmu prokázal i schopnosti šikovného hmatového orgánu.

Už dříve etologové popisovali, že se samci mezi sebou často vzájemně otírají rohy, nicméně důvod takového chování nikdo vysvětlit neuměl. Nové poznatky vedly k závěru, že narvalové „osaháváním“ mezi sebou komunikují. Fyzikální vlastnosti rohu zase poskytly dentálním technologům dostatek inspirace k tomu, jak vyvinout pevný a zároveň dostatečně pružný materiál použitelný pro náhradu zubů. 2,5 m dlouhý roh lze totiž roztáhnout až o 30 cm.

Dokonalý pohonObrovští kytovci, kteří se pravděpodobně vyvinuly z pravěkých kopytníků, se životu ve vodě přizpůsobili tak dokonale, že svá obří těla dokáží uvést do pohybu za neuvěřitelně nízkých energetických výdajů.

Pro rychlost 50 – 60 km/h například potřebují pouhou polovinu „příkonu“ nutného na dosažení stejné rychlosti atomové ponorky. Plejtvák obrovský se při rychlosti 20 km/h pohybuje čtyřicetkrát úsporněji (v přepočtu na kg živé váhy) než člověk poklusávající desetikilometrovou rychlostí v prostředí, které klade mnohem méně odporu než studená mořská voda.

Do značné míry k tomu přispívá struktura kůže kytovců, jejíž drobné nerovnosti zabraňují tvoření vodních vírů. Například plejtvák obrovský musí při rychlosti 28 km/h vyvinou výkon 7,35 kW, zatímco aerodynamiky vypočítaná hodnota, která bere v úvahu běžnou tvorbu vírů (tedy bez vlivu „antiturbulentní“ kůže), činí pro stejně velký model stejného tvaru 123,5 kW.

Autor: Petra Soukupová
Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Agresivní opice ukradly v Indii vzorky krve s koronavirem

Agresivní opice ukradly v Indii...

Zní to jako začátek katastrofického filmu, na jehož konci planetu...
Českobudějovičtí parazitologové otestovali vakcínu proti lymské borelióze

Českobudějovičtí parazitologové...

Na světě již existuje látka, z níž by se mohla vyrábět vakcína proti lymské...
Czech Nature Photo 2020 vyhrála série fotografií o ochraně outloňů

Czech Nature Photo 2020 vyhrála...

Koordinátorka veterinární péče a welfare organizace The Kukang Rescue Program,...
Jaká teplota vzduchu je pro stromy kritická?

Jaká teplota vzduchu je pro...

U stromů v tropických lesích je charakteristické, že při oteplování mohou vázat značné...
Tábor odjede z Tábora pryč

Tábor odjede z Tábora pryč

Za zdánlivě banální větou v nadpisu se skrývá výrazný úspěch ZOO Tábor,...
Dokážou psi rozeznat nakažené koronavirem?

Dokážou psi rozeznat nakažené...

Britští badatelé zahájili výcvik psů, jehož cílem má být schopnost rozpoznat lidi...
Spíše než změna klimatu ohrožuje motýly způsob hospodaření s krajinou

Spíše než změna klimatu ohrožuje...

Co se stane s motýly, když se oteplí planeta? Jaký vliv má globální změna klimatu...
Jak přelstít technologii? Americká armáda chce svěřit komunikaci zvířatům

Jak přelstít technologii? Americká...

Významný podíl zvířat na komunikaci mezi vojenskými jednotkami býval...
Roman Pavela: Šaman českých bylinek

Roman Pavela: Šaman českých bylinek

Doma si povídá s rostlinami. Fascinuje ho, že každý den někdo někde ve světě objeví...
Pavel Kindlmann : Lidstvo je další kometa, likvidátor života

Pavel Kindlmann : Lidstvo je další...

Spolu se 144 autory z celého světa se profesor Pavel Kindlmann podílel na...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Neznámý živočich, který na Madagaskaru

Neznámý živočich, který na...

Ostrov Madagaskar vydal paleontologům fosilii zvláštního prehistorického savce z dob...
Měl Hitler svého papeže? Aneb když kříže nahradí svastiky

Měl Hitler svého papeže? Aneb když...

Nakydají na něj hnůj, ze kterého se pak jen těžko vyhrabává. Přezdívka...
Společnost Boston Dynamics vylepšuje své robopsy pro boj proti koronaviru

Společnost Boston Dynamics...

Americká inženýrská firma, která slaví velké úspěchy v oblasti robotiky,...
Jak ovládat sny? Klíčem je okamžik mezi spánkem a bděním

Jak ovládat sny? Klíčem je okamžik...

Přáli byste si něco vyzkoušet nebo zažít, ale v reálném životě...
Kanibal Andrej Čikatilo: Orgasmu dosahuje nad zmasakrovanými těly!

Kanibal Andrej Čikatilo: Orgasmu...

Vysedává na nádraží a úlisným pohledem si pečlivě vybírá svou další oběť....
Proč chyběla pohřbeným vězňům temena lebek?

Proč chyběla pohřbeným vězňům...

Mnoho lidí si libuje v dobrodružství a v reálném životě jim to pravé...
Nejdražší domy v ČR: Kolik za ně majitelé dali?

Nejdražší domy v ČR: Kolik za ně...

Ceny těch nejdražších domů ve světě nás mnohdy šokují a...
Není tuk jako tuk. Jeden pomáhá i hubnout!

Není tuk jako tuk. Jeden pomáhá...

Pro někoho jsou tuky nepřítel, že si je nepustí do těla ani ve zdravém...
Pozoruhodná encyklopedie začala vznikat před 360 lety

Pozoruhodná encyklopedie začala...

Rozsáhlou zemědělskou encyklopedii Georgica curiosa začal psát její autor v...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.