Pohřbili v Žatci opravdu pohanského bůžka?

Zvláštní hliněnou figurku z konce 10. století vykopali před koncem loňského roku archeologové v Žatci. Okolnosti nálezu naznačují, že by se mohlo jednat o symbolický pohřeb pohanského bůžka. Byl by to první podobný nález u nás.Zvláštní hliněnou figurku z konce 10. století vykopali před koncem loňského roku archeologové v Žatci. Okolnosti nálezu naznačují, že by se mohlo jednat o symbolický pohřeb pohanského bůžka. Byl by to první podobný nález u nás.

Na žateckém náměstí Svobody a v jeho okolí se od roku 2003 pod dohledem archeologů hloubí výkop pro teplovod. Je to akce, která v historickém centru Městské památkové rezervace v Žatci nemá obdoby. Stavba se totiž záměrně vyhýbá všem inženýrským sítím a v celé své délce vede terénem, kde se až dosud podstatněji nekopalo.

Jazykovitý terénní útvar (ostrožnu), na níž Žatec leží, protíná od severu k jihu a ještě několikrát napříč příkopem širokým zhruba 120 centimetrů. Jen v průběhu roku 2005 měli archeologové možnost tímto způsobem prozkoumat přibližně 350 metrů neporušené půdy, jejíž dosud spící profil skrýval mnohá překvapení.

Jedním z nich byla i 30 centimetrů vysoká hliněná soška.

Bytost obojího pohlavíFigurka, jež se našla rozlomena na tři části a bez končetin, byla kdysi hnětena velice úsporným způsobem. Oči nahrazují dva vpichy, uši a nos vyrobil dávný tvůrce seštípnutím tvárného materiálu mezi palec a ukazováček, stejným způsobem ztvárnil i penis.

Všímavému pozorovateli neunikne, že soška má i ženské pohlavní znaky. Jde tedy o oboupohlavní bytost, hermafrodita?Zvláštní byly i okolnosti nálezu. Soška totiž neležela v běžné sídlištní odpadní jámě, které bývají odpadem naplněny až po okraj, ale na dně vyprázdněné zásobnice nebo starého sklípku.

Spolu s ní se našly zbytky pěti keramických hrnců, což také není příliš obvyklý nález – mezi odpadky se většinou vyskytují jen jednotlivé střepy. Zbytek jámy vyplňoval čistý štěrkopísek bez jakýchkoliv nálezů.

Zdá se být skoro jisté, že rozbitou sošku musel do jámy někdo uložit spolu s hrnci a pak ji zasypat. Kdo to byl a proč to udělal?

Kdo a kdy?Podle keramiky datují archeologové uložení sošky ke konci 10. století. Jak je ale figurka skutečně stará? Zdánlivě nesmyslná otázka má své opodstatnění. Objevil se totiž názor, že se nejedná o raně středověkou památku, ale o sošku z mladší doby kamenné, neolitu, kterou v raném středověku náhodně objevil některý z obyvatel Žatce.

Její středověké uložení by tedy bylo až druhotné. Skutečné neolitické plastiky však vypadají trochu jinak, a tak se většina badatelů přece jen kloní ke středověkému stáří sošky. Problém by mělo vyřešit datování figurky pomocí tzv.

termoluminiscence, působením ionizujícího záření. Ani to však nic neprozradí o okolnostech, které vedly k jejímu zakopání.

Pohřeb nepohodlné modlyPoslední třetina 10. století byla v historii Žatce významným mezníkem. Právě tehdy byl postaven první žatecký kostel a lze předpokládat, že se tamní církevní činitelé ihned pustili do boje s živými pohanskými kulty.

Neprobíhal jen v rovině duchovní, ale je známo, že kněží aktivně ničili posvátná místa pohanů – i kníže Václav nechal ve jménu nové víry kácet modly. Ani pokácení nebo rozbití božstva však k vymýcení pohanské úcty nemuselo stačit.

Jeho ztělesnění bylo nutné demonstrativně zničit. V případě žateckého nálezu možná rozlámat a symbolicky pohřbít, a to i přesto, že šlo nejspíš jen o domácího bůžka. „Můžeme si klidně představit, jak žatečtí kněží někdy koncem 10.

století v doprovodu ozbrojenců procházejí místní domácnosti a spolu se soškami bůžků likvidují staré náboženství a nastolují náboženství nové,“ říká archeolog Petr Čech. Ne všichni badatelé s ním však souhlasí.

Pokud se týče památek na pohanské časy Slovanů v Čechách a na Moravě, panuje mezi našimi archeology tradičně jistá skepse. U nás totiž nejsou ani zdaleka tak příhodné půdní podmínky jako například v Německu, Polsku a dalších zemích u Baltského moře.

Tam se dokonce dochovaly zbytky celých posvátných okrsků, náležejících starým Slovanům, i mnohá zpodobnění předkřesťanských božstev, většinou ze dřeva. Žatecká hliněná soška se některým z nich podobá.

Koho asi zobrazuje?

Proč se kope právě tady?Archeolog Petr Čech kope v Žatci od roku 1993 a za tu dobu se mu podařilo zásadně změnit pohled na historii města. Především se ukázalo, že Žatec byl zřejmě od konce 10. do přelomu 12.

a 13. století hned po Praze nejvýznamnějším místem českého knížectví. Proto tu také loni na jaře Archeologický ústav Akademie věd České republiky otevřel svou novou pobočku. V letech 1999 – 2000 byly v Žatci odkryty zbytky knížecího dvorce s palisádou.

Nálezy z interiéru paláce svědčí o mimořádném společenském postavení jeho obyvatel. Kdo si v Čechách na konci 10. století mohl dovolit italské mozaikové sklo nebo skleněnou nádobu z řeckého Korinthu?

Archeologům se také podařilo zachytit základy hned šesti románských kostelů z 10. – 13. století – víc jich tehdy měla jen Praha. V téže době se v Žatci nacházely i tři velké výrobní areály na zpracování železa a barevných kovů.

Na okraji jednoho z nich byl roku 1937 objeven tzv. žatecký poklad z počátku 11. století.

Přemyslovský Žatec

V roce 2003 odkryli archeologové na zahradě žateckého divadla dvě fáze raně středověké hradby s dochovanými zbytky dřev, která se podařilo datovat. Letokruhy napověděly, že starší fáze vznikla mezi lety 925 – 935 a mladší, svou konstrukcí připomínající přemyslovská opevnění středních Čech, mezi lety 929 – 937.

Bylo by jistě lákavé prohlásit za zakladatele Žatce zemského patrona knížete sv. Václava. Právě tak jím však mohl být i jeho bratr Boleslav I. nebo někdo úplně jiný. V této věci nikdy jistotu mít nebudeme, ať už se v budoucnu v Žatci najde cokoliv.

Více se dozvíte:www.rozhlas.cz/planetarium (rozhovor s archeologem Petrem Čechem)

HermafrodítosV nekřesťanských náboženstvích jsou božstva s obojím pohlavím běžná. Označení hermafrodit má původ v antické mytologii. Hermafrodítos byl krásný syn bohyně Afrodíty a boha Herma. Zamilovala se do něj víla Salmakis, Hermafrodítos však její lásku neopětoval.

Salmakis proto v úkrytu vyčkala, až vstoupí do její tůně, aby se vykoupal. Pak ho pevně objala a požádala bohy, aby je navěky spojili. Bohové její přání splnili, ale nejspíš jinak než si Salmakis představovala.

Z mladíka a nymfy udělali jednu bytost obojího pohlaví.

Přemyslovci nebyli prvníV listopadu roku 2005 vykopal tým archeologa Petra Čecha na žateckém náměstí Svobody raně středověký opevňovací příkop, datovaný podle keramických střepů do 9. století. Význam nálezu spočívá především v tom, že boří zažitou představu o způsobu zakládání nových přemyslovských sídel při expanzi rodu z jeho středočeské domény.

Až dosud se historici domnívali, že Přemyslovci podmaněná kmenová centra likvidovali a své hrady budovali v nové poloze někde poblíž, aby tak symbolicky podtrhli nástup nové moci. V Žatci to však neudělali a využili již osídlenou polohu, možná proto, že žatecká ostrožna je v celém širokém okolí jediným výraznějším terénním útvarem, vhodným pro stavbu knížecího sídla.

Mohlo to mít jistě i nějaký jiný důvod, bohužel nevíme jaký.

Autor: Frederik Velinský
Rubriky:  Historie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Vědci mrknou denisovanům na zoubek

Podle nové mezinárodní studie by dětský zub nalezený v laoské jeskyni...

Stopa války v našich končinách: Dělníci...

Více než 2 000 kusů druhoválečné munice našli ve středu tohoto týdne dělníci při...

Úzkostí a depresí v Česku přibude

Nejprve dva roky pandemie, nyní válečný konflikt na Ukrajině. Toto náročné...

Vysoký tlak v plicích ohrožuje...

Jste bez dechu a cítíte bolest na hrudi po jarní vycházce? Na vině nemusí...

Špatný spánek brání hubnutí

Nedostatek spánku přináší celou řadu potíží, a to zejména zdravotních. Dánští...

Bude mateřské mléko pro děti z...

Stává se to čím dál častěji, matce se narodí dítě, ale ta není...

Kterak legendární měděný svitek od...

Starodávné nálezy s sebou bez výjimky přinášejí nejrůznější historky, příběhy,...

Věra Čáslavská v Národním muzeu

Národní muzeum otevírá výstavu s názvem Věra Čáslavská, která přibližuje život i...

Rakovina děložního čípku? Může...

Rakovina děložního čípku. Obávaný strašák žen, který každý den v České...

Jaká je ideální doba spánku?

Příliš mnoho a příliš málo spánku souvisí s horším kognitivním výkonem a...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Osudný omyl krále country

Osudný omyl krále country

Poslední den roku 1943 je na americké letecké základně v Roswellu...
Vladimir Majakovskij: Zabiju se, když odejdeš!

Vladimir Majakovskij: Zabiju se,...

Pro jedny je mistrem slova, pro druhé nenapravitelný sukničkář, pro další...
Podivuhodní delfíni: Opičí se víc, než opice – a paměť mají lepší, než slon

Podivuhodní delfíni: Opičí se víc, než...

Mít paměť jako slon není zase takové terno. Mnohem lepšího...
Úsvit ponorek: Němci nevěděli, co s nimi

Úsvit ponorek: Němci nevěděli,...

Myslíte si, že využití ponorek pro válečné účely vzniklo jako geniální...
James Dean: Slunce září na cestu naposled

James Dean: Slunce září na cestu...

Maminka mu umírá na rakovinu, když je mu pouhých devět let. Prací...
City vyznané atentátem

City vyznané atentátem

Nenápadný mladík dosud ukrytý v davu vybíhá na volné prostranství s revolverem...
Trumanův syndrom: Žiji si svou reality show!

Trumanův syndrom: Žiji si svou...

Ráno vstanete a hned na nás míří kamery. Běžely i po celou...
Vzácná ambra: Za poklad z břicha vorvaňů se platí miliony

Vzácná ambra: Za poklad z břicha...

Pokud byste ji na sebe nanesli v čerstvém stavu, lidé by se vám obloukem...
Slavné obrazy: Francisco de Goya – Popravy 3. května 1808

Slavné obrazy: Francisco de Goya...

Chladná noc končí, svítání začne každou chvíli. Skupina španělských mužů už se...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.