Podzimní a zimní čas přinášejí zvýšené trápení lidem, jejichž nevítanou životní společnicí se stala psoriáza – lupénka. Milióny trpících s cejchem dosud nevyléčitelné nemoci však nyní dostávají šanci. Světlem na konci tunelu by se mohl stát nový lék, s jehož objevitelem 21. STOLETÍ hovořilo.
U nás lupénka postihuje přes 300 000 osob a stále jich přibývá, podobně jako na celém světě. Nepříjemné kožní onemocnění, které sužuje novorozence i důchodce, sice není nakažlivé, avšak dosud se ho nedaří vyléčit.
Odborníci na celém světě se shodují, že lupénka není nemocí moderní doby, protože historie ji zná již z bible a zprávy o ní se našly i na egyptských papyrech. V Číně zas o psoriáze zevrubně psal lékař Čchao Juanfang (Chao Yuanfang) už v roce 610 n. l. Bývá mnohdy dědičná – osudovou štafetu si geny předávají z generace na generaci.
Podle nejnovějšího průzkumu má lupénku v rodinné anamnéze 40 – 60 % pacientů. Další skutečností je, že se neohlíží na věk. Nejvíce zasahuje věkové skupiny mezi 15 – 35 léty. Ovšem 10 – 15 % pacientů onemocní před desátým rokem života, někdy už trápí i kojence. Kolem kůže pětiny postižených může stáhnout bolestivou smyčku ještě před obdobím puberty. V tomto pro ně emočně citlivém čase tak vedle fyzického utrpení přináší i sociální handicap.
Když nepřítel zaútočí…
Odkud toto trápení pochází, jaký má původ? Mohu mu předejít – anebo se ho nějak zbavit? Na tyto vtíravé otázky desítek milionů postižených lidí dosud věda nedala jednoznačnou odpověď.
Známá pražská dermatoložka MUDr. Sladjana Iličová pro 21. STOLETÍ upřesňuje: „Psoriáza má mnoho příčin. Vyvolává ji současné působení nemocných genů a provokačních faktorů. Některé z nich jsou specifické pro lupénku, jiné regulují zánět a obranyschopnost. Působením provokačních faktorů – například infekcí horních cest dýchacích, užíváním některých léků, interním onemocněním, poraněním kůže či stresem – u nich dochází ke kožnímu zánětu a rychlé obnově kožních buněk..“
Výměna těchto buněk je mnohnásobně rychlejší než u zdravého člověka a nadbytečné a nedostatečně vyvinuté buňky proto vytvářejí charakteristická ložiska pokrytá stříbřitými šupinami. Onemocnění má sice více forem, ale u 80 – 90 % pacientů převažuje takzvaná psoriáza ložisková.
A jak tato záludná choroba ohlašuje svůj nástup? Prvními příznaky bývá objevení ostře ohraničených, zarudlých a mírně vyvýšených ložisek, pokrytých šupinami. Nacházíme je především na zadní straně horních končetin, na dlaních, prstech. Nevyhýbají se však ani přední straně dolních končetin, ploskám, prstům, nehtům (velké,hluboké a neuspořádané důlky), tabu pro ni není ani vlasatá část hlavy. Příznaky střídavě přicházejí a zase ustupují. Když se oběť radostně domnívá, že šlo jen o nějaké dočasné postižení, zákeřná choroba zaútočí znovu a navíc s ještě větší razancí.
Na co si dát pozor
Jak už jsme uvedli, lupénku vyvolává současné působení nemocných genů a provokačních faktorů. K těm může u mladších pacientů patřit i běžné nachlazení. Znamená to chránit se před infekcemi a v případě onemocnění se hned začít léčit.
„Roznětkou mohou být i další choroby, často až neočekávané“, upozorňuje MUDr. Iličová. „Jako nejčastější provokační faktor to jsou angíny, infekce horních dýchacích cest, záněty zubů, hormonální změny, cukrovka, problémy se štítnou žlázou. Jejich včasným léčením se velmi často upravuje průběh lupenky v lehčí formu.“ Stav se většinou zlepšuje v teplejších měsících.
Od prof. MUDr. Jany Herzogové, CSc., z Fakultní nemocnice Bulovka v Praze se 21. STOLETÍ dozvědělo, že asi 75 % pacientů u nás má I. typ lupénky. Vzniká ve věku do 40 let a váže se na dědičnost. II. typ přichází po čtyřicítce a projevuje se i hnisavými puchýři. Provokujícími faktory je stres, některé léky, ale mj. i poruchy metabolismu.
Lupénka jako cejch!
Jakoby tělesné trápení nestačilo, musejí mnozí postižení snášet i příkoří psychická. To trápí především ženy. Mnohé z nich, zejména mladší, se zoufale svěřují, že nenávidí vlastní tělo, a to hlavně v období vhodném ke slunění a koupání.Nepřekvapí ani to, že kdysi byla lupénka považována za prudce nakažlivou. Ostatní se takových lidí stranili, často před nimi dokonce utíkali a mnohdy je zavírali do tzv. leproserií, kde žili jako vyděděnci v ghettu.
Ačkoli lupénka není infekční onemocnění, většina lidí se kontaktu s nemocnými úzkostně vyhýbá. Dost to souvisí se skutečností, že choroba navenek nepůsobí nijak esteticky. Často se pak stává, že postižený člověk je například vykázán z koupaliště, jehož provozovatel se mylně obává, že by se mohli nakazit i ostatní návštěvníci.
Nedávný Panevropský průzkum mj. ukázal, že, 25 % Italů, 23 % Němců a 21 % Francouzů by nechtělo jíst pokrm, který připravil psoriatik. Stejný počet by osobu s lupénkou nechtěl ani políbit, či s ní být ve stejném bazénu.
Diskriminace se objevuje i mnoha dalších podobách. Nemocní mají často potíže nejen při hledání zaměstnání, ale i v osobním životě, partnerských vztazích. To všechno je pro takto postiženého člověka neobyčejně stresující a mnozí stálou psychickou zátěž, spojenou i s nutným pravidelným ošetřováním různými krémy a mastmi, zvládají jen velmi obtížně.
Léčba někdy páchne
Spektrum používaných léčebných metod je široké , což souvisí s tím, že přesně neznáme původ lupénky. V poslední době přibývá příznivců hypotézy, že lupénka je chorobou, která – podobně jako např. revmatismus – vzniká při snaze obranných reakcí lidského těla, které se brání proti vlastním tkáním.
Při léčbě lupénky se používají antipsoriatika, jež představují nesourodou skupinu léků s velmi rozdílnými účinky. Pro stahující účinek se tradičně používá kamenouhelný dehet, který však pronikavě páchne a jeho černá barva znečišťuje všechno kolem (oblečení apod.).
Často se psoriáza léčí kortikoidy, které však mohou mít vedlejší účinky. Někteří odborníci tvrdí, že tento tak často nadužívaný „všelék“ má, podobně jako antibiotika, při první léčbě velmi často téměř zázračný efekt. Lupénka ve velmi krátké době zmizí, avšak za čas se objeví opět a s podstatně komplikovanějším průběhem. Potom již kortikoidy nezabírají.
Nejlepším lékařem je moře
Podstatně lepší výsledky než fototerapie (ozařování UV paprsky) a fotochemoterapie má klimatická přímořská léčba. Tady dominuje pobyt u Mrtvého moře, nejníže položeného moře na zeměkouli. Nad hladinou se neustále vznáší mlžný opar minerálií, který filtruje nežádoucí paprsky. Ten kdo nemůže k moři, si může alespoň doma ve vaně připravit koupel z tamější minerální soli.
Prof. Herzogová vidí velkou šanci v používání nových biologických léků. Ty jsou však zatím dost drahé. Injekce léčiva z přírodních bílkovin pomáhají imunitnímu systému v jeho práci. Menší rozsah postižení se také léčí laserovou terapií. Odborníci se shodují, že k léčbě každého pacienta by se mělo přistupovat individuálně.
Pomůže opět příroda?
Další nadějí pro všechny se zdá být nový přípravek, který četní odborníci označují za anděla spásy v boji s lupenkou. U jeho zrodu stál MUDr. Michael Tirant, podle jeho vlastních slov „světoobčan, který momentálně žije v Austrálii“. Na svých klinikách ošetřuje pacienty s lupenkou již od roku 1983.
Při svém krátkém pobytu v Praze 21. STOLETÍ k objevu řekl: „Byla to, jak se říká, osudová náhoda. Díky ní jsem zjistil, že krém, který používám na léčení něčeho jiného, účinně působí na lupénku. Můj preparát obsahuje extrakty z mnoha bylinek, oleje a ovocné kyseliny, které hrají hlavní roli. Nejsou v něm žádné steroidy!“
Právě na možné užití organických sloučenin (steroidů), které mívají negativní vedlejší účinky, se nyní preparáty dr. Michaela Tiranta testují. „Zatím“ jsou jen kosmetickými přípravky – čisticí gel, tělové mléko a mast. Ty už předtím dr. Tirant sám velmi úspěšně vyzkoušel na pacientech z ČR, Ruska, Maďarska, Rumunska, Srbska a Polska. Po šestitýdenní léčbě se postižení snížilo průměrně o 80%.
Prof. MUDr. František Novotný, DrSc., majitel sanatoria v Praze, jenž přípravky zkoušel na svých klientech, 21. STOLETÍ řekl, že u něj byla úspěšnost dokonce 90 %.
Rakouská nedůvěra
Výrobky s chráněnou značkou Dr. Michaels testovali odborníci i v Rakousku. „Výsledky tamějších klinických testů byly natolik výrazné, že lékaři vykonávající tyto zkoušky si mysleli, že obsahují kortikosteroidy nebo kalcipotriol. Pro objasnění těchto otázek nařídilo rakouské ministerstvo zdravotnictví okamžité provedení více než 140 chemických testů. Prokázaly, že moje výrobky ony nežádoucí složky ani v nejmenším neobsahují. Jsou čistě přírodní. Vyzkoušel jsem je i na dětech v Austrálii.“ dodal tvůrce.
Prof. Novotný, který je testoval, se vyjádřil: „Když jsem se původně podíval na složení tohoto přírodního přípravku, byl jsem pesimista. Po vyzkoušení si dovolím říci, že je to téměř převratný přípravek.“
Šance pacientů s lupénkou na uzdravení výrazně vzrostou koncem roku 2005, kdy by se přípravky mohly začít prodávat v mnoha zemích (i v ČR) již jako léky.
Více se dozvíte:
www. psoriasis-association.org.uk
www.ricapharma.cz.
www.psoriasis.org
www.braillnet.cz/spae
www.novinky.cz(/zdrav/44408- lupenka
www.zdrava-rodina.cz/med/
Z pohledu alternativní medicíny
Léčitelé lupénku vnímají jako problém spíše somatický, tedy fyzický. Často se objevuje v období stresu, ale ten vše jen spouští. Podle tradiční čínské medicíny má psoriáza svůj původ především v organismu. Je úzce spjata s trávicím, zažívacím a vylučovacím traktem. Přímo tedy závisí na příjmu jednotlivých druhů potravy. Hlavní příčinou je žlučník (zvaný „pán nálady“), který zklidní vhodné bylinné směsi.
Podle legendárního českého léčitele pátera Ferdy lupénka, kterou úspěšně léčil, tkví ve střevech
Kromě diety, doplnění prvků a vitamínů do stravy a použití bylinných prostředků, se osvědčuje reflexní terapie. Další léčitelé doporučují o kůži pečovat využitím léčivých účinků výtažku z nimbového stromu (údajně pomáhá i proti rakovině). Jiní zase upřednostňují gel z rostliny Aloe vera obsahující více než 200 zharmonizovaných složek.
Světový den psoriázy se blíží
Loňského 29. října měl premiéru Světový den psoriázy. Tou na celé planetě trpí přes 125 milionů lidí. Jaké jsou jeho cíle? Lidem postiženým lupenkou má ukázat, že nejsou ve svém utrpení sami. S tím souvisí snaha zvýšit povědomí veřejnosti o této nepříjemné kožní chorobě a problémech, které způsobuje. Rozptýlit mýty, které onemocnění provázejí – včetně názoru, že je nakažlivé.
Měl by se zlepšit přístup systémů zdravotní péče, vlád, lékařů a jiných lidí odpovědných za léčbu psoriázy, aby pacientům umožnili přístup k optimální léčbě. Důležitým úkolem tedy je poskytnou nemocným, ale i ostatním lidem, co nejvíce informací o této chorobě.
Pacienti ke Světovému dnu psoriázy zveřejnili deklaraci lidí s psoriázou z celého světa. Požaduje zvýšené pochopení, rovnocenné zacházení a lepší léčbu.
