Stane se z vylepšených lidí nadřazená kasta?

S nástupem genové léčby se otevírá i Pandořina skříňka genetického vylepšení lidstva. Ocitáme se v pokušení vybavit člověka geny pro vlastnosti, které mu příroda odepřela. Máme se do něčeho takového pouštět?S nástupem genové léčby se otevírá i Pandořina skříňka genetického vylepšení lidstva. Ocitáme se v pokušení vybavit člověka geny pro vlastnosti, které mu příroda odepřela. Máme se do něčeho takového pouštět?

Na první pohled není tuhle otázku těžké zodpovědět. Léčba nám připadá celkem přirozená, protože vrací organismus člověka do normálního stavu. Genové vylepšení by nás ale posunulo za hranice normálu a to už nejsme ochotni přijímat jako samozřejmost. Z tohoto hlediska se zdá  odpor ke genovému vylepšování lidstva docela  přirozený.

Za hranicemi normálu už jsme!
Představa dvoumetrového námezdního žoldáka, který vidí i za tmy, slyší doslova trávu růst, při střelbě nikdy nemine cíl a vydrží týden běhat džunglí bez chvíle odpočinku a spánku  je hrůzná. To je však extrémní vize toho, kam až by snad mohlo genové vylepšení člověka zajít. A extrémy, jak známo, nejsou tím nejlepším metrem pro rozhodování.Tím spíše, že už dnes posouváme vlastnosti lidského organismu za hranice normálu celkem nenápadnými prostředky a všichni se z výsledků takových posunů těšíme. 
Zní možná trochu děsivě, ale je to tak. Všichni už jsme dávno vylepšení. Jeden příklad za všechny. Za normálních okolností platí, že člověk po nákaze bacilem tetanu vážně onemocní. I v zemích s rozvinutou lékařskou pomocí mu hrozí v 30 % případů smrt v křečích, při kterých praskají v těle kosti. Tak vypadá „norma“.  Očkování proti tetanu nás před chorobou spolehlivě chrání a  posouvá nás tak výrazně za hranice „normy“. Nemůže být sporu o tom, že očkování představuje významné „vylepšení“ člověka, přesto se je žádný zdravě uvažující člověk nechystá zavrhnout. Spektrum vakcín se naopak rozšiřuje.

Je někdo proti?
Dnes se nabízí očkování proti chorobám, proti kterým nás ještě před pár desetiletími vakcíny nechránily. Usilovně hledáme účinné očkovací látky proti dalším chorobám jako je AIDS nebo malárie. Pomoci nám mohou i metody doposud využívané pro genovou terapii. Už dnes známe varianty lidských genů, které zvyšují přirozenou odolnost člověka vůči některým původcům vážných infekčních chorob. Proč v bližší nebo vzdálenější budoucnosti nevybavit lidstvo geny, které by nás proti těmto chorobám dokonale obrnily? Pokud by byl někomu takový postup proti mysli, nemusel by se mu podrobit. Těžko ale můžeme chtít po lidech vystavených dnes a denně riziku nákazy malárií, virem ebola či jiného smrtícího onemocnění, aby se vzdali možnosti ochrany jen proto, že si to přejí „uvědomělí“ obyvatelé krajů, jež jsou s ohledem na tyto choroby bezpečné.

Nemoci jsou přirozené, ale…
Představa o ostré hranici dělící normální stav od stavu vylepšení nebo naopak stavu chorobného je pouhou iluzí. Uvědomíme si to nejlépe ve chvíli, když se zamyslíme nad vlastním stárnutím. Nakolik je normální, že stárneme a nakolik je normální, že stárnutí provázejí některé choroby, např. rakovina, poruchy oběhového systému, Alzheimerova či Parkinsonova choroba? Jsou tato onemocnění se zvyšujícím se věkem stále běžnější a moderní medicína s nimi ze všech sil bojuje? Je tento „boj se stářím“ ještě léčbou nebo jej můžeme hodnotit alespoň zčásti jako pokus o vylepšení, protože se snaží zvrátit „přirozené procesy“? Ať už si odpovíme na tuto otázku jakkoli, jistě se shodneme na tom, že ponechat stárnoucího člověka bez lékařské péče jen proto, že stárnutí a jeho průvodní jevy jsou přirozené procesy, je z morálního hlediska naprosto nepřijatelné. Máme pak právo odmítat zásah do dědičné informace, který učiní člověka odolnějším vůči „chorobám stáří“ nebo jej z nich vyléčí?

Geny se dvěma tvářemi
Jako sporné se mohou paradoxně jevit i genetické zákroky navracející na první pohled lidský organismus k normálu. Názorný příklad představuje poškození genu pro hemoglobin, vyvolávající chorobu zvanou srpkovitá anemie. Ta na jedné straně člověka sužuje, protože mu narušuje tvorbu červených krvinek, na druhé straně však zajišťuje člověku zvýšenou odolnost vůči prvokům vyvolávajícím malárii.
Podobných genů s „dvěma tvářemi“ máme v dědičné informaci mnohem více. Poškození jednoho našeho genu sice vyvolá těžké dědičné onemocnění  označované jako cystická fibróza, ale zároveň zaručuje nositelům zvýšenou odolnost vůči choleře. Tyto dědičné choroby jsou dědictvím z dávných časů, kdy byly následky poškození genů vyváženy ne nepodstatnými výhodami. Máme tyto „vadné“ geny s pomocí genového inženýrství jednou pro vždy vymýtit z dědičné informace lidstva a spolehnout se, že je už nikdy nebudeme potřebovat?

Může být nemoc užitečná?
Svět bez některých variant lidských genů by se zřejmě dramaticky změnil dokonce i v tak výsostně „nehmotné“ sféře jako je kultura. Jako příklad nám může posloužit opravdu závažné psychické onemocnění, označované jako maniodepresivní psychóza, při němž se střídají hluboké deprese s tzv. manickým obdobím, kdy má nemocný člověk „moře po kolena“, nemusí spát, podává neuvěřitelné výkony a překypuje elánem a energií. Na vzniku maniodepresivní psychózy se zřejmě podílí i dědičné vlohy. Kolika lidem by se ulevilo, kdyby se této duševní choroby zbavili. Našli by se ale asi i takoví, kteří by bojovali za právo „být nemocný“. A nebyli by to žádní hlupáci. Zcela jistě bychom mezi nimi našli řadu vynikajících umělců. Ti shodně tvrdí, že po zdolání pekelného období hluboké deprese mají inspiraci, jež by jim vystačila k tvorbě „na několik životů“. Někteří odborníci zastávají názor, že choroba dokonce tyto lidi předurčila k jejich nevšednímu uměleckému vidění světa. Svět bez genů pro náchylnost k maniodepresivní psychóze by proto mohl být světem zbaveným následníků Vincenta van Gogha, Ernesta Hemingwaye, Gustava Mahlera nebo Miloše Kopeckého. Ti – i mnozí další – tvořili svá vrcholná díla navzdory, či snad díky maniodepresivní psychóze.

Dvojí lidé
Při cílených zásazích do lidské dědičné informace –  ať už mají za cíl léčbu nebo vylepšení – bude zapotřebí postupovat s krajní uvážlivostí. Mnozí odborníci přesto vidí v genovém vylepšování lidstva velkou příležitost. Podle profesora genetiky Princetonské university Lee Silvera rodiče pokušení geneticky zdokonalit své děti zcela jistě neodolají. Bude to jen další krok v již nastoupené cestě.
„Už dneska jsou zvýhodňovány děti těch, kdo na to mají,“ vysvětluje svůj náhled na genové vylepšení Lee Silver. „Vyrůstají v lepších podmínkách. Dostává se jim lepšího vzdělání, lepší zdravotní péče, mají své vlastní počítače. Propastný rozdíl mezi chudými a bohatými ukazuje, co všechno jsou rodiče ochotni pro své děti udělat.V budoucnu bude tento trend pokračovat a bude se i  prohlubovat. Nakonec se rozšíří i do oblasti genetických vylepšení.“
Lee Silver se neobává samotného genového vylepšování člověka. Má strach spíše z toho, že se v budoucnu lidstvo rozdělí na ty, kteří budou díky zásahům do dědičné informace stále dokonalejší, a na ty, kteří si to nebudou moci dovolit.
„Genetická vylepšení se budou  během let hromadit a to může nakonec vyústit  ve vznik lidí, kteří se nebudou moci vzájemně rozmnožovat,“ říká Lee Silver. „Lidé budou moci dát svým dětem geny, díky kterým se pozmění bílkoviny zodpovědné za vazbu spermií na vajíčko. Znemožní tak svým potomkům početí dítěte s příslušníky jiných skupin lidí. Když se podíváte na nejhorší příklady etnických konfliktů, které na Zemi hoří, najdete zcela jistě i příklady lidí, kteří by se o něco takového mohli pokusit. A když popustíte uzdu své fantazii a vezmete v úvahu ty nejhorší z lidských vlastností, pak nemůžete úplně vyloučit, že někdo úmyslně vytvoří nový druh člověka.“

Nebezpečí přirozeného stavu
V celkem nedávné minulosti obývalo Zemi současně hned několik druhů člověka. Ještě před pětadvaceti tisíci lety sdíleli naši předci náležející k druhu Homo sapiens evropské kraje s neandertálci. Lidé druhu Homo sapiens, kteří pronikli do Indonésie, se tam ještě před 37 tisíci roky mohli potkat s posledními zástupci lidí druhu Homo erectus a před 18 tisíciletími tam kromě lidí druhu Homo sapiens žil i „hobit“, zakrslý nástupce lidí Homo erectus, označovaný jako Homo floresiensis. Přesto nelze hodnotit vizi Lee Silvera o vzniku několika druhů člověka jako idylický návrat k tomuto víceméně přirozenému stavu vzájemné koexistence několika lidských druhů.
„Představu, že se lidé z vyšších a nižších vrstev budou od sebe stále více vzdalovat a nakonec se rozdělí na samostatné druhy, považuji za tu nejstrašnější věc, jaká by se mohla lidstvu přihodit,“ svěřil se Lee Silver v rozhovoru pro časopis New Scientist. „Zavdalo by to geneticky vylepšeným lidem záminku, aby začali diskriminovat ty, kteří genetickým vylepšením neprošli. Vylepšení se mohou k nevylepšeným chovat tak, jak se chováme my k jiným živočišným druhům. Vnímáme ostatní lidi jako sobě rovné, ale vysoce inteligentní primáty, jako jsou gorily a šimpanzi, zavíráme do zoo a do klecí.“

Rubriky:  Medicína
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Dokáže lék pro alkoholiky porazit rakovinu?

Dokáže lék pro alkoholiky...

Mezinárodní vědecký tým včetně několika odborníků z České republiky odhalil v...
Genetika: Kdysi buržoazní pavěda, dnes zásadní pomocník medicíny

Genetika: Kdysi buržoazní pavěda,...

Lékařská genetika a genomika v posledních několika letech překročily řadu...
Brouk v hlavě? Parazit v mozku!

Brouk v hlavě? Parazit v mozku!

Většina živočišných druhů na naší planetě jsou paraziti. A také každý...
Záškodník ničící nádorové buňky

Záškodník ničící nádorové buňky

Vědci z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Ústavu...
Američané provedli první pokus o změnu DNA v těle

Američané provedli první pokus o...

Vůbec poprvé byl přímo v lidském těle proveden pokus o úpravu DNA pacienta....
První digitální tableta dohlíží na léčbu

První digitální tableta dohlíží na...

Tableta obsahuje vedle léčivé látky také senzor. Ten po spolknutí tablety...
Nač máme apendix?

Nač máme apendix?

Má pověst zbytečného orgánu v těle. Že si to ale ani v nejmenším nezaslouží nyní...
Když se člověk ztratí aneb úskalí Alzheimerovy choroby

Když se člověk ztratí aneb...

Alzheimerova nemoc je zákeřná v tom, že ničí určité části mozku a způsobuje pokles...
Čeští vědci pomáhají léčit Crohnovou chorobu

Čeští vědci pomáhají léčit...

Crohnovu chorobu, ale i další onemocnění střev a trávicího ústrojí...
Cukrovka: epidemie nevyléčitelné choroby

Cukrovka: epidemie nevyléčitelné...

Globální pandemie cukrovky možná není tak výrazná, ale to neznamená, že...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Kreacionismus kontra evoluce: Stvořil Bůh člověka?

Kreacionismus kontra evoluce:...

Biblická kniha Genesis popisuje stvoření světa jasně: „Na počátku Bůh...
Zůstaly prvorepublikovému politikovi v uhelné aféře za prsty miliony korun?

Zůstaly prvorepublikovému...

„Pan Stříbrný vytvořil z podplácení, z tohoto nepořádku a nečistoty přímo soustavu,“...
Poprava nacistické bestie: K.H.Frank žadonil o milost!

Poprava nacistické bestie:...

Na čele někdejšího suveréna se objeví krůpěje studeného potu. Nepřítomný...
Krvavé Vánoce: K jakému zločinu došlo 22. prosince 1986?

Krvavé Vánoce: K jakému zločinu...

Oprátka na šibenici v suterénu pankrácké věznice se 2. února 1989 napne...
Cítíte se bez energie? Tato místa vám ji dodají!

Cítíte se bez energie? Tato místa...

EpochaPlus.cz představuje místa, která vám údajně dodají energii. Které z nich...
Napínavá historie: Kterak dva rivalové z „tábora míru“ proti sobě pozvedli zbraně

Napínavá historie: Kterak dva...

„Internacionalismus je zdrojem pokroku a dělník nikdy nepozvedne zbraň proti...
Americký sériový vrah Rodney Alcala: Proč tak dlouho unikal spravedlnosti?

Americký sériový vrah Rodney...

„Slečno jste vážně nádherná. Tak rád bych si vás vyfotografoval do...
Zpívající herec: Agent Mulder a jeho Akta R(ock)

Zpívající herec: Agent Mulder a...

David Duchovny (*1960) umí překvapit. Mezi hereckými zářezy má...
Nezlomný pilot Alexej Petrovič Maresjev: Byl válečníkem až do morku kostí!

Nezlomný pilot Alexej Petrovič...

Byl válečníkem až do morku kostí. V touze po boji s německým nepřítelem...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.