Domů     Medicína
Jak se pašují geny do lidských buněk?
21.stoleti 5.10.2005

Genová léčba ex vivo, genová léčba in vivo nebo genová léčba in utero…Genová léčba ex vivo, genová léčba in vivo nebo genová léčba in utero...

• Genová léčba ex vivo
Při tomto postupu dochází k „pašování“ genů do buněk pacienta v laboratorních podmínkách – tedy mimo tělo pacienta.  Z těla nemocného člověka odeberou lékaři určitý typ buněk, např. krvetvorné buňky kostní dřeně a ty pěstují v živném roztoku. Přitom se do nich pokoušejí dostat příslušný ozdravný gen. Povede se jim to jen u části buněk, které jsou následně v laboratoři vybrány a dále takto množeny. Namnožené buňky jsou navráceny do těla pacienta, aby se tam dále množily a produkovaly podle ozdravného genu látku, která pacientovi chyběla. Tak se postupuje například při léčbě bublinových dětí.

• Genová léčba in vivo
Někdy naráží odběr, pěstování nebo návrat buněk do těla pacienta na příliš velké obtíže (nelze například jen tak odebrat část tkáně z lidského mozku). Pak přichází ke slovu léčba „na místě“, tedy přímo v těle pacienta. Gen je vpraven buď samotný nebo v geneticky upraveném viru do příslušné části těla a lékaři čekají, jestli se tam uchytí. Cílovým místem pro vpravení genu může být sval nebo třeba játra. Gen pak opět plní svou úlohu a vyrábí látku, kterou pacient v důsledku poškození vlastních genů postrádal. Na tomto způsobu podávání genu jsou například založeny první zkoušky genové léčby chorobné krvácivosti čili hemofilie.

• Genová léčba in utero
Některé genetické defekty mají vážný dopad už na vývoj lidského plodu. Na jejich léčbu je po narození dítěte pozdě, protože v té chvíli je již organismus nenávratně poškozen. Vědci proto zkoumají možnost léčebných zákroků přímo na plodu, který se vyvíjí v těle matky – termín „in utero“ znamená „v děloze“. V humánní medicíně zatím tento postup zkoušen nebyl. Proběhly jen předběžné experimenty na opicích, které skončily celkem povzbudivými výsledky. Plod makaka se i po vnesení genu vyvíjel zdárně až do narození. Opičí mláďata měla v některých buňkách těla tento gen zabudován. Metoda je ale zatím ještě v plenkách. Pokud by se ji podařilo zvládnout, byla by vítanou alternativou pro umělé přerušení těhotenství v případech, kdy lékaři odhalí u plodu závažný dědičný defekt.

• Genová léčba zárodečných buněk
Všechny stávající metody genové léčby pomáhají nemocnému, ale nezbaví jej genetického defektu ve všech buňkách. Například v pohlavních buňkách (vajíčcích u žen a spermiích u mužů) si člověk vyléčený genovou terapií nese i nadále poškozený gen a bude jej předávat potomkům. Hrozí tak, že člověk vyléčený genovou terapií přivede na svět dítě, které se bude muset rovněž podrobit léčbě genem.
Tento problém by odstranila tzv. léčba zárodečných buněk. Při ní by byla korekce poškozeného genu provedena na raném lidském zárodku. Z něj by se pak narodil člověk, který by měl genetický defekt opraven ve všech buňkách těla včetně buněk pohlavních. Jeho potomci by dědili jen nepoškozený gen. Nekonečný řetěz předávání dědičné choroby z pokolení na pokolení by byl jednou provždy přerušen.
V současnosti je genová léčba pohlavních buněk postavena mezinárodními dohodami mimo zákon, protože hrozí nekontrolované šíření „opraveného“ genu lidskou populací. Dědili by jej všichni potomci vyléčeného člověka. Při současné úrovni poznání ale genetici nemohou zaručit, že gen nebude mít i nežádoucí vedlejší účinky.

Související články
Toxoplazmóza je parazitární onemocnění, které způsobuje prvok Toxoplasma gondii. Jeho definitivním hostitelem jsou kočky a kočkovité šelmy, ovšem mezihostitelem může být i člověk. Ze závěrů mezinárodního výzkumu, provedeného v dubnu letošního roku, vyplývá, že by toto onemocnění mohlo mít negativní vliv na mužskou plodnost. Míra mužské plodnosti v posledním půl století prudce klesá. Analýza provedená […]
Krevní testy, které hledají rakovinné markery existují již desítky let, ale nejnovější generace se soustředí na drobné fragmenty DNA jednotlivých nádorových buněk v krvi člověka. Díky tomu jsou schopny návrat rakoviny odhalit až o 5 měsíců dříve než běžné zobrazovací metody. Je to přínosem pro pacienty? Technologie personalizovaných testů ctDNA vychází z poznatku, že rakovinné […]
Medicína Objevy 9.6.2025
V srpnu loňského roku svět obletěla zpráva o úmrtí nejstarší ženy světa, Marie Branyas Morerové, která se dožila úctyhodných 117 let. Narodila se ještě před první světovou válkou, přežila španělskou chřipku i covid, a přesto ji ve vysokém věku trápily jen běžné problémy s klouby a ztráta sluchu. Na otázku, jaký je její recept na […]
Jak populace stárne, u většího množství lidí se projevují příznaky demence a kognitivního úpadku. Boj s demencí se tak stává jedním z nejpalčivějších problémů systémů veřejného zdraví po celém světě. Nejnovější studie, provedená australským týmem vědců, však přináší dobré zprávy. Podle jejích výsledků mají mladší generace menší pravděpodobnost, že se u nich rozvine demence ve […]
Když Světová zdravotnická organizace v roce 1980 oficiálně vyhlásila eradikaci pravých neštovic, jednalo se o jeden z největších triumfů moderní medicíny. Tento vysoce nakažlivý a smrtící virus, který si během staletí vyžádal stovky milionů obětí, se zdál být navždy poražen. Dnes se však znovu objevují varovné hlasy. Australská epidemioložka a odbornice na biosekuritu, profesorka Raina […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz