Domů     Příroda
Proč malí delfíni nespí?
21.stoleti 21.9.2005

Mořští savci právem patří mezi živočichy, kteří nejvíce poutají lidskou pozornost. Zatímco většinu z nás delfíni fascinují především ladností svých pohybů, vědce často uvádějí v úžas svými dovednostmi a jedinečnými schopnostmi. Proto není divu, že se o nich stále dozvídáme něco nového.Mořští savci právem patří mezi živočichy, kteří nejvíce poutají lidskou pozornost. Zatímco většinu z nás delfíni fascinují především ladností svých pohybů, vědce často uvádějí v úžas svými dovednostmi a jedinečnými schopnostmi. Proto není divu, že se o nich stále dozvídáme něco nového.

Jedním z posledních objevů týkajících se kytovců, s nimiž se v nedávné době doslova roztrhl pytel a nad kterým užasl celý svět, je zjištění odborníků z Kalifornské univerzity, že mláďata delfínů skákavých (Tursiops truncatus) a kosatek dravých (Orcinus orca) celý měsíc po narození nespí, stejně jako jejich matky.

Nespavost má své výhody
Zatímco většina tvorů, včetně člověka, po narození spánek co možná nejvíce prodlužuje, aby se zdravě vyvíjela, mláďata delfínů a kosatek i jejich matky zůstávají vzhůru. Malí nespavci se navíc neustále vynořují nad hladinu, aby se nadýchali vzduchu, a minimálně jedním okem vytrvale sledují svou matku, v jejíž blízkosti budou vyrůstat další čtyři roky.
Bdělost mláďat a jejich matek má své výhody! Především je tak pro predátory mnohem obtížnější malé delfíny ulovit. Lze tedy předpokládat, že v případě delfíní nespavosti (insomnie) jde o dědičný obranný mechanismus, který si uchovávají i zvířata žijící v zajetí. Dále pak američtí odborníci předpokládají, že nespavost mláďatům umožňuje udržovat si stálou tělesnou teplotu do doby, než se u nich dostatečně vyvine izolační tuková vrstva. Insomnie může u mořských savců také podnítit rychlejší růst mozku. Dospělí kytovci tráví spánkem pět až osm hodin denně a mláďata se postupem času tomuto režimu rovněž přizpůsobí.

Vědecká záhada
Vědci pozorovaným zvířatům chovaným v zajetí změřili v těle množství hormonu kortizolu, kterým organismus obvykle reaguje na stres. Zjistili přitom, že jeho hladina zcela odpovídá normálu, a zvířata tudíž nespavostí nijak netrpí. Vědeckou záhadou ale zatím zůstává, jak je to možné. Vzhledem k tomu, že se americký výzkum zakládal na pouhém pozorování, zda delfíni zavřou oči nebo ne, je možné, že si ve vodách oceánu mláďata přeci jenom občas nepozorovaně zdřímnou. V každém případě by však šlo o minimum času stráveného takovým spánkem. Pro zajímavost, člověk nejdéle vydržel být nepřetržitě vzhůru „pouhých“ jedenáct dní a už po čtyřech dnech začal trpět halucinacemi.   
 
 „V rukavičkách“ za potravou
Stejně jako zahradník nosí rukavice, aby si při práci ochránil ruce, delfíni skákaví používají při hledání potravy měkké mořské houby utržené ze dna oceánu, kterými si obalí rypec. Navíc vyhledávají pouze ty houby, které mají  kónický tvar, aby jim z „nosu“ nepadaly, a těch v mořích není zrovna mnoho. Delfíni si je nasazují zřejmě proto, aby si vystouplou lebeční kost (rostrum) ochránili před pichlavým nebo jedovatým útokem dalších živočichů, skrývajících se v písku a kamení mořského dna, kde tito mořští savci pátrají po chutných rybkách. A hledání potravy je poměrně náročné, neboť delfín skákavý každý den zhltne šest až sedm kilogramů ryb.
Toto chování delfínů představuje vůbec první pozorované systematické používání nástrojů u kytovců. Mezinárodní výzkum mimo jiné zahrnoval i genetické testy, při nichž vyšlo najevo, že schopnost lovit s pomocí mořské houby není záležitostí genů, ale jde spíše o naučené chování, které se předává z generace na generaci, především přechází z matky na dcery. Samci s houbou loví zcela výjimečně. To vědci přičítají rozdílnému způsobu života u dospělých jedinců obou pohlaví, protože samci delfínů vedou mnohem „bezstarostnější“ život.

Předchozí článek
Další článek
Související články
Objevy Příroda 20.11.2026
Výzkumný tým s účastí odborníků Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) vyvinul doplněk stravy z klíčků brokolice a ředkve s vysokým obsahem sulforafanu. Technické řešení chráněné užitným vzorem umožňuje směs konzumovat v kapslích nebo ji využít k obohacení nápojů a dalších potravin. Za jednoduchou recepturou stojí promyšlená souhra rostlinných látek a enzymů Klíčky představují […]
Objevy Příroda 20.11.2026
Obrovský pavouk, který vypadá, jako by k nám utekl z tropického pralesa. Ve skutečnosti se s ním můžeme setkat i na jižní Moravě. Slíďák tatarský, kterému se někdy přezdívá tarantule, má rád teplo, sucho a otevřenou krajinu. Přestože jeho vzhled budí respekt, pro člověka nepředstavuje vážné nebezpečí. Když se řekne tarantule, většina lidí si představí […]
Příroda Zajímavosti 17.11.2026
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, nezalekne se ho. Místo toho se s ním pustí do tuhého boje. Typickými nelétavými ptáky jsou pštrosi a tučňáci. Ti však ani […]
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Víly z fotografií. V jejich existenci uvěřil i slavný spisovatel
enigmaplus.cz
Víly z fotografií. V jejich existenci uvěřil i slavný spisovatel
Vypadaly jako důkaz, že za zahradním plotem skutečně žijí drobné okřídlené bytosti. Pět fotografií z anglické vesnice Cottingley na začátku 20. století poblázní veřejnost a přesvědčí dokonce i Arthura
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
epochaplus.cz
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
Stačí jediný vlas na polštáři, na oblečení nebo na podlaze a kriminalisté zbystří. Nenápadný kousek lidského těla totiž může prozradit, zda pochází od člověka, nebo zvířete, z jaké části těla se uvolnil a zda prošel chemickým ošetřením. Cesta vlasu z obyčejného smetí mezi důkazy přitom začíná už v 19. století. Někdy vede až k překvapivému
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz