Domů     Zajímavosti
Fakíři s ulitou
21.stoleti 21.9.2005

Hlemýždě zahradního si většinou všimneme jen tehdy, když útokem na zeleninu ztrpčují život zahrádkářům. Ne každý však ví, že tito pomalí tvorové s očima na stopkách mají podivuhodné schopnosti i neobyčejně zajímavé námluvy.Hlemýždě zahradního si většinou všimneme jen tehdy, když útokem na zeleninu ztrpčují život zahrádkářům. Ne každý však ví, že tito pomalí tvorové s očima na stopkách mají podivuhodné schopnosti i neobyčejně zajímavé námluvy.

Jak se leze přes žiletku
Hlemýždi se pohybují klouzavým pohybem s pomocí mohutných svalů na spodku své masité nohy. Kdo někdy pozoroval hlemýždě či jiného plže lezoucího po skle, mohl si všimnout jemných příčných vlnek pohybujících se svalů. Také jistě nepřehlédl slizovou stopu, kterou za sebou hlemýžď zanechává. Právě hustý hlenovitý sliz je tajemstvím, které hlemýžďovi dovolí přelézt bezpečně i po ostří žiletky. Vrstva slizu obalí její ostří, takže plž přes něj může v klidu klouzat kupředu. Pomáhá mu v tom i to, že příliš mnoho neváží a jeho tělo tedy na ostří netlačí příliš velkou silou.
 
Hlemýždi střílejí šípy!
Stejně jako s ničím ve svém životě nespěchají hlemýždi ani s námluvami. Jejich představa milostného života se však od té naší poměrně výrazně liší. Především jsou to oboupohlavní tvorové (hermafroditi), a tak může být oplodněn kterýkoli z partnerů. Ten pak naklade vajíčka. Navíc se zdá, že je milostným hrátkám učil sám bůh lásky Amor, protože během svého zdlouhavého aktu po sobě oba hlemýždi střílejí nefalšovanými šípy! Jsou to ostré šipky složené z krystalického vápence aragonitu, které slizcí milovníci skladují ve speciálním šípovém vaku. Když se vystřelený šíp zabodne partnerovi do kůže, povzbudí tím jeho pohlavní  touhu. Šíp, dlouhý 1,5 až 2 cm a v nejširším místě tlustý asi 2 mm, se poté vstřebá.
Šípový vak je vychlípenina vejcovodu (jsou to hermafroditi, tak ho mají všichni), anatomický nazývané bursa telae. Při aktu je vysunut spolu s vagínou a penisem z pohlavního otvoru, který se nalézá na boku těla za hlavou napravo u pravotočivých a nalevo u levotočivých jedinců (levotočiví jedinci jsou mnohem vzácnější).

Příroda zná neuvěřitelné množství způsobů, jakými se živočichové chrání před útoky masožravců. Hlemýždi nemohou spoléhat na rychlý únik, mají však v záloze jinou strategii – svou spirálovitě stočenou ulitu. Jejich schránka je vystavěná z uhličitanu vápenatého, což je stejná chemická látka tvořící horninu vápenec. Už to samo o sobě je zárukou její pevnosti. Spirálovitě stočené závity a střední cívka se navíc vzájemně podpírají a ještě tak zvyšují pevnost celé této unikátní živočišné stavby. Ulita přirůstá přidáváním vrstviček vápence kolem jejího ústí. Jednotlivé přírůstky jsou patrné jako příčné proužky na povrchu schránky.

Související články
Nejrozlehlejší světový kontinent ukrývá mnoho měst, paláců a dalších míst, které i po několik staletí halí závoj tajemna. Podíleli se na jejich vzniku bohové, andělé nebo snad démoni? Od chvíle, kdy byla na dálném východě založena říše, která se svou mocí vyrovnala těm největším civilizacím historie uplynulo již mnoho let. Khmérská civilizace po více než […]
Virtuální realita už není jen hračkou geeků, odnoží herního zábavního průmyslu nebo vědců. Její potenciál je větší, s přesahem do každodenního života. Městská knihovna v Praze prostřednictvím VR nejen zpřístupnila zajímavou, bezmála stoletou historii budovy knihovny na Mariánském náměstí, ale umožňuje i pohlédnout na knihovnu a její služby novýma očima. Městská knihovna v Praze zahájila projekt před […]
Pro dospělé není život černo-bílý, žijeme v mnoha barvách. Pro dítě se však dělí na dvě poloviny – ženskou a mužskou. Od chvíle, kdy dítě začne vnímat, je pro něj otec zástupcem/modelem jedné poloviny lidstva. A pokud muž chce být skutečným mužem/otcem, musí být i „dobrým tátou“… Role otce před 100 lety byla někde úplně […]
Larvy potemníka moučného, kterému se přezdívá moučný červ, patří mezi potravinové a skladištní škůdce. V domácnostech se s nimi naštěstí, na rozdíl od potravinových molů, setká málokdo. Larvy totiž potřebují velké zásoby potravin, protože se vyvíjejí dlouho. Podle českých vědců by se však v budoucnosti mohly právě ony stát základem našeho jídelníčku. Vzhledem k rostoucí […]
Byla to senzace, když v roce 2003 na indonéském ostrově Flores našli vědci kosterní pozůstatky asi metr vysokého humanoida. Právě kvůli výšce se mu začalo přezdívat hobit. Kdo byli tito lidé ale zač? Trpěli záhadnou nemocí, v jejímž důsledku se zmenšili, jak si experti myslí? Oficiálně jde o člověka floreského (Homo floresiensis), mnohem více se však uchytilo […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz