Domů     Příroda
Proč malí delfíni nespí?
21.stoleti
od 21.stoleti 21.9.2005

Mořští savci právem patří mezi živočichy, kteří nejvíce poutají lidskou pozornost. Zatímco většinu z nás delfíni fascinují především ladností svých pohybů, vědce často uvádějí v úžas svými dovednostmi a jedinečnými schopnostmi. Proto není divu, že se o nich stále dozvídáme něco nového.Mořští savci právem patří mezi živočichy, kteří nejvíce poutají lidskou pozornost. Zatímco většinu z nás delfíni fascinují především ladností svých pohybů, vědce často uvádějí v úžas svými dovednostmi a jedinečnými schopnostmi. Proto není divu, že se o nich stále dozvídáme něco nového.

Jedním z posledních objevů týkajících se kytovců, s nimiž se v nedávné době doslova roztrhl pytel a nad kterým užasl celý svět, je zjištění odborníků z Kalifornské univerzity, že mláďata delfínů skákavých (Tursiops truncatus) a kosatek dravých (Orcinus orca) celý měsíc po narození nespí, stejně jako jejich matky.

Nespavost má své výhody
Zatímco většina tvorů, včetně člověka, po narození spánek co možná nejvíce prodlužuje, aby se zdravě vyvíjela, mláďata delfínů a kosatek i jejich matky zůstávají vzhůru. Malí nespavci se navíc neustále vynořují nad hladinu, aby se nadýchali vzduchu, a minimálně jedním okem vytrvale sledují svou matku, v jejíž blízkosti budou vyrůstat další čtyři roky.
Bdělost mláďat a jejich matek má své výhody! Především je tak pro predátory mnohem obtížnější malé delfíny ulovit. Lze tedy předpokládat, že v případě delfíní nespavosti (insomnie) jde o dědičný obranný mechanismus, který si uchovávají i zvířata žijící v zajetí. Dále pak američtí odborníci předpokládají, že nespavost mláďatům umožňuje udržovat si stálou tělesnou teplotu do doby, než se u nich dostatečně vyvine izolační tuková vrstva. Insomnie může u mořských savců také podnítit rychlejší růst mozku. Dospělí kytovci tráví spánkem pět až osm hodin denně a mláďata se postupem času tomuto režimu rovněž přizpůsobí.

Vědecká záhada
Vědci pozorovaným zvířatům chovaným v zajetí změřili v těle množství hormonu kortizolu, kterým organismus obvykle reaguje na stres. Zjistili přitom, že jeho hladina zcela odpovídá normálu, a zvířata tudíž nespavostí nijak netrpí. Vědeckou záhadou ale zatím zůstává, jak je to možné. Vzhledem k tomu, že se americký výzkum zakládal na pouhém pozorování, zda delfíni zavřou oči nebo ne, je možné, že si ve vodách oceánu mláďata přeci jenom občas nepozorovaně zdřímnou. V každém případě by však šlo o minimum času stráveného takovým spánkem. Pro zajímavost, člověk nejdéle vydržel být nepřetržitě vzhůru „pouhých“ jedenáct dní a už po čtyřech dnech začal trpět halucinacemi.   
 
 „V rukavičkách“ za potravou
Stejně jako zahradník nosí rukavice, aby si při práci ochránil ruce, delfíni skákaví používají při hledání potravy měkké mořské houby utržené ze dna oceánu, kterými si obalí rypec. Navíc vyhledávají pouze ty houby, které mají  kónický tvar, aby jim z „nosu“ nepadaly, a těch v mořích není zrovna mnoho. Delfíni si je nasazují zřejmě proto, aby si vystouplou lebeční kost (rostrum) ochránili před pichlavým nebo jedovatým útokem dalších živočichů, skrývajících se v písku a kamení mořského dna, kde tito mořští savci pátrají po chutných rybkách. A hledání potravy je poměrně náročné, neboť delfín skákavý každý den zhltne šest až sedm kilogramů ryb.
Toto chování delfínů představuje vůbec první pozorované systematické používání nástrojů u kytovců. Mezinárodní výzkum mimo jiné zahrnoval i genetické testy, při nichž vyšlo najevo, že schopnost lovit s pomocí mořské houby není záležitostí genů, ale jde spíše o naučené chování, které se předává z generace na generaci, především přechází z matky na dcery. Samci s houbou loví zcela výjimečně. To vědci přičítají rozdílnému způsobu života u dospělých jedinců obou pohlaví, protože samci delfínů vedou mnohem „bezstarostnější“ život.

Předchozí článek
Další článek
reklama
Související články
V posledních letech byli netopýři nejčastěji spojováni s epidemií koronaviru. Nyní však vědeckou komunitu pobuřuje jiná skutečnost… jejich pozůstatky na prodej. Jen v říjnu loňského roku se na nákupní platformě Etsy objevilo přes 500 nabídek mrtvých živočichů. Na konkurenčním eBay se jich podařilo zaznamenat 71. „Je to znepokojivé,“ uvedla k problematice odbornice na netopýry a […]
Ačkoliv se počet jedinců českých ptáků v celkovém součtu příliš nemění, počty jednotlivých druhů se v čase vyvíjejí často velmi rozdílně. Nová studie týmu českých ornitologů ukazuje, že počty českých ptáků neovlivňují jen změny podmínek u nás, ale také globální klimatické změny. Největší pokles počtů zažívají vedle polních druhů ptáků také ty, které podstupují dlouhou […]
Mezi vědci panuje už dlouhé roky shoda, že dinosaury na Zemi s největší pravděpodobností vymýtil ničivý dopad obřího asteroidu před 66 miliony lety. Nyní se jim ale podařilo zjistit, ve které části roku k této tragédii, při které vymřely tři čtvrtiny všech živočišných druhů, došlo… K hromadnému vymírání mnoha rostlinných i živočišných druhů, které se […]
Dva prstíky opatrně uchopí vajíčko a položí ho kousek dál, aniž by ho rozmáčkly nebo upustily. Nebylo by na tom nic divného, kdyby ty prstíky nebyly na konci sloního chobotu. Sloní chobot je obdivuhodný nástroj. Silou a šikovností v mnohém předčí lidskou ruku, navíc je multifunkční. S pozoruhodnou lehkostí dokáže z cesty odstraňovat kmeny a […]
Když byl výzkum inteligence ve zvířecí říši ještě v plenkách, domnívali se vědci, že výroba a používání nástrojů je schopnost, kterou oplývá jedině člověk. Pak ale slavná bioložka Jane Goodallová prokázala, že nástroje umí vyrábět a používat také šimpanzi, tím se vnímání zvířecí inteligence od základů změnilo… A v poslední době nové výzkumy prokazují, že schopnost vědomě […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz