Domů     Příroda
Zničí dravá krajta floridský ráj?
21.stoleti 7.5.2005

Národní park Everglades na Floridě v USA napadl nebezpečný vetřelec. Divoká zvěř obývající po tisíce let tyto končiny, ale i člověk jsou v nebezpečí. Území totiž začíná okupovat obrovitý dravec – barmská krajta tygrovitá.Národní park Everglades na Floridě v USA napadl nebezpečný vetřelec. Divoká zvěř obývající po tisíce let tyto končiny, ale i člověk jsou v nebezpečí. Území totiž začíná okupovat obrovitý dravec – barmská krajta  tygrovitá.

S případy zavlečených druhů zvířata mají velké zkušenosti například v Austrálii, kde se lidé potýkají s přemnoženými králíky, divokými psy, či jedovatými ropuchami. Podobná hrozba nyní visí nad parkem Everglades. Krajta tygrovitá, nazývaná také python, patří mezi největší hady na světě, dosahuje délky až sedmi metrů a vážit může až 100 kilogramů.

Krajty žijí až 25 let
„Jsme z toho zděšeni,“ říká biolog parku Skip Snow. „Krajty bojují s jinými zvířaty o potravu, o prostor, budují svá hnízda v trhlinách, podvrtávají půdu a zabíjejí vzácnou zvěř.“ Jen v loňském roce odchytili zaměstnanci parku na 40 těchto děsivých hadů. I přes tento úspěch biologové varují, že uvnitř parku jsou stovky, možná tisíce krajt, které se nekontrolovatelně množí a hrozí vyhubit ve svých teritoriích vše živé. Správu parku čeká těžký a zdlouhavý boj. Krajty se totiž dožívají až 25 let a  rychle se množí, samice kladou ročně 18 – 25 vajec do jedné snůšky v dutinách stromů, nebo v jámách vyhrabaných v zemi.
Přírodní park Everglades celá léta bojoval o záchranu ohrožených druhů, chránil je před lovci Vláda do ochrany investovala miliony dolarů a nyní se zdá, že park může potkat dokonalá zkáza. Jde o problém, který správa parku rozhodně neočekávala.

Vinni jsou lidé
Krajta tygrovitá patří v Asii mezi ohrožené živočichy a je tedy chráněna. Ovšem nelegální obchod s těmito živočichy jen kvete a drobné krajtičky jsou kupovány jako domácí miláčkové. Kupci si ovšem neuvědomují, jak rychle tito hadi rostou, a že jednou z nich budou zabijáčtí obři. Za dva za tři roky mohou dorůst do dvou až tří metrů. Chovatelé se jich pak zbavují většinou vypuštěním do volné přírody. Biologové jsou přesvědčeni, že odtud pramení zdroj krajt v parku Everglades. Vlastníci hadů totiž jinou volbu ani nemají. Většina zoo je odmítne, útulky pro zvířata jsou přeplněné a jediným východiskem je vypuštění do přírody. Ačkoliv krajta loví převážně drobnější živočichy, jako hlodavce, ptáky, či králíky, byly už evidovány případy napadení větších zvířat, dalších druhů hadů a dokonce i útoky na člověka. Podle biologů mají krajty v Everglades vynikající podmínky pro rozmnožování, místní klima je totiž velmi podobné jejich rodným krajům. Jsou velmi pohyblivé, extrémně hbitě lezou po stromech, jsou vynikající plavci.

Bitvy o udržení života nikdy nekončí
Příklad krajty tygrovité v Everglades je podle biologů typickým případem tragického příkladu lidské nezodpovědnosti, jenž může mít za následek zhroucení celého ekosystému, který ohrožuje nadvláda jednoho druhu. Následkem snížení stavu drobnějších živočichů totiž ubývá potravy další predátorům, jakými jsou například místní aligátoři. Ti mohou mít zanedlouho při hledání potravy značné problémy. To může mít za následek i drastické snížení jejich populace. Všechny tyto bitvy o záchranu ekosystému jsou nákladné, dlouhé a vyčerpávající. Nicméně ochránci parku věří ve vítězství.

Miliony hadů na ostrově Guam
Příkladem obrovské eskalace zavlečeného druhu v příhodných podmínkách, může být ostrov Guam v Tichomoří. Jde o hnědého užovkovitého hada  Boiga irregularis , původem ze severní Austrálie a Nové Guiney, který vyhubil na ostrově téměř vše živé. Hadi se dostali na ostrov v průběhu 2. světové války, možná i načerno jako pasažéři některé nákladní lodi, plující na vojenskou základnu. Jejich rychlé množení bylo podpořeno množstvím kořisti a nepřítomností jiných dravců. Jejich populace se nyní dá počítat na miliony. Jsou zodpovědní za vyhubení několika druhů ptáků, vzácných obojživelníků a dalších živočichů. Odborníci si s jejich přemnožením nevědí rady a dnes volí ten nejjednodušší způsob. Organizují jejich odchyt po tisících a odvážejí je na sousední ostrovy, kde nebudou páchat takové škody.

Agresivita invazívních druhů nezná hranic
Spojené státy dnes děsí zcela maličký živočich. Je to slávička mnohotvárná (Dreissena polymorpha), zhruba čtyřcentimetrový mlž s trojúhelníkovými lasturami. Ten si jako svá bydliště oblíbil zejména potrubí elektráren a veřejných vodovodů. Americká vláda vyčíslila náklady na jeho likvidaci z ohrožených provozů na nejméně pět miliard dolarů.
Dalším případem může být vysazení pouhých pětatřiceti nilských okounů  (Lates niloticus) do Viktoriina jezera. To se stalo v roce 1962 a jejich potomci dokázali do dnešního dne vyhubit prakticky veškeré domácí druhy ryb.
Nejhorší následky má zavlečení agresivních druhů na ostrovy. Sedmdesát procent druhů zvířat, která vymřela na ostrovech Atlantského, Tichého a Indického oceánu, mají na svědomí zavlečení živočichové, například lišky, psi nebo krysy. Problémy se zavlečenými živočichy se nevyhýbají ani nám. Řada našich sídlišť obytných bloků, či nemocnic, je zaplavena indickými mravenci – faraony, problémy začínají s jihoamerickými nutriemi, které dokážou zdevastovat třeba železniční náspy, či hráze rybníků a na Moravě se potýkali s podivnou kočkovitou šelmou, nejspíše pumou. Současné rozšířené možnosti cestování, stále se zvyšující černý obchod s živými zvířaty, to vše jen nahrává dalšímu šíření invazivních druhů. Například v sousedním Německu napočítali na tisíc nově přistěhovaných druhů živočichů.

Související články
Příroda Zajímavosti 17.11.2026
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, nezalekne se ho. Místo toho se s ním pustí do tuhého boje. Typickými nelétavými ptáky jsou pštrosi a tučňáci. Ti však ani […]
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
Kaloni bývají s netopýry často zaměňováni, případně s nimi takříkajíc házeni do jednoho pytle. Sice také náležejí do řádu letounů, spadají však do jiného podřádu. Podobnosti mezi nimi existují, ostatně i kaloni jsou obratní letci a odpočívají zavěšeni za nohy. Od netopýrů je nicméně odlišuje řada znaků. Ty nejviditelnější se týkají jejich fyzického vzhledu. Oproti […]
Na první pohled připomínají drobná ozubená kola, krajkové brože nebo skleněné květiny. Ve skutečnosti se díváme na rozsivky, jednobuněčné řasy, které si kolem těla stavějí schránky z oxidu křemičitého. Na fotografii Daniela Hana se navíc usadily na povrchu korálových řas. Vznikla tak podivuhodná mikroskopická zahrada, v níž se potkává sklářské umění přírody s mořským životem. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Šílený Magnus Vasa se vrhl z okna za přízrakem
historyplus.cz
Šílený Magnus Vasa se vrhl z okna za přízrakem
„Jsi mi drahý, nikdy jsi mě nerozčílil,“ pronesl Gustav Vasa ke svému třetímu synovi Magnusovi. Měl o mladíka starost, varoval ho v dopisech před přílišným běháním, aby si nepolámal nohy. Tehdy ještě netušil, že prince bude ohrožovat mnohem závažnější zdravotní problém. Osud mu zprvu přál. Byl otcův oblíbenec, třetí v pořadí následníků švédského trůnu. Stejně jako
Záhada léčivého pramenu Nordenau: Dokáže voda uzdravovat?
enigmaplus.cz
Záhada léčivého pramenu Nordenau: Dokáže voda uzdravovat?
V nitru staré německé štoly vyvěrá voda, které návštěvníci připisují téměř zázračnou moc. Má údajně pomáhat diabetikům, nemocným s ekzémy i lidem, kterým lékaři nedávali naději. Některé pokusy skutečn
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Malá pilulka, která něžnému pohlaví změnila život
epochaplus.cz
Malá pilulka, která něžnému pohlaví změnila život
Je malá, ale její význam je obrovský. Dne 9. května 1960 schvaluje americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv první antikoncepční pilulku určenou k zabránění početí. Ženy najednou získávají možnost rozhodovat o mateřství s mnohem větší jistotou než kdykoli předtím. Zatímco jedni mluví o převratném vynálezu, jiní bijí na poplach kvůli morálce a tradičním hodnotám.
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz