Domů     Příroda
Mečoun si při lovu zahřívá oči
21.stoleti 7.5.2005

Teprve počátkem letošního roku dokázali zoologové odpovědět na otázku, proč jsou oči mořského mečouna (Xiphias gladius) teplejší, než zbytek jejich těla. Mečoun totiž dokáže teplotu očí zvláštním způsobem regulovat, což mu umožňuje lépe vidět kořist.Teprve počátkem letošního roku dokázali zoologové odpovědět na otázku, proč jsou oči mořského mečouna (Xiphias gladius) teplejší, než zbytek jejich těla. Mečoun totiž dokáže teplotu očí zvláštním způsobem regulovat, což mu umožňuje lépe vidět kořist.

Při pronásledování kořisti se oční tyčinky adaptují na změny pohybu a světla a stínu až 10x rychleji pokud jsou zahřáté, než při chladných teplotách u hlubokomořských živočichů, pohybujících se kolem 3°C. S objevem přišel vědecký tým Kerstin Fritschesové z Queenslandské univerzity v australském Brisbane. Tato zvýšená rozlišovascí schopnost pomáhá mečounovi identifikovat kořist v inkoustově černých hlubinách oceánů.

Regulované topení
Vědci už dříve zaregistrovali skutečnost, že oči mečounů jsou teplejší, než tělo, ale neznali příčinu. Zjistili, že mečoun dokáže celý proces vědomě regulovat a selektivně zahřívat oči i mozek. Specificky adaptované vyhřívací orgány jsou umístěny vedle očí mečouna, velkých jako tenisové míčky. Tato výhřevná tělíska dokážou zvýšit teplotu okolní tkáně až o 15°C oproti teplotě okolní vody. Vytváření tepla však bere rybám množství cenné energie, protože v mokrém prostředí se teplo ztrácí až 3000x rychleji, než na vzduchu. Proto jsou orgány vytvářející teplo u ryb velmi vzácné a z celkem 25 000 druhů známých ryb se vyskytují pouze u 22, mezi nimi například u mečouna, marlína, tuňáka a některých druhů žraloků.

Teplo pouze zabliká
Zkoumat podrobně výhody ohřívání očí u mečounů bylo pro vědecký tým nesmírně obtížné, protože ryby žijí daleko v otevřených oceánech. Kerstin Fritschesová musela se svým týmem cestovat až do středu Pacifiku, asi 1000 kilometrů od Havajských ostrovů, aby se dostali do přirozeného prostředí mečounů a tuňáků.
U chycených ryb měřili speciálním přístrojem výkon sítnice při rychlých záblescích v závislosti na teplotě. Zjistili, že výkon sítnice mečouna rychle začal stoupat společně se zvyšující se teplotou, ale u tuňáka nebyl rozdíl tak patrný. „Je to princip podobný závěrce fotoaparátu. Ryby si prostě vyvinuly způsob, jak zachytit rychleji světlo. Rychlé pohyby vidíme na snímku jako rozmazané, ale mečoun si vytvoří jakousi rychlostní závěrku, která při ohřátí silně zaostří obraz. To mu umožňuje lovit i tak svižné mořské tvory, jakými jsou například chobotnice.“
Teorii podporuje i skutečnost, že mečouni žijí v mírných zeměpisných šířkách, ve kterých teploty mořské vody klesají s rostoucí hloubkou velmi rychle. „Oční teplé „radiátory“ jim umožňují potápět se při lovu do velkých a tmavých hlubin. To jim pomáhá rozšířit lovecký revír a dělá to z nich velmi úspěšné lovce,“ říká Kerstin Fritschesová.

Mečoun – bojovník s bodnou zbraní
Mečoun i marlín patří do čeledě mečounovitých (Xiphiidaae). Oba dosahují mohutného vzrůstu, marlín je ještě větší než mečoun a známe jej především z románu E. Hemingwaye Stařec a moře. Oba jsou velkými bojovníky a oblíbeni sportovními rybáři. Na rozdíl od ostatních mečounovitých používá mečoun obecný svůj ostrý meč jako zbraň, kterou omračuje a probodává svoji kořist. Svoji oběť pak mečem rozseká na kousky. Jeho bojovné sklony jej někdy donutí napadnout i rybářské čluny, a nezřídka se mu je podaří proděravět tak, že se potopí. Mečoun je neskutečně rychlým plavcem, na řebříčku nejrychlejších ryb zaujímá hned druhé místo po plachetníkovi atlantském (110 km/hod), dokáže při lovu vyvinout rychlost až 100km/hod.

Předchozí článek
Související články
Objevy Příroda 12.5.2025
Sršni asijští se stali nechtěnou součástí evropské krajiny a snižují počty užitečných opylovačů. Tento invazní druh pochází z jihovýchodní Asie, ale od prvního výskytu ve Francii v roce 2004 se přes veškerou snahu o vymýcení postupně šíří dál. Zatím mu v tom podle odborníků nebrání ani žádný přirozený nepřítel. V polovině dubna začínají ze zimovišť vylétat […]
Hypoxie je stav, při kterém se tělu nedostává kyslíku. Ukazuje se však, že se lidský organismus s těmito podmínkami umí vyrovnat, pokud je jim vystaven dlouhodobě. Příkladem jsou národy žijící ve vysokých nadmořských výškách či mořské národy potápějící se do velkých hloubek. Mezi ty patří i ženy Hänjo z jihokorejského ostrova Čedžu. Jak se jejich […]
Objevy Příroda 5.5.2025
My suchozemci si tlak prostředí, který na nás doléhá, obvykle uvědomíme až při potápění. Už v 10 metrech je dvojnásobný, než byl na hladině. A to je znát. Každých 10 m směrem do hloubky se dál zvyšuje o jednu atmosféru. Brzy začne být drtivý. Život v mořích tím ale zjevně neomezuje. Jak je to možné? […]
Příroda Vesmír 4.5.2025
Rotace Země se od jejího vzniku postupně zpomaluje. Tento proces probíhá neustále a den se za 4,5 miliardy let protáhl z původních šesti hodin na současných 24 hodin. Zpomalení otáčení planety však není jen zajímavý fakt z astronomie. Nové poznatky naznačují, že právě díky prodlužování dne mohlo dojít k zásadním změnám v atmosféře, které umožnily […]
Sběratel kostí je detektivní román Jeferyho Deavera, v němž ochrnutý kriminalista Lincoln Rhyme vypomáhá s případem vraha, který je fascinován kostmi svých obětí, jež sbírá. Obdobně si počíná i housenka můry rodu Hyposmocoma, která žije na Havaji. Ta si vytváří pouzdro z odhozených částí těla pavouka, v jehož blízkosti přebývá, a zbytků jeho kořisti. Proč […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz