Zničí dravá krajta floridský ráj?

Národní park Everglades na Floridě v USA napadl nebezpečný vetřelec. Divoká zvěř obývající po tisíce let tyto končiny, ale i člověk jsou v nebezpečí. Území totiž začíná okupovat obrovitý dravec – barmská krajta tygrovitá.Národní park Everglades na Floridě v USA napadl nebezpečný vetřelec. Divoká zvěř obývající po tisíce let tyto končiny, ale i člověk jsou v nebezpečí. Území totiž začíná okupovat obrovitý dravec – barmská krajta tygrovitá.

S případy zavlečených druhů zvířata mají velké zkušenosti například v Austrálii, kde se lidé potýkají s přemnoženými králíky, divokými psy, či jedovatými ropuchami. Podobná hrozba nyní visí nad parkem Everglades.

Krajta tygrovitá, nazývaná také python, patří mezi největší hady na světě, dosahuje délky až sedmi metrů a vážit může až 100 kilogramů.

Krajty žijí až 25 let„Jsme z toho zděšeni,“ říká biolog parku Skip Snow. „Krajty bojují s jinými zvířaty o potravu, o prostor, budují svá hnízda v trhlinách, podvrtávají půdu a zabíjejí vzácnou zvěř.“ Jen v loňském roce odchytili zaměstnanci parku na 40 těchto děsivých hadů.

I přes tento úspěch biologové varují, že uvnitř parku jsou stovky, možná tisíce krajt, které se nekontrolovatelně množí a hrozí vyhubit ve svých teritoriích vše živé. Správu parku čeká těžký a zdlouhavý boj.

Krajty se totiž dožívají až 25 let a rychle se množí, samice kladou ročně 18 – 25 vajec do jedné snůšky v dutinách stromů, nebo v jámách vyhrabaných v zemi. Přírodní park Everglades celá léta bojoval o záchranu ohrožených druhů, chránil je před lovci Vláda do ochrany investovala miliony dolarů a nyní se zdá, že park může potkat dokonalá zkáza.

Jde o problém, který správa parku rozhodně neočekávala.

Vinni jsou lidéKrajta tygrovitá patří v Asii mezi ohrožené živočichy a je tedy chráněna. Ovšem nelegální obchod s těmito živočichy jen kvete a drobné krajtičky jsou kupovány jako domácí miláčkové. Kupci si ovšem neuvědomují, jak rychle tito hadi rostou, a že jednou z nich budou zabijáčtí obři.

Za dva za tři roky mohou dorůst do dvou až tří metrů. Chovatelé se jich pak zbavují většinou vypuštěním do volné přírody. Biologové jsou přesvědčeni, že odtud pramení zdroj krajt v parku Everglades. Vlastníci hadů totiž jinou volbu ani nemají.

Většina zoo je odmítne, útulky pro zvířata jsou přeplněné a jediným východiskem je vypuštění do přírody. Ačkoliv krajta loví převážně drobnější živočichy, jako hlodavce, ptáky, či králíky, byly už evidovány případy napadení větších zvířat, dalších druhů hadů a dokonce i útoky na člověka.

Podle biologů mají krajty v Everglades vynikající podmínky pro rozmnožování, místní klima je totiž velmi podobné jejich rodným krajům. Jsou velmi pohyblivé, extrémně hbitě lezou po stromech, jsou vynikající plavci.

Bitvy o udržení života nikdy nekončíPříklad krajty tygrovité v Everglades je podle biologů typickým případem tragického příkladu lidské nezodpovědnosti, jenž může mít za následek zhroucení celého ekosystému, který ohrožuje nadvláda jednoho druhu.

Následkem snížení stavu drobnějších živočichů totiž ubývá potravy další predátorům, jakými jsou například místní aligátoři. Ti mohou mít zanedlouho při hledání potravy značné problémy. To může mít za následek i drastické snížení jejich populace.

Všechny tyto bitvy o záchranu ekosystému jsou nákladné, dlouhé a vyčerpávající. Nicméně ochránci parku věří ve vítězství.

Miliony hadů na ostrově GuamPříkladem obrovské eskalace zavlečeného druhu v příhodných podmínkách, může být ostrov Guam v Tichomoří. Jde o hnědého užovkovitého hada Boiga irregularis , původem ze severní Austrálie a Nové Guiney, který vyhubil na ostrově téměř vše živé.

Hadi se dostali na ostrov v průběhu 2. světové války, možná i načerno jako pasažéři některé nákladní lodi, plující na vojenskou základnu. Jejich rychlé množení bylo podpořeno množstvím kořisti a nepřítomností jiných dravců.

Jejich populace se nyní dá počítat na miliony. Jsou zodpovědní za vyhubení několika druhů ptáků, vzácných obojživelníků a dalších živočichů. Odborníci si s jejich přemnožením nevědí rady a dnes volí ten nejjednodušší způsob.

Organizují jejich odchyt po tisících a odvážejí je na sousední ostrovy, kde nebudou páchat takové škody.

Agresivita invazívních druhů nezná hranicSpojené státy dnes děsí zcela maličký živočich. Je to slávička mnohotvárná (Dreissena polymorpha), zhruba čtyřcentimetrový mlž s trojúhelníkovými lasturami. Ten si jako svá bydliště oblíbil zejména potrubí elektráren a veřejných vodovodů.

Americká vláda vyčíslila náklady na jeho likvidaci z ohrožených provozů na nejméně pět miliard dolarů. Dalším případem může být vysazení pouhých pětatřiceti nilských okounů (Lates niloticus) do Viktoriina jezera.

To se stalo v roce 1962 a jejich potomci dokázali do dnešního dne vyhubit prakticky veškeré domácí druhy ryb. Nejhorší následky má zavlečení agresivních druhů na ostrovy. Sedmdesát procent druhů zvířat, která vymřela na ostrovech Atlantského, Tichého a Indického oceánu, mají na svědomí zavlečení živočichové, například lišky, psi nebo krysy.

Problémy se zavlečenými živočichy se nevyhýbají ani nám. Řada našich sídlišť obytných bloků, či nemocnic, je zaplavena indickými mravenci – faraony, problémy začínají s jihoamerickými nutriemi, které dokážou zdevastovat třeba železniční náspy, či hráze rybníků a na Moravě se potýkali s podivnou kočkovitou šelmou, nejspíše pumou.

Současné rozšířené možnosti cestování, stále se zvyšující černý obchod s živými zvířaty, to vše jen nahrává dalšímu šíření invazivních druhů. Například v sousedním Německu napočítali na tisíc nově přistěhovaných druhů živočichů.

Autor: Redakce
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Silně ohroženým rybákům se na pokusných ostrovech na Lipně zalíbilo

Silně ohroženým rybákům se na...

Sedm hnízd a čtrnáct malých ptáčat rybáka obecného napočítali jihočeští...
Dávné vymírání měla možná na svědomí supernova

Dávné vymírání měla možná na...

Vědci již dlouhou řádku let zkoumají, jak by supernovy mohly ovlivnit...
Zvířecí „lékaři“ odhalí nemoci dříve než laboratorní testy

Zvířecí „lékaři“ odhalí nemoci...

Nevábně zavánějící trus by dobrovolně nikdo neočichával. Speciálně vycvičené fretky...
Australské ekosystémy v ohrožení

Australské ekosystémy v ohrožení

Ekosystém se pomalu ale jistě hroutí na celé planetě, oteplování a nadměrné...
Klimatické extrémy mohou zvyšovat agresivitu pavouků

Klimatické extrémy mohou zvyšovat...

Vysoké teploty spojené s bouřemi někomu přinášejí radost, jinému zas utrpení....
V liberecké zoo jsou prvně k vidění kriticky ohrožení gekoni modří

V liberecké zoo jsou prvně k vidění...

Zoo Liberec začala s chovem vzácných gekonů modrých. Dvojice těchto...
24 000 let staré organismy nalezené zmrzlé na Sibiři se mohou stále rozmnožovat

24 000 let staré organismy nalezené...

Říkají mu „evoluční skandál“. Miliony let k reprodukci...
Liberecký orlosup vypuštěn ve Španělsku

Liberecký orlosup vypuštěn ve...

V sobotu 5. června 2021 bylo slavnostně vypuštěno mládě orlosupa...
V liberecké zoo mají mladé

V liberecké zoo mají mladé

V období jara přichází mláďata na svět jak ve volné přírodě, tak zpravidla i...
Je libo červíka?

Je libo červíka?

Larvy potemníka moučného (Tenebrio molitor), označované též jako mouční červi,...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Mezihvězdná komunikace: Pozemšťané volají vesmír!

Mezihvězdná komunikace: Pozemšťané...

Za necelé tři miliony let své existence člověk dokázal urazit slušný kus...
Proč „zanikne“ podmokelský poklad?

Proč „zanikne“ podmokelský poklad?

Píše se rok 1771 a české země sužují vytrvalé deště. Krajinami se...
Pěšky kolem světa za 13 let!

Pěšky kolem světa za 13 let!

Letadlem je možné obletět planetu zhruba za 2,5 dne. Autem by se to...
Nejzvláštnější historické zbraně: Drápy

Nejzvláštnější historické zbraně:...

Mezi historickými nejznámějšími zbraněmi si asi nejčastěji...
Záchrana divokých koní Převalského

Záchrana divokých koní Převalského

Říká se, že není hezčího pohledu na svět než ze hřbetu koně. Nikdo ještě...
Pochod navzdory mrazu: Sebevražedné rozhodnutí přežil jediný voják

Pochod navzdory mrazu: Sebevražedné...

Na konci první anglo-afghánské války (1839 – 1842) mezi Brity a Rusy o politický vliv na afghánské...
Andělská hora: Působí zde dva druhy energií?

Andělská hora: Působí zde dva...

Andělská hora na Karlovarsku je výjimečná z několika důvodů: kvůli...
Jak pomoci ochrnutým opět chodit?

Jak pomoci ochrnutým opět chodit?

Strach. Bezmoc. Ale i naděje. Pro ochrnuté pacienty je možnost opět...
Silně ohroženým rybákům se na pokusných ostrovech na Lipně zalíbilo

Silně ohroženým rybákům se na...

Sedm hnízd a čtrnáct malých ptáčat rybáka obecného napočítali jihočeští...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.