Domů     Příroda
Zadusí nás pěstitelé rýže?
21.stoleti 7.5.2005

Pěstování kulturních rostlin, zejména obilnin, nezbytných pro zajištění výživy obyvatel Země je v historii lidstva nejvýznamnější zemědělskou činností. Z celkové rozlohy pozemské pevniny 149 milionů km2, se obilniny pěstují na 36 milionech km2, tedy na celé čtvrtině pevné plochy!Pěstování kulturních rostlin, zejména obilnin, nezbytných pro zajištění výživy obyvatel Země je v historii lidstva nejvýznamnější zemědělskou činností. Z celkové rozlohy pozemské pevniny 149 milionů km2, se obilniny pěstují na 36 milionech km2, tedy na celé čtvrtině pevné plochy!

Nejvýznamnějšími obilninami jsou kukuřice, rýže a pšenice, jejichž pěstováním se lidstvo začalo zabývat už před tisícovkami let. Obilné produkty mají nesporně celou řadu výhod, pro které se staly základními druhy potravy. Především je to jejich poměrně snadné pěstování. S výjimkou rýže, která se pěstuje především v tropických a subtropických oblastech, se zbývající dvě, tedy kukuřice a pšenice pěstují na severní polokouli, disponující širokými možnostmi průmyslové velkovýroby i zpracování a dostupnou moderní technikou i chemickými prostředky k udržení vysokých výnosů. Další významnou výhodou je vysoký obsah živin a velmi dobré možnosti skladování, manipulace  a přepravy.

Je oheň v přírodě jen nepřítelem?
První zemědělské plochy pro pěstování kulturních rostlin získával člověk tím neprimitivnějším způsobem, žďářením, tedy vypalováním lesů. Pokud si někdo myslí, že žďáření je jen historií, je na velkém omylu. I současné době je žďáření praktikováno na rozloze 20 000 000 km2 pevninského povrchu Země, a to především na jihoamerickém kontinentě (konkrétně v Amazonii), dále pak v Africe a Asii. Je na něm závislý každý 25 obyvatel planety. Při žďáření se celé plochy lesů většinou pokácejí a dřevní hmota se namístě spaluje, přičemž popel pak působí po několik let jako dokonalé hnojivo. Užitkové plodiny jako banány, manioky apod. ovšem spotřebují při tomto hospodářství živiny poměrně brzy a po jejich vyčerpání se rolníci přesunou do další části lesa, kterou opět vypalují.
Vědci se dnes přou, zda je žďáření skutečně tak škodlivé. Jeho odpůrci poukazují především na ubývání lesních ploch v tropických a subtropických oblastech, které by mohlo mít katastrofální vliv na rovnováhu krajiny i podnebí na Zemi. Jeho zastánci naopak tvrdí, že žďáření je jedním z nejméně energeticky náročných způsobů získávání půdy a pěstování kulturních rostlin. Nedochází při něm k téměř žádným investicím do pohonných hmot či agrochemikálií. Navíc příroda se prý se spálenou a následně využitou plochou velmi rychle vyrovná a po opuštění pole stačí několik desetiletí, aby se navrátila do původního stavu.

Nebezpeční chovatelé dobytka
Rýže jako druhá nejdůležitější obilnina světa se dnes pěstuje na 12 000 000 km2, tedy na celé třetině plochy věnované pěstování obilnin. Její historie je stará nejméně 5 000 let a její kolébkou i největším pěstitelem je asijský kontinent. Protože rýže se pěstuje převážně na plochách zalitých vodou, je velmi náročná na její spotřebu. Pěstování rýže je náročné i na lidskou práci, i když dnes se třeba v průmyslově rozvinutých krajinách její sazenice vysazují nejmodernějším způsobem, z letadel.
Stále se zvětšující plochy, věnované rýži však přinášejí nové nebezpečí, které se dříve příliš nebralo v úvahu. Je to obrovská produkce metanu. Zaplavená rýžová pole jsou dnes jedním z hlavních zdrojů metanu na Zemi a jak víme, metan je jedním z nejnebezpečnějších skleníkových plynů, který se podílí více než 20% na globálním oteplování planety. Metan vzniká v místech bez přístupu vzdušeného kyslíku a to je právě ve stéblech a koříncích rýže, pěstované na zaplavených polích.
Ovšem pěstitelé rýže v tom nejsou sami, protože na paty jim šlapou i chovatelé dobytka. Obrovská produkce metanu, způsobená plyny, které se vyvíjejí ve střevním traktu pasoucího se dobytka a uvolňují se do ovzduší, způsobuje nemenší obavy.

Vědci na stopě růstových genů
Vědci jsou od letošního jara zase o krok blíže k poznání jak rostliny vytvářejí vlákna, tvořící jejich buněčné stěny. Až dodnes totiž vědci přesně neznali funkce enzymů, spojujících molekuly cukrů v dlouhá vlákna celulózy buněčných stěn. Výzkum byl prováděn na rýži. Rostlinné buněčné stěny, jakási ochranná pouzdra udržující u rostlin potřebný tvar a chránící je před nemocemi či dehydratací, zkoumali vědci po celá staletí. Mnohé součásti strukturálních bílkovin a polysacharidů, tvořících buněčné stěny byly popsány a zkatalogizovány. Nicméně to nestačilo k přesnému poznání funkce enzymů. Nový výzkum uskutečněný nyní vědci z Michiganské univerzity však odhalil celou řadu důležitých genů, které se podílejí na výstavbě buněčných stěn rostlin. Objev zmíněných genů umožnil nový pohled na rostlinnou fyziologii a vědci to považují za první krok k poznání „výroby“ polysacharidů v rostlinách. Celý výzkum má za cíl zejména vypěstování rostlin se sníženým podílem celulózy, stravitelnějších pro zvířata.

Související články
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
Kaloni bývají s netopýry často zaměňováni, případně s nimi takříkajíc házeni do jednoho pytle. Sice také náležejí do řádu letounů, spadají však do jiného podřádu. Podobnosti mezi nimi existují, ostatně i kaloni jsou obratní letci a odpočívají zavěšeni za nohy. Od netopýrů je nicméně odlišuje řada znaků. Ty nejviditelnější se týkají jejich fyzického vzhledu. Oproti […]
Na první pohled připomínají drobná ozubená kola, krajkové brože nebo skleněné květiny. Ve skutečnosti se díváme na rozsivky, jednobuněčné řasy, které si kolem těla stavějí schránky z oxidu křemičitého. Na fotografii Daniela Hana se navíc usadily na povrchu korálových řas. Vznikla tak podivuhodná mikroskopická zahrada, v níž se potkává sklářské umění přírody s mořským životem. […]
Západní svět ho objevil teprve nedávno a stal trendy. Zato ten východní ho zná staletí, jako rituál s hlubokou historií a překvapivými účinky. Dodává energii, zklidňuje mysl, široce prospívá. Co (ne)víte o matche? Matcha je 100% zelený čaj z Japonska v jemně mleté formě. Konzumuje celý, ne jen ve formě výluhu. Při jeho výrobě nedochází k fermentaci, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
epochaplus.cz
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
Vezmete do ruky pánskou košili a knoflíčky má na pravé straně. Sáhnete po dámské halence a najednou je všechno obráceně. Náhoda? Módní rozmar? Nebo snad tajné spiknutí krejčích, kteří chtějí lidstvu komplikovat život? Důvod sahá hluboko do historie a nabízí hned několik překvapivých vysvětlení. Jedno z nich dokonce posílá do hry samotného Napoleona I. Bonaparta!
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Kam zmizelo bohatství mocných Rožmberků? Knihovnu ukradli Švédové
enigmaplus.cz
Kam zmizelo bohatství mocných Rožmberků? Knihovnu ukradli Švédové
Zlato ukryté ve sklepeních, truhlice plné drahokamů a tajné chodby, které údajně vedou k pohádkovému bohatství. Rožmberkové patří k nejmocnějším a nejmajetnějším českým šlechtickým rodům a jejich záni
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz