Rostliny věčného ledu

Daleko na severu nebo na antarktickém kontinentu, v oblastech věčného sněhu a ledu, ale i na stěnách himalájských velikánů až v sedmitisícové výšce, se můžeme setkat s rostlinami, které patří k těm nejpodivuhodnějším na světě. Jsou to lišejníky.Daleko na severu nebo na antarktickém kontinentu, v oblastech věčného sněhu a ledu, ale i na stěnách himalájských velikánů až v sedmitisícové výšce, se můžeme setkat s  rostlinami, které patří k těm nejpodivuhodnějším na světě. Jsou to lišejníky.

Známe je dobře i z našich zeměpisných šířek. Pokrývají vlhké kameny, najdeme je v horách i  v nížinách. K životu nepotřebují téměř nic a zdá se, že žijí jen z holého kamene. To je ovšem jen zdání. Vysokohorské lišejníky, i když zdánlivě nemají odkud čerpat živiny, si poradily velmi jednoduše. Spojily se v nich totiž hned dva organismy, které žijí v nerozlučné symbióze, řasy a houby.

Podivné, ale výhodné spojenectví
Na první pohled vidíme lišejník jako tenký povlak v různých barvách, hnědé, žluté či zelené. Jedna ze součástí lišejníku, houba, vylučuje kyseliny rozkládající kámen a tak umožní přichytit se rostlinnému organismu na hladké skále. Zároveň uvolňují minerální látky, které jsou nezbytné pro výživu řas. V neposlední řadě vytvářejí houby oporu pro kolonii v podobě pevného pletiva, v němž jsou propleteny řasy. Na druhé straně řasy zas pomocí fotosyntézy vytvářejí z minerálních látek, vody a vzdušného oxidu uhličitého, organické látky pro vlastní potřebu i pro výživu hub. 
Lišejníky tvoří nesmírně bohatou paletu botanických druhů – na světě jich roste na 16 tisíc. Jejich růst je velmi pomalý, zvláště ve vysokohorských podmínkách, kde musí čekat na několik vhodných dnů, kdy mohou o malý kousíček vyrůst. Jeden centimetr skalního porostu tak může vznikat až šedesát let. Pokud ve vysokohorských podmínkách nalezneme větší lišejníkové porosty, velké třeba jako talíře, mohou být staré celé tisíce let.

Řasy jsou všudypřítomné
Ve vysokých horách, Himalájích, Alpách či Andách, ale i v antarktických bílých pláních, se můžeme setkat se zvláštním jevem. Jako zázrakem se před našimi zraky objeví rudé pláně, plochy zářící červení, jako by je někdo polil malinovou šťávou. Není to zrakový klam. Jsou to povlaky zvláštních řas, které dnes zajímají nejen botaniky, ale i vědce, zabývající se kryonikou, tedy chováním živých organismů za teplot hluboko pod bodem mrazu. Tyto řasy totiž obsahují zvláštní látku, jakousi nemrznoucí směs, která je chrání před zmrznutím. Za podobných podmínek by byl totiž každý živý organismus nenávratně poškozen, protože při zmrznutí buněk se zpřetrhá jejich vnitřní pletivo a rostlina nebo živočich umírají. Tyto sněžné řasy jsou tak miniaturní, že je můžeme pozorovat pouze pod mikroskopem. Jejich buňky obsahují jak zelené částice, chloroplasty, jejichž prostřednictvím probíhá fotosyntéza, tak i červený pigment, jenž řasu chrání před škodlivými ultrafialovými paprsky. Tyto podivuhodné řasy se mohou pomocí malých bičíků i pohybovat,  a tak celé kolonii umožňují nalézt nejpříhodnější místo k dalšímu vývoji. Jsou to snad na výživu nejméně náročné rostliny na světě. Nepotřebují totiž vůbec nic, kromě stopových částic rozpuštěných ve sněhu a trochy slunečního světla.

Některé rostliny si umějí zatopit
Mezi rostlinné obyvatele vysokohorských útesů, ale i polárních oblastí, patří samozřejmě i vyšší rostliny. Jsou to především různé druhy mechů, lomikámenů i horských hořců. Najdeme je zejména v úžlabinách mezi kameny, na místech co nejvíce chráněných před nepřízní počasí. Tyto drobné rostlinky se často shlukují do větších chomáčů a stejně jako lidé se v zimě tisknou k sobě, aby udržely co nejvíce tepla. Zcela kuriózním způsobem si zabezpečují svůj životní prostor některé lomikámeny. Ty dokážou využívat svých zásobních látek ke zvláštnímu chemickému procesu, při kterém vzniká teplo. S jeho pomocí si kolem sebe dokážou dokonce i rozehřát sníh a vytvořit tak plošku tmavší půdy, která snáze přijímá teplo a zajišťuje jim vhodnější podmínky pro další růst.

Starčeky se dokážou i oblékat
Tyto obří rostliny, dosahující i výšky šesti metrů,  najdeme jen v Keni na úbočích vysokých hor. Na rozdíl od jiných jejich druhů, nikdy ze svého stvolu neodhazují suché listy, ale schovávají si je na chladná období, kdy je vrstva listů chrání před nočními mrazy jako tlustý svetr. Podobně se chrání i vysokohorské lobelky, které se oblékají do hustě chlupatých šedavých listů, pokrývajících celý stvol od vrcholku až k zemi. Jiné druhy lobelek si našly další chytrý způsob, jak se ochránit před zmrznutím. Těsně u země si vytvoří velké růžice podobné kalichům, které jsou naplněny vodou. Jakmile při nočním mrazu voda v kalichu zmrzne, vytvoří se ledový škraloup, který působí jako izolace pro středový pupen rostliny a chrání jej před zmrznutím. V rovníkové oblasti ale rostlině hrozí, že se jí přes den na prudkém slunci její vodní ochrana odpaří. I tady si dokázaly lobelky poradit. Vylučují do vody poměrně značné množství pektinu, který známe jako rosolotvornou látku při výrobě džemů. Pektin omezí vypařování a lobelka tak má svou vodní ochranu připravenu na další noční mráz.

Polární příroda vytváří i bonsaje
Pěstování bonsají je dnes jedním z oblíbených koníčků. Je však nesmírně náročné na trpělivost a hlavně na čas. Vypěstování miniaturního krasavce do takové podoby, aby připomínal vzrostlý strom, trvá často desítky let. V oblastech permafrostu, například ve věčně zmrzlé půdě Sibiře, však můžeme najít bonsaje staré stovky let, které jsou dílem samotné přírody. Najdeme zde miniaturní několikacentimetrové rostlinky, které známe z našich šířek jako vzrostlé stromy. Jejich pomalý růst je způsoben nepřízní podmínek a rostlinka, která má kmínek jen pár centimetrů v průměru, může být stará i 500 let. Stejně tak zde najdeme i stromy, například arktické vrby, které mají i pětimetrovou korunu větví, ovšem rozloženou vodorovně po zemi. Jejich výška je tedy pouhých pár centimetrů. I takto se vrby chrání před arktickými větry a chladem.

Malý zázrak přírody – borové jehličí
Borovice patří ke stromům, které rostou i v těch nejnepříznivějších podmínkách. Najdeme je vysoko v horách i daleko na severu. Její přežití umožňuje zvláštní konstrukce borového jehličí.
Jehlice severských borovic jsou dlouhé a velmi tenké. Už tato skutečnost znamená, že sníh se na nich neudrží a jehlice se neohýbají. I když jde vlastně o listy, jehlice jsou téměř bez buněčných tekutin, které by v extrémních mrazech mohly zmrznout. Jehlice jsou tmavě zbarvené, a proto také dokážou pohlcovat větší množství tepla i v podmínkách kde je slunečního svitu poskrovnu. Borové jehličí má oproti ostatním listům rostlin i další zvláštnost. Na spodní straně má velmi malé množství průduchů, jimiž přijímá oxid uhličitý a vydává kyslík. Průduchy jsou umístěny ve zvláštní rýze, ve které se drží tenká vrstvička ohřátého vzduchu. Ten působí jako ochrana před tím, aby rostlina „dýchala“ ledový vzduch přímo. Jehlice jsou navíc před nežádoucím odpařováním chráněny silnou krycí vrstvou speciálního rostlinného vosku . A abychom dokonalost borových jehlic uzavřeli, pokud nastanou tak kruté mrazy, že půda zmrzne na kost a zastaví se dodávka vody do kořenů, průduchy v jehlicích se vzduchotěsně uzavřou a strom je tak uchráněn před vyschnutím.

Rubriky:  Rostliny
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Čeští vědci udávají světu směr v mikroskopickém zkoumání rostlin

Čeští vědci udávají světu směr v...

Vědci z olomouckého Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH)...
Technologie budou už zítra hýbat Kulaťákem

Technologie budou už zítra hýbat...

Více než 70 vystavovatelů se představí na šestém ročníku Festivalu vědy, který...
Zatočíme s hrozbou hladomoru? Vědci dokázali rozluštit DNA pšenice

Zatočíme s hrozbou hladomoru? Vědci...

Mít dostatek potravy, schopné odolat i těm nejextrémnějším rozmarům počasí...
Měli by odborníci informovat veřejnost o výskytu ohrožených druhů?

Měli by odborníci informovat...

To zůstává otázkou. Bohužel podobné zprávy nečtou pouze vědci, ale ve velkém také...
Podaří se zachránit drobnou krásku?

Podaří se zachránit drobnou krásku?

Kdyby vyhynula, dost možná by si toho nikdo nevšiml. Ale naštěstí jsou v...
Čeští přírodovědci přečetli genom sestřenice všech rostlin

Čeští přírodovědci přečetli genom...

Vědci z Přírodovědecké fakulty UK nedávno přispěli k rozluštění genomu...
Žně kvůli teplu a suchu začaly dříve

Žně kvůli teplu a suchu začaly...

V České republice panuje v posledních týdnech nebývalé teplé počasí. V kombinaci...
Novinka v boji proti škůdcům: Postřik z tabáku

Novinka v boji proti škůdcům:...

Otázkou, jak co nejlépe ale zároveň nejšetrněji ochránit plodiny proti...
Nejstarší makrofosilie na světě se skrývala v pražském Národním muzeu

Nejstarší makrofosilie na světě se...

V Národním muzeu se ukrývala nejstarší makrofosilie na světěVědcům z...
V depozitáři našli Češi nejstarší rostlinu světa

V depozitáři našli Češi nejstarší...

Vědcům z Národního muzea se podařilo najít nejstarší rostlinu na...

Nenechte si ujít další zajímavé články

VIDEO: Jaké jsou nejšílenější lékařské praktiky?

VIDEO: Jaké jsou nejšílenější...

Asi každého z nás někdy bolela hlava. A věděli jste, že tato...
Panamský průplav: Nejkrvavější stavba světa, která propojila oceány!

Panamský průplav: Nejkrvavější...

Tento průplav fascinuje svět už více než jedno století. Jenže i když tím, že...
Sbohem, drahý koni: Neobyčejný hrob v údolí Nilu

Sbohem, drahý koni: Neobyčejný...

Když mezinárodní archeologický tým odkryje rozsáhlou hrobku v Súdánu, kde...
Poslední let Marka Suttona: Z Bondova dubléra toho moc nezbude!

Poslední let Marka Suttona:...

Britský kaskadér Mark Sutton (1971–2013) lechtá smrtku pod bradou už...
Ramstein: Chyba pilota usmaží v roce 1988 desítky lidí!

Ramstein: Chyba pilota usmaží v...

Letecké prohlídky jsou lákadlem pro stovky lidí. Nadšenci letadel se...
Stovky mrtvých ryb přineslo oteplení vody v Jižní Kalifornii

Stovky mrtvých ryb přineslo...

Dvě tisícovky cípalů hlavatých. Takový počet obětí si vyžádala letní vedra v...
Znáte nejslavnější hollywoodské páry?

Znáte nejslavnější hollywoodské...

Kde jinde hledat lásku než v Hollywoodu? Rozvodovost však...
Krvavá Olympiáda: Co se stalo v Mnichově?

Krvavá Olympiáda: Co se stalo v...

Olympiáda patří mezi největší sportovní události na světě a v letním i...
Ermitáž v Petrohradu: Obří muzeum s 3 000 000 exponáty!

Ermitáž v Petrohradu: Obří muzeum...

Vypravte se navštívit druhé největší muzeum planety! Jak dobrodružná byla...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.