Domů     Příroda
Kam létají semena?
21.stoleti
od 21.stoleti 7.5.2005

Podíváme-li se vzhůru na modrou oblohu, ani nás nenapadne, že se nad našimi hlavami se každou sekundu vznášejí miliardy rostlin. Ať už jsou to výtrusy mechů nebo hub, drobné tobolky ještě drobnějších rostlinek a semínka unášená baldachýnem padáčků.Podíváme-li se vzhůru na modrou oblohu, ani nás nenapadne, že se nad našimi hlavami se každou sekundu vznášejí miliardy rostlin. Ať už jsou to výtrusy mechů nebo hub, drobné tobolky ještě drobnějších rostlinek a semínka unášená baldachýnem padáčků.

Vítr jako systém transportu používají rostliny už stamiliony let a vědcům leželo dlouhá léta v hlavách, zda v tomto pohybu existují nějaké zákonitosti. A ejhle. Ony existují a přišel na ně nedávno satelit NASA QuickSCAT. Ten odhalil přímo vzdušné silnice a magistrály. Nyní španělští vědci na základě těchto dat tvrdí, že mohou konečně vysvětlit, proč se mnohé jednoduché rostliny, jako mechy a lišejníky, vyskytují právě jen v určitých lokalitách a ne jinde.

Satelit v roli slídila
Vědci využívali data satelitu snímkujícího prostor na jižní polokouli, poblíže Antarktidy. Satelit byl vybaven speciálním mikrovlnným zařízením, vysílajícím vlny k povrchu oceánu a odražené vlny pak prozradily cesty, kterými vanou větry. Vědci následně vypracovali mapu převažujících směrů větrů a srovnali ji k botanickým mapám dat o výskytu určitých druhů lišejníků, mechů a dalších nižších rostlin. Například ostrovy Bouvet a Heard jsou od sebe vzdáleny 4 430 kilometrů a mají společných 30% druhů mechů, 32% lišejníků a 29% dalších rostlinných forem. Leží totiž v hlavní ose vanoucích větrů. Naproti tomu ostrovy Bouvet a  Gough jsou od sebe vzdáleny pouze 1 860 km, ale nejsou na stejné ose. Ty mají společných jen 16% mechů, 17% dalších nižších rostlin a vůbec žádné společné druhy lišejníků.

Všechno rozhodnou geny
Na výzkumu se podíleli hlavně vědci z botanické zahrady ve španělském Madridu pod vedením Jesuse Muňoze. Celkem porovnávali záznamy z 27 bodů na jižní polokouli. Pro výzkum byly vybrány záměrně opuštěné ostrovy sopečného původu, na kterých se vyvíjela flora teprve dodatečně, nebyly nikdy společně součástí větší pevniny a nesdílely společnou floru. V další fázi výzkumu chtějí vědci přistoupit k podrobnému zkoumání společných genů, které by více osvětlily vzájemnou příbuznost rostlin.

Vítr nese miliardy výtrusů
Podívejme se blíže na formy, jakými se nižší rostliny šíří. Mechy osídlily pevniny dávno před tím, než vylezli první živočichové z vody na souš. Jen co se tyto primitivní rostliny objevily na pevnině, začaly ke svému šíření využívat vítr. Mechy vytvářejí výtrusy v malých stopkatých výtrusnicích, které čekají na vhodný okamžik a za suchého počasí se otevřou a vypustí do vzduchu statisíce výtrusů.
Co je to ovšem proti houbám, které své výtrusy vypouštějí i po miliardách. Jen obyčejný žampion jich vypustí každou hodinu na 10 milionů. A co teprve taková pýchavka obrovská? Ta jich dokáže vyfouknou v podobě oblaku najednou až  miliardu a za svůj život až neuvěřitelný bilion.

reklama
Související články
Bez vody by to nešlo, tedy, alespoň co se týče pozemského života. Vodní koloběh je přitom na naší planetě jemně vyladěn a jakýkoliv zásah do něj může způsobit problém. Jenže probíhající klimatické změny jej ovlivňují více, než je zdrávo. Klimatické změny mají významný vliv na kvalitu a dostupnost vody v globálním měřítku. To, že lidem […]
Za posledních 50 let se lidská populace více než zdvojnásobila. Momentálně se po planetě Zemi pohybuje přes 8 miliard jedinců. Predikce nastiňují, že do roku 2050 číslo „poskočí“ k hranici 10 miliard. Tím se nabízí otázka… „Zvládneme tuto masu vůbec nakrmit?“ Z na pohled nepříznivé situace proto vyplývá poměrně silný tlak na neustálé zlepšování vlastností […]
Trochu to připomíná béčkový horor. Vědci zkoumali prastaré viry, které odebrali ze zmrzlé půdy v severské tundře. Ke svému překvapení badatelé zjistili, že viry se nejen navrátily k životu, ale dokázaly být i infekční. Tedy, jen vůči jednobuněčným organismům, možnost, že by napadly i lidi je nejasná, ale i tak by viry z tajícího permafrostu […]
Žraloci kladivouni jsou aktivní predátoři, kteří si rádi pochutnávají na různých druzích ryb, hlavonožců i korýšů, větší druhy nepohrdnou ani rejnoky či jinými žraloky. Aby byli schopni pronásledovat svoji kořist, museli si vyvinou důmyslné způsoby lovu. Kladivouni bronzoví (Sphyrna lewini) patří mezi kriticky ohrožené druhy. Jsou to 370 až 420 cm dlouzí a až 150 […]
Zhotovování ostrých kamenných nástrojů bylo antropology dlouho považováno za znak evoluce hominidů neboli předchůdců člověka. Nyní zjistili, že podobnou dovednost mají i makakové jávští. Tvorba kamenných nástrojů je spojována především s pravěkými kulturami doby kamenné. Ty kámen využívaly k vytváření celé řady nástrojů, včetně hrotů šípů, kopí či žernovů neboli mlýnků na obilí. Vyráběly je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz