Domů     Příroda
Obrovští orli ovládali oblohu
21.stoleti 6.5.2005

Jedním z největších dravých ptáků, kteří se kdy vznášeli nad zemským povrchem, byl obří orel. Testy DNA fosilních kostí dokazují, že tento predátor žil i na Novém Zélandu.Jedním z největších dravých ptáků, kteří se kdy vznášeli nad zemským povrchem, byl obří orel. Testy DNA fosilních kostí dokazují, že tento predátor žil i na Novém Zélandu.

Z nedávno uveřejněných výsledků výzkumu vyplývá, že orel Haastův byl vzdušným vládcem na celém souostroví. Podle kosterních pozůstatků ho v 19. století popsal přírodovědec Julius von Haast a nazval jej Harpagornis moorei. Poslední exemplář se podle tvrzení vědců vznášel nad Novým Zélandem ještě relativně nedávno, před 700 roky.

Desetikilové monstrum ve vzduchu
Na výzkumu založeném na analýze DNA se podíleli vědci z Oxfordské univerzity ve Velké Británii a z univerzity v Canterbury na Novém Zélandu. Zkoumaná DNA pocházela z kostí, jejichž stáří je určeno na 2000 let. Doktor Michael Bunce, který výzkum prováděl, říká:“ Původním cílem projektu bylo prozkoumat příbuzenské vztahy mezi Orlem Haastovým a velkým australským orlem. Výsledky nás ovšem velmi překvapily.“ Ukázalo se totiž, že novozélandský orel byl ve skutečnosti příbuzným jednoho z nejmenších orlů na světě, který dodnes žije v Austrálii a na Nové Guineji, jehož váha nedosahuje ani jednoho kilogramu.
Naproti tomu Haastův orel vážil mezi deseti a čtrnácti kilogramy a byl tedy o 30 – 40% těžší  než obrovští jihoameričtí kondoři. Jeho váha tak byla už na samé hranici nosnosti jeho křídel.
Podle Bounceho teorie nedosahoval původně novozélandský obří orel takové velikosti. Jeho menší předek, australský orel klínoocasý, se dostal z Austrálie na Nový Zéland někdy před jedním milionem let a velmi rychle po svém příchodu začal zvětšovat svou velikost. Proces byl velmi rychlý a mezi ptáky a zvířaty nemá obdoby. Za onen milion let se totiž jeho váha zvětšila až 15x. Ještě překvapivější byly výsledky analýzy DNA kosterních pozůstatků obřího orla. Podle ní má superorel geneticky nejblíže k nejmenšímu orlovi na světě, který váží necelý kilogram.

Vyhubili obří orli ptáka moa?
Podle paleobiologa Richarda Holdawaye z Canterburské univerzity byla hlavní příčinou této rychlé evoluční změny skladba dostupné potravy na Novém Zélandu a nepřítomnost jiných dravců. Podle vědců byl Haastův orel jedinečným dravcem v pozemském ekosystému a byl jednou z příčin zániku obřích nelétavých ptáků moa, kteří tehdy Nový Zéland obývali. Stačil jediný úder obřích drápů do hlavy nebo krku těžkopádného moa, který mimochodem vážil až 300 kilogramů, a kořist byla usmrcena. Rozpětí křídel Haastova orla přesahovalo tři metry a jeho drápy dosahovaly tygří velikosti. Vědci jsou přesvědčeni, že orel vymřel během pouhých dvou století po příchodu nových osídlenců Nového Zélandu, tedy asi před 700 lety.
Důvodem byly obrovské lesní požáry, zakládané osídlenci kvůli získání půdy, a likvidace jeho přirozených složek potravy dovezenými savci, kteří ničili vejce domácích ptáků. Před příchodem lidí totiž na ostrovech prakticky žádní savci nežili a jedinými obyvateli byli ptáci, kterých se zde vyskytovalo na 250 druhů. Z historických záznamů existují i důkazy o tom, že lov obřího orla byl jedním z oblíbených sportů prvních obyvatel Nového Zélandu.

Jak vypadali ptáci Moa?

Ve čtvrtohorách, a to ještě v historické době, žil na Novém Zélandu mohutný pštrosovitý pták moa (Dinornis giganteus), který patří k nejpodivnějším tvorům žijícím na naší planetě. Vědci dnes tvrdí, že ptáků moa žilo na ostrovech až 22 druhů. Podobal se pštrosovi, ale byl mnohem větší, jeho výška dosahovala až čtyř metrů a váha přes 300 kilogramů. Patřil mezi nelétavé ptáky, protože neměl křídla. Moa pocházel z horního miocénu (14 mil. let) a patřil k největším ptákům na světě
Když se na ostrovy někdy v 9. století dostali Polynésané (Maoři), ptáci se stali jejich hlavním zdrojem potravy. Odhaduje se, že Maoři vyhubili 34 endemických druhů. Dnes jich zbývá 30. Ke zdecimování nelétavého ptactva značně přispěli i savci, zavlečení sem v průběhu kolonizace. Zejména vačice a kunovité šelmy napáchaly a stále ještě působí značné škody. Především na Jižním ostrově se stal moa, dokud nebyl zcela vyhuben, hlavním zdrojem potravy a peří. Maoři používali skořápky jeho vajec jako nádoby na vodu.
Názory na to zda žil naposledy v 15. nebo 17. století se různí. Jeho obrovské kostry lze dnes spatřit v mnoha muzeích a můžeme ho vidět i v pražském Národním muzeu, pro které jeho kostru zakoupil během své cesty po Severní Americe A. V. Frič.

Související články
Příroda 13.5.2026
Koala je v zoufalé situaci. Kolem něj číhají smrtelná nebezpečí – predátoři či rychle jedoucí auta – a on je nemůže vidět. Zrak mu totiž vypověděl službu. Proto mu dělá problémy i hledání potravy. Je jen otázkou času, než bude jeho osud zpečetěn. Koalové jsou ikonickými zvířaty australského kontinentu. Často bývají vnímáni jako takoví roztomilí […]
Příroda 13.5.2026
Jedněmi z nejikoničtějších živočichů, operujících na oceánském dně, jsou mořští ďasi. Tyhle dravé ryby s „lucerničkou“ rozhodně nemůžou aspirovat na titul největšího krasavce podvodní říše. Vizuální podoba jejich těl často nápadně připomíná povrch dna, což jim pomáhá při maskování. Kořist lákají na světelný zdroj, jakousi návnadu na pomyslném rybářském prutu. Když se neopatrný živočich přiblíží, […]
Krávy, stejně jako ovce, kozy a jeleni, si rády ulevují od plynů nahromaděných při trávení potravy říháním. Uvolňují přitom však metan, jeden z nejsilnějších skleníkových plynů, a tak významně přispívají k oteplování klimatu. Vědcům se nyní podařilo zjistit, co, respektive kdo, stojí za nadměrnou produkcí metanu při zpracování potravy v kravských žaludcích. Pomůže tato znalost […]
Historie Příroda 10.5.2026
Když se řekne hromadné vymírání, většina lidí si vzpomene na nebohé dinosaury, kteří se zoufalým výrazem sledují asteroid mířící k Zemi. Ale dějiny naší planety znají i horší katastrofy. Už dávno před tzv. velkou pětkou hromadných vymírání, které zná každý učebnicový přehled, se odehrála událost, o níž jsme ještě donedávna měli jen mlhavé tušení. A […]
Dne 26. dubna 2026 uběhlo 40 let od katastrofální exploze čtvrtého bloku jaderné elektrárny Černobyl poblíž města Pripjať na Ukrajině. Ze zamořené oblasti o rozloze 4 200 km2, pokrytých rezervacemi, se stala radioaktivní rajská zahrada, kde se daří především vlkům. Co za tím stojí? V izolovaných lesích prorůstajících do ruin černobylské vyloučené zóny, příliš nebezpečné […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz