Na 13 % chlapců a 9,5 % dívek ve věku do 16 let se přiznalo, že v posledním roce kradlo v obchodě. Cigarety zkusilo kouřit 46 %, marihuanu vyzkoušelo více než 30 % šestnáctiletých. Podle výsledků zatím oficiálně nezveřejněného průzkumu, které 21. STOLETÍ získalo, mladí lidé nezdravě riskují.
V současné době v České republice žije 880 tisíc dětí ve věku od 7 do 14 let. Stylem života se už příliš neliší od vrstevníků ve vyspělých západních zemích. V počtu mobilních telefonů dokonce předčí USA.
Czech Kids 2004 nebyl jediný
Získali jsme zajímavé údaje ze tří nejnovějších výzkumů. Prvního, statistického, se zúčastnilo 1900 rodin. Druhý, agentury Millward Brown, byl součástí celosvětového projektu výzkumu dětí. Zjišťoval mj., jak děti ovlivňují své rodiče, jak tráví volný čas a ke komu vzhlížejí jako k idolu. Část tohoto výzkumu, zaměřená na naši republiku, nesla název Czech Kids 2004.
A jako třetí přibližujeme výsledky unikátního výzkumného projektu v rámci mezinárodní studie SAHA (The Social And Health Assessment). Iniciátorem je Centrum pro dětské studie na Yael University v New Haven (USA). Oficiální název: „Rizikové faktory školního, sociálního a zdravotního vývoje mládeže“ říká vše. U nás ho zajišťovali odborníci z Psychologického ústavu Akademie věd ČR v Brně ve spolupráci s kolegy z Dětské psychiatrické kliniky 2. lékařské fakulty UK v Praze. Byl podpořen „ Programem pro podporu cíleného vývoje a výzkumu AV ČR.“
Tweens dospívají rychleji
Fakta dokazují, že děti z neúplných či nesezdaných rodin nežijí většinou v horších podmínkách, alespoň pokud jde o materiální zabezpečení, než z rodin úplných. „Jen to potvrzuje fakt, že u nás se téměř třetina dětí rodí mimo manželství, ale párům, které žijí stejně jako rodina. Druhý příjem tady nechybí, a tak se děti mají také dobře“, vysvětluje Lumír Gatnar, sociolog z Akademie věd ČR. „Mnoho maminek obléká děti do značkové módy, ale samy chodí v tom, co si koupily v second handu. Když už je rodina nucena šetřit, zkusí to na potravinách. Což ovšem příliš nejde, protože jídlo tvoří v rodinném rozpočtu jen desetiprocentní položku.“ Zatímco česká rodina za jedináčka vydá v průměru 7 318 Kč měsíčně, u dvou dětí potom průměrná částka klesá na 5018 korun pro každého potomka.
Děti ve věku 7 – 14 let zahraniční sociologové označují „tweens“. Podle odborníků dospívají rychleji, jsou mnohem informovanější. „ Mají více osobní moci, více peněz i vlivu než kterákoli generace před nimi,“ zdůraznil Millward Lindstrom, jeden z koordinátorů průzkumu.
Za zaznamenání určitě stojí, že mezi účastníky ankety o rizikových faktorech, a to bez ohledu na pohlaví, převládal názor, že je správné mít první sexuální styk v 16 letech. Skutečnou zkušenost pohlavního styku pak uvedla necelá polovina šestnáctiletých respondentů, vyrovnaně mezi oběma pohlavími. Ovšem zarážející je, že pouze necelá třetina šestnáctiletých chlapců a necelá čtvrtina stejně starých dívek užila při posledním pohlavním styku kondom.
Na informační dálnici má přednost internet
Jak mj. vyplývá z Czech Kids 2004, radí u nás rodičům při nákupu počítače 36 % chlapců od 11 let. Souvisí to s tím, že děti jsou obklopeny technickými vymoženostmi a ovládají je. Běžnou součástí jejich života je „informační dálnice“: Děti ve věku 11 – 14 let používají internet nejvíc v celém vzorku populace. Přístup k internetu, převážně ve škole, má 74 % našich školáků. Nejvíce hrají hry, rádi mají i webové stránky s oblíbenými herci a zpěváky. V USA pracuje s internetem 73 % dětí, tedy skoro jako u nás. Pokud jde o vlastní mobilní telefon, ten má 14 % amerických dětí. Tak dokonce zaostávají za českými, u kterých je to 47 procent. Čtvrtina našich dětských účastníků průzkumu má ve svém pokojíku televizor.
Ovšem před pasivním sledováním obrazovky (52 % dotázaných) vede při trávení volného času hraní s kamarády (66 %). Ovšem jako třetí náplň volna v pořadí následuje PC a videohry (37 %), pak poslech muziky (26 %), bohužel teprve až poté sport (25 %).
Mnohá nová fakta nasvědčují, že naši chlapci a děvčata se stávají generací nazývanou KGOY – Kids Grow Old Younger – Děti dospívající v mladším věku.
Vedoucím unikátního projektu „Rizikové faktory školního sociálního a zdravotního vývoje mládeže“ byl doc. PhDr. Marek Blatný, CSc., zástupce ředitele Psychologického ústavu AV ČR. Ten ho pro 21. STOLETÍ zhodnotil slovy:
„Projekt SAHA je součástí širšího programu Yale Child Study Center, který se zabývá mezikulturními aspekty duševního zdraví a vývojové psychopatologie u dětí a adolescentů (Program on International Child & Adolescent Mental Health). Kromě výzkumné činnosti program nabízí i výcvik v oblasti duševního zdraví dětí a mládeže.
Hlavním smyslem projektu je využívat vědecké poznatky při tvorbě politických a preventivních programů.
Projekt SAHA se zabývá výzkumem rizikových a protektivních, tedy ochranných, faktorů vývoje dětí a adolescentů. Považuji ho za výjimečný ze dvou důvodů: Za prvé vedle samotného rizikového chování (užívání návykových látek, antisociální chování, sexuálně-rizikové chování) sleduje široké spektrum psychosociálních faktorů, které mohou s rizikovým chováním souviset, ať už jako jeho příčiny (antecedenty) či důsledky – konsekvence (rodinné zázemí, školní prostředí, komunita, psychiatrické poruchy).
Za druhé jde o skutečně rozsáhlou multikulturní studii, která umožňuje postihnout obecně platné trendy a zákonitosti ve zdravém či patologickém vývoji dospívajících. Výzkum se dosud uskutečnil v USA, Belgii, Rusku, Surinamu, Koreji a České republice, připravuje se nebo probíhá ve Francii, Íránu, Mexiku a Německu.
V České republice se výzkum realizoval s finanční podporou Programu podpory cíleného výzkumu a vývoje AV ČR, jehož cílem je podporovat a usnadňovat převod výsledků badatelského výzkumu do praxe. Potenciálními uživateli jsou instituce zabývající se jak výzkumem a prevencí rizikového chování mládeže a sociálně-patologickými jevy, tak i léčbou duševních poruch vzniklých v důsledku rizikového chování.“
