Myši domácí se poprvé objevily zhruba před 500 tisíci lety, a to na indicko-pákistánském subkontinentu nebo íránské náhorní plošině, později se rozdělily do několika poddruhů. K lidským společnostem se připojily asi před 12 000 let a spolu s nimi se šířily po světě. Jak a kdy si podmanily Evropu? Mezi lidmi a myšmi panuje už […]
Vodní dráček, tak se přezdívá axolotlu mexickému, mlokovi, který obývá mexická jezera Lago de Xochimilco a Lago de Chalco. Ví se o něm, že je schopen neotenie, tedy rozmnožování v larválním stádiu. Nyní se vědcům podařilo zjistit, že také dokáže zcela zastavit své stárnutí ve věku 4 let. Bude nám zdrojem inspirace? Pedomorfóza je stav, […]
Vědci ze Stanfordovy univerzity zjistili, že po nanesení žlutého potravinářského barviva tartrazinu na kůži myší, dojde k jejímu zprůhlednění, a tak je možné sledovat jejich střeva a břišní orgány či cévy v mozku bez nutnosti chirurgického výkonu. Po smytí barviva získá kůže opět normální barvu. Potravinářské barvivo po nanesení dočasně zprůhlední kůži, svaly a pojivové […]
Příroda je plná travičů. Není před nimi úniku, jsou ve vodě, ve vzduchu i na souši, od těch nejdrobnějších, bakterií, až po šestimetrovou kobru královskou. Všichni ale mají jedno společné – v jejich jedech jsou látky, které by mohly nesmírně pomoci při léčení různých nemocí. V únoru tohoto roku rozvířila atmosféru v Lakewoodu v americkém státě […]
Už od roku 2005 zkoumá profesor Julian Byaliss, který hostuje na Oxford Brookes University, horu Mabu a její okolí v africkém Mosambiku. Zdejší deštný prales je totiž domovem řady endemických druhů rostlin a živočichů. Odborníci proto usilují o to, aby byla oblast navržena jako nový ekoregion s názvem South East Africa Montane Archipelago (SEAMA). Mount […]
O chobotnicích se ví, že jsou to výjimečně inteligentní tvorové, kteří jsou ovšem samotářští. Přítomnost příslušníků svého druhu vyhledávají jen v době páření. Nejnovější výzkum však odhalil, že jsou chobotnice schopné spolupracovat s jinými tvory, a to konkrétně s hejny ryb, při obstarávání si potravy. Chobotnice přitom rybám „šéfují“. Chobotnice se řadí mezi hlavonožce, patří […]
Escherichia coli je bakterie, která se přirozeně vyskytuje ve střevní mikroflóře teplokrevných živočichů včetně člověka. Je mu prospěšná, pokud se nešíří, kam nemá. Patogenní kmeny této bakterie však mohou způsobovat nebezpečná onemocnění, a navíc jsou stále častěji rezistentní vůči antibiotikům. K vývoji nových léků by nás mohly inspirovat gorily… E.coli produkuje řadu látek, které brání […]
Lední medvěd jako trosečník na malé kře je smutným symbolem oteplování klimatu. Jeho situace nemá řešení. Nemá se kam vypravit za lepšími podmínkami pro život, jeho svět zmizí. A tak se musí přizpůsobit – zmenšením. Zmenšení tělesných proporcí je poměrně účinný způsob, jak obstát ve stále teplejším klimatu. Má to prosté fyzikální vysvětlení: Čím […]
Fakt, že stojíme na vrcholu pomyslného žebříčku evoluce, ještě neznamená, že nám příroda dala vždy to nejlepší, co vytvořila. O řadě smyslových schopností, kterými obdařila vývojově jednodušší tvory, se nám může jenom zdát. Nedokážeme toho hodně. Nevidíme polarizované světlo a nemáme senzory pro infračervené záření, ačkoliv jsou pro řadu druhů hmyzu nebo hadů běžné. A […]
Sup indický je středně velký pták se žlutým zobákem a hnědým peřím, blízký příbuzný supa bělohlavého. Hnízdí převážně na útesech a skalách ve střední a jižní Indii. Jeho populace je nyní, vinou člověka, na pokraji vyhynutí, v důsledku čehož se v ohrožení života ocitají také Indové. Sup indický (Gyps indicus) je asi metr dlouhý pták […]
Soužití lidí a psů trvá asi 30 000 let. Je tedy logické, že se psi naučili interpretovat lidské emoce a tak říkajíc číst z jejich tváře. Předchozí výzkumy dokonce prokázaly, že jsou psi schopni odhalit stres u lidí na základě zápachu jejich potu. Nyní se vědcům podařilo prokázat, že psi u lidí stres nejen vycítí, […]
V evropských parcích jsou kromě cvrlikání sýkorek a vrkání holubů stále častěji slyšet i méně obvyklé ptačí zvuky – papoušci, kteří na sebe vesele pokřikují. Ještě zajímavější je, že i když jde o stejný druh, jejich pozdravy znějí jinak v Bruselu, Barceloně či v Aténách. Exotické druhy, jako jsou papoušci mniší z Jižní Ameriky nebo alexandři malí […]