Když se hovoří o modré krvi, mluví se zpravidla o krvi šlechtické. Tento historický mýtus je už dnes naštěstí překonaný. Přesto se v přírodě najdou živočichové, kteří modrou krev skutečně mají, a dále zvířata, jejichž krev by se za šlechtickou skutečně dala považovat, je totiž velmi cenná, protože umí zachraňovat lidské životy. Lidská krev je […]
Rohy máme spojené spíše s nosorožci či dobytkem, přesto existuje celá řada rohatých ještěrek a hadů. Co je rozhodujícím kritériem pro to, že se u některých druhů těchto plazů vyvinou, zatímco jiní si vystačí bez nich? A skýtají svých nositelům samé výhody, nebo jsou jim spíše na škodu? Hadi a ještěrky patří do řádu šupinatých […]
Tak zvanou myrmekofilii neboli soužití s mravenci lze pozorovat u řady brouků, jedná se například o životní strategii praktikovanou housenkami motýlů, u nás zejména modrásků. Dopouštějí se jí i někteří pavoukovci, například štíři. Izraelským vědcům se nyní podařilo zachytit, jak se „pseudoštír“ vitie Wahrmanova nechala do mraveniště odvézt na zádech štíra izraelského. Už v roce […]
Kůň Převalského je považován za jediný do současnosti přeživší druh divokého koně. Ve volné přírodě byl téměř vyhuben na přelomu 60. a 70. let 20. století, přežil jen díky péči zoologických zahrad a mezinárodní spolupráci. Významnou roli v tom sehrála i ZOO Praha. Koně žijící v zoo pocházejí pouze ze 13 předků, ke zvýšení diverzity […]
Pláštník malý je nejmenším druhem pásovce, což jsou živočichové vyznačující se pancéřovým krunýřem z chitinových destiček, jedná se o endemita střední Argentiny. Je to samotářské zvíře adaptované na poušť, žijící nočním životem. Nyní vědci objevili unikátní vlastnost, která jej odlišuje nejen od jiných pásovců, ale i od ostatních savců. Pláštník (Chlamyphorus truncatus) obývá písečné pláně, […]
Mezinárodnímu týmu vědců se podařilo identifikovat fosilie podivuhodného mořského tvora, které byly nalezeny v roce 2006 na japonském ostrově Honšú, v prefektuře Wakajama. Jedná se o exemplář vyhynulého vodního plaza mosasaura. Mosasauři žili v mořích pozdní křídy před 82 až 66 miliony let, obývali velkou část Atlantského oceánu a přilehlých moří. Dnes tento rod zahrnuje […]
Šimpanzi jsou nejbližšími žijícími příbuznými lidí, sdílí s námi asi 99 % DNA. Mají s námi společných i spoustu dalších znaků, včetně používání předmětů či dorozumívání se prostřednictvím zvuků a gest. Nejnovější studie prokázala, že disponují nejdelší sociální pamětí mezi zvířaty. Bonobo jsou jedním ze dvou druhů šimpanzů, tím druhým je známější šimpanz učenlivý. Žijí […]
Péče o mládě vyžaduje po rodičích tučňácích velké oběti. Jeden, sedící na vejcích, musí být stále ve střehu, aby ho ochránil před predátory, zatímco druhý rodič loví kořist. Jak to ustát bez dostatečného spánku? Podle vědců mají tito tučňáci kompromisní strategii, která jim umožňuje nasbírat až 11 hodin kumulativního spánku a přitom „nezamhouřit oka“. Jak […]
Na nejmenším kontinentu světa se nachází závratné množství jedovatých tvorů, jako jsou pavouci, hadi, medúzy, chobotnice, mravenci či ptakopyskové. Proč jich tolik hostí právě Austrálie? „Austrálie se stala samostatnou pevninou před asi 100 miliony let, kdy se oddělila od jižního super kontinentu Gondwana,“ říká Kevin Arbuckle, docent evoluční biovědy na Swansea University ve Velké Británii. […]
Válečný konflikt s sebou zpravidla nepřináší nic pozitivního, jen zmar a spoustu promarněných lidských životů. Často ho provází stres, který má, stejně jako nedostatek potravy, neblahé důsledky na lidskou plodnost. Vědcům se ale podařilo najít zvíře, jehož mláďatům naopak násilné střety mezi konkurenčními skupinami prospívají. Jak je to možné? Lidská historie je plná nejrůznějších násilných […]
Vědci se dlouhou dobu domnívali, že vnímání hořké chuti je vlastní pouze kostnatým rybám. Nejnovější výzkum německých vědců však ukázal, že hořkou chuť s velkou pravděpodobností rozpoznávaly už před mnoha miliony lety také chrupavčité paryby, tedy žraloci a rejnoci. Hořká chuť je obecně považována za signál, varující před potenciálně nebezpečnými potravinami, toxiny a jedy. Mnohé […]
Dosud se vědci domnívali, že lidé jsou jediným živočišným druhem, jehož příslušníci se navzájem oslovují jmény. Nový výzkum ukázal, že stejně jsou na tom i sloni. Vědci z Colorado State University ve Spojených státech, za pomoci umělé inteligence a pracovníků národního parku v Keni, studovali 527 sloních volání, tedy zvuků, které vydávali sloni, v ekosystému […]