Domů     Příroda
Zvířecí lejna mohou ochránit ohrožené druhy před vyhynutím

V posledních desetiletích dochází k masivnímu úbytku volně žijících druhů živočichů. Odborníci z Oxfordské univerzity se tomu snaží zabránit na první pohled poněkud kontroverzní metodou, tedy získáváním buněk ze zvířecích lejn.

Pokud se ukáže, že metoda funguje, mohla by pomoci zvýšit genetickou rozmanitost zvířat..

Projekt je založen na jednoduché premise, a sice, že kromě nestrávené potravy, bakterií a žluči obsahuje zvířecí lejno rovně živé buňky z výstelky střev tvora, který jej vyloučil. DNA z těchto buněk by mohla být analyzována, aby pomohla vědcům porozumět genetickým variacím různých populací, což by jim mohlo pomoci ve snaze o jejich zachování.

Pokud by však takto získané buňky bylo možné kultivovat, otevírá se před odborníky další možnost, a to vytvoření „potomků“ pomocí nejmodernějších metod asistované reprodukce.

Živé buňky ze zvířecího trusu

V první řadě se jedná o klonování, kdy se jádro buňky vloží do dárcovského vajíčka a takto vzniklé embryo se implantuje do náhradní matky, aby dalo vzniknout kopii původního zvířete. Ještě více vzrušující je možnost přeprogramování těchto buněk do stádia pluripotentních kmenových buněk, aby byly schopné stát se jakýmkoliv typem buněčné tkáně.

Buňky by pak mohly být přeměněny na spermie a vajíčka a využity k produkci potomků za pomoci technik IVF.

Odborníkům pod vedením profesorky Suzannah Williamsové z University of Oxford se zatím podařilo izolovat živé buňky z myšího lejna, ale také ze sloního trusu. Profesorka však říká: „Výzkum je zatím ve velmi raném stádiu.“ Nicméně věří, že by tyto buňky by mohly být použity k podpoře genetické diverzity v populacích, čímž se zvýší šance na přežití druhů.

Adaptací pohlavních buněk v laboratoři je možné vytvořit potomka, aniž by bylo nutné spojovat jednotlivá zvířata – která se mohou nacházet v různých částech světa nebo být jinak nepřístupná – či invazivně získávat jejich sperma a vajíčka.

Přeměna buněk ve spermie a vajíčka

Přeprogramované buňky by také mohly vědcům umožnit používat techniky úpravy genů, aby porozuměli například genům podílejícím se na onemocněních divoké zvěře nebo adaptacím na prostředí – informace, které by mohly být následně použity k vyvinutí větší odolnosti druhu, například screeningem pohlavních buněk nebo embryí na určité geny, nebo dokonce prostřednictvím genové úpravy.

Zmrazení kultivovaných buněk v kapalném dusíku při -196 °C znamená, že mohou být uchovány po neomezenou dobu, což umožňuje, aby DNA, kterou obsahují, byla potenciálně použita v aplikacích, o kterých se doposud nesnilo.

Dosud byly buňky získávány odběrem buněk nebo tkání ze samotného zvířete, ať už živého či mrtvého. Jejich získávání z lejna je oproti tomu neinvazivní metodou, při které zvíře nemusí být chyceno, což zvyšuje pravděpodobnost získání genetického materiálu i od velmi plachých zvířecích druhů.

To by umožňovalo zvýšení genetické rozmanitosti i u divokých populací, mezi které patří například sněžní leopardi (Panthera uncia). „Je to způsob, jak se dostat k živým buňkám co největšího počtu druhů, abychom zachovali diverzitu, kterou ztrácíme děsivou rychlostí,“ myslí si Rhiannon Bolton, výzkumník projektu z Chester zoo, charitativní organizace, která na projektu spolupracuje.

Zdroj: The Guardian

Foto: Pixabay
Zdroje informací: The Guardian
Štítky:
Související články
Příroda 17.7.2025
Psalo se 28. září 1931. Den, který navždy změnil osud jednoho druhu. V pražské Troji se slavnostně otevřela nová zoologická zahrada. Pro mnohé jen další zábavné místo pro rodinné výlety. Kdo by si tehdy pomyslel, že právě tady se začne psát jeden z nejneobyčejnějších příběhů záchrany divokého zvířete? A to zvířete, které běhá tisíce kilometrů […]
Ačkoliv se letní teploty u nás zatím zdají být spíše umírněné, meteorologové varují, že ty nejhorší vlny veder teprve přijdou. Jinde v Evropě trápí horko lidí i zvířata mnohem více. Zatímco my se ochladíme klimatizací či návštěvou bazénu, zvířata tolik možností, jak bojovat s vedrem, nemají. S rostoucími teplotami totiž jejich strategie proti přehřátí nemusí […]
Příroda Vesmír 13.7.2025
Šest protonů v jádře, schopnost vytvářet čtyři vazby, za pozemských teplot a tlaků pevné skupenství, tak takový je uhlík. Právě on je základním stavebním kamenem veškerého života, jak jej na naší planetě známe. Některé výzkumy však ukazují, že nejen on je teoreticky schopen vytvářet živé organismy. Podle jedné studie by na jiných světech mohly fungovat […]
Příroda 12.7.2025
Aktuální měření ukazují, že naše planeta letos v červenci zažila kratší dny, než bývá obvyklé. Jde o součást dlouhodobého procesu, jehož příčinou je jak jádro Země, tak i změny klimatu. Brzká ranní svítání a pozdní soumrak jsou s letními měsíci v našich zeměpisných šířkách neodmyslitelně spojeny. Ale při pohledu z vesmíru je současná realita trochu […]
Podle nejnovější studie přispívá vlastnictví psa nebo kočky k tomu, že si lidé zachovávají i s přibývajících věkem některé mozkové funkce, což je pro stárnoucí světovou populaci dobrou zprávou. Vlastnictví ptáků nebo ryb kupodivu takový pozitivní vliv na lidský mozek nemá. Globální populace stárne, což zvyšuje míru výskytu demence. Podle Světové zdravotnické organizace jich v […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz