Vesmír
Do počátku novověku jsme znali pouze pět planet, patřících do sluneční rodiny. Po vynálezu dalekohledu se tento počet rozšířil o další tři: Uran, Neptun a Pluto. Tedy celkem 9 planet včetně poněkud sporného zařazení Pluta.Po dlouhou dobu se ve sluneční soustavě hledaly ještě další planety. Jedna měla obíhat velmi blízko Slunce, takže se neustále jakoby […]
Aberace, Afel, Albedo, Apex, Apogeum a další…Aberace odchylka světelného paprsku vzniklá skládáním vektorů rychlosti světla a rychlosti pohybu pozorovatele Afel odsluní – je začátkem července. Slunce dosáhne největší vzdálenosti od Země, cca 152mil. km. Albedo podíl množství odraženého a dopadajícího slunečního záření Apex směr vektoru okamžité rychlosti vesmírného tělesa Apogeum bod na oběžné dráze družice […]
Dvě komety na květnové obloze, přechod Venuše přes Slunce, srpnové „padající hvězdy“.Dvě komety na květnové oblozePři troše štěstí uvidíme na jaře prostým okem dvě komety. Výhodnější polohu má 2001 Q4 (NEAT), která je počátkem května nízko nad západním obzorem a bude se přesouvat výš na sever. Druhá kometa 2002 T7 (LINEAR) může být stejně jasná, […]
Představy veřejnosti o jídelníčku kosmonautů často odpovídají vzpomínkám na počátky letů do vesmíru…První jídlo v beztížném stavu si dal Jurij Gagarin 12. dubna 1961 krátce po 10 h moskevského času. Asi v 65. minutě letu: „…jsem podle stanoveného programu trochu pojedl a napil se vody ze zvláštního přívodu (gumové hadice)…jen mi vadilo, že jsem nemohl […]
„Země je kolébkou lidstva – ale člověk přece nezůstává celý život v kolébce.“ Tato myšlenka K. E. Ciolkovského předznamenala celý další vývoj letů do vesmíru. První umělé družice startovaly na podzim 1957 a už 12. dubna 1961 jsme věděli, že první občan vesmíru se jmenuje Gagarin.„To, co se stalo, je neuvěřitelné,“ vzpomíná Arthur Clarke. „Logicky […]
Za čtyři století se dalekohledy změnily k nepoznání. Avšak jejich cíle jsou po celou dobu společné: soustředit do ohniska co nejvíce světla, abychom mohli pozorovat co nejslabší objekty a dosáhnout co největšího úhlového rozlišení.Ve stavbě čočkových dalekohledů bylo dosaženo maxima již koncem 19. století: objektiv Clarkeova refraktoru na Yerkesově observatoři má průměr 102 cm.Větší čočka […]
Hubbleův kosmický dalekohled sice stárne, ale stále je pro astronomii platným pomocníkem v oblasti kosmického výzkumu. Návrh prezidenta G. Bushe vyslat lidi na Měsíc a Mars, přičemž by již nebylo možno z důvodů šetření vypravit další opravárenskou misi k teleskopu, vyvolal mezi vědci značné roztrpčení. Konkrétně se jedná o to, že v příštím roce by […]
Mezinárodní skupině astronomů se podařil unikátní objev. Prostřednictvím optiky Hubbleova vesmírného teleskopu a obřího dalekohledu na Mauna Kea na Havaji vyfotografovali koncem února nejvzdálenější galaxii Vesmíru. Lokalizovali ji ve vzdálenosti 13 miliard světelných let od Země a její odraz určili na 750 milionů let po »velkém třesku«, tedy samotném vzniku vesmíru, který byl tehdy stár […]
Stále více odborníků se kloní k domněnce, že mohou existovat momozemšťané. Vědci totiž přávě vytipovali 17 000 hvězd, na kterých by mohl být život. V této souvislosti vzbudila nedávno značný rozruch americká astrobioložka Margaret Turnbullová, která hledá život na jiných planetách.S oblibou argumentuje: „Je jasné, že náš pozemský život je možný jen díky hvězdě Slunci. […]
Nepravidelně v intervalech 200 000 až několik milionů let dochází k přepólování zemského magnetického pole, přičemž si severní a jižní magnetický pól vymění svá místa. I Zcela spolehlivě to dokládají geologické výzkumy mořského dna. Naposledy k tomu došlo I před 780 000 lety. Nejstarší zaznamenané přepólování se odehrálo před 16 miliony let. V průběhu celého […]
Družice Mars Global Surveyor odhalila, že zelený minerál olivín pokrývá zhruba 30 000 čtverečních kilometrů marsovského povrchu, a to v dlouhé, mělké a úzké proláklině zvané Nili Fossae. To by samo o sobě nebylo tak zvláštní, avšak zdá I se, že tato oblast vznikla při dopadu asteroidu asi před 3,6 miliardy let. Pokud by však […]
To by samo o sobě nebylo tak zvláštní, avšak zdá I se, že tato oblast vznikla při dopadu asteroidu asi před 3,6 miliardy let. Pokud by však na Marsu kdy panovalo teplé, vlhké počasí, pro což máme řadu důkazů, olivín, chemicky křemičitan hořečnato-železnatý, by dávno zvětral. Musíme tedy buď revidovat naše představy o vývoji klimatu […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz