Země: modrá planeta

„Když stojíte na povrchu Měsíce a díváte se na Zemi, uvědomíte si, jak krásná planeta to je, jak je křehká, s omezenými zdroji.“.. (A. Shepard)„Když stojíte na povrchu Měsíce a díváte se na Zemi, uvědomíte si, jak krásná  planeta to je, jak je křehká, s omezenými  zdroji.“..  (A. Shepard)

Třetí planeta od Slunce je hmotností i velikostí pátá mezi planetami a hustotou na prvním místě. 66 % přicházející sluneční energie se podílí na procesech na Zemi a v jejím ovzduší. Toto prostředí umožnilo vznik života a jeho vývoj; Země je jediným vesmírným objektem, na kterém tento výjimečný fenomén známe.

Plynný obal
Kolem Země se rozkládá atmosféra o hmotnosti sice jen miliontiny planety, její přítomnost je však jednou z podmínek existence života. Zadržuje nebezpečné druhy záření a zabraňuje vzniku velkých tepelných rozdílů. 75,5 % (hmotnostních) tvoří dusík a 23,1 % kyslík. Podle změny teploty vzduchu s výškou rozeznáváme 5 vrstev: troposféra (do 9 až 17 km – oblast  počasí); stratosféra (12–50 km); v níž leží ozonosféra; mezosféra (50–80 km); termosféra (80–800 km), v níž mezi 50–400 km (ionosféra) dochází k ionizaci atomů a molekul vzduchu; exosféra, přecházející do meziplanetárního prostoru.

Zemské těleso
71 % povrchu pokrývá vodní obal. Bez vody by život na Zemi nebyl možný, v ní vznikl a po miliardy roků se vyvíjel. Pro charakter Země je podstatné, že teplota a tlak atmosféry umožňují přítomnost tekuté vody, vodního ledu i vodní páry – tedy všech tří skupenství.
Z šíření seismických vln jsme zjistili, že zemské těleso má vrstevnatou stavbu. Ve středu Země je při tlaku 350 GPa kapalné jádro. Kolem něho se vytvořily dvě vrstvy pláště a na svrchní pluje kůra z nejlehčích hornin – tenčí pod oceány, silnější pod pevninami. Kůru a přilehlou část pláště s vlastnostmi tuhé látky označujeme jako litosféru. Pod ní je plastická astenosféra.

Specialitou Země
je desková tektonika, kterou zatím u žádné jiné planety neznáme. Litosféra je rozčleněna na několik obrovských litosférických desek, rozdělených hlubokými poruchovými pásmy, v nichž se desky mohou od sebe zvolna odsouvat. Na uvolněné místo vystupuje materiál pláště a stává se součástí kůry. Příkladem je Středoatlantský hřbet, kde se stýká jihoamerická a africká deska a dochází ke zvětšování Atlantského oceánu. Pokud desky na sebe tlačí, dochází k jejich podsouvání, doprovázenému seismickou a vulkanickou činností. Indický subkontinent jako část australsko-indické desky způsobil tlakem na euroasijskou desku vrásnění Himálaje, které stále ještě probíhá.

Telegraficky z dějin Země
Formování Země shlukováním protoplanet skončilo před 4,57 miliardami lety, avšak velké bombardování trvalo dál. Před 4,3 mld. let pokrývala povrch roztavená láva a nad ní se vytvořila atmosféra oxidu uhličitého, dusíku a vodních par. Před 4 mld. lety klesla teplota ovzduší natolik, že se vodní páry srážely do kapek – několik dalších milionů let pršelo. Když se zemský povrch ochladil, vytvořily se oceány. Souvislá vrstva oblačnosti se roztrhla a na Zemi poprvé zasvítilo Slunce. Otevřela se nová kapitola – období života. Už nejstarší zachované horniny obsahují zkamenělé mikroorganismy. Byly jednobuněčné a žily ve vodě. Mnohobuněčné organismy vznikly před 570 miliony let a obratlovci před 520 miliony let. Před 500 miliony let se nad hladinu vynořila souvislá pevnina, zv. Pangea. Na tuto souš život vystoupil poprvé před 380 miliony let a našel tam prostor pro další vývoj. Před 150 miliony let se Pangea začala rozpadat na kontinenty a tento proces probíhá dodnes.

Charakteristické údaje
Hmotnost  1 (??)
Průměr 12 756,3 km
Hustota 5515 kg/m3
Povrchová teplota +15-20 °C (min -88/ max 58)
Doba otočení kolem osy 23,934 h               
Odklon rotační osy od kolmice k dráze 23,45°°
Přitažlivost na povrchu  1
Doba oběhu kolem Slunce 365,24 d
Velká poloosa dráhy  1,00000011 AU (149,597,890 km, 147,1-125,1 mil. km)
Excentricita 0,01671022
Inklinace  0,00005° 
Počet měsíců  1

Rubriky:  Astronomie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Rozervaná těla hvězd odhalují původ radioaktivních molekul

Rozervaná těla hvězd odhalují...

Pozorování radioteleskopem ALMA pomohla objevit radioaktivní izotop...
Každoroční nebeské divadlo je opět zde

Každoroční nebeské divadlo je...

Slzy svatého Vavřince nebo-li Perseidy se opět chystají prosvítit...
Předpovědi Einsteinovy obecné teorie relativity poprvé potvrzeny v blízkosti černé díry

Předpovědi Einsteinovy obecné teorie...

Pozorování pohybů hvězd v extrémním gravitačním poli superhmotné černé...
Rodina Jupiterových měsíců se rozrostla

Rodina Jupiterových měsíců se...

Měsíční rodina krále sluneční soustavy je rozsáhlejší, než dosavadní učebnice...
Připravte si foťáky. Čeká nás nejdelší úplné zatmění Měsíce

Připravte si foťáky. Čeká nás nejdelší...

Protože plánovat se musí, vyhraďte si v pátek 27. července 2018 pozdní večerní a noční...
Úplné zatmění Slunce 2019 na observatoři La Silla v Chile

Úplné zatmění Slunce 2019 na...

Dne 2. července 2019 bude možné z observatoře ESO/La Silla v Chile pozorovat jeden z...
Pomocí dalekohledu VLT vědci provedli dosud nejpřesnější test Einsteinovy obecné teorie relativity mimo naši Galaxii

Pomocí dalekohledu VLT vědci provedli...

Astronomové využili přístroj MUSE pracující ve spojení s dalekohledem ESO/VLT v...
ALMA nalezla trojici vznikajících planet u nově zrozené hvězdy

ALMA nalezla trojici vznikajících...

Dva nezávislé vědecké týmy využívající radioteleskop ALMA získaly s jeho...
Indickým vědcům se podařilo najít novou planetu

Indickým vědcům se podařilo...

Velmi zajímavého objevu dosáhli indičtí odborníci. Těm se totiž...
Astronomové nalezli důkazy vzniku hvězd již 250 milionů let po velkém třesku

Astronomové nalezli důkazy vzniku...

Astronomové využili pozorování získaná pomocí radioteleskopu ALMA a...

Nenechte si ujít další zajímavé články