Bude 21. století stoletím kosmologie?

V posledních dvou stoletích jsme poznali, že vesmír není „velebně neměnný“. Vědci zjistili, že hvězdy se vyvíjejí a nevratně ovlivňují složení hmoty ve vesmíru, který se jako celek rovněž neustále vyvíjí. Fyzikové začali chápat vesmír jako prostor, vyplněný hmotou, která se mění v čase.V posledních dvou stoletích jsme poznali, že vesmír není „velebně neměnný“. Vědci zjistili, že hvězdy se vyvíjejí a nevratně ovlivňují složení hmoty ve vesmíru, který se jako celek rovněž neustále vyvíjí. Fyzikové začali chápat vesmír jako prostor, vyplněný hmotou, která se mění v čase.

Čas a prostor mají určité společné znaky, proto je nazýváme prostoročas. Hmota má zase mnoho společného s energií, protože každou částici hmoty můžeme považovat za koncentrovanou energii a naopak, energii je vždycky možné přiřadit určitou hmotnost. Projevem energie je každý pohyb a každá změna hmoty v čase a prostoru. Hmota/energie jsou závislé na prostoru a naopak, prostor bez hmoty (ať už ve formě látky nebo záření) postrádá smysl.

Jak vznikl vesmír
Jestliže minulé století lze charakterizovat mj. jako století hvězdné astronomie, kdy se podařilo zjistit, co jsou hvězdy zač, proč vůbec svítí a zejména jak se vyvíjejí, zdá se, že nynější 21. století bude v astronomii stoletím kosmologie. V tomto oboru se nyní odehrává skutečný převrat, založený jednak na odvážných domněnkách, vycházejících z pokusů sjednotit Einsteinovu teorii relativity a kvantovou mechaniku, jednak na nových pozorováních, přesnějších než vše, co jsme dosud měli k dispozici.
Nejvýznamnějším odkazem minulých desetiletí novému století bylo experimentální zjištění červeného posuvu vzdálených galaxií a jeho vysvětlení pomocí Dopplerova jevu jako vzdalování těchto galaxií. Všechny vzdálené galaxie se pohybují směrem od nás a čím jsou vzdálenější, tím rychleji.
 Pozorované rozpínání vesmíru vede k představě rozpínajícího se časoprostoru. Jestliže se časoprostor rozpíná, musel být v minulosti menší než dnes. Rozpínáním docházelo k ochlazování, současně klesala hustota – rychleji klesala hustota hmoty ve formě záření, než hustota látky. Když došlo k vyrovnání hustot, záření už nemělo dost „síly“, aby atomy rozbíjelo a přestalo tedy být  pohlcováno. Při teplotách již jen několik desítek tisíc stupňů se do té doby volné elektrony začaly svazovat s jádry a vznikaly první atomy.  – ty nejjednodušší, tzn. vodíku.

Otisky božích prstů
Při teplotě 3000 K se vesmír se stal průhledný tak, jak ho už známe. Záření se oddělilo od látky a chladlo nezávisle. Zachovalo tak v sobě natrvalo otisk stavu a rozložení hmoty ve vesmíru té doby.
Protože toto záření je pozůstatkem (reliktem) velmi rané epochy vesmírného vývoje, říkáme mu reliktní. Jeho pozorování představuje jedinečnou metodu, jak poznat stav vesmíru v době, kdy byl dvoumiliardkrát hustější než nyní a ještě vůbec neexistovaly hvězdy a galaxie. Během rozpínání vesmíru toto záření postupně chladlo, což znamená, že jeho vlnová délka vzrostla tak, jak se zvětšil vesmír. V dnešní době ho lze pozorovat jako mikrovlnné záření o teplotě pouhých 2,7 K, tedy asi –270 stupňů Celsia.
 

Už víme jak je Vesmír starý!
Do 21. století jsme vstupovali s výsledky pozorování, které potvrzují vše, o čem byla řeč. Nejnověji se družici WREP podařilo experimentálně zjistit, že vesmír je starý 13,7 miliardy roků (s chybou 2%) a 380 tisíc let poté se stal průhledný pro optické záření. Již čtvrt miliardy roků poté mohly vznikat první hvězdy,což potvrzují dvě zprávy z počátku tohoto roku o objevu dvou mladých galaxií z doby, kdy vesmíru bylo 750 a dokonce jen 470 miliónů roků!
Pozorování jsou v neuvěřitelném souladu s hypotézou Velkého třesku (Big Bang), podle níž prostor, hmota a čas vznikly explozí z malého, nesmírně hustého a žhavého zárodku. Kosmologové ji propracovávají posledních 50 let a stala se tak jedním z pilířů současného chápání světa. Vztah příčina – následek nám ovšem vnucuje všetečnou myšlenku: z čeho vznikl vesmír? Obvykle se říká „ze singularity“, jenže to je matematický pojem, byť s fyzikálním obsahem. Odpovědět na filozofickou otázku, jak dostala hmota, prostor a čas své bytí se vymyká možnostem exaktních přírodních věd. Odpověď na ni nabízí jen teologie.

Rubriky:  Vesmír
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Gastronomie ve vesmíru: Kosmonauti si vytiskli hovězí maso

Gastronomie ve vesmíru: Kosmonauti...

26. září letošního roku byl v ruském segmentu ISS pod taktovkou...
Mladá dvojhvězda se vyvíjí ve spletité síti oblaků plynu a prachu

Mladá dvojhvězda se vyvíjí ve...

Astronomové využívající radioteleskop ALMA pořídili mimořádně detailní záběr...
Objevena dvacítka dosud neznámých měsíců Saturnu

Objevena dvacítka dosud neznámých...

Učebnice místopisu Sluneční soustavy se budou přepisovat. Dosud byl rekordmanem v...
Nejúspěšnější expedice za zatměním Slunce

Nejúspěšnější expedice za...

Během letošního léta se český vědecký tým pod vedením Miroslava Druckmüllera z...
Česká republika jako platný člen ESA! Během 11 let jsme se zapojili do mnoha misí

Česká republika jako platný člen...

O mimořádných kvalitách našich vědců se přesvědčujeme ve zprávách den co...
Mohla by být na kraji Sluneční soustavy malá černá díra?

Mohla by být na kraji Sluneční...

Od té doby, co bylo v Praze roku 2006 nebohé Pluto takzvaně zplutováno,...
Organické molekuly a jezero na Marsu

Organické molekuly a jezero na...

S objevy pocházejícími z Marsu se v poslední době roztrhl pověstný pytel. A přitom je...
Rusko ví, jak vznikla díra na plášti kosmické stanice. Nechá si to ale pro sebe

Rusko ví, jak vznikla díra na...

Ruská kosmická agentura podle svých slov uzavřela vyšetřování, které mělo...
Jupiter, dárce života?

Jupiter, dárce života?

Plynný obr Jupiter je od Země vzdálen asi 4,5 astronomické jednotky. Pokud...
Exoplaneta K2-18b hlásí: Mám vodu a pohybuji se v obyvatelné zóně

Exoplaneta K2-18b hlásí: Mám vodu a...

Je to do jisté míry astronomický přelom. Vědci totiž vůbec poprvé v...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Jaké potraviny možná skladujete špatně?

Jaké potraviny možná skladujete...

Podle nezávislých průzkumů až 40 % potravin, které nakoupíme, nakonec...
Při průzkumu Prášilského jezera vědce překvapil nečekaný živočich

Při průzkumu Prášilského jezera vědce...

Hned několik velkých překvapení přinesl hydrobiologům z Biologického centra Akademie...
Přehledně: Neuvěřitelné rekordy hmyzí říše!

Přehledně: Neuvěřitelné rekordy...

Hmyz patří mezi nejpočetnější skupinu živočichů, která obývá všechny suchozemské...
Tajemství vyšehradského hřbitova: Proč se Neruda musel stěhovat ze Slavína?

Tajemství vyšehradského hřbitova:...

Starostu pražského Smíchova Petra Fischera zajímá osud významných Čechů i po jejich...
Kořeny Andyho Warhola: Umí česky, bavit se ale nechce!

Kořeny Andyho Warhola: Umí...

Kresby a obrazy s polévkovými plechovkami, lahvemi na Coca-Colu,...
Čeští senioři podceňují očkování proti chřipce

Čeští senioři podceňují očkování...

Chladné měsíce roku jsou typické zvýšeným výskytem viru chřipky, kterému...
Mohli by dva lidé zalidnit celou planetu?

Mohli by dva lidé zalidnit celou...

Myslíte si, že opravdu na počátku celého...
Grigorij Rasputin: Carskou přízeň mu zajistilo zázračné uzdravení

Grigorij Rasputin: Carskou přízeň mu...

Do světnice přiběhne rozespalý chlapec Rasputin. „To on je zloděj!“ vykřikne a...
Srdce: orgán emocí a krve. Jaké nemoci jej mohou postihnout?

Srdce: orgán emocí a krve. Jaké...

Lidské srdce patří společně s mozkem k nejdůležitějším orgánům našeho těla....
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.