Domů     Vesmír
Bude 21. století stoletím kosmologie?
21.stoleti 6.5.2004

V posledních dvou stoletích jsme poznali, že vesmír není „velebně neměnný“. Vědci zjistili, že hvězdy se vyvíjejí a nevratně ovlivňují složení hmoty ve vesmíru, který se jako celek rovněž neustále vyvíjí. Fyzikové začali chápat vesmír jako prostor, vyplněný hmotou, která se mění v čase.V posledních dvou stoletích jsme poznali, že vesmír není „velebně neměnný“. Vědci zjistili, že hvězdy se vyvíjejí a nevratně ovlivňují složení hmoty ve vesmíru, který se jako celek rovněž neustále vyvíjí. Fyzikové začali chápat vesmír jako prostor, vyplněný hmotou, která se mění v čase.

Čas a prostor mají určité společné znaky, proto je nazýváme prostoročas. Hmota má zase mnoho společného s energií, protože každou částici hmoty můžeme považovat za koncentrovanou energii a naopak, energii je vždycky možné přiřadit určitou hmotnost. Projevem energie je každý pohyb a každá změna hmoty v čase a prostoru. Hmota/energie jsou závislé na prostoru a naopak, prostor bez hmoty (ať už ve formě látky nebo záření) postrádá smysl.

Jak vznikl vesmír
Jestliže minulé století lze charakterizovat mj. jako století hvězdné astronomie, kdy se podařilo zjistit, co jsou hvězdy zač, proč vůbec svítí a zejména jak se vyvíjejí, zdá se, že nynější 21. století bude v astronomii stoletím kosmologie. V tomto oboru se nyní odehrává skutečný převrat, založený jednak na odvážných domněnkách, vycházejících z pokusů sjednotit Einsteinovu teorii relativity a kvantovou mechaniku, jednak na nových pozorováních, přesnějších než vše, co jsme dosud měli k dispozici.
Nejvýznamnějším odkazem minulých desetiletí novému století bylo experimentální zjištění červeného posuvu vzdálených galaxií a jeho vysvětlení pomocí Dopplerova jevu jako vzdalování těchto galaxií. Všechny vzdálené galaxie se pohybují směrem od nás a čím jsou vzdálenější, tím rychleji.
 Pozorované rozpínání vesmíru vede k představě rozpínajícího se časoprostoru. Jestliže se časoprostor rozpíná, musel být v minulosti menší než dnes. Rozpínáním docházelo k ochlazování, současně klesala hustota – rychleji klesala hustota hmoty ve formě záření, než hustota látky. Když došlo k vyrovnání hustot, záření už nemělo dost „síly“, aby atomy rozbíjelo a přestalo tedy být  pohlcováno. Při teplotách již jen několik desítek tisíc stupňů se do té doby volné elektrony začaly svazovat s jádry a vznikaly první atomy.  – ty nejjednodušší, tzn. vodíku.

Otisky božích prstů
Při teplotě 3000 K se vesmír se stal průhledný tak, jak ho už známe. Záření se oddělilo od látky a chladlo nezávisle. Zachovalo tak v sobě natrvalo otisk stavu a rozložení hmoty ve vesmíru té doby.
Protože toto záření je pozůstatkem (reliktem) velmi rané epochy vesmírného vývoje, říkáme mu reliktní. Jeho pozorování představuje jedinečnou metodu, jak poznat stav vesmíru v době, kdy byl dvoumiliardkrát hustější než nyní a ještě vůbec neexistovaly hvězdy a galaxie. Během rozpínání vesmíru toto záření postupně chladlo, což znamená, že jeho vlnová délka vzrostla tak, jak se zvětšil vesmír. V dnešní době ho lze pozorovat jako mikrovlnné záření o teplotě pouhých 2,7 K, tedy asi –270 stupňů Celsia.
 

Už víme jak je Vesmír starý!
Do 21. století jsme vstupovali s výsledky pozorování, které potvrzují vše, o čem byla řeč. Nejnověji se družici WREP podařilo experimentálně zjistit, že vesmír je starý 13,7 miliardy roků (s chybou 2%) a 380 tisíc let poté se stal průhledný pro optické záření. Již čtvrt miliardy roků poté mohly vznikat první hvězdy,což potvrzují dvě zprávy z počátku tohoto roku o objevu dvou mladých galaxií z doby, kdy vesmíru bylo 750 a dokonce jen 470 miliónů roků!
Pozorování jsou v neuvěřitelném souladu s hypotézou Velkého třesku (Big Bang), podle níž prostor, hmota a čas vznikly explozí z malého, nesmírně hustého a žhavého zárodku. Kosmologové ji propracovávají posledních 50 let a stala se tak jedním z pilířů současného chápání světa. Vztah příčina – následek nám ovšem vnucuje všetečnou myšlenku: z čeho vznikl vesmír? Obvykle se říká „ze singularity“, jenže to je matematický pojem, byť s fyzikálním obsahem. Odpovědět na filozofickou otázku, jak dostala hmota, prostor a čas své bytí se vymyká možnostem exaktních přírodních věd. Odpověď na ni nabízí jen teologie.

Předchozí článek
Další článek
Související články
Vesmír 2.11.2024
Halloween je tady a s ním jako na zavolanou přichází zprávy o dvou černých dírách, které vzbuzují mezi astronomy pořádný respekt a možná i trochu strach. Jedna z těchto černých děr je jakýmsi sériovým vrahem, který se chystá zničit druhou hvězdu během pouhých pěti let. Druhá zase patří do systému, který vědci popisují jako „černoděrový […]
Vesmír 1.11.2024
Když před 66 miliony lety narazila do Země planetka, které se přezdívá Chicxulubský asteroid, způsobila celoplanetární pohromu. Vedla k vyhynutí dinosaurů a dalších forem života. Nyní vědci zjistili, že 200krát větší planetka naopak před 3 miliardami let napomohla rozvoji života na naší planetě. Důkazem toho, že na Zemi dopadla na konci křídy planetka, která způsobila […]
Vesmír Zajímavosti 31.10.2024
Blíží se největší tuzemský festival kosmických aktivit Czech Space Week. Už sedmý ročník největší koncentrace vesmírných technologií a informací, průmyslových podniků, nově vzniklých startupů proběhne od 4. do 10. listopadu. Hlavní událostí festivalu budou již tradiční průmyslové dny Space2Business, které do Česka přilákají řadu zahraniční firem a expertů. Účast na veletrhu kosmických firem přislíbil americký […]
Vesmír 30.10.2024
Více než 100 let víme, že se galaxie v Andromedě řítí k Mléčné dráze. Posledních 10 let málokdo pochyboval o tom, že jejich střet bude nevyhnutelný – o podobné galaktické kolize ostatně ve vesmíru není nouze. Jak ale ukazuje nová studie, může existovat stejně velká šance, že se obě galaxie šťastně minou. Pokud se vám příště bude […]
Technika Vesmír 28.10.2024
Česko se chystá na největší tuzemský festival kosmických aktivit Czech Space Week, kde nemůže chybět jedna velká společnost z malého pošumavského města. V Klatovech totiž společnost ATC Space vyrábí komponenty pro novou evropskou raketu Ariane 6. Vlajková loď Evropské kosmické agentury už 9. července uskutečnila úspěšný první start, málokdo ale ví, že se raketa neobejde […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz