Merkur: strážce Slunce

Merkur je první planetou v pořadí od Slunce. Tento malý, kamenný svět známe přinejmenším od 3. tisíciletí př. n. l., ovšem pro staré Sumery nebyl tělesem, nýbrž bohem. Od Řeků dostal hned dvě jména: Apollo při svém zjevování se jako ranní hvězda a Hermes jako hvězda večerní.Merkur je první planetou v pořadí od Slunce. Tento malý, kamenný svět známe přinejmenším od 3. tisíciletí př. n. l., ovšem pro staré Sumery nebyl tělesem, nýbrž bohem. Od Řeků dostal hned dvě jména: Apollo při svém zjevování se jako ranní hvězda a Hermes jako hvězda večerní.

Okolo Slunce totiž obíhá nejrychleji ze všech planet sluneční soustavy. Má ze všech vnitřních, tzv. terrestrických planet (což jsou dále Venuše, Země a Mars) nejmenší průměr – je dokonce menší než Jupiterův měsíc Ganymed a Saturnův Titan a jen tak tak se vejde do pomyslného žebříčku „top ten“ velikostí ve sluneční soustavě.
Vzdálenost od Slunce se pohybuje v rozmezí 46 až 70 milionů kilometrů. To znamená, že vzdálenost mezi Merkurem a Zemí se pohybuje od 78 až 218 miliony kilometrů a během této doby se fáze planety mění od novu po úplněk. Jasnost během této doby kolísá zhruba mezi jasností hvězd Sirius a Aldebaran.

Co neviděl Kopernik
Blízkost u Slunce nedovoluje, aby se Merkur na pozemské obloze vzdálil od Slunce na víc než 28,5 stupně. Pokud využijeme všech příznivých období, máme šanci Merkura pozorovat prostým okem zhruba jednou–dvakrát do roka. Nejsnáze ho uvidíme kolem období maximálních elongací (úhel Slunce–Země–planeta), kdy je úhlově nejvíce vzdálen od Slunce, a to při západní elongaci za svítání nad východním obzorem jako jitřenku, nebo při východní elongaci za večerního soumraku nad západním obzorem jako večernici.
Obojí označení, jitřenka a večernice, se sice používá zejména pro Venuši, ale správné je i v případě Merkura, protože obě tělesa patří k tzv. vnitřním planetám, které obíhají uvnitř zemské dráhy a pozemský pozorovatel je vidí vždy jen blízko Slunce.

Na prahu pekla
Ani největšími dalekohledy pozorovatelé na Merkuru neodhalili víc než několik neurčitých skvrnek. Až v první polovině 60. let nám podstatně přispěla nová metoda – radarová astronomie.
Na sluneční straně dosahují nejvyšší teploty +500 °C, ostatní místa na rovníku v subsolárním bodě (bod planety, který má Slunce v zenitu) nejméně +375 °C. Proto nás překvapilo nedávné (1991) zjištění, že v oblasti obou Merkurových pólů by se mohl vyskytovat vodní led. Předpokládáme, že stejně jako v případě našeho Měsíce ho do oblastí věčného stínu a tedy i chladu v minulosti zanesly komety. Noční strana se vyznačuje hlubokým mrazem asi -180 °C.
Střední sluneční den na Merkuru se rovná 176 dnům našeho pozemského času.

Procházka po Merkuru
Představme si, že jsme na této podivuhodné planetě přistáli. Kolem nás je černá tma, jen mrazem praskající skalnatý povrch s ostrými skalními vrcholky nedaleko od nás. Ale dlouhá noc končí. Náhle se nad východním obzorem začíná šířit světlo, ale bude trvat několik pozemských dní, než se nad obzor vyhoupne celé Slunce, dvakrát větší, než ho známe ze Země.
Teplota rychle stoupá, skály se brzy rozpalují horkem. Čeká nás dlouhý den, trvající 176 pozemských dní. Slunce se den za dnem pozvolna sune oblohou, aby nakonec zapadlo na západě a nastala opět mrazivá noc. Avšak pokaždé, když Merkur prochází periheliem a planeta je ke Slunci nejblíž, se kromě toho Slunce na Merkurově obloze zastaví a po dobu asi 8 dní se pohybuje opačným směrem, než se zase začne Slunce posouvat směrem k západu.
Příčinou tohoto neobvyklého jevu je skutečnost, že v té době úhlová rychlost oběhu převyšuje úhlovou rychlost rotace kolem osy. Hlavní dávku informací máme od jediné kosmické sondy – Mariner 10, která v letech 1974 až 1975 třikrát prolétla kolem planety a zmapovala asi polovinu jeho povrchu.
Povrch je posetý impaktními krátery, planinami různého stáří a zlomy. Snímky z kosmického prostoru už z dálky ukazují, jak jeho povrch pokrývá mnoho kruhových kráterů, různá pohoří a tektonické brázdy.
Žhavý a souběžně mrazivý svět rozpukaných skal, pustý a drsný, na jehož jedné straně by se tavilo olovo a na druhé straně by železo zkřehlo jako sklo… Jaká tajemství asi skrývá?

Charakteristické informace
Hmotnost  0,055 hmotnosti Země
Průměr 4880 km
Hustota 5427 kg/m3
Povrchová teplota -180 až +500 °C
Doba otočení kolem osy 58,646 pozem. dne
Odklon rotační osy od kolmice k dráze 0,01°
Přitažlivost na povrchu 0.38  (Země = 1)
Doba oběhu kolem Slunce 87,97 pozem. dne
Velká poloosa dráhy 0,3871 AU (57 909 175 km)
Excentricita   0,21
Inklinace   7°
Počet měsíců  0 

Rubriky:  Astronomie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Rusko ví, jak vznikla díra na plášti kosmické stanice. Nechá si to ale pro sebe

Rusko ví, jak vznikla díra na...

Ruská kosmická agentura podle svých slov uzavřela vyšetřování, které mělo...
Jupiter, dárce života?

Jupiter, dárce života?

Plynný obr Jupiter je od Země vzdálen asi 4,5 astronomické jednotky. Pokud...
Exoplaneta K2-18b hlásí: Mám vodu a pohybuji se v obyvatelné zóně

Exoplaneta K2-18b hlásí: Mám vodu a...

Je to do jisté míry astronomický přelom. Vědci totiž vůbec poprvé v...
Povedlo se! Kosmonauti na oběžné dráze připravili funkční beton

Povedlo se! Kosmonauti na oběžné...

Tým vědců na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) dokázal v...
Poznejte kamské řemeslnice z Číny v Náprstkově muzeu!

Poznejte kamské řemeslnice z Číny...

Zajímají vás stará řemesla, která už dnes umí jen málo lidí a která v...
Indům pokus o přistání na Měsíci nevyšel

Indům pokus o přistání na Měsíci...

Jen dva kilometry chyběly indické sondě Čandrájan-2, aby měkce dosedla na...
Suzuki míří na Měsíc, postaví lunární modul

Suzuki míří na Měsíc, postaví...

Automobilka Suzuki si odskočila trochu dál ze silnic. Stala se klíčovým...
Bude se nový ruský skafandr měnit kvůli čůracímu rituálu?

Bude se nový ruský skafandr měnit...

Ruský kosmický program v posledních desítkách let přišel s minimem...
K Zemi se přibližuje velký asteroid

K Zemi se přibližuje velký asteroid

K naší modré planetě se blíží kosmické těleso, které nese označení...
Na Mars jedině s atomovkami! Elon Musk prosazuje kontroverzní přístup k rudé planetě

Na Mars jedině s atomovkami! Elon...

Musk se už nějaký čas snaží propagovat kontroverzní myšlenku využití...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Cesta k ekonomickému krachu impéria: Řím doplácel na nenasytnou armádu

Cesta k ekonomickému krachu impéria:...

Historikové dnes uvádějí řadu příčin zániku starověkého římského impéria. Vpád...
Se smrtelnou nemocí bojují tisíce lidí

Se smrtelnou nemocí bojují tisíce...

Jako chůze po zmrzlém sněhu nebo rozepínání suchého zipu – tak zní při...
Děti, které přežily nemožné

Děti, které přežily nemožné

Děti na rozdíl od dospělých mají úžasně odolné tělo. Jen si vzpomeňte, co...
Emancipace ve Starém Egyptě: Něžné pohlaví postaví do latě houf mužských úředníků

Emancipace ve Starém Egyptě: Něžné...

„Kdosi se nicméně pokusil mne o tuto půdu připravit, a já jej budu za...
Vědci hlásí průlom: Gel napomůže zubní sklovině k obnovení

Vědci hlásí průlom: Gel napomůže...

Podle čínských vědců se blíží konec zubních výplní. Týmu výzkumníků se...
Proč řeky netečou rovně, ale klikatí se jak jen můžou?

Proč řeky netečou rovně, ale...

Proč se řeky klikatí a netečou prostě rovně? Vždyť kdyby tekly rovně,...
Dáma u telegrafu: Jak císař František Josef I. povolil ženám pracovat na poště

Dáma u telegrafu: Jak císař...

„Můj úmysl jest prositi o nějaké místo při c. k. státním telegrafu v Praze, čemuž...
Černý kašel už není jen postrachem minulosti

Černý kašel už není jen...

Pertuse, známá též jako černý nebo dávivý kašel. Dlouhá léta byl považován za téměř...
Srážky na vesmírném smetišti: Proč je důležité uklízet odpad na oběžné dráze?

Srážky na vesmírném smetišti: Proč je...

Lidé zkoumají vesmír už více než půl století. Během této doby do něj bylo vypuštěno...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.