Merkur: strážce Slunce

Merkur je první planetou v pořadí od Slunce. Tento malý, kamenný svět známe přinejmenším od 3. tisíciletí př. n. l., ovšem pro staré Sumery nebyl tělesem, nýbrž bohem. Od Řeků dostal hned dvě jména: Apollo při svém zjevování se jako ranní hvězda a Hermes jako hvězda večerní.Merkur je první planetou v pořadí od Slunce. Tento malý, kamenný svět známe přinejmenším od 3. tisíciletí př. n. l., ovšem pro staré Sumery nebyl tělesem, nýbrž bohem. Od Řeků dostal hned dvě jména: Apollo při svém zjevování se jako ranní hvězda a Hermes jako hvězda večerní.

Okolo Slunce totiž obíhá nejrychleji ze všech planet sluneční soustavy. Má ze všech vnitřních, tzv. terrestrických planet (což jsou dále Venuše, Země a Mars) nejmenší průměr – je dokonce menší než Jupiterův měsíc Ganymed a Saturnův Titan a jen tak tak se vejde do pomyslného žebříčku „top ten“ velikostí ve sluneční soustavě.
Vzdálenost od Slunce se pohybuje v rozmezí 46 až 70 milionů kilometrů. To znamená, že vzdálenost mezi Merkurem a Zemí se pohybuje od 78 až 218 miliony kilometrů a během této doby se fáze planety mění od novu po úplněk. Jasnost během této doby kolísá zhruba mezi jasností hvězd Sirius a Aldebaran.

Co neviděl Kopernik
Blízkost u Slunce nedovoluje, aby se Merkur na pozemské obloze vzdálil od Slunce na víc než 28,5 stupně. Pokud využijeme všech příznivých období, máme šanci Merkura pozorovat prostým okem zhruba jednou–dvakrát do roka. Nejsnáze ho uvidíme kolem období maximálních elongací (úhel Slunce–Země–planeta), kdy je úhlově nejvíce vzdálen od Slunce, a to při západní elongaci za svítání nad východním obzorem jako jitřenku, nebo při východní elongaci za večerního soumraku nad západním obzorem jako večernici.
Obojí označení, jitřenka a večernice, se sice používá zejména pro Venuši, ale správné je i v případě Merkura, protože obě tělesa patří k tzv. vnitřním planetám, které obíhají uvnitř zemské dráhy a pozemský pozorovatel je vidí vždy jen blízko Slunce.

Na prahu pekla
Ani největšími dalekohledy pozorovatelé na Merkuru neodhalili víc než několik neurčitých skvrnek. Až v první polovině 60. let nám podstatně přispěla nová metoda – radarová astronomie.
Na sluneční straně dosahují nejvyšší teploty +500 °C, ostatní místa na rovníku v subsolárním bodě (bod planety, který má Slunce v zenitu) nejméně +375 °C. Proto nás překvapilo nedávné (1991) zjištění, že v oblasti obou Merkurových pólů by se mohl vyskytovat vodní led. Předpokládáme, že stejně jako v případě našeho Měsíce ho do oblastí věčného stínu a tedy i chladu v minulosti zanesly komety. Noční strana se vyznačuje hlubokým mrazem asi -180 °C.
Střední sluneční den na Merkuru se rovná 176 dnům našeho pozemského času.

Procházka po Merkuru
Představme si, že jsme na této podivuhodné planetě přistáli. Kolem nás je černá tma, jen mrazem praskající skalnatý povrch s ostrými skalními vrcholky nedaleko od nás. Ale dlouhá noc končí. Náhle se nad východním obzorem začíná šířit světlo, ale bude trvat několik pozemských dní, než se nad obzor vyhoupne celé Slunce, dvakrát větší, než ho známe ze Země.
Teplota rychle stoupá, skály se brzy rozpalují horkem. Čeká nás dlouhý den, trvající 176 pozemských dní. Slunce se den za dnem pozvolna sune oblohou, aby nakonec zapadlo na západě a nastala opět mrazivá noc. Avšak pokaždé, když Merkur prochází periheliem a planeta je ke Slunci nejblíž, se kromě toho Slunce na Merkurově obloze zastaví a po dobu asi 8 dní se pohybuje opačným směrem, než se zase začne Slunce posouvat směrem k západu.
Příčinou tohoto neobvyklého jevu je skutečnost, že v té době úhlová rychlost oběhu převyšuje úhlovou rychlost rotace kolem osy. Hlavní dávku informací máme od jediné kosmické sondy – Mariner 10, která v letech 1974 až 1975 třikrát prolétla kolem planety a zmapovala asi polovinu jeho povrchu.
Povrch je posetý impaktními krátery, planinami různého stáří a zlomy. Snímky z kosmického prostoru už z dálky ukazují, jak jeho povrch pokrývá mnoho kruhových kráterů, různá pohoří a tektonické brázdy.
Žhavý a souběžně mrazivý svět rozpukaných skal, pustý a drsný, na jehož jedné straně by se tavilo olovo a na druhé straně by železo zkřehlo jako sklo… Jaká tajemství asi skrývá?

Charakteristické informace
Hmotnost  0,055 hmotnosti Země
Průměr 4880 km
Hustota 5427 kg/m3
Povrchová teplota -180 až +500 °C
Doba otočení kolem osy 58,646 pozem. dne
Odklon rotační osy od kolmice k dráze 0,01°
Přitažlivost na povrchu 0.38  (Země = 1)
Doba oběhu kolem Slunce 87,97 pozem. dne
Velká poloosa dráhy 0,3871 AU (57 909 175 km)
Excentricita   0,21
Inklinace   7°
Počet měsíců  0 

Rubriky:  Astronomie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Pomocí dalekohledu VLT vědci provedli dosud nejpřesnější test Einsteinovy obecné teorie relativity mimo naši Galaxii

Pomocí dalekohledu VLT vědci provedli...

Astronomové využili přístroj MUSE pracující ve spojení s dalekohledem ESO/VLT v...
ALMA nalezla trojici vznikajících planet u nově zrozené hvězdy

ALMA nalezla trojici vznikajících...

Dva nezávislé vědecké týmy využívající radioteleskop ALMA získaly s jeho...
Indickým vědcům se podařilo najít novou planetu

Indickým vědcům se podařilo...

Velmi zajímavého objevu dosáhli indičtí odborníci. Těm se totiž...
Astronomové nalezli důkazy vzniku hvězd již 250 milionů let po velkém třesku

Astronomové nalezli důkazy vzniku...

Astronomové využili pozorování získaná pomocí radioteleskopu ALMA a...
Astronomové objevili na Plutu duny z krystalů zmrzlého metanu

Astronomové objevili na Plutu duny...

Během zkoumání snímků planety Pluto odborníci objevili duny, které se...
Planetka, která zdrhla na periferii Sluneční soustavy

Planetka, která zdrhla na...

Mezinárodní tým astronomů použil dalekohledy ESO k prozkoumání objektu,...
ESA se chystá na studium exoplanet

ESA se chystá na studium exoplanet

Studování původu planet obíhajících hvězdy v jiných soustavách bude cílem...
Když byl vesmír ještě mladý: astronomové pozorují formující se galaxie

Když byl vesmír ještě mladý:...

Radioteleskopy ALMA a APEX nahlédly hluboko do minulosti vesmíru, do doby,...
Po setmění hlavu vzhůru.

Po setmění hlavu vzhůru.

Hvězdy netvoří ve skutečnosti žádnou soustavu. Souhvězdí jsou seskupení...
Jak vypadá prostředí kolem mladých hvězd?

Jak vypadá prostředí kolem...

Nové snímky, které astronomové pořídili pomocí přístroje SPHERE a...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Skvosty historie: Nejkrásnější hrady a zámky na světě!

Skvosty historie: Nejkrásnější...

Dýchá z nich kus historie a svou majestátností v nás budí úžas. Hrady a...
Trable Franze Josefa: Vnučku vnutil ženichovi rozkazem

Trable Franze Josefa: Vnučku...

Vídeňský dvůr tančí. Na plese v září 1900 spočine zrak císařovy rozmazlované vnučky...
Fenomén Marvel: Zelenáč Hulk vyráží do akce!

Fenomén Marvel: Zelenáč Hulk...

Superhrtdinské filmy ovládly kina a téměř zcela vytlačily například...
První český cestovatel Oldřich z Pordenone kritizoval kanibaly i pohřební rituály Tibeťanů

První český cestovatel Oldřich z...

První známý Čech – cestovatel, mnich Oldřich, se v létě roku 1327 účastní...
Zapálili Prahu v roce 1689 francouzští žháři?

Zapálili Prahu v roce 1689...

Francouzský král Ludvík XIV. se užírá vzteky. 20. září 1688 do Paříže dorazily...
VIDEO: Co všechno je lidské tělo schopné přežít?

VIDEO: Co všechno je lidské tělo...

Byli jste někdy zvědaví, jak dlouho dokáže člověk vydržet...
„Bože, ono to mluví!“ aneb příběh utrženého sluchátka

„Bože, ono to mluví!“ aneb příběh...

Lze si představit současnou civilizaci bez mobilů? Asi těžko. Telefony mohou...
100 let španělské chřipky: Masová vražedkyně si oběti nevybírala!

100 let španělské chřipky: Masová...

Rok 1918 se nese v duchu prolité krve. Světem už čtvrtý rok cloumá...
Octová dieta: Bizarním prostředkem ke zhubnutí se tráví i lord Byron

Octová dieta: Bizarním prostředkem...

Lžičce jablečného octu před každým jídlem údajně vděčí za své postavy i...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.