Merkur: strážce Slunce

Merkur je první planetou v pořadí od Slunce. Tento malý, kamenný svět známe přinejmenším od 3. tisíciletí př. n. l., ovšem pro staré Sumery nebyl tělesem, nýbrž bohem. Od Řeků dostal hned dvě jména: Apollo při svém zjevování se jako ranní hvězda a Hermes jako hvězda večerní.Merkur je první planetou v pořadí od Slunce. Tento malý, kamenný svět známe přinejmenším od 3. tisíciletí př. n. l., ovšem pro staré Sumery nebyl tělesem, nýbrž bohem. Od Řeků dostal hned dvě jména: Apollo při svém zjevování se jako ranní hvězda a Hermes jako hvězda večerní.

Okolo Slunce totiž obíhá nejrychleji ze všech planet sluneční soustavy. Má ze všech vnitřních, tzv. terrestrických planet (což jsou dále Venuše, Země a Mars) nejmenší průměr – je dokonce menší než Jupiterův měsíc Ganymed a Saturnův Titan a jen tak tak se vejde do pomyslného žebříčku „top ten“ velikostí ve sluneční soustavě.
Vzdálenost od Slunce se pohybuje v rozmezí 46 až 70 milionů kilometrů. To znamená, že vzdálenost mezi Merkurem a Zemí se pohybuje od 78 až 218 miliony kilometrů a během této doby se fáze planety mění od novu po úplněk. Jasnost během této doby kolísá zhruba mezi jasností hvězd Sirius a Aldebaran.

Co neviděl Kopernik
Blízkost u Slunce nedovoluje, aby se Merkur na pozemské obloze vzdálil od Slunce na víc než 28,5 stupně. Pokud využijeme všech příznivých období, máme šanci Merkura pozorovat prostým okem zhruba jednou–dvakrát do roka. Nejsnáze ho uvidíme kolem období maximálních elongací (úhel Slunce–Země–planeta), kdy je úhlově nejvíce vzdálen od Slunce, a to při západní elongaci za svítání nad východním obzorem jako jitřenku, nebo při východní elongaci za večerního soumraku nad západním obzorem jako večernici.
Obojí označení, jitřenka a večernice, se sice používá zejména pro Venuši, ale správné je i v případě Merkura, protože obě tělesa patří k tzv. vnitřním planetám, které obíhají uvnitř zemské dráhy a pozemský pozorovatel je vidí vždy jen blízko Slunce.

Na prahu pekla
Ani největšími dalekohledy pozorovatelé na Merkuru neodhalili víc než několik neurčitých skvrnek. Až v první polovině 60. let nám podstatně přispěla nová metoda – radarová astronomie.
Na sluneční straně dosahují nejvyšší teploty +500 °C, ostatní místa na rovníku v subsolárním bodě (bod planety, který má Slunce v zenitu) nejméně +375 °C. Proto nás překvapilo nedávné (1991) zjištění, že v oblasti obou Merkurových pólů by se mohl vyskytovat vodní led. Předpokládáme, že stejně jako v případě našeho Měsíce ho do oblastí věčného stínu a tedy i chladu v minulosti zanesly komety. Noční strana se vyznačuje hlubokým mrazem asi -180 °C.
Střední sluneční den na Merkuru se rovná 176 dnům našeho pozemského času.

Procházka po Merkuru
Představme si, že jsme na této podivuhodné planetě přistáli. Kolem nás je černá tma, jen mrazem praskající skalnatý povrch s ostrými skalními vrcholky nedaleko od nás. Ale dlouhá noc končí. Náhle se nad východním obzorem začíná šířit světlo, ale bude trvat několik pozemských dní, než se nad obzor vyhoupne celé Slunce, dvakrát větší, než ho známe ze Země.
Teplota rychle stoupá, skály se brzy rozpalují horkem. Čeká nás dlouhý den, trvající 176 pozemských dní. Slunce se den za dnem pozvolna sune oblohou, aby nakonec zapadlo na západě a nastala opět mrazivá noc. Avšak pokaždé, když Merkur prochází periheliem a planeta je ke Slunci nejblíž, se kromě toho Slunce na Merkurově obloze zastaví a po dobu asi 8 dní se pohybuje opačným směrem, než se zase začne Slunce posouvat směrem k západu.
Příčinou tohoto neobvyklého jevu je skutečnost, že v té době úhlová rychlost oběhu převyšuje úhlovou rychlost rotace kolem osy. Hlavní dávku informací máme od jediné kosmické sondy – Mariner 10, která v letech 1974 až 1975 třikrát prolétla kolem planety a zmapovala asi polovinu jeho povrchu.
Povrch je posetý impaktními krátery, planinami různého stáří a zlomy. Snímky z kosmického prostoru už z dálky ukazují, jak jeho povrch pokrývá mnoho kruhových kráterů, různá pohoří a tektonické brázdy.
Žhavý a souběžně mrazivý svět rozpukaných skal, pustý a drsný, na jehož jedné straně by se tavilo olovo a na druhé straně by železo zkřehlo jako sklo… Jaká tajemství asi skrývá?

Charakteristické informace
Hmotnost  0,055 hmotnosti Země
Průměr 4880 km
Hustota 5427 kg/m3
Povrchová teplota -180 až +500 °C
Doba otočení kolem osy 58,646 pozem. dne
Odklon rotační osy od kolmice k dráze 0,01°
Přitažlivost na povrchu 0.38  (Země = 1)
Doba oběhu kolem Slunce 87,97 pozem. dne
Velká poloosa dráhy 0,3871 AU (57 909 175 km)
Excentricita   0,21
Inklinace   7°
Počet měsíců  0 

Rubriky:  Astronomie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Super-Země ve vzdálenosti šesti světelných let od nás

Super-Země ve vzdálenosti šesti...

Kolem Barnardovy hvězdy – Slunci nejbližší osamocené stálice a jedné z...
Nejdetailnější pozorování hmoty obíhající v blízkosti černé díry

Nejdetailnější pozorování hmoty...

Mimořádně citlivý přístroj GRAVITY přinesl další důkaz dlouho předpokládané...
Průlet Scholzovy hvězdy sluneční soustavou potvrzen

Průlet Scholzovy hvězdy sluneční...

Čas od času se v éteru objeví hypotéza, že Slunce má své dvojče. Má jím...
Tisíce černých děr v centru naší galaxie

Tisíce černých děr v centru naší...

Jsou obrovské a rozsápou cokoliv, co jim přijde do cesty. Černé díry,...
Ledové ostny na měsíci Europa

Ledové ostny na měsíci Europa

Jupiterův měsíc Europa se těší nemalému zájmu astronomů. Důvod je...
Evropané dokončili sestavování servisního modulu lodi Orion

Evropané dokončili sestavování...

V integrační hale společnosti Airbus v německých Brémách k...
Měsíc velký jako planeta Neptun

Měsíc velký jako planeta Neptun

Astronomové objevili už řadu exoplanet a nebyl důvod přepokládat, že by se...
Co se podařilo objevit Čechům pod ledem v Antarktidě?

Co se podařilo objevit Čechům pod...

Na Zemi je potvrzeno přes 170 impaktních kráterů různých velikostí a stáří...
Je na planetách soustavy TRAPPIST-1 více vody než na Zemi?

Je na planetách soustavy...

Všechny planety u hvězdy TRAPPIST-1 jsou velmi podobné Zemi. Mají pevné...
Jsou nadějí pro hledání mimozemského života červení trpaslíci?

Jsou nadějí pro hledání mimozemského...

S tím, jak se zdokonalují pozorovací možnosti astronomů, roste i počet...

Nenechte si ujít další zajímavé články

DS 7 Crossback: V čem je unikátní?

DS 7 Crossback: V čem je unikátní?

Budoucnost se zdá být božská. Novým ambsadorem celé...
Krimi z Anglie: Lidská hyena bere střechy nad hlavou

Krimi z Anglie: Lidská hyena bere...

Píše se květen roku 2017 a soudní síň Nejvyššího soudu v Glasgow...
Dohodil Václavovi II. správce země jeho tchán?

Dohodil Václavovi II. správce...

Arnold z Bamberku ví, jaké jsou poměry na českém královském dvoře. Nic si nedělá...
První pramyš žila před 20 miliony lety

První pramyš žila před 20...

Českým vědcům z Ústavu biologie obratlovců AV ČR se ve spolupráci...
Duchové v mobilní aplikaci? V Kolumbii je neberou na lehkou váhu

Duchové v mobilní aplikaci? V...

Kde všude se mohou ukrývat duchové? Podle některých lidí se neposedné...
Dívka jménem Genie: Otec ji věznil v drátěné kleci

Dívka jménem Genie: Otec ji věznil...

Když bylo Genie (*1957) 20 měsíců, otec Clark Wiley ji zavřel v...
Vražedné karaoke: Zpívání a mučení v jednom!

Vražedné karaoke: Zpívání a...

Stačí vydržet pár minut nepřetržitě zpívat a 10 000 dolarů máte doslova v kapse....
Naletěli čeští osadníci z Banátu mazanému obchodníkovi?

Naletěli čeští osadníci z Banátu...

„Hloupě jsme naletěli. Měli jsme zůstat doma,“ vyčítá unavená žena...
Záhadná ʻOumuamua? Pravděpodobně jen malá a lesklá kometa

Záhadná ʻOumuamua? Pravděpodobně...

Kolem objektu s havajským jménem 1I/ʻOumuamua se vyrojilo tolik hypotéz, až z toho...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.