Největší dalekohledy v České republice

Reflektor o průměru primárního zrcadla 2 m byl postaven v areálu observatoře v Ondřejově ve výšce 528 m n. m. a slavnostně uveden do provozu v srpnu 1967 u příležitosti konání kongresu Mezinárodní astronomické unie v Praze.Reflektor o průměru primárního zrcadla 2 m byl postaven v areálu observatoře v Ondřejově ve výšce 528 m n. m. a slavnostně uveden do provozu v srpnu 1967 u příležitosti konání kongresu Mezinárodní astronomické unie v Praze.

Tehdy patřil mezi deset největších přístrojů světa, avšak dnes se stěží vejde do první stovky. Slouží především pro pořizování hvězdných spekter; na „obrázky“ se moc nehodí. Může se používat v primárním ohnisku, Cassegrainově ohnisku a Coudé ohnisku.

Umístěn je v kopuli o průměru 20 m. Loni v červnu proběhla náročná část jeho údržby – pokovení hlavního zrcadla u výrobce, tj. firmy Carl Zeiss Jena (Německo), takže se podstatně zvýšila účinnost optického systému.

Nyní je možné pomocí coudé spektrografu spolehlivě pořizovat spektra s vysokým rozlišením hvězd až deváté magnitudy (před pokovením šesté magnitudy) a byly provedeny nadějné pokusy s pozorováním bílých trpaslíků jedenácté magnitudy.

Druhým největším dalekohledem v ČR je teleskop KLENOT (KLEŤ Observatory Near Earth and Other unusual objects observations Team and Telescope) – kleťský dalekohled pro sledování blízkozemních a dalších planetek a komet s neobvyklými drahami, instalovaný na observatoři Kleť v Jižních Čechách ve výšce 1070 m.

Má zrcadlo o průměru 1,06 m (Carl Zeiss, Jena) a velmi kvalitní CCD kameru 1024 x 1024 pixelů (rozměr pixelu 24 mikrometrů), chlazenou kapalným dusíkem.

Největší astronomická vědecká instituceAstronomický ústav AV ČR, který je přímým pokračovatelem jezuitské hvězdárny v pražském Klementinu (s nímž dnes ale nemá nic společného). Byl založen k 1. 1. 1954 úplným splynutím Ústředního ústavu astronomického (pův.

Státní hvězdárny s pracovišti v Klementinu a ve Staré Ďale, dnešním Hurbanově) a Hvězdárny v Ondřejově, pův. soukromé hvězdárny bratří Fričů, velkoryse věnované jejím majitelem r. 1928 státu prostřednictvím Karlovy university.

Tam je dnes jádro ústavu a v Praze sídlí jen jeho menší část s ředitelstvím (od r. 1996 prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc.).V současnosti má asi 120 pracovníků, z toho 45 je vědeckých. Hlavní výzkum a pozorování jsou rozděleny do 4 oddělení: sluneční – výzkum eruptivních procesů na Slunci v oboru viditelném, rádiovém a rentgenovém (experimenty na družicích); stelární – komplexní výzkum horkých a vícenásobných hvězd a jejich rozsáhlých obalů; meziplanetární hmoty – studium meteoroidů při jejich vstupu do atmosféry, řízení činnosti fotografické evropské bolidové sítě se stanicemi v sedmi zemích Evropy, následná astrometrie planetek a výzkum v obl.

astrofyziky vysokých energií; dynamické astronomie – dynamika těles sluneční soustavy a galaxií; skupina dynamiky umělých družic – pohyby družic, družicová altimetrie, gravitační pole Země (tady byl připraven družicový mikroakcelerometr Macek).

Ondřejov je zasvěcen vědecké práci, ale konají se tu i exkurze pro veřejnost – a stojí to za celodenní výlet!

V těsném sousedství Ondřejovské hvězdárny se nachází Geodetická observatoř Pecný, která je experimentálním pracovištěm Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického; patří k ní i Geodetická observatoř Skalka, vybudovaná v 60.

letech min.stol. pro pozorování družic (tady se r. 1970 podařilo registrovat odraz laserového paprsku od družice jako čtvrtým na světě!).

Nikde jinde na světě…Zvláštní kapitolu rozvoje astronomie u nás představují tzv. lidové hvězdárny. I když v nich často probíhají i vědecké činnosti, jejich hlavním cílem je vzdělávání veřejnosti. Tradice i hustota sítě těchto vzdělávacích center nemá ve světě obdoby.

První observatoř přístupná veřejnosti na našem území byla soukromá hvězdárna barona Krause v Pardubicích (1912). Česká astronomická společnost, založená r. 1917 (mimochodem je to jedna z nejstarších společností toho druhu na světě) si vytkla za cíl vybudovat lidovou hvězdárnu v Praze, což se jí podařilo – v letech 1928/29 byla na Petříně otevřena Štefánikova hvězdárna.

Dnes jich funguje několik desítek, i když zdaleka ne všechny mají potřebné profesionální zázemí, vesměs jde o příspěvkové organizace. Jejich dobrovolnou organizací je Sdružení hvězdáren a planetárií.

K největším patří Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy a Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně. Jak je z názvů zřejmé, nejsou zaměřeny jen na pozorování astronomických objektů na obloze, nýbrž jsou vybaveny i některým typem projekčního planetária.

Projekční planetárium je unikátní optickomechanický přístroj, promítající hvězdy, planety a další vesmírné objekty na vnitřní stranu polokulové kopule a vytvářející obraz umělé oblohy v libovolném okamžiku – nyní obvykle v kombinaci s dalšími moderními projekčními systémy.

V ČR fungují planetária v Praze (jediné velké s průměrem 23 m, od 1960, od 1991 aparatura Cosmorama, od 1996 též malé planetárium ZKP-1), v Brně (od 1959 malé planetárium ZKP-1, od 1991 též střední RFP Spacemaster s průměrem17,5 m), v Ostravě (od 1980, RFP Spacemaster s průměrem 12,5 m) a dále v Českých Budějovicích (od 1971, ZKP-1), v Hradci Královém (od 1957, ZKP-1), v Teplicích (od 1995, ZKP-2), v Mostě (1984, ZKP-2) a v Plzni (od 1958, nyní ZKP-2 – avšak od r. 1997!

mimo provoz).

Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy Jde o největší instituci v České republice, zaměřenou na popularizaci a výuku v oblasti věd o vesmíru a o Zemi. Vznikla r. 1979 sloučením tří středisek. Štefánikovy hvězdárny na Petříně (dalekohledy: dvojitý refraktor Zeiss ( 200/3000 a 180/3430), koronograf (160/2900), Maksutov-Cassegrain (350/2900), refraktror MEADE LX200 (406/4060), refraktor Zeiss 200/1370), Planetária Praha ve Stromovce, kde jsou umístěna „tři planetária“ pod jednou střechou a jasné objekty na obloze jsou sledovány fototelevizní technikou a Hvězdárny Ďáblice (hl.

reflektor Coudé 0,4 m). Kromě popularizace má poměrně rozsáhlou publikační a vydavatelskou činnost a zaměřuje se rovněž na vědecký výzkum (mj. tvorba hvězdných map a katalogů, mapování planet a studium meziplanetárního prachu).

Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně je největší zařízení pro astronomickou popularizaci a vzdělávání na Moravě. Byla založena r. 1954 na Kraví hoře; současný název nese od r. 1973. K původní hvězdárně byla přistavena budova s malým planetáriem ZKP-1 s kopulí o průměru 8,5 m (1959, dosud část.

provozuschopné), při rekonstrukci a dostavbě přibylo r. 1991 projekční planetárium Spacemaster. Hlavními dalekohledy jsou Nasmythův teleskop (0,4 m) a Zeissův refraktor (0,2 m). Součástí areálu je kopule Masarykovy univ.

s reflektorem o průměru 0,6 m. Zaměřuje se rovněž na celostátní koordinaci pozorování proměnných hvězd, odbornou pedagogickou činnost a vydávání publikací. Hvězdárna a planetárium v Českých Budějovicích s pobočkou na Kletibyla vybudována jako 2.

lidová hvězdárna v předválečném Československu (1937). V roce 1971 byla dokončena přístavba kinosálu a planetária (ZKP-1 o průměru projekční plochy 8,5 m). V kopuli je montáž s reflektorem Cassegrain (průměr 0,31 m), refraktory (0,15 a 0,11 m) a fotokomorou.

Observatoř Kleť (od 1957) je nejvýše položenou hvězdárnou v ČR se skvělými klimatickými podmínkami. Zabývá se výzkumem planetek a komet, patří do 1. desítky nejvýznamnějších (rozumějme nejúspěšnějších) z více než 300 observatoří na světě.

Hlavním přístrojem je nyní 2. největší dalekohled v republice. R. 1973 tu byla vybudována Koperníkova kopule jako společné pracoviště s Hvězdárnou a planetáriem hl. m. Prahy. Hvězdárna a planetárium v Hradci KrálovéByla založena r. 1961 na jižním okraji města. Hlavními přístroji jsou refraktor 0,2/3,5 m a reflektor Newton 0,25/1,25 s kamerou CCD; součástí je i malé planetárium ZKP-1 (mimochodem, první v republice). V 70. letech se tu konala odborně významná pozorovávání laserovým družicovým dálkoměrem.

Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy v OstravěJe součástí VŠB – technické university v Ostravě a byla otevřena r. 1980, kdy bylo instalováno projekční planetárium Zeiss DP-2, jehož sál je třetí největší v republice.

Hvězdárna a planetárium v Plznije t.č. snad jediná instituce svého jména, která nemá ani hvězdárnu (již od 50. let), ani planetárium, ač první přístroj byl instalován již r. 1958 a modernější r. 1986.

Na jaře 1997 bylo nutno provoz ukončit a organizace nyní sídlí v náhradních prostorách. Pozorování pro veřejnost se provádí přenosnými dalekohledy, přednášky v pronajatých prostorách… Severočeská hvězdárna a planetárium v Teplicích Založena byla r. 1963 na kopci Písečný vrch a pro dalekohledy jsou vystavěny tři kopule. Planetárium ZKP-2 bylo pro veřejnost otevřeno r. 1995, kdy sekundárním vybavením patřilo k nejmodernějším v Evropě.Hvězdárna v ÚpiciByla pro veřejnost otevřena roku 1959 a svými odbornými aktivitami, zaměřenými zejm.

na výzkum Slunce se řadí k předním u nás. Nezapomíná však ani na vzdělávání, především mládeže.Hvězdárna Valašské MeziříčíByla pro veřejnost otevřena v roce 1955, ale až v 60. letech byla dostavěna do nynější podoby.

Vlastní poměrně rozsáhlý areál, kde chybí jediné: planetárium. Její popularizační i odborná činnost zdaleka přesahuje rámec regionu, stejně jako v případě předchozí instituce.

Větší a permanentně fungující hvězdárny jsou i v dalších městech a v poslední době vzniklo i několik soukromých hvězdáren, kde návštěvníky rádi uvítají. Rozsah časopisu neumožňuje se zmínit o všech – v Mostě na hradě Hněvín byla r.

1970 otevřena Hvězdárna A. Bečváře, v Karlových Varech byla po požáru znovu vybudována hvězdárna r. 1977, činnost Prostějovské hvězdárny rovněž překračuje rámec regionu. Múza Uranie má své svatostánky rovněž v Přerově, Rokycanech, Vlašimi, Vsetíně, Uherském Brodě… naopak v Olomouci (u obce Slavonín) byla hvězdárna zrušena z důvodu budování nové trasy dálnice a výstavba nové se teprve připravuje.

Po 80 letech se dočkaly znovu i Pardubice, kde roku 1992 zahájila činnost Hvězdárna barona Krause při DDM Delta a veřejnosti slouží její velký reflektor 0,42/5,6 m se zrcadlem, vybroušeným J. Drbohlavem ve Rtyni.

Ekonomické přežití některých malých hvězdáren s místní (ale právě proto tak důležitou) působností je v současných podmínkách někdy velmi svízelné. Leč nestěžujme si – snad nikde u nás není taková situace, jaká nastala v hlavním městě sousední Slovenské republiky.

Nejen že tam nikdy nebylo postaveno Planetárium (ač kdysi v minulém režimu aparatura zakoupena byla, avšak špatným skladováním se zničila), ale není ani hvězdárna. V městě, kde kdysi na Academia Istropolitana působili krátce i nejslavnější astronomové své doby, byla poslední „výspa“ astronomické vzdělanosti (tj.

Astronomický úsek PKO) letos na jaře zrušena. Naopak na jiných místech Slovenské republiky hvězdárny i malá planetária výborně fungují…

Nevíte, kde je nejbližší hvězdárna? Stačí na internetu kliknout http://sdruzeni.hvezdarna.cz nebo www.astro.cz

Autor: Redakce
Rubriky:  Astronomie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Zrod planety v přímém přenosu

Zrod planety v přímém přenosu

Pozorování provedená dalekohledem ESO/VLT odhalila neklamné známky zrodu...
Bahenní vulkanismus na Marsu

Bahenní vulkanismus na Marsu

Mezinárodní vědecký tým, jehož součástí byli i čeští výzkumníci,...
Planeta, kde po večerech prší. Nikoliv však voda, nýbrž rozžhavené železo

Planeta, kde po večerech prší. Nikoliv...

Pomocí dalekohledu ESO/VLT vědci pozorovali extrémní extrasolární planetu, u které...
Muskův Starship SN4 je na dobré cestě k prvnímu letu

Muskův Starship SN4 je na dobré...

Představitelé Muskovy americké technologické společnosti SpaceX mají důvod...
Nedaleko Sluneční soustavy byla nalezena černá díra

Nedaleko Sluneční soustavy byla...

Astronomové z Evropské jižní observatoře (ESO) a dalších institucí objevili černou...
Další důkaz, že se Albert Einstein nemýlil

Další důkaz, že se Albert...

Pozorování provedená dalekohledem ESO/VLT poprvé prokázala, že hvězda obíhající...
Hubbleův teleskop zkoumá vesmír již třicet let

Hubbleův teleskop zkoumá vesmír...

Přesně před třiceti lety 24. dubna 1990 raketoplán Discovery vynesl do...
Rover, který přepsal historii

Rover, který přepsal historii

Byla to mise, která měla trvat pouhých 90 dní. Technologové v NASA...
Po devíti letech Američané opět uskuteční vlastní pilotovaný let do vesmíru

Po devíti letech Američané opět...

Dlouhých devět let. Tak dlouho NASA nevyslala do kosmu vlastní...
Vesmírná nevolnost. Jak s ní zatočit?

Vesmírná nevolnost. Jak s ní...

Při jízdě na velbloudu, při plavbě na moři, při dovádění na kolotoči,...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Cesta do vesmíru je opět volná

Cesta do vesmíru je opět volná

Od 11. 5. do konce srpna tohoto roku mohou zájemci opět navštívit největší...
Téměř nesmrtelný panovník: Kolik životů měl ruský car Alexandr II.?

Téměř nesmrtelný panovník: Kolik...

„Ukažte ruku,“ zastaví cikánka roku 1867 urostlého muže v pařížských zahradách Tuilleries. Chytí jeho dlaň a otočí...
Fontána Národního muzea se opět rozzářila barvami

Fontána Národního muzea se opět...

Po několikaměsíční pauze, kdy byla fontána před Historickou budovou...
Císaře Claudia před otravou nezachránil ani dvorní ochutnávač

Císaře Claudia před otravou...

Během 1. století n. l. se to v Římě traviči doslova hemží. Rájem pro jejich rejdy se...
Otrávil milenku francouzského krále následník trůnu?

Otrávil milenku francouzského krále...

Opatstvím Jumièges se rozlévá únorový chlad. Královský lékař Robert Poitevin se...
Kdo vydrží bez vody nejdéle?

Kdo vydrží bez vody nejdéle?

Poslední roky patří mezi ty nejteplejší a nejsušší za poslední stovky let,...
Kuriózní povolání ve starém Římě: Vlivní lidé zaměstnávají experta na jména

Kuriózní povolání ve starém Římě:...

„Všechno spletete. To si neumíte zapamatovat pár jmen? Děláte mi ostudu,“ peskuje na ulici římský císař Augustus (63 př. n. l. – 14 n....
Vojáci Waffen-SS zavraždili ve vesnici 642 civilistů, byl to jen „omyl“!

Vojáci Waffen-SS zavraždili ve...

Vesnice Oradour-sur-Glane, ležící v regionu Limousin ve...
Francouzský velikán Depardieu: Jeho syn prodával své tělo na protest proti němu!

Francouzský velikán Depardieu: Jeho...

Francouzský herec Gérard Depardieu měl se svým synem Guillaumem jen...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.