Největší dalekohledy v České republice

Reflektor o průměru primárního zrcadla 2 m byl postaven v areálu observatoře v Ondřejově ve výšce 528 m n. m. a slavnostně uveden do provozu v srpnu 1967 u příležitosti konání kongresu Mezinárodní astronomické unie v Praze.Reflektor o průměru primárního zrcadla 2 m byl postaven v areálu observatoře v Ondřejově ve výšce 528 m n. m. a slavnostně uveden do provozu v srpnu 1967 u příležitosti konání kongresu Mezinárodní astronomické unie v Praze.

Tehdy patřil mezi deset největších přístrojů světa, avšak dnes se stěží vejde do první stovky. Slouží především pro pořizování hvězdných spekter; na „obrázky“ se moc nehodí. Může se používat v primárním ohnisku, Cassegrainově ohnisku a Coudé ohnisku.

Umístěn je v kopuli o průměru 20 m. Loni v červnu proběhla náročná část jeho údržby – pokovení hlavního zrcadla u výrobce, tj. firmy Carl Zeiss Jena (Německo), takže se podstatně zvýšila účinnost optického systému.

Nyní je možné pomocí coudé spektrografu spolehlivě pořizovat spektra s vysokým rozlišením hvězd až deváté magnitudy (před pokovením šesté magnitudy) a byly provedeny nadějné pokusy s pozorováním bílých trpaslíků jedenácté magnitudy.

Druhým největším dalekohledem v ČR je teleskop KLENOT (KLEŤ Observatory Near Earth and Other unusual objects observations Team and Telescope) – kleťský dalekohled pro sledování blízkozemních a dalších planetek a komet s neobvyklými drahami, instalovaný na observatoři Kleť v Jižních Čechách ve výšce 1070 m.

Má zrcadlo o průměru 1,06 m (Carl Zeiss, Jena) a velmi kvalitní CCD kameru 1024 x 1024 pixelů (rozměr pixelu 24 mikrometrů), chlazenou kapalným dusíkem.

Největší astronomická vědecká instituceAstronomický ústav AV ČR, který je přímým pokračovatelem jezuitské hvězdárny v pražském Klementinu (s nímž dnes ale nemá nic společného). Byl založen k 1. 1. 1954 úplným splynutím Ústředního ústavu astronomického (pův.

Státní hvězdárny s pracovišti v Klementinu a ve Staré Ďale, dnešním Hurbanově) a Hvězdárny v Ondřejově, pův. soukromé hvězdárny bratří Fričů, velkoryse věnované jejím majitelem r. 1928 státu prostřednictvím Karlovy university.

Tam je dnes jádro ústavu a v Praze sídlí jen jeho menší část s ředitelstvím (od r. 1996 prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc.).V současnosti má asi 120 pracovníků, z toho 45 je vědeckých. Hlavní výzkum a pozorování jsou rozděleny do 4 oddělení: sluneční – výzkum eruptivních procesů na Slunci v oboru viditelném, rádiovém a rentgenovém (experimenty na družicích); stelární – komplexní výzkum horkých a vícenásobných hvězd a jejich rozsáhlých obalů; meziplanetární hmoty – studium meteoroidů při jejich vstupu do atmosféry, řízení činnosti fotografické evropské bolidové sítě se stanicemi v sedmi zemích Evropy, následná astrometrie planetek a výzkum v obl.

astrofyziky vysokých energií; dynamické astronomie – dynamika těles sluneční soustavy a galaxií; skupina dynamiky umělých družic – pohyby družic, družicová altimetrie, gravitační pole Země (tady byl připraven družicový mikroakcelerometr Macek).

Ondřejov je zasvěcen vědecké práci, ale konají se tu i exkurze pro veřejnost – a stojí to za celodenní výlet!

V těsném sousedství Ondřejovské hvězdárny se nachází Geodetická observatoř Pecný, která je experimentálním pracovištěm Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického; patří k ní i Geodetická observatoř Skalka, vybudovaná v 60.

letech min.stol. pro pozorování družic (tady se r. 1970 podařilo registrovat odraz laserového paprsku od družice jako čtvrtým na světě!).

Nikde jinde na světě…Zvláštní kapitolu rozvoje astronomie u nás představují tzv. lidové hvězdárny. I když v nich často probíhají i vědecké činnosti, jejich hlavním cílem je vzdělávání veřejnosti. Tradice i hustota sítě těchto vzdělávacích center nemá ve světě obdoby.

První observatoř přístupná veřejnosti na našem území byla soukromá hvězdárna barona Krause v Pardubicích (1912). Česká astronomická společnost, založená r. 1917 (mimochodem je to jedna z nejstarších společností toho druhu na světě) si vytkla za cíl vybudovat lidovou hvězdárnu v Praze, což se jí podařilo – v letech 1928/29 byla na Petříně otevřena Štefánikova hvězdárna.

Dnes jich funguje několik desítek, i když zdaleka ne všechny mají potřebné profesionální zázemí, vesměs jde o příspěvkové organizace. Jejich dobrovolnou organizací je Sdružení hvězdáren a planetárií.

K největším patří Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy a Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně. Jak je z názvů zřejmé, nejsou zaměřeny jen na pozorování astronomických objektů na obloze, nýbrž jsou vybaveny i některým typem projekčního planetária.

Projekční planetárium je unikátní optickomechanický přístroj, promítající hvězdy, planety a další vesmírné objekty na vnitřní stranu polokulové kopule a vytvářející obraz umělé oblohy v libovolném okamžiku – nyní obvykle v kombinaci s dalšími moderními projekčními systémy.

V ČR fungují planetária v Praze (jediné velké s průměrem 23 m, od 1960, od 1991 aparatura Cosmorama, od 1996 též malé planetárium ZKP-1), v Brně (od 1959 malé planetárium ZKP-1, od 1991 též střední RFP Spacemaster s průměrem17,5 m), v Ostravě (od 1980, RFP Spacemaster s průměrem 12,5 m) a dále v Českých Budějovicích (od 1971, ZKP-1), v Hradci Královém (od 1957, ZKP-1), v Teplicích (od 1995, ZKP-2), v Mostě (1984, ZKP-2) a v Plzni (od 1958, nyní ZKP-2 – avšak od r. 1997!

mimo provoz).

Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy Jde o největší instituci v České republice, zaměřenou na popularizaci a výuku v oblasti věd o vesmíru a o Zemi. Vznikla r. 1979 sloučením tří středisek. Štefánikovy hvězdárny na Petříně (dalekohledy: dvojitý refraktor Zeiss ( 200/3000 a 180/3430), koronograf (160/2900), Maksutov-Cassegrain (350/2900), refraktror MEADE LX200 (406/4060), refraktor Zeiss 200/1370), Planetária Praha ve Stromovce, kde jsou umístěna „tři planetária“ pod jednou střechou a jasné objekty na obloze jsou sledovány fototelevizní technikou a Hvězdárny Ďáblice (hl.

reflektor Coudé 0,4 m). Kromě popularizace má poměrně rozsáhlou publikační a vydavatelskou činnost a zaměřuje se rovněž na vědecký výzkum (mj. tvorba hvězdných map a katalogů, mapování planet a studium meziplanetárního prachu).

Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně je největší zařízení pro astronomickou popularizaci a vzdělávání na Moravě. Byla založena r. 1954 na Kraví hoře; současný název nese od r. 1973. K původní hvězdárně byla přistavena budova s malým planetáriem ZKP-1 s kopulí o průměru 8,5 m (1959, dosud část.

provozuschopné), při rekonstrukci a dostavbě přibylo r. 1991 projekční planetárium Spacemaster. Hlavními dalekohledy jsou Nasmythův teleskop (0,4 m) a Zeissův refraktor (0,2 m). Součástí areálu je kopule Masarykovy univ.

s reflektorem o průměru 0,6 m. Zaměřuje se rovněž na celostátní koordinaci pozorování proměnných hvězd, odbornou pedagogickou činnost a vydávání publikací. Hvězdárna a planetárium v Českých Budějovicích s pobočkou na Kletibyla vybudována jako 2.

lidová hvězdárna v předválečném Československu (1937). V roce 1971 byla dokončena přístavba kinosálu a planetária (ZKP-1 o průměru projekční plochy 8,5 m). V kopuli je montáž s reflektorem Cassegrain (průměr 0,31 m), refraktory (0,15 a 0,11 m) a fotokomorou.

Observatoř Kleť (od 1957) je nejvýše položenou hvězdárnou v ČR se skvělými klimatickými podmínkami. Zabývá se výzkumem planetek a komet, patří do 1. desítky nejvýznamnějších (rozumějme nejúspěšnějších) z více než 300 observatoří na světě.

Hlavním přístrojem je nyní 2. největší dalekohled v republice. R. 1973 tu byla vybudována Koperníkova kopule jako společné pracoviště s Hvězdárnou a planetáriem hl. m. Prahy. Hvězdárna a planetárium v Hradci KrálovéByla založena r. 1961 na jižním okraji města. Hlavními přístroji jsou refraktor 0,2/3,5 m a reflektor Newton 0,25/1,25 s kamerou CCD; součástí je i malé planetárium ZKP-1 (mimochodem, první v republice). V 70. letech se tu konala odborně významná pozorovávání laserovým družicovým dálkoměrem.

Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy v OstravěJe součástí VŠB – technické university v Ostravě a byla otevřena r. 1980, kdy bylo instalováno projekční planetárium Zeiss DP-2, jehož sál je třetí největší v republice.

Hvězdárna a planetárium v Plznije t.č. snad jediná instituce svého jména, která nemá ani hvězdárnu (již od 50. let), ani planetárium, ač první přístroj byl instalován již r. 1958 a modernější r. 1986.

Na jaře 1997 bylo nutno provoz ukončit a organizace nyní sídlí v náhradních prostorách. Pozorování pro veřejnost se provádí přenosnými dalekohledy, přednášky v pronajatých prostorách… Severočeská hvězdárna a planetárium v Teplicích Založena byla r. 1963 na kopci Písečný vrch a pro dalekohledy jsou vystavěny tři kopule. Planetárium ZKP-2 bylo pro veřejnost otevřeno r. 1995, kdy sekundárním vybavením patřilo k nejmodernějším v Evropě.Hvězdárna v ÚpiciByla pro veřejnost otevřena roku 1959 a svými odbornými aktivitami, zaměřenými zejm.

na výzkum Slunce se řadí k předním u nás. Nezapomíná však ani na vzdělávání, především mládeže.Hvězdárna Valašské MeziříčíByla pro veřejnost otevřena v roce 1955, ale až v 60. letech byla dostavěna do nynější podoby.

Vlastní poměrně rozsáhlý areál, kde chybí jediné: planetárium. Její popularizační i odborná činnost zdaleka přesahuje rámec regionu, stejně jako v případě předchozí instituce.

Větší a permanentně fungující hvězdárny jsou i v dalších městech a v poslední době vzniklo i několik soukromých hvězdáren, kde návštěvníky rádi uvítají. Rozsah časopisu neumožňuje se zmínit o všech – v Mostě na hradě Hněvín byla r.

1970 otevřena Hvězdárna A. Bečváře, v Karlových Varech byla po požáru znovu vybudována hvězdárna r. 1977, činnost Prostějovské hvězdárny rovněž překračuje rámec regionu. Múza Uranie má své svatostánky rovněž v Přerově, Rokycanech, Vlašimi, Vsetíně, Uherském Brodě… naopak v Olomouci (u obce Slavonín) byla hvězdárna zrušena z důvodu budování nové trasy dálnice a výstavba nové se teprve připravuje.

Po 80 letech se dočkaly znovu i Pardubice, kde roku 1992 zahájila činnost Hvězdárna barona Krause při DDM Delta a veřejnosti slouží její velký reflektor 0,42/5,6 m se zrcadlem, vybroušeným J. Drbohlavem ve Rtyni.

Ekonomické přežití některých malých hvězdáren s místní (ale právě proto tak důležitou) působností je v současných podmínkách někdy velmi svízelné. Leč nestěžujme si – snad nikde u nás není taková situace, jaká nastala v hlavním městě sousední Slovenské republiky.

Nejen že tam nikdy nebylo postaveno Planetárium (ač kdysi v minulém režimu aparatura zakoupena byla, avšak špatným skladováním se zničila), ale není ani hvězdárna. V městě, kde kdysi na Academia Istropolitana působili krátce i nejslavnější astronomové své doby, byla poslední „výspa“ astronomické vzdělanosti (tj.

Astronomický úsek PKO) letos na jaře zrušena. Naopak na jiných místech Slovenské republiky hvězdárny i malá planetária výborně fungují…

Nevíte, kde je nejbližší hvězdárna? Stačí na internetu kliknout http://sdruzeni.hvezdarna.cz nebo www.astro.cz

Autor: Redakce
Rubriky:  Astronomie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Kanaďanka se probudila vedle...

„Nikdy v životě jsem se tak nebála,“ řekla Ruth Hamiltonová poté, co se v její...

42 snímků planetek přispěje k...

Pomocí dalekohledu ESO/VLT v Chile astronomové pořídili snímky 42 planetek...

Revoluční zjištění francouzských...

Navzdory našim mnohaletým snahám o rozkrývání záhad vesmíru je toho stále velká...

Podivuhodný svět Jupiterových...

Sluneční soustava v malém. Tak občas astronomové přezdívají systému měsíců,...

Suché ponoření: Francouzi zkoumají...

Ruku v ruce s vývojem vesmírných technologií stoupá i délka pobytu...

Musk není žádný troškař: Majitel...

Byl to právě nedávný úspěch mise Inspiration4, který výrazně zpopularizoval...

Kosmická kost pro psa polapena...

Tým astronomů pracujících s teleskopem ESO/VLT získal dosud nejostřejší a...

Rover Perseverance odebral první...

Podle NASA se vozítku Perseverance zřejmě podařilo odebrat vzorek z...

Ingenuity se na Marsu daří

Ačkoliv se to na první pohled může zdát zanedbatelné, malý...

Nově objevené exoplanety: Jedna z...

Planeta o hmotnosti poloviny Venuše či planeta, která by mohla být světem oceánů....

Nenechte si ujít další zajímavé články

Lidový svátek: Chtěl císař Josef II. sebrat lidem posvícení?

Lidový svátek: Chtěl císař Josef...

„Vezměte koště a alespoň zameťte, holoto líná,“ napomíná hospodyně...
Analýzy DNA našich předků: Potomci Velkomoravanů žijí mezi námi, slovanské kořeny má jenom třetina Čechů

Analýzy DNA našich předků: Potomci...

Průzkumy DNA, které pátrají po potomcích velkomoravských velmožů i...
Jedno jméno nestačí! Proč máme příjmení?

Jedno jméno nestačí! Proč máme...

Křestních jmen je málo. Abychom se v tom ohromném počtu lidí na Zemi...
Oslavy tradičního svátku: Prozradily svatého Martina husy?

Oslavy tradičního svátku:...

Muž v jednoduché mnišské kutně vleze do hospodářského stavení plného opeřenců. „Snad mne...
Pyrit, zlato hlupáků: Naletí mu i anglická královna!

Pyrit, zlato hlupáků: Naletí mu i...

Není všechno zlato, co se třpytí. Ví to i anglický cestovatel...
Otec kolečkových bruslí si na nich utrhl ostudu

Otec kolečkových bruslí si na...

„Je vyšší, než obvykle,“ podivují se hosté na maškarním plese, když se tu...
Kníže Spytihněv II. udělal ze svého bratra sluhu

Kníže Spytihněv II. udělal ze...

Komora, stáj, stůl a číše tvoří v 11. století součást života přemyslovské curie, tedy...
Nápoj pro zahřátí: Vikingové se bránili lezavé zimě popíjením obdoby grogu

Nápoj pro zahřátí: Vikingové se...

„Je mi zima, “ drkotá zuby mladý Viking Erik. „Napij se, nápoj bohů tě...
Auto s pásy a lyžemi. Ruský car nejspíš vlastnil první terénní vůz na světě

Auto s pásy a lyžemi. Ruský car...

Kodrcání na koňském hřbetu patří do staré doby. Cara Mikuláše II. jeho poddaní...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.