Neodvratitelná je sudba vysychajícího Aralského jezera. Z kdysi obří vodní plochy zůstal jen malý pozůstatek na kazašské straně hranice. Zcela stejný osud však hrozí i dalším jezerům – mezi nimi i Urmijskému jezeru v Íránu, které bývalo největším jezerem na Blízkém východě. Voda v bezodtokém jezeře, které mělo dříve rozlohu 5000 km2 jako Ústecký kraj, ubývá nepřetržitě od […]
Základem pro přežití na poušti je přijmout co nejvíce vody a co nejméně ji ztratit. Oslové a velbloudi jsou schopni přijmout velké množství vody v relativně krátkém čase, přičemž velbloudi jsou schopni vypít během deseti minut až sto litrů tekutin. Zatímco býložravci jako antilopy a přímorožci získávají vodu hlavně z listů keřů, které okusují před svítáním, kdy […]
Odpad znamená každou movitou věc, které se člověk zbavuje. Řečeno Nerudovsky: Kam s ním? Do popelnice… V Brně to představuje přes 37 kilo za rok. Odborníků z Mendelovy univerzity proto v několikaletém projektu hledali způsob, jak plýtvání zamezit a popelnicím ulehčit. Lidé si plýtvání často neuvědomují a ani netuší, kolik jídla a peněz měsíčně vyhodí. […]
Zákazníci ekologických produktů se zelenou žabkou Frosch přispěli k výsadbě pěti tisíc nových stromků v oblasti Moravského krasu. Za každé dva produkty zakoupené u vybraných zákazníků nakoupila a zasadila firma Frosch novou sazenici. Výsadba 5000 stromků proběhla v oblasti Moravského krasu v místech poškozených suchem a kůrovcem. Do výsadby se zapojili také zaměstnanci, kteří během […]
Vědci si stále nejsou jistí, co stálo za vyhynutím neandrtálců, nejrůznější teorie zmiňují demografické faktory, jako malá velikost populace a příbuzenské křížení, změny klimatu a s tím související změny životního prostředí, se kterými se nebyli schopni vyrovnat, křížení a asimilace s Homo sapiens, nová onemocnění, případně kombinace těchto faktorů. Křížení s našimi předchůdci vedlo k tomu, že se část […]
Od havárie v jaderné elektrárně Černobyl letos uplyne 37 let. Taková doba už dává vědcům nahlédnout, jaké dlouhodobé účinky měl výbuch zdejšího čtvrtého reaktoru, který do okolí vyvrhl tuny radioaktivního materiálu. K explozi došlo v noci na 26. dubna 1986. Těžkopádná sovětská mašinérie se snažila katastrofu nejdříve utajit a poté bagatelizovat, následky však byly neoddiskutovatelné. […]
Chůze po dvou čili bipedie je pro živočichy energeticky náročná. Proto ji využívá jen málo druhů. Pro předky moderního člověka měla bipedie zásadní význam, protože napomohla rozšíření jeho mozkové kapacity. Ovšem, jak se tak stalo, že se v dávných dobách hominidé postavili takříkajíc na vlastní, v tom věda ještě nemá úplně jasno. Dosud nejčastějším vysvětlením […]
Suchý únor se už pomalu blíží ke konci a v březnu přichází Světový den jater. Krátkodobá abstinence alkoholu je určitě dobrá, ale těmto orgánům bohužel nestačí. Je třeba se na zdraví zaměřovat celoročně. Jde o to, že v Česku trpí jaterní cirhózou až 60 tisíc lidí, každý desátý pacient se potýká s onemocněním ledvin. Nejen špatná […]
Mají pověst tvrdohlavých zvířat se silným vnitřním „já“, které se zdá být neochočitelné. I přesto se kočky za tisíce let proměnily v druhé nejloajálnější domácí mazlíčky na světě. Malá, dravá stvoření je dnes možné spatřit ve všech koutech světa – výjimku tvoří pouze ledem a mrazem sevřená Antarktida. Byť se jejich chování, zvyklosti či láska […]
Ekvádorští vědci objevili nový druh potoční žáby s růžovýma očima a zlatě skvrnitými prsty. Protože vypadá, jako by přišla ze Středozemě, pojmenovali jí její objevitelé Hyloscirtus tolkieni po J.R.R. Tolkienovi, autorovi knih „Hobit“ a „Pán prstenů“. „V potoce v lese žil Hyloscirtus. Nešlo o žádný ošklivý, špinavý potok s bahnitým zápachem, ani potok, bez života, […]
Téměř uprostřed australského kontinentu se každým ránem probouzí město Alice Springs. Žije zde necelých 30 000 obyvatel, městečko tak velikostí svojí populace odpovídá Kroměříži nebo Orlové. Nepatří tedy mezi megalopole, ovšem na poměry střední Austrálie je to až zázračné velkoměsto. Všude kolem se totiž táhnou stovky kilometrů neutěšené pouště, kde přežijí jen ty nejodolnější organismy. […]
Vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR připravili detailní mapy lesního mikroklimatu pro území národních parků Šumava, České Švýcarsko a Saské Švýcarsko. Oproti doposud používaným klimatickým datům zahrnují nové mapy informace o důležitých lokálních efektech. Poskytují tak správám parků mnohem přesnější podklady pro ochranu ohrožených druhů i samotných lesních ekosystémů, protože teplotní a vlhkostní podmínky […]