Česká společnost ornitologická vyhlásila ptákem roku 2017 datla černého. Chce tak přitáhnout pozornost veřejnosti k lesům a zdůraznit potřebu zachování odumírajících a mrtvých stromů nejen v lesích, ale i v městských parcích a zahradách. „Letošním ptákem roku je notoricky známý „lékař stromů“, datel černý,“ říká Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO. „Datel je lesní pták, se kterým se můžeme setkávat […]
Vědci z finské univerzity Aalto zkombinovali strojové učení a bioinformatiku, aby vytvořili nový počítačový algoritmus. Jeho úkolem je modelovat přenosy genů nejen mezi různými rodovými liniemi bakteriální populace, ale dokonce mezi různými druhy. Bakterie si předávají genetický materiál v procesu nazvaném horizontální přenos genetické informace. Díky němu může být genom jedné bakterie kombinací genů od několika různých dárců. […]
Průběžné výsledky mapování hnízdního rozšíření ptáků dávají vědět, že kulíšek nejmenší, sýc rousný i puštík bělavý u nás zvětšili areál svého rozšíření. To výr velký se drží na svém. Důležité jsou také počty drobných zemních hlodavců, kterými se sovy převážně živí. Stav populace na konci minulého roku a průběh zimy naznačují, že potravní nabídka pro […]
Čmelák se chopí malého míče, jedna klička, druhá klička a je to gól. Neznamená to, že by snad nyní čmeláci trénovali na hmyzí světový pohár, jen vědci z Queen Mary University of London testovali schopnosti učení čmeláka zemního (Bombus terrestris L.), když ho cvičili, aby plnil úkoly, které jsou odlišné od těch, jimž čelí ve […]
Obří žížala obecná (Lumbricus terrestris) byla nalezena na zahrádce nedaleko Liverpoolu. Nálezci jí dali jméno Dave a poskytli ji k prostudování vědcům z londýnského Natural History Museum (Přírodopisné muzeum), kteří ji pečlivě změřili. Dospěli k hodnotě 40 cm! Následně byla žížala usmrcena a stala se součástí muzejní sbírky. Dave překonal rekord nejdelší žížaly Velké Británie o pouhé […]
Co nejvíce ohrožuje naše zdraví? Jaké jsou nejnovější poznatky o vlivu znečištěného ovzduší na populaci v exponovaných oblastech České republiky? Nejen tyto otázky se na sklonku loňského roku pokusil zodpovědět seminář Komise pro životní prostředí AV ČR, který představil výsledky výzkumu Dopady znečištění ovzduší na genom novorozenců. Vědci z Ústavu experimentální medicíny AV ČR a […]
Jed, který mořský plž homolice korunová (Conus regius regius) používá k paralyzování a usmrcení své kořisti, by mohl ulevit pacientům s chronickými bolestmi. Obsahuje sloučeninu Rg1A, která má dlouhodobý účinek při zmírňování bolestí. Podle mezinárodního týmu vědců pod vedením J. Michaela McIntoshe z University of Utah, který homolici původem z Karibského moře prozkoumal, působí látka […]
Nárůst počtu nepůvodních druhů nevykazuje žádné známky zpomalení, ukázal mezinárodní tým 45 vědců, vedený pracovníky výzkumného centra v německém Senckenbergu a vídeňské univerzity, na němž se podíleli tři vědci z Botanického ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Během posledních století počty nových introdukcí po celém světě trvale rostou, přičemž více než třetina […]
Američtí vědci objevili v mexickém jeskynním systému Naica, kterému se pro jeho krásu přezdívá pohádková země a pro vysoké teploty, které zde panují, peklo, živé mikroby uvězněné v krystalech. Jejich stáří bylo odhadnuto na 50 000 let. Podle Penelope Bostonové, ředitelky Astrobiologického ústavu NASA, jejíž tým objev učinil, mohou tito bizarní a staří mikrobi existovat […]
Česká republika sice nepatří mezi velmoci polárního výzkumu, přesto ani tuto oblast tuzemská věda nezanedbává. Hned dvě česká univerzitní pracoviště tu mají své polární stanice. Zatímco Jihočeská univerzita zamířila na Špicberky, Brňané z Masarykovy univerzity si svou základnu postavili na Antarktidě. Mendelova polární stanice byla otevřena právě před deseti lety 19. února 2007. Své místo […]
Rostliny se dokázaly adaptovat na drsné podmínky polárních oblastí. Kromě sinic, řas, mechů a lišejníků rostou v oblastech za polárním kruhem stovky druhů kvetoucích rostlin. Tundry severní polární oblasti jsou pak co do počtu druhů mnohem bohatší než zmrzlé končiny Antarktidy. Rozsáhlé polární oblasti rozprostírající se za polárním kruhem jak na severní, tak na jižní polokouli působí […]
Diamant je nejtvrdší známý přírodní minerál. Jde o krystalickou formu uhlíku. Jednotlivé krystaly mohou být oktaedrické (osmistěnné), dodekaedrické (dvanáctistěnné) či krychlové. Výbrus představuje způsob, jak původní minerál vytvarovat a vyleštit až do konečné podoby. S rozvojem technických možností a také s rozšiřujícími se znalostmi optiky se ve středověku začaly diamanty brousit tzv. fazetovým (tabulkovým) broušením. Nejdříve se […]