Vyhynutí obřích druhohorních plazů je spojováno s dopadem asteroidu zvaného Chicxulub, který vyvolal celou škálu potenciálně smrtících důsledků. Který z nich byl skutečným viníkem vyhynutí dinosaurů? Zdá se, že věda už má jasno… Dopad asteroidu Chicxulub o velikosti 10 až 15 kilometrů do oblasti současného Mexického zálivu před 66 miliony lety je považován za jednu […]
Péče o mládě vyžaduje po rodičích tučňácích velké oběti. Jeden, sedící na vejcích, musí být stále ve střehu, aby ho ochránil před predátory, zatímco druhý rodič loví kořist. Jak to ustát bez dostatečného spánku? Podle vědců mají tito tučňáci kompromisní strategii, která jim umožňuje nasbírat až 11 hodin kumulativního spánku a přitom „nezamhouřit oka“. Jak […]
Tato více než metr dlouhá ryba se pohybuje u mořského dna, kde je vystavena chladu. Jako obranu si vyvinula krevní protein, který působí jako nemrznoucí směs. Ten došel komerčního využití. Slimule americká (Zoarces americanus) patří mezi ostnoploutvé ryby. Má protáhlé tělo dlouhé až 1,2 metru, které se dokonale hodí pro život u mořského dna. Je […]
Jako želvušky (Tardigrada) se označují asi 1 milimetr velcí bezobratlí živočichové, žijící v mechu. Přezdívá se jim vodní medvídci a ví se o nich, že jsou prakticky nezničitelní. Dlouhou dobu bylo pro vědce záhadou, jak samci vyhledávají samice. Nyní se zdá, že tomu přišli na kloub. Tito drobní živočichové, disponující čtyřmi páry končetin s neúměrně […]
Mnoho lidí se v dnešní době potýká s nedostatkem, případně se špatnou kvalitou, spánku. Ten se projevuje nesoustředěností a ospalostí. Nyní vědci přišli s tím, že zlepšit výkon mozku po probdělé noci může pomoci cvičení! Podle výzkumů je ideální délka spánku pro dospělého člověka 7 až 7,5 hodiny za noc. Minimum, při kterém je schopen […]
Ke komunikaci mezi Zemí a zařízeními vyslanými do hlubokého vesmíru se používá radiová komunikace, založená na elektromagnetickém vlnění. Nyní byl však úspěšně vyzkoušen zcela nový způsob komunikace, a to pomocí laserů, který umožňuje přenos až stonásobného množství informací. V říjnu 2023 odstartovala do vesmíru sonda Psyche americké vesmírné agentury NASA. Jejím cílem je stejnojmenný asteroid, […]
Na nejmenším kontinentu světa se nachází závratné množství jedovatých tvorů, jako jsou pavouci, hadi, medúzy, chobotnice, mravenci či ptakopyskové. Proč jich tolik hostí právě Austrálie? „Austrálie se stala samostatnou pevninou před asi 100 miliony let, kdy se oddělila od jižního super kontinentu Gondwana,“ říká Kevin Arbuckle, docent evoluční biovědy na Swansea University ve Velké Británii. […]
Evropská rada pro výzkum je první evropskou organizací pro podporu špičkového badatelského výzkumu. O grant ji mohou požádat vědci jakékoliv národnosti s 7 až 12 lety zkušeností. Letos uspěli hned dva vědci z Čech. Evropská rada pro výzkum (ERC, European Research Council) byla zřízena Evropskou komisí v únoru 2007 s cílem finančně podpořit vědecký výzkum […]
Trendem dnešní doby je, že přibývá infarktů myokardu i mezi mladými lidmi. Podle lékařů za tím stojí zejména nezdravý životní styl a přemíra stresu. Vítají tak fakt, že by jim do budoucna mohla s odhadem rizika vzniku této náhlé srdeční příhody pomoci umělá inteligence. Infarktem myokardu se rozumí náhlé přerušení krevního zásobování části srdce. Nejčastěji […]
Válečný konflikt s sebou zpravidla nepřináší nic pozitivního, jen zmar a spoustu promarněných lidských životů. Často ho provází stres, který má, stejně jako nedostatek potravy, neblahé důsledky na lidskou plodnost. Vědcům se ale podařilo najít zvíře, jehož mláďatům naopak násilné střety mezi konkurenčními skupinami prospívají. Jak je to možné? Lidská historie je plná nejrůznějších násilných […]
Úrazy hlavy nejsou v dětském věku ničím neobvyklým, zejména v důsledku pádu. Vědce ze Státní univerzity v Ohiu však zajímalo, zda stres tyto neblahé vlivy úrazu na mozek nezesiluje. Zjistili, že ano, ale došli k ještě překvapivějším závěrům, stres měl na mozek horší dopady než samotný úraz! Když se vědci ze Státní univerzity v Ohiu, […]
Vědci se dlouhou dobu domnívali, že vnímání hořké chuti je vlastní pouze kostnatým rybám. Nejnovější výzkum německých vědců však ukázal, že hořkou chuť s velkou pravděpodobností rozpoznávaly už před mnoha miliony lety také chrupavčité paryby, tedy žraloci a rejnoci. Hořká chuť je obecně považována za signál, varující před potenciálně nebezpečnými potravinami, toxiny a jedy. Mnohé […]