Domů     Příroda
Zvířata přizpůsobují svoje strategie k přežití zimy změně klimatu

Zima a mráz představují pro většinu volně žijících zvířat výzvu. K přečkání této drsné části roku volí každé z nich zpravidla jednu ze tří základních strategii přežití, případně jejich kombinaci, která mu pomůže se s nástrahami plynoucími z chladu vypořádat.

Změna klimatu nutí zvířata k příklonu ke té strategii, která je vzhledem ke změněným podmínkách, nejpříhodnější..

Zimní období je pro řadu živých organismů problémem ze dvou důvodů, kvůli nakládání s energií a vodou. Když teploty poklesnou pod optimální rozsah pro konkrétní živočišný či rostlinný druh, buněčné funkce, které organismu poskytují energii, se vychýlí z rovnováhy a nakonec selžou.

Pokud tělesná teplota klesne pod bod mrazu, voda, která tvoří minimálně 70 % živočišných buněk, zamrzne a organismus odumře. Ve snaze zabránit umrznutí, volí většina divoce žijících zvířat jednu ze tří strategií přežití.

Migraci, tedy únik od chladu, dále dormanci neboli stav snížené tělesné teploty a energetického výdeje včetně hibernace, případně odolnost či toleranci vůči chladu, tedy schopnost zůstat aktivní i při nízkých teplotách.

Některá zvířata musí při cestě za teplem urazit opravu úctyhodnou vzdálenost. Například ptáci, velcí asi jako naši kosi, známí jako jespáci rezaví (Calidris canutus), při migraci ze svých vysoko položených hnízdišť v arktických tundrách na severu Kanady, Evropy a Ruska urazí téměř 15 000 kilometrů, aby se v závislosti na poddruhu dostali až do jižní Evropy, západní Afriky, Jižní Ameriky, Austrálie či na Nový Zéland. U nás je možné je spatřit od dubna do října.

Překvapivé strategie, jak se bránit zimě

Typickým představitelem zvířete, které volí jako únikovou strategii před chladem dornaci, konkrétně hibernaci, je medvěd. Mnoho druhů medvědů však zůstává i při hibernaci relativně aktivních, například grizzlyové snižují svoji tělesnou teplotu jen asi o 12 stupňů Celsia.

Oproti tomu hlodavci, jako jsou například sysli, upadají do hluboké hibernace, při které jejich srdeční frekvence dramaticky klesá a jejich tělesná teplota není o mnoho vyšší než ta okolní.

U jiných živočišných druhů mohou být způsoby vypořádání se s mrazem značně neortodoxní, v některých případech by se dalo říci, že až brutální. Mnoho druhů bezkřídlých mušek pavoučnic (Chionea), kterým se příznačně říká sněžné mušky, protože žijí ve vysokých nadmořských výškách, se životu v chladném prostředí přizpůsobilo tím, že jejich těla produkují nemrznoucí směs, která snižuje bod mrazu jejich krve.

To ale stále není vše, sněžné mušky provádí jako ochranu před umrznutím rovněž amputaci vlastní končetiny.

Zvířata využívají více strategií úniku před zimou

Další překvapivou metodou je schopnost zmenšit si mozek v reakci na chlad a nedostatek potravy. Zvířetem, které tuto strategii dobře ovládá, je krtek obecný (Talpa europea). Biologové se dlouho domnívali, že každý druh volně žijících živočichů spoléhá především na jednu ze tří hlavních strategií přežití v zimě, tedy migraci, dormaci či odolnost vůči chladu.

Toto paradigma se ale pozvolna začíná měnit. Bioložka Giorgia Auteriová z Missouri State University, se domnívá, že mnoho druhů zvířat místo spoléhání na jedinou taktiku přežití raději volí kombinaci dvou či tří strategií.

Bioložka se více než 10 let zabývala studiem netopýrů. „Netopýři jsou opravdu skvělí, protože mnoho druhů používá minimálně dvě strategie: hibernaci a migraci, a to ve velké míře,“ vysvětluje Auteriová.

Když se spojila s vědci studujícími jiné druhy volně žijících zvířat, uvědomila si, že netopýři nejsou jediní, kdo kombinuje různé strategie k přežití zimy. I když některé druhy spoléhají ve velkém na jedinou strategii, jiné, například ptáci či malí savci, je kombinují a spojují.

Změna klimatu mění pravidla hry

„Myslím, že pokud se podíváme dostatečně pozorně na jakékoli zvíře, většina z nich do určité míry používá všechny tři strategie přežití,“ domnívá se Auteriová. „Pro nás jako vědce je to docela velký posun.“ Dnešní zimy se však, vlivem změny klimatu, liší od zim v minulosti.

Panují během nich vyšší průměrné teploty, vyskytují se nepředvídatelné zimní bouře, přichází neočekávané vlny chladu a přitom ubývá sněhu a ledu. Těmto změnám se musí divoce žijící živočišné druhy přizpůsobit.

Pro zvířata, spoléhající na jedinou strategii přežití zimy, to může být náročné.

Oproti tomu tvorové, kteří využívají více strategií k přežití zimy, budou mít výhodu a změněným podmínkám se snáze přizpůsobí. Giorgia Auteriová k tomu říká: „Mnoho živočišných druhů již nyní využívá více strategií, takže by mohly kompenzovat klimatické změny tím, že začnou tyto strategie používat v různé míře.“ Zkrátka se v daný okamžik přikloní k té variantě, která jim přinese větší šanci na úspěch, a tedy zajistí přežití. Přizpůsobivost se tak zdá být klíčem ke zvládnutí klimatické změny.

Více si přečtete v časopise 21. století číslo 2/2025, které vyšlo 15. ledna 2025.

Zdroj: National Wildlife Federation.

Foto: Pixabay
Zdroje informací: National Wildlife Federation
Štítky:
Související články
Usnout včas, spát celou noc, probudit se svěží – pro mnohé sen. Doslova. Ve světě, kde se večerní ticho mění v modré světlo displejů a hlava neumí přestat přemýšlet ani v jednu ráno, se kvalitní spánek stává luxusem. Jenže spánek není jen odpočinek. Je to chvíle, kdy se tělo opravuje, mozek uklízí, srdce zklidňuje, imunita […]
Objevy Příroda 9.7.2025
Křehké, chutné, plné vitamínů a antioxidantů – klíčky si v posledních letech našly pevné místo ve zdravé kuchyni. Nový český výzkum nyní přináší převratnou inovaci v jejich pěstování. Vědecký tým z CARC vedený Ing. Eliškou Kováříkovou, Ph.D. objevil způsob, jak klíčení spojit s fermentací pomocí mléčných bakterií. Výsledkem jsou klíčky s delší trvanlivostí, ochranou proti kontaminaci a zároveň […]
Více než 400 primitivních koster prehistorických velryb bylo nalezeno v egyptském údolí Wadi Al-Hitan, což v překladu znamená „Údolí velryb“. Jejich zkoumání nabízí unikátní pohled na vývoj těchto tvorů, zejména jejich přerod ze suchozemských na mořské živočichy. Údolí velryb se nachází v egyptské saharské poušti. Místo bylo během pozdního eocénu, tedy v období před 55,8 […]
Objevy Příroda 7.7.2025
Rostliny jsou víc než jen zelený porost naší krajiny. Hrají zásadní roli v koloběhu uhlíku, a tím i v ochraně klimatu. Nová studie vedená vědci z Biologického centra AV ČR ukazuje, že druhová pestrost rostlin může významně ovlivnit, kolik uhlíku se ukládá do půdy.   Klíčem je ale správné místo a správné podmínky – jinak […]
Víme, že existovaly, ale vlivem nepříznivých podmínek, nadměrného lovu či činnosti člověka došlo k jejich vyhynutí. Díky vzorkům DNA těchto ztracených tvorů se vědci nyní chtějí pokusit je znovu přivést k životu. Budou se po naší planetě znovu prohánět mamuti, tasmánští tygři či blbouni nejapní? V dubnu letošního roku představila americká společnost Colossal Biosciences světu […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz