Jak se sem ty nádoby dostaly? To je záhada! Anebo ne? Keramické amfory, „utopené“ poblíž tureckého ostrova, jednoduše vydržely déle než dřevo lodi, která je kdysi převážela. Po dlouhých tisíciletích zůstaly z plavidla jen kotvy a nádoby, v nichž byl uložen náklad.

Od doby, kdy člověk vyplul na moře, šlo bezpočet lodí, člunů či parníků ke dnu. Bezpochyby nejznámější je v tomto směru potopení Titanicu v roce 1912. Vraky pohlcené nesmiřitelným živlem mohou působit takřka jako brány do minulosti – někdy hodně vzdálené.

Ostatně před nedávnem byly u pobřeží Turecka odhaleny pozůstatky po lodi staré přes čtyři tisíciletí. Podle expertů jde o nejstarší nalezený vrak vůbec. Podobných objevů byla přitom učiněna celá řada.

Nádoby staré jako Velká pyramida v Gíze

Onen nejstarší vrak není vrakem v pravém slova smyslu. Z plavidla vyrobeného ze dřeva se totiž takřka nic nedochovalo. Co zůstalo, jsou tři velké kamenné kotvy a také přes 30 keramických nádob, tvořících lodní náklad, respektive obal pro tento náklad.

Ten putoval po moři zhruba v době, kdy v Egyptě vznikla proslulá Cheopsova pyramida neboli Velká pyramida v Gíze. Odborníci totiž datovali fascinující nález do období před 4400 až 4700 lety.

Určit stáří však nebylo nic jednoduchého. Radiokarbonovou metodu odborníci užít nemohli, jelikož v tu chvíli organický materiál, který je k tomu potřeba, neměli k dispozici. Museli tedy vycházet z převážených amfor, respektive z jejich tvaru a zpracování.

V průběhu staletí procházely tyto nádoby vývojem, který je umožňuje zařadit do určitého časového rámce.

Spojení s Egyptem a Blízkým východem

Konkrétně byl přelomový objev učiněn v hloubce 30 metrů v blízkosti ostrova Kekova, který se nachází u pobřeží provincie Antalya. V dané oblasti není o keramické artefakty ze starověku nouze.

Experti si všimli, že amfory ze zaniklé lodi se vyznačují nápadnou podobností s nádobami, které vznikly zhruba v letech 2400 až 2700 př. n. l. a byly odhaleny v Egyptě a v regionech na Blízkém východě.

Jak se pro zpravodajský server BBC vyjádří Hakan Öniz z turecké Akdeniz Üniversitesi a vedoucí terénních archeologických prací, není po porovnání technik zdobení nejmenších pochyb, že amfory pocházejí ze starší doby bronzové.

Plula snad do Troji?

S ohledem na zpracování nádob lze také vyvozovat, odkud loď vyplula. Podle expertů vyrazila na cestu z přístavu kdesi ve východním Středomoří. Směřovala snad do legendami opředené Troji, nacházející se na území dnešního Turecka, případně na ostrov Kréta, kde v té době vzkvétala minojská kultura.

Jisté je, že do svého cíle nikdy nedorazila. Šlo zjevně o obchodní plavidlo, jehož délku odhadují experti na nějakých deset metrů. Za jeho zkázou stály pravděpodobně nevyzpytatelné proudy a prudký vítr, které v oblasti potrápily mnoho námořníků.

Ostatně v dané lokalitě byla už odhalena spousta vraků. Na jejich hledání a vyzvednutí se v kooperaci s Akdeniz Üniversitesi zaměřuje Středomořská archeologická asociace se sídlem v Antalyi, respektive její expedice.

Za jakých přesně okolností ztroskotala loď, jejíž pozůstatky byly aktuálně nalezeny, lze dnes už jen hádat.

Více se dočtete v čísle 1/2027