Dostat pouhý kilogram nákladu na oběžnou dráhu stojí v současnosti tisíce dolarů. Pokud se však naplní prognózy z nové ekonomické studie vědců z Cambridgeské univerzity, může se během příštích patnácti let cena snížit o více než 90 procent.
Tak výrazný pokles by zásadně proměnil podobu kosmického průmyslu a otevřel dveře projektům, které jsou dnes považovány za příliš drahé, ba přímo za nemožné….
Ještě v roce 2025 vyšlo vynesení jednoho kilogramu nákladu na nízkou oběžnou dráhu Země v průměru na 3868 dolarů, což je něco málo přes 81 000 korun. Podle nové studie by však tato částka mohla do roku 2030 klesnout na 1569 dolarů a kolem roku 2040 dokonce až na pouhých 273 dolarů za kilogram, tedy necelých 6 000 korun.
To představuje pokles přibližně o 93 procent. Autoři přitom vycházejí z dosud nejrozsáhlejší databáze raketových startů, která zahrnuje více než 4400 misí uskutečněných mezi lety 1960 a 2025.
Za tímto předpokládaným dramatickým zlevňováním nestojí jediný technologický průlom, ale dlouhodobý proces. Výzkumníci zjistili, že pokaždé, když se celkové množství dopraveného nákladu do vesmíru zdvojnásobí, průměrná cena za vynesení jednoho kilogramu klesne o 21,2 procenta.
Ostatně, podobný efekt je známý i z jiných odvětví, například z výroby polovodičů nebo solárních panelů, kde rostoucí objem výroby přináší vyšší efektivitu a nižší náklady.
Významnou roli sehrála také proměna celého kosmického sektoru. Po skončení studené války začaly státní programy postupně ustupovat komerčním firmám, které byly nuceny hledat levnější a efektivnější řešení.
Další zlom pak přinesl nástup opakovaně použitelných raket, především Falconu 9 společnosti SpaceX. „Pokud bude tento trend pokračovat, mohli bychom se během několika desetiletí dočkat skutečné průmyslové revoluce ve vesmíru,“ říká hlavní autor studie Alessio Terzi z Bennett Institute for Public Policy při Cambridgeské univerzitě.
„Stále levnější přístup do kosmu může otevřít cestu k výrobě solární energie na oběžné dráze, těžbě asteroidů nebo k soběstačné ekonomice produkující palivo, potraviny i infrastrukturu přímo ve vesmíru nebo na Měsíci.“.
Podle spoluautora studie Francesca Nicoliho z Polytechnické univerzity v Turíně je navíc současný vývoj rychlejší než historické zlevňování námořní dopravy během průmyslové revoluce v 19. století. „Klesající náklady na dopravu byly vždy jedním z hlavních motorů hospodářského růstu.
Pokud se podobný proces odehraje i ve vesmíru, mohlo by to vytvořit zcela nové trhy a průmyslová odvětví,“ vysvětluje.
Autoři studie ale zároveň upozorňují, že optimistická prognóza není zaručená, koneckonců, vždy se může objevit nějaká černá labuť. Další pokles cen mohou zpomalit rostoucí množství kosmického odpadu, geopolitické napětí nebo přílišná koncentrace trhu.
V současnosti totiž přibližně čtyři pětiny všech nákladů na oběžnou dráhu dopravuje jediná společnost a tou je SpaceX. Pokud by se konkurence výrazně nezvýšila, mohl by dominantní hráč ztratit motivaci ceny dále snižovat.
Přesto výzkumníci věří, že éra levnějšího přístupu do vesmíru právě začíná. A stejně jako kdysi zlevnění železnic nebo námořní dopravy změnilo světovou ekonomiku, může i prudký pokles cen kosmických startů během příštích desetiletí proměnit způsob, jakým lidstvo využívá prostor za hranicemi zemské atmosféry.
