V současné době infekce rezistentní na antibiotika zabíjejí každý rok více než milion lidí. Lidstvo však bojuje s těmito neviditelnými nepřáteli, kteří způsobují nemoci, jako je mor, lepra či tuberkulóza, už po tisíciletí.

Vědci proto zkoumali účinky masti pocházející z raného středověku na bakterie a výsledky byly vskutku překvapivé.

Někdy v 10. století sepsali anglosaští písaři tehdy používané léčebné postupy do lékařského textu známého jako Baldova kniha pijavic. V roce 2015 podle ní vědecký tým, vedený Freyou Harrisonovou, mikrobioložkou z University of Warwick v Anglii, uvařil oční mast.

V mosazné nádobě odborníci smíchali česnek, cibuli, hovězí žluč a víno a poté nechali směs devět dní odstát. V laboratorních testech vykázala tato Baldova oční mast antimikrobiální aktivitu proti zlatému stafylokokovi (Staphylococcus aureus), a to včetně jeho vůči lékům rezistentní formě MRSA.

Cibule, česnek, víno a hovězí žluč

Nyní se mast odborníci rozhodli otestovat znovu, chtěli zjistit, jak ovlivňuje patogeny, tedy jak mění genovou expresi v bakteriálních kulturách. Po ošetření oční mastí byly stovky genů S. aureus exprimovány odlišně, včetně těch, které souvisejí se složením buněčné membrány a potenciálem způsobovat onemocnění.

Lék také poškozoval bakteriální membrány, což by mohl být smrtelný manévr. Navíc již velmi nízké koncentrace oční masti snižovaly schopnost S. aureus vytvářet odolné koloniální formace rezistentní vůči antibiotikům, zvané biofilmy.

Také inhibovaly komunikaci bakteriálních buněk, kterou patogeny používají ke koordinaci aktivit a zvyšování škodlivosti. Nakonec tým dávkoval kulturám S. aureus a dvou dalších patogenů zvyšující se koncentrace oční masti nebo běžně používaných antibiotik, aby zjistil, jak rychle se vyvíjí rezistence.

Po dvou týdnech mikroby často prospívaly i přes vystavení osmi až šestnáctinásobnému množství tradičního antibiotika, které na začátku brzdilo jejich růst. Naproti tomu tolerovaly pouze mírně vyšší koncentrace oční masti.

Fascinující účinky při potlačování bakterií

„Rozdíl je pozoruhodný,“ říká Omar El-Halfawy, mikrobiolog z University of Regina v Kanadě, který se na výzkumu nepodílel. „Tato zhoršená schopnost vyvinout rezistenci může být způsobena tím, že středověký lék ovlivňuje několik bakteriálních cílů,“ domnívá se Freya Harrisonová.

Aby bakteriální kolonie přežily, „musí potenciálně mutovat více cílů, a to je obtížné.“ Pokud se antibiotické účinky masti potvrdí, mohli by vědci klinicky vhodným způsobem zrekapitulovat její mnohostranný účinek s použitím laboratorně vyrobeného koktejlu obsahujícího hrstku aktivních složek lektvaru.

Baldova oční mast z lékařského rukopisu z 10. století po přidání do bakteriálních kultur poškodila buněčné membrány, změnila expresi genů podporujících onemocnění a narušila mezibakteriální komunikaci.

Navíc tři druhy škodlivých bakterií vyvinuly rezistenci vůči léčivé směsi mnohem pomaleji ve srovnání s konvenčními jednomolekulárními antibiotiky. „Někde uvnitř této oční masti se nachází kombinace molekul odpovědné za většinu tohoto účinku. Doufám, že se nám podaří zjistit, jaké to jsou,“ doplňuje Harrisonová.

Zdroj: Science News