Japonský automobilový gigant Toyota je známý jako pionýr vodíkového pohonu v osobních autech. Jenže vývoj na trhu ukazuje, že potenciál vodíkových palivových článků sahá mnohem dál než jen k pohonu kol.
Toyota nyní masivně rozšiřuje využití svých technologií do stacionárních generátorů elektřiny, které mohou zachraňovat přetížené sítě i dodávat energii nemocnicím..
Když se řekne vodíkový palivový článek, většina lidi si představí moderní elektromobil, v jehož útrobách se vodík mění na elektřinu a čistou vodní páru. Pravdou ale je, že základní elektrochemická reakce – sloučení plynného vodíku s kyslíkem za vzniku elektrického proudu a vody – funguje úplně stejně bez ohledu na to, zda se zařízení pohybuje po dálnici, nebo stojí pevně na zemi.
A právě pevná půda pod nohama nabízí vodíku šanci, jak obejít některé z hlavních nevýhod, které ho pálí v osobní automobilové dopravě.
Certifikáty, které otevírají dveře do kritické infrastruktury
Divize Toyota Hydrogen Solutions udělala zásadní krok k masové komercializaci: její palivové články získaly klíčové bezpečnostní a regulační certifikace ANSI/CSA FC 1 a FC 6. Tyto normy, zastřešované Americkým národním institutem pro normalizaci (ANSI) a globální organizací CSA Group, jsou jakýmsi „razítkem bezúhonnosti“.
Potvrzují, že vodíkové generátory splňují nejpřísnější požadavky na bezpečnost a spolehlivost. Pro firmy a instituce to znamená zelenou pro investice. Záložní generátory v nemocnicích, datových centrech nebo u složek záchranného systému dosud spoléhaly téměř výhradně na naftové agregáty.
Ty jsou sice spolehlivé, ale extrémně hlučné, produkují emise a zápach. „Přísné certifikace by měly zákazníkům dodat jistotu, až přijde čas, aby jejich podniky investovaly do ekologičtější výroby elektřiny,“ říká Thibaut de Barros Conti, viceprezident Toyota Hydrogen Solutions.
Tichá úleva pro přetíženou síť
Stacionární vodíkové generátory přinášejí oproti klasickým spalovacím motorům několik klíčových výhod: Především nulové lokální emise. V místě provozu nevzniká žádný CO₂ ani jiné škodlivé spaliny, odpadem je pouze čistá vodní pára.
Pak je to i minimální hlučnost, protože absence pohybujících se pístů a výfukových explozí znamená nesrovnatelně tišší chod, což je v městské zástavbě či u nemocnic obrovské plus. A také nepřetržitý provoz:
Na rozdíl od solárních nebo větrných zdrojů dokáže palivový článek pracovat bez přerušení tak dlouho, dokud má k dispozici přísun vodíkového paliva.
Právě díky schopnosti trvalého výkonu se z těchto generátorů stávají ideální nástroje pro tzv. peak shaving – tedy vykrývání špiček v elektrické síti. V dnešní době, kdy je rozvodná síť pod stále větším tlakem kvůli nepravidelným dodávkám z obnovitelných zdrojů a rostoucí elektromobilitě, mohou vodíkové stacionární zdroje posílit stabilitu infrastruktury nebo sloužit jako autonomní zdroje v oblastech zasažených živelními pohromami.

Megawattový gigant: Spojení Toyoty a Rehlko
Že nejde jen o drobné záložní zdroje pro rodinné domy, dokazuje loňské partnerství Toyoty se společností Rehlko (dříve Kohler Energy), která patří mezi světové lídry v oblasti energetické odolnosti. Společně vyvíjejí a integrují generátory o úctyhodném výkonu 1 MW (megawatt) napájené právě palivovými články Toyota.
Centrem těchto aktivit se stala severoamerická centrála Toyota Hydrogen Headquarters (H2HQ) v kalifornské Gardeně. Ta propojuje výzkum z Michiganu, Texasu i mateřského Japonska a snaží se z palivových článků vytvořit univerzální modulární stavebnici – využitelné v těžké nákladní dopravě, přístavních jeřábech i obřích stacionárních elektrárnách.