Nový termín „metabolická psychiatrie“ je používán ke zkoumání toho, jaký vliv má zavedení ketogenní diety (vylučující ze stravy sacharidy) na různé psychologické stavy pacientů. Ačkoliv jsou k tomu někteří kliničtí lékaři skeptičtí, data z prvních studií jsou slibná….

Za normálních okolností buňky přeměňují sacharidy na cukr zvaný glukóza, který slouží jako zdroj energie pro tělo. „U mnoha neurodegenerativních onemocnění, včetně bipolární poruchy, schizofrenie a Alzheimerovy choroby, mozek ztrácí schopnost správně spalovat glukózu,“ říká Shebani Sethiová, psychiatrická výzkumnice na Stanfordské univerzitě.

„Je to, jako by vaše buňky hladověly a nemohly se najíst.“ Mozek postižený duševním onemocněním tedy může fungovat lépe, když mozkové buňky vymění sacharidy za tukové palivo.

Změna stravy pro „nemocný“ mozek

„Chemická nerovnováha neurotransmiterů, jako je dopamin a serotonin, je již dlouho považována za primární příčinu mnoha duševních onemocnění, ale to je neúplný obraz,“ vysvětluje Georgia Edeová, psychiatrička z Newburyportu v Massachusetts, která léčila stovky pacientů keto dietou, v případě potřeby doplněnou léky.

„V metabolické psychiatrii chceme skutečně pochopit, co tyto chemické nerovnováhy vůbec způsobuje,“ dodává.

Zatímco středomořská strava, která se často doporučuje pro celkové zdraví, se skládá převážně ze sacharidů – v některých stravovacích plánech až z 65 % – člověk konzumující ketogenní dietu přijímá zhruba 60 % kalorií z tuků, 30 % z bílkovin a pouze 10 % ze sacharidů.

Většina keto diet téměř zcela vylučuje obiloviny, sladké ovoce, luštěniny, brambory a další škrobovou zeleninu, stejně jako většinu sladkých a zpracovaných potravin. Cílem keto diety je uvést tělo do „ketózy“, kdy buňky přestanou spalovat sacharidy pro energii a místo toho spalují tuk.

Vztah mezi metabolismem a psychikou

„Játra rozmělní tento tuk na ketony, což jsou fragmenty připravené ke spalování, které snadno procházejí hematoencefalickou bariérou a mozek je vítá,“ doplňuje Edeová. „Když mozek používá ketony jako palivo, přepne se do hojivějšího režimu.“ V nejnovější studii provedené Sethiovou se u několika desítek lidí s bipolární poruchou nebo poruchou schizofrenie zlepšily jak depresivní příznaky, tak kognitivní výkon po měsíci stravování tímto způsobem, a to výrazně více než u lidí s jejich obvyklou stravou.

Strava bohatá na bílkoviny živočišného původu však může ohrožovat kardiovaskulární zdraví, lékařka tak doporučuje používat v co nejvyšší míře rostlinné zdroje proteinu.

Součástí fascinace metabolickou psychiatrií je, jak funguje oběma směry. Lidé s těžkými psychiatrickými poruchami mají vyšší míru pravděpodobnosti rozvoje metabolického onemocnění, zatímco ti s metabolickými problémy jsou náchylnější k duševním onemocněním.

Lidé s inzulínovou rezistencí, jejichž tělo nedokáže správně regulovat hladinu cukru v krvi, mají ve skutečnosti dvakrát vyšší pravděpodobnost vzniku těžké depresivní poruchy než ti, kteří ji nemají – ukazuje studie sledující lidi v Nizozemsku téměř deset let.

Nejen ketóza je dobrá pro mozek

„Koneckonců, náš mozek a tělo jsou propojené,“ komentuje to Sethiová. Dysfunkce inzulínu ovlivňuje schopnost glukózy dostat se do mozkových buněk, „a ketony to obcházejí,“ říká. Ketogenní dieta není jediným intervenčním zásahem, jehož vliv na metabolické procesy v mozku je zkoumán.

Mark Taylor, psychiatr v soukromé praxi v Edinburghu ve Skotsku, nedávno analyzoval rozsáhlou databázi lidí ve Švédsku s diabetem a diagnostikovanou depresí nebo úzkostí, kteří užívali lék GLP-1 ke kontrole hladiny cukru v krvi.

Ti, kteří tento lék užívali, měli následně méně epizod psychiatrického onemocnění. „Nejsilněji působil semiglutid obsažený například v Ozempicu,“ říká Taylor.

Další vědci zkoumají, jak složení střevních mikrobů ovlivňuje psychické onemocnění. V loňském průzkumu bylo zjištěno, že u lidí s bipolární poruchou se liší vzorce střevních bakterií a že probiotika a změny ve stravování zmírňují některé příznaky poruchy nálady.

A to dokonce i malé změny ve stravování! První výzkum přerušovaného půstu, procesu, který uvádí tělo do dočasného stavu ketózy, zjistil, že může snižovat úzkost. „Mezi další prospěšné změny životního stylu patří pravidelné cvičení, přičemž vysoce intenzivní tréninky jsou obzvláště prospěšné pro metabolismus,“ doplňuje Edeová.

„Také pravidelný a dostatečný spánek je důležitý, protože lidé s chronickou nespavostí mají vyšší riziko vzniku deprese.“.

Zdroj: National Geographic