Koncentrační tábor v jihočeských Letech, fungující jako takzvaný cikánský tábor, nebyl na území Protektorátu Čechy a Morava jediný takový. Další se nacházel na Moravě, konkrétně v Hodoníně u Kunštátu. Jeho pozůstatky byly nedávno odkrývány archeology.
Někteří z asi 1400 Romů a Sintů, kteří byli v táboře internováni, v něm vydechli naposledy. Jiné čekal transport do vyhlazovacího tábora v Osvětimi-Březince. Jako memento nacistického teroru vůči těmto lidem vznikl na autentickém místě Památník holokaustu Romů a Sintů na Moravě.
Archeologové z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni zde v nedávné době, v rámci projektu Zdivočelá země, realizovali odkrývací práce, během nichž odhalili pozůstatky tábora, zahrnující původní podlahy nebo dlažbu. Objeveny byly třeba i knoflíky či nábojnice.
„Archeologie moderní doby dokáže přinést hmatatelné doklady tam, kde postrádáme písemné prameny. Tyto pozůstatky táborů jsou přímým důkazem každodenní reality vězněných rodin, jejich bolesti i zápasu o holé přežití v nelidských podmínkách.
Každý nález nás posouvá blíž k pochopení toho, jak tento tábor skutečně fungoval a jak drtivý dopad měl na osudy zdejších vězňů,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu z Katedry archeologie plzeňské univerzity Pavel Vařeka.

„Odkryté části původních dlažeb vnímáme jako nesmírně silné a autentické svědectví, které bychom v budoucnu rádi citlivě zakomponovali přímo do expozice, aby je návštěvníci mohli spatřit na vlastní oči.
Je však nutné zdůraznit, že tento proces je teprve na začátku – musíme se na konkrétní podobě prezentace shodnout v rámci muzea, vést o tom otevřený dialog s potomky přeživších a zástupci romské komunity a v neposlední řadě také zajistit nezbytné finanční prostředky na odpovídající úpravy lokality,“ podotkl Radovan Krhovský z Památníku holokaustu Romů a Sintů na Moravě.
Dlužno dodat, že pochmurná historie tábora v Hodoníně u Kunštátu pokračovala i po válce, například po určitou dobu sloužil jako tábor nucených prací komunistického režimu.