Wikipedie je v mnohých ohledech neocenitelný pomocník, zejména její anglická verze, která je podle některých výzkumů dokonce přesnější než slavná Encyclopedia Britannica. Nyní se internetová studna znalostí proměnila v křišťálovou kouli, ze které umělá inteligence věštila, které technologie v dohledné budoucnosti nejvíce zasáhnou naši společnost..
Za vším stojí australští výzkumníci, kteří pomocí umělé inteligence a tisíců článků z Wikipedie vytvořili seznam technologií, které podle nich nabírají největší dynamiku a mohou v příštích letech výrazně proměnit vědu i průmysl.
Výsledkem je žebříček nazvaný Momentum 100, který vznikl na základě otevřeného datasetu Cosmos 1.0 publikovaného v odborném časopise Scientific Data.
Tým kolem datového analytika Paula McCarthyho použil předtrénovaný model Wikipedia2Vec, který převádí články Wikipedie do matematických reprezentací nazývaných embeddingy. Díky nim lze analyzovat, jak blízko k sobě mají jednotlivé technologické oblasti nejen jazykově, ale i významově.
„Embeddingy zachycují kontextový význam článku na základě slov a vět, ale důležité jsou i odkazy, které obsahuje,“ vysvětluje McCarthy.
Výzkumníci začali jediným článkem s názvem List of emerging technologies, ze kterého algoritmus vybral téměř 55 tisíc souvisejících hesel. Po následném filtrování vznikla databáze více než 23 tisíc technologií a příbuzných konceptů.
Systém pak hodnotil například stáří technologie nebo vývoj návštěvnosti jednotlivých hesel na Wikipedii v čase. Vycházel z toho, že pokud o nějaké technologii začíná čím dál více lidí číst, může to být signál, že nabývá na významu.
Na samém vrcholu seznamu se umístil princip posilovaného učení, tedy typ strojového učení, při němž se systém učí metodou pokus – omyl. Právě tento přístup stojí za řadou moderních AI systémů, které už dnes porážejí lidské hráče v šachu, ve hře Go nebo v japonském šógi.
Využití ale nachází i při návrhu nových léků nebo třeba při řízení dronů. Hned za ním se umístil blockchain. Technologie, kterou si mnoho lidí stále spojuje hlavně s kryptoměnami, si již našla cestu do zdravotnictví, energetiky nebo logistiky.
Pomáhá například zabezpečit data klinických studií nebo sledovat původ potravin v dodavatelských řetězcích.
Vysoko se ale objevily i obory, které zatím zůstávají trochu mimo hlavní pozornost veřejnosti. Patří mezi ně například měkká robotika, tedy roboti vytvoření z pružných materiálů připomínajících svaly nebo tkáně živých organismů.
Právě takové stroje by jednou mohly pracovat v medicíně nebo při záchranných operacích, kde je potřeba jemnost a schopnost pohybovat se v nepřehledném prostředí.
Velký potenciál má také rozšířená realita, která byla ještě nedávno spojována hlavně s herním průmyslem, dnes ale proniká i do průmyslového designu, armády i vzdělávání. Technici si pomocí speciálních brýlí mohou zobrazovat návody přímo při práci, chirurgové testují překrývání digitálních modelů s lidským tělem během operací a armády experimentují s propojením rozšířené reality a autonomních systémů.
Do popředí se dostávají také takzvané „omics“ obory, tedy rozsáhlé datové analýzy biologických molekul, například DNA, proteinů nebo metabolitů. Právě tyto technologie stojí za současným rozmachem personalizované medicíny, která se snaží přizpůsobit léčbu konkrétnímu člověku místo univerzálního přístupu pro všechny pacienty.
V seznamu se objevil i 3D tisk jehož význam dávno přesáhl výrobu plastových figurek nebo amatérských součástek. Moderní 3D tisk už dnes umožňuje vytvářet části raketových motorů, lidské implantáty nebo experimentální stavby z betonu. Některé firmy dokonce testují i tisk potravin či biologických tkání.