Domů     Příroda
Hostina na mořském dně: Nechybějí na ní sliznatky ani zombie červi
Na ostatcích velryb hodují různá zvířata, třeba sliznatky.

Mezi tajemné tvory oceánů patří rozhodně kostižerky, zvířata spadající do rodu Osedax. Spatřit tyto neobvyklé živočichy může být ještě složitější než zahlédnout obří krakatice. Nejenže žijí často v temných hlubinách, také se nevyznačují nijak velkými rozměry.

Naopak, měří jen pouhé centimetry. Koneckonců se jim říká i červi kostižerky. Navíc oněch rozměrů dosahují pouze samice, samci jsou ještě mnohem menší. Jak jejich název napovídá, na jídelníčku mají kosti.

Proto bývají někdy přezdíváni zombie červi. Běžně hodují na skeletech velryb, jež po smrti skončily na dně.

Téma velrybích ostatků coby zdroje potravy je kapitola sama o sobě. Tito kolosální savci, vážící desítky a desítky tun, se po svém skonu stávají pomyslnou hodovní tabulí pro obrovské množství zvířat. Po nějaké době, kdy se jejich nafouklá těla drží při oceánské hladině, začnou klesat dolů do temného hrobu, kde se na ně vrhnou hladoví strávníci. Kostižerky jsou jen jedněmi z nich.

Hodují celé roky

Osedax mucofloris, druh objevený v roce 2005 v moři poblíž Švédska, je charakteristický podobou jakéhosi květu – ovšem květu, který se díky kyselině „zakousne“ do skeletu a vysává z něj živiny, potřebné pro svou existenci.

Působí to, jako kdyby tvor do kosti napumpoval část sebe sama. Proces trávení mu umožňují symbiotické bakterie. Dlouhé roky hoduje celá populace kostižerek na jednom velrybím skeletu. Samozřejmě jednou potrava dojde.

Když taková situace nastane, samice, jejichž život se chýlí ke konci, ještě přivedou na svět potomstvo. Larvy jsou unášeny oceánskými proudy s jedinou naději na přežití – tu představuje další kostra. Na té mohou pomyslně zapustit kořeny a založit novou populaci.

Samci žijí v samicích 

Nutno však dodat, že kostižerky se nemusí nutně krmit pouze ostatky velryb. Vědci prokázali, že se bez většího váhání „přicucnou“ i na jiné skelety. Nicméně ačkoli nejsou až tak vybíravé, velrybí kostry pro ně vzhledem ke své velikosti představují nejlepší volbu.

Někteří experti rovněž mají za to, že v dávných časech se živily například na skeletech druhohorních mořských plazů, známých jako plesiosauři.

Jedna mrtvá velryba představuje hostinu pro řadu mořských živočichů.

Obecně působí tito živočichové značně bizarně. Ovšem jejich asi největší zvláštností je fakt, že miniaturní samci přežívají v tělech samic, kde je jsou schopni oplodnit.

„Úhoři“ staří stovky milionů let

Ještě před kostižerkami hodují na mrtvých velrybách, respektive na jejich masu, nejrůznější mrchožrouti. K těm nejvíc pozoruhodným náleží bez jakýchkoli debat sliznatky. Někdy bývají označovány také jako slizoví úhoři – byť o úhoře nejde, jen jsou jim podobné.

Správně patří mezi kruhoústé. Mají zvláštní stavbu těla, vyznačující se chrupavčitou strukturou. Ta zahrnuje i lebku, ovšem u sliznatek absentují standardní obratle. Mezi obratlovce se však řadí.

Někteří experti je považují za jakési primitivní předky klasických obratlovců. Koneckonců na tomto světě se pohybují už stovky milionů let. Dokládá to fosilní nález sliznatky, učiněný v americkém státě Illinois, starý zhruba 330 milionů let.

Více se dočtete v čísle 7/2026 v textu: Tajemní tvorové z mořských hlubin: Obří krakatice i drobní požírači velryb

Foto: Podmořský výzkumný program NOAA/Wikimedia Commons, Pixabay
Zdroje informací: BBC, Přírodopisné muzeum v Londýně
Související články
Příroda 18.6.2026
V temných hlubinách oceánu, kam nikdy nepronikne sluneční světlo, našli vědci něco mimořádného. Na dně jihovýchodního Indického oceánu se rozprostírá obrovské „velrybí pohřebiště“ – místo, kde se po miliony let hromadily kostry velryb. A přestože jde na první pohled o říši smrti, ve skutečnosti zde bují překvapivě bohatý život. Mezinárodní tým vědců objevil tuto podmořskou […]
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz