Genocida ve Srebrenici patří k nejhorším, k nimž v průběhu 20. století došlo. Odkrýt osudy obětí pomáhá rovněž tým archeologů z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni.
Masakr se odehrál v létě 1995 v tehdy velmi nestabilním a výbušném balkánském regionu, konkrétně v rámci války v Bosně a Hercegovině. V jeho průběhu bylo usmrceno přes 8 000 bosenských muslimů, Bosňáků.
„Šlo o válečný zločin. Po dobu dosavadního vyšetřování Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu a Mezinárodní komise pro pohřešované osoby vyšetřovatelé exhumovali z masových hrobů téměř sedm tisíc obětí.
Přesto zůstává řada případů neuzavřených a celkový počet zavražděných a pohřešovaných osob přesahující osm tisíc není konečný,“ uvedl Azir Osmanović, který sám genocidu přežil a aktuálně působí jako kurátor Památníku Srebrenica-Potočari.
Právě ve spolupráci s pracovníky této instituce experti ze západních Čech zkoumali předměty, které mají k obětem tragické události nějakou vazbu. Byly objeveny v masových hrobech či na únikových trasách zoufalých nešťastníků.
Jedná se o tisíce osobních věcí včetně hodinek, bot, dokladů nebo hygienických potřeb. „V řadě případů jde propojit předměty s konkrétními osobami a poskytnout tak hmatatelné svědectví o jednom z nejhrůznějších masových zločinů v nedávné evropské minulosti.
Výzkum se zaměřuje i na každodenní život v obležené Srebrenici v letech 1992–1995. I tyto artefakty ukazují, jak lidé přežívali v podmínkách, které si většina obyvatel dnešní Evropy jen těžko dokáže představit,“ vyjádřil se vedoucí výzkumu Pavel Vařeka z plzeňské univerzity.
Odborníci rovněž pracují na virtuálním muzeu, jež bude přístupné zájemcům ze všech koutů světa. Může to přispět k identifikaci obětí, které dosud nebyly ztotožněny.
Celý výzkum spadá pod dlouhodobý projekt s názvem Zdivočelá země. Ten je zaměřený na studium materiálních záznamů, jež vydávají svědectví o tom, jak byli lidé ve 20. století stiženi válkami, útlakem a represemi a jak se jim snažili vzdorovat.
