Domů     Zajímavosti
Alexander Fleming: Muž, který dal světu penicilin! Ale nebyl sám
Fleming se dokonce dostal i na poštovní známky.

Objevení penicilinu je relativně známou kapitolou dějin lékařství. Nutno však podotknout, že ono objevení představuje jen část celého příběhu, který o fenoménu s názvem penicilin pojednává. A Alexander Fleming není zdaleka jeho jediným hrdinou.

Pomyslný otec prvního z antibiotik se roku 1881 narodil do početné rodiny farmáře, který spravoval své hospodářství v hrabství Ayrshire na jihozápadě Skotka. Ovšem Flemingovým snem nebylo dřít se do úmoru na statku.

Po mnoha letech studia exceloval na lékařské fakultě University of London. Stal se uznávaným odborníkem v oboru bakteriologie.

K jeho přelomovému objevu došlo vlastně náhodou. Když se zkraje září 1928 vrátil z dovolené, všiml si ve své laboratoři v londýnské nemocnici Saint Mary, že se v jedné Petriho misce cosi děje. Zůstal tam zapomenutý agar, což je směs přírodních polysacharidů, a na něm se vytvořila plíseň Penicillium notatum.

Ta přitom likvidovala okolní stafylokokové bakterie. Tak byl objeven penicilin.

Mezi všemi možnými medikamenty mají antibiotika včetně penicilinu zásadní roli.

Ovšem cesta k jeho „zkrocení“ a masové výrobě byla ještě dlouhá. Zásadní úlohu sehrál tým vědců pod vedením Howarda Floreyho (1898–1968), působícího na University of Oxford. Právě Florey a jeho kolega Ernst Chain (1906–1979) obdrželi spolu s Flemingem roku 1945 Nobelovu cenu.

Jejich jména ale poněkud zapadla a nespravedlivě bývá s penicilinem spojován pouze Fleming.

Bakteriolog ani v pokročilém věku neztrácel chuť do života. V roce 1953, čtyři roky poté, co mu zemřela první manželka, se podruhé oženil – už jako sedmdesátník. Skonal v březnu 1955 ve věku nedožitých 74 let.

Foto: Postverk Føroya – Filatelistický úřad/Wikimedia Commons, Pixabay
Zdroje informací: britannica.com, Akademie věd ČR
Související články
O osoby ve věku padesát až šedesát let nebývá ze strany zaměstnavatelů projevován tak výrazný zájem, jak by se očekávalo v rámci standardních náborových postupů. Podle závěrů nejnovější studie je to však velká škoda, protože ta posouvá vrchol výkonnosti lidského mozku právě až do věku mezi 55 a 60 lety věku… Fyzická výkonnost člověka vrcholí […]
Studie provedená odborníky z University of Massachusetts Amherst na více než 2 000 mužích identifikovala epigenetické změny DNA ve spermiích, spojené s vystavením běžným znečišťujícím látkám z venkovního prostředí. Muži, kteří jsou vystaveni běžnému znečištění vzduchu v době, kdy se v jejich těle vyvíjejí spermie, což trvá zhruba 3 měsíce, vykazují jemné změny v genetické […]
Bakterie Acinetobacter baumannii se v průběhu desetiletí plně adaptovala na nemocniční prostředí, ve kterém působí, a zejména na lidi. Zatímco pro zdravé jedince je neškodná, oslabené pacienty napadá a je odolnější vůči čím dál většímu množství antibiotik… A. baumannii se velmi dobře daří v nemocničním prostředí, kde může způsobovat infekce, které je extrémně obtížné léčit […]
Z výsledků studie, prezentované na konferenci Federace evropských neurovědeckých společností v Barceloně, plyne, že lidé, kteří mluví více než jedním jazykem mají mladší mozky než ti, kteří hovoří jen jedním jazykem, přičemž čím více jazyků ovládáte, tím lépe pro váš mozek! Studie zjistila, že mozky lidí, kteří mluvili dvěma jazyky, se zdály být přibližně o […]
„Obratel velkého plaza“ objevili vědci na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě už v roce 1985. Nebyli si však jistí, jakému tvorovi vlastně patřil, a tak skončil v geologické sbírce Britské antarktické služby (BAS) v Cambridge. Tam ho nyní objevil manažer sbírek Mark Evans a podrobil ho zkoumání… Nenápadně vypadající fosilie, která strávila 40 let zapomenutá […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz